Fragmenty - ZDRAVÍ - NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ ČLOVĚKA
Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
29. 4. 2021 16:47

Podíval jsem se  na programu čt 1 na několik dílů seriálu Doktor Martin. Neviděl jsem, mimo Nemocnice na kraji města, která běžela v paleolitu, žádný český seriál a tak jsem byl zvědav jak je takový vleklý příběh zpracován. Byl jsem překvapen s jakým amatérismem se setkávám. Idiotský scénář s plochými, schematickými ději a ještě plošší herecké výkony, což je patrně převážně vinou režie, poněvadž nemyslím, že by všichni herci byli tak nemožní.

20. 12. 2020 11:23

Vánoce plné Božího požehnání a alespoň trochu normálnější příští rok 2021

přeje všem svým čtenářům kulturně-hospodářská revue Fragmenty

a její vydavatel Kulturní komise ČR

30. 11. 2020 12:47

Poté, co Maďarsko oznámilo 16.11. 2020 oficiálním dopisem  "Její Excelenci Madam Angele Merkelové", že zablokuje rozpočet EU, poskytl Viktor Orbán v zámeckém paláci v Budapešti rozhovor redaktoru Giovannimu  Di Lorenzovi pro německý liberální deník DIE ZEITNG. Před začátkem natáčení rozhovoru položil  citovaný dopis před redaktora na stůl dopis s oficiální pečetí určený  v němž ve dvou krátkých větách uváděl, že maďarská vláda nebude souhlasit s budoucím rozpočtem EU. Redaktor se tázal:

* Už jste to odeslal?
Ano, před dvěma hodinami.
* Varoval jste předtím kancléřku?
Před několika dny jsme k tomu měli videokonferenci. Nechci prozradit, co kancléřka říkala, to by bylo nefér. Ale mohu vám prozradit, co jsem jí řekl já: „To, co ode mě žádáte, Angelo, je sebevražda“.
* Touto písemností bylo dosaženo nejvyšší úrovně eskalace. Nyní jedou dva vlaky proti sobě. Lze je ještě stopnout?
Žádné vlaky nejedou proti sobě. Náš vlak stojí, protože my bráníme status quo, a vy jste nás dosud nedokázali přesvědčit, proč je třeba něco měnit. Maďarský pohled tedy je, že stojíme a německý vlak se přibližuje a snaží se nás vytlačit z trati.
* Proč německý vlak? Angela Merkelová má sice od července na půl roku předsednictví rady, ale je to vlak většiny evropských států.
Ano, ale Německo má nyní rotující předsednictví. Tak to je, je-li člověk předsedou, je to nesmírně nevděčný úkol.
* Rozdělení je následující: na jedné straně chce většina evropských států zavést takzvaný mechanismus právního státu; bude penalizovat porušování základních hodnot Unie snížením dotací ze strany Bruselu.
Na druhé straně Viktor Orbán, maďarský předseda vlády, říká, že pokud má existovat mechanismus právního státu, neschválíme sedmiletý rozpočet unie, nemluvě o postcovidovém záchranném balíku. Shodili jste politický ekvivalent atomové bomby.
Kdyby s vetováním rozpočtu přišli Němci, byly by to atomové bomby. Když odpalujeme my, jsou to jen ruční granáty. Protože o co jde? Jen jen o politickou vůli poskytnout potřebné peníze zemím, kde veřejný dluh přesahuje sto procent HDP, jako je Itálie nebo Španělsko. V našem případě je to výrazně pod sto procent. Těm, kteří mají problémy, bychom měli pomoci co nejdříve. A pak, bez ohledu na to, můžeme pokračovat v debatě o právním státě, nemusí to být právě teď.
* Mechanismus právního státu však nemá nic společného se schválením rozpočtu! Debata trvá roky. Teprve v červenci souhlasilo všech 27 členských států, včetně Maďarska.
Červencové rozhodnutí se týkalo vytvoření pravidel na ochranu finančních zájmů Unie. Tečka. Otázku mechanismu právního státu je třeba vyjasnit na nejvyšší úrovni v Radě a měli bychom ji urgentně projednat. Pro mě jsou to dvě věci, které spolu nesouvisejí. Evropský parlament se je však následně pokusil spojit a pohrozil zablokováním rozpočtu i fondu obnovy, pokud nedojde k dohodě o novém, dosud nedefinovaném, objektivním, vědeckém, univerzálním a neverifikovatelném mechanismu právního státu. Rada může přijmout rozhodnutí později. Z našeho pohledu se proto německé předsednictví rozhodlo odchýlit se od červencového konsenzu Evropské rady ve světle následných přání Evropského parlamentu.
* Jistě vás nepřekvapí, že v Německu vidí vše jinak.
Ano, máme disputace o intepretaci. Aby mohl být vytvořen nový mechanismus [na ochranu právního státu], muselo by dojít k doplnění Smluv (což vyžaduje souhlas všech členských států, pozn. překl.). To, co se děje nyní, nazýváme plíživou změnou Smluv, renegociací, kdy se zúčastněných stran nikdo neptá. Je to ošklivá věc a je v rozporu s myšlenkou právního státu. Ale pokud to Němci budou chtít, budou to mít. Můj malý ruční granát na to nestačí, ale Němci by dokázali oddělit pomoc postiženým od debaty o právním státě.
* Situaci znáte. Jak se lze dobrat kompromisu? Existuje vůbec?
Existuje řešení.
* Jaký je rozdíl mezi řešením a kompromisem?
Když je situace komplikovaná, musíte se vrátit k původním záměrům. Objasnit si, co kdo chce. Země v nouzi chtějí rychle peníze –⁠ dejte jim je. Ostatní země chtějí nová pravidla právního státu –⁠ dobře, promluvme si o tom. První věc musíme udělat okamžitě, druhá je méně naléhavá. Právní stát děkuje, má se dobře. Nová úprava může několik měsíců počkat.
* Skutečně považujete za pravděpodobné, že bude takovéto řešení?
Stát musí zachovat status quo čili zákony, které se mají uplatnit. Status quo zdůrazňuji jen z důvodu morální odpovědnosti. Morální odpovědnost mají ti, kteří chtějí něco měnit, ne ti, kteří, jako my, brání status quo.
* Druhá strana by okamžitě řekla: vláda zákona ještě nebyla napadena tak, jak je tomu nyní v Maďarsku a Polsku.
Smlouvy již obsahují ustanovení podle článku 7 (stanoví, jak postupovat, pokud země porušuje základní hodnoty EU, proti Maďarsku bylo řízení dle čl. 7 zahájeno v roce 2018 a dosud neukončeno, pozn. překl.). Chceme, aby řízení proti nám bylo ukončeno co nejdříve, a žádáme Radu, aby o tom diskutovala. Na zasedání Rady mohu všechny přesvědčit, že maďarský právní stát je v pořádku, musí tomu dát jen šanci. Místo toho však pracují na novém právním nástroji. Proč?
* Protože článek 7 je považován za neproveditelný a žádná země nikdy nebyla zbavena hlasovacího práva v Radě. A protože finanční sankce stanovené novým mechanismem právního státu by zasáhly potrestané země efektivněji. Co se stane, když se vaše řešení nesetká s otevřenou náručí?
Německo musí problém vyřešit. To je občas něco jako „mission impossible“, ale Němci mají rotující předsednictví, jsou za to zodpovědní.
* Znovu a znovu mají zodpovědnost nést Němci. Například tón užívaný vůči Maďarsku a Polsku se stal v Evropské komisi za paní von der Leyenové mnohem tolerantnějším.
Nepochybně. Překvapuje mě ale, že v německé pozici cítím intelektuální lhostejnost, je dobře známo, že Němci jsou silní, chytří a taktičtí. My zde v Maďarsku ale věříme, že Němci musí také cítit, co přesahuje denní zprávy.
* Co myslíte?
V evropské politice se stalo zcela běžným činit politická rozhodnutí na základě ukazatelů popularity a výsledků průzkumů veřejného mínění.
* ... kromě Maďarska.
(smích) Je to profesní problém. Víme však, že kromě denních ukazatelů popularity existuje také historická dimenze: jaký dopad bude mít to, co uděláme teď, za rok, dva roky, pět let? Němci měli pro ten historický přesah cit, a myslím, že ho nyní ztratili. Chtějí nás donutit k pravidlu, které postihuje problematiku právního státu takovým způsobem, že neexistují žádná objektivní, pouze subjektivní kritéria. Proto říkám, že pokud to přijmeme, uděláme z Evropské unie Sovětský svaz. Němci by tomu měli rozumět, ale nezajímá je to. Právní stát by měl být založen na objektivních kritériích a posuzován exaktně. Před 31 lety Maďaři udělali hodně pro to, aby zajistili dodržování zásad práva na východ od železné opony, ale na základě objektivních kritérií.
* To je věc debaty a Vy to víte.
Ano, ale musíte být schopni v konverzaci vyjádřit svůj úhel pohledu. V maďarské debatní kultuře je to, co je příliš uhlazené, ale nikoliv jednoznačné, považováno za neuctivé, a je projevem úcty, pokud to člověk formuluje jasně a rozhodně.
* Nejsou však Maďaři v nevýhodě, pokud to skončí střetem?
Vím, že v Německu je rozšířený názor, že Němci dávají peníze Maďarům. A že Maďaři dostávají peníze z Unie, a proto jsou na nich závislí.
* Mohu to objasnit? Jen v loňském roce dostalo Maďarsko od EU o 5,1 miliardy více, než zaplatilo.
To je jedna strana mince, v našich statistikách je to 4,1 miliardy. Firmy z členských států EU však každý rok ze země vyváží dividendy a zisky ve výši 6 miliard eur. Rovnocenná konkurence neexistuje, protože my jsme vzešli z komunismu a diktatury, zatímco země jako Německo z kapitalismu, ze svobody. Nepřijímáme peníze od Unie; vnímáme to jako náhradu za zisky dosahované jinými členskými státy [v Maďarsku]. Proto se nás vyhrožování penězi nedotýká.
* Myslíte, že Maďarsko ekonomicky nepotřebuje EU?
Ne, chci jen říci, že ani Němci, ani Brusel nemohou nazírat kohezní fondy pro Maďarsko jako dary. Jedná se o částečnou kompenzaci jejich výhody v nekalé soutěži.
* Začátkem tohoto roku jste se zúčastnil konference v Itálii, kde nejušlechtilejšími věcmi, které může evropská pravice nabídnout, byly neteř Le Penové, Marion Maréchal z Francie, Giorgia Meloni z Itálie, Beatrix von Storch z AfD, Německo. Vždy říkáte, že jste konzervativní –⁠ proč se objevujete s takovými lidmi?
(hluboký povzdech) Lidé jsou různorodí, to je řád světa, jsme jiní. Meloni je dobrá politička, je snadné s ní najít společnou řeč o důležitých věcech.
* S předsedkyní postfašistické strany?
Můj obrázek je nuancovanější, ale akceptuji rozhodnutí pořadatelů, koho pozvou.
* Na této konferenci jste neohlásil nic menšího než kontrarevoluci.
V EU probíhá souboj mezi dvěma úhly pohledu. Jeden říká, že základní jednotka EU spočívá v institucích. Druhý, jehož jsem také zastáncem, pokládá za základní jednotku EU členské státy. Jsem přesvědčen, že lze vycházet pouze ze zájmů a individuálních kulturních svobod členských států, jejichž úhrn tvoří evropský zájem. Evropa však musí růst zdola a být budována svými národy s jejich úžasně odlišnými kulturními a historickými tradicemi. Síla EU spočívá v rozmanitosti. To je vlastně myšlenka Uda Lindenberga, který v roce 1988 koncertoval v Budapešti. Pestré Německo. Každý jsme jiný.
* Se vší úctou k Udu Lindenbergovi, ale nedochází u některých východoevropských zemí k základnímu nedorozumění? EU již dávno přestala být hospodářským společenstvím, je také institucionálním společenstvím, v němž se národní státy vzdávají části své suverenity. A teď přijdete a řeknete, že se nechcete vzdát své svrchovanosti. Jak to jde dohromady?
Obhajuji status quo. Doposud jsme postoupili část své svrchovanosti. Vaše kritika zní, jako kdybych chtěl ustoupit z již dosaženého. Nechci jít zpět.
* V jedné části EU je považováno za pokrok, že jsme se odklonili od konceptu národního státu.
Pro nás je hlavním cílem Unie zajistit budoucnost jejích členských států a přežití národů, pokud jde o bezpečnost, prosperující ekonomiku a tvorbu politiky.
* Protože byste nebyli ekonomicky životaschopní bez EU?
V oblastech bezpečnosti, ekonomiky a zastupování společných politických zájmů ve světě se neobejdeme bez EU, k tomu byla vytvořena. My Maďaři ale nechceme měnit ostatní země EU, protože evropská hodnota je právě respekt k odlišnostem a rozdílům, to je naše síla. Evropa je atraktivnější díky kulturní rozmanitosti.
* A vy si chcete ve své zemi dělat cokoli, bez jakýchkoli zásahů. Jste vůči Evropě tak kritický, že vyvstává otázka, proč jste stále v EU? Už jste někdy přemýšlel o odchodu?
Ne, nikdy. Před třiceti lety tu byla diktatura a Maďarsko bylo součástí vlivové sféry Sovětského svazu. S mými společníky jsme obětovali roky našich životů, abychom to změnili. Svrhli jsme komunisty. Svévole, kterou je komunismus, byla nahrazena vládou zákona. Jsme pouliční bitkaři, revolucionáři právního státu. A mysleli jsme si, že pokud svrhneme komunisty, vytvoříme spojenectví se západními zeměmi sjednocenými v EU. Toto není politický program, to je náš život. Jak bych mohl opustit svůj vlastní život?
* Když jste byl rebelem a bouřil se proti sovětské vládě, představoval jste si liberální demokracii západního stylu?
(povzdechne) Ano, tak se tomu tehdy říkalo.
* Také to jste chtěl?
Přirozeně. Mým mentorem v západoevropské politice byl Otto Graf Lambsdorff. A pak jsem se stal kolegou a přítelem Helmuta Kohla. Učil jsem se demokracii od obou. Politická soutěž, tržní ekonomika.
* Kdy u vás nastalo velké zklamání?
Nemluvil bych o zklamání. V případě Kohla nebo Lambsdorffa existovala rovnováha mezi národní suverenitou, vlastní kulturou a Spojenými státy evropskými. Nebyla to statická, ale dynamická věc. V té době jsme si mysleli, že západní Evropa je dobrá, a absolutně by nás nenapadlo, že by se to mohlo pokazit. A teď jsme poučeni: Evropa může být dobrá nebo špatná; může to být sociálně tržní ekonomika s ekologickou odpovědností, které my Maďaři dáváme přednost; nebo by to mohl být drzý, chamtivý kasinový kapitalismus. Kdy se boj v EU tak vyostřil? To je klíčový problém.
* Jaká je odpověď?
2015.
* Uprchlická politika.
Migrace. Najednou jsme viděli, že někdo chce rozhodovat, kdo smí zůstat v Maďarsku –⁠ a nejsme to my. Navíc to došlo do bodu, kdy bylo řečeno, že ti, kteří migranty vpouštějí, jsou právními státy, ti, kteří nevpouštějí, nejsou. Tak daleko jsme se dostali. V roce 2015 bylo řečeno, že ti, kteří nevpustí migranty, by neměli dostávat žádné peníze. Je to myšlenka rovnosti?
* O migrantech mluvíte vždy jako o okupantech. Opravdu jste přesvědčený, že by téměř desetimilionové Maďarsko zahltili?
Tady, kde teď sedíte, byl pět set let klášter. Pak 130 let mešita a dnes tu sedím já. Je pro mě těžké vidět svět jinak. V oblasti Středomoří je možná soužití Arabů, muslimů, a křesťanského světa dobré. Ale my Maďaři patříme k severní periferii tohoto regionu a bolestivá historická zkušenost s osmanskou okupací je stále ještě v naší kolektivní paměti. Věříme, že to, co se dnes děje v západní Evropě, je to, čeho se v minulosti nepodařilo dosáhnout, konkrétně toho, že rozhodujícím faktorem se stávají muslimové.
* Dnes ale není žádný imperialistický arabský panovník, který by své poddané vysílal na cestu. Opravdu si myslíte, že je řeč o sebelegitimizující muslimské okupaci?
Přesně tak. Já mluvím o dějinné filozofii, která patří k sebevnímání Maďarů. Pro nás, pro Maďary, znamená multikulturní společnost obětování nás samých. Ochrana židokřesťanské kultury je přežití.
* Mohu se zeptat, kde v multikulturním Německu vidíte projevy tohoto sebeobětování národa? Německo během padesáti let přijalo tolik migrantů, že dnes má každý čtvrtý člověk migrační původ. Tito lidé v Německu jsou, a země sebe samu vůbec neobětovala: jde o prosperující, liberální, demokratickou, mírumilovnou zemi, kde je akorát jedna AfD, ale je výrazně menší, než většina pravicových stran na Západě.
Němci již budou vědět, co chtějí udělat se svou vlastní zemí. Nežádám vás, abyste sdíleli můj pohled na historii. Ani vás nežádám, abyste přijali náš postoj, že multikulturalismus je nebezpečná věc. Jen vás žádám, abyste přijali, že mám právo vidět budoucnost své vlastní země tak, jak ji vidím já.
* Ještě dokážu porozumět tomu, že vás maďarská zkušenost udělala nedůvěřivým. Pokud ale má navěky platit, že muslimové jsou nebezpeční, v čem se takový postoj liší od rasismu?
Maďarsko udržuje ty nejlepší vztahy s muslimskými zeměmi. Poskytuje největší pomoc muslimským státům, které se nacházejí v těžkostech. Nenosíme v sobě žádné antimuslimství. Máme jen určitou představu o vlastních životech.
* Ale zároveň říkate: Když muslimů přijde příliš mnoho, ztratíme tím naši křesťanskou maďarskou identitu.
Ano, ale proč by sem měli chodit? Mají přece vlastní zemi.
* Ze stejných důvodů, z jakých například v době komunismu miliony Maďarů opustily svoji zemi. Přáli si žít lepší život někde jinde – s větší svobodou, bezpečím a blahobytem.
To je v pořádku. Uprchlictví před komunismem mělo svá vlastní pravidla. Dnes pokud někdo – jako vy – je občanem jedné z unijních zemí, může jít, kam chce – i k nám, není problém. Ale jiná věc je, koho přijmeme ze zemí mimo Unii. Udržujeme například vynikající vztahy s Číňany, ale moc by nás nepotěšilo, kdyby se tu najednou objevilo pět milionů Číňanů. Můj postoj je takový, v severní Africe je třeba pomáhat, nikoli si tamní problémy přinášet sem, do Evropy.
* Zmínil jste již Erdogana a Turecko, opakovaně jste také vyzdvihoval úspěchy Číny a Ruska. Berete si za vzor vůdce těchto tří států?
Nikoho si nemůžeme brát za vzor. Protože k čínskému režimu jsou potřeba čínští lidé, k tureckému Turci, k ruskému pak Rusové. My jsme ale Maďarsko.
* Všechno jsou to ale iliberální státy, když použiju vámi oblíbený termín.
Když mluvím o Maďarsku, nemluvím o iliberálních státech, ale o iliberálních demokraciích.
* Tím pádem podle vás nejde o demokracie?
Základem každého společenského režimu je kultura. V Maďarsku není demokracie jen proto, že je to dobrá věc, ale protože Maďaři mají rádi demokracii a cítí se v demokracii dobře. Pokud se podíváme, komu se Maďaři nejvíce podobají, pak jsou to určitě další křesťanské státy, jako Německo, Polsko a Rakousko. Křesťané jsou podle mě nezbytně zrozeni jako demokraté, protože křesťanství říká, že každý člověk je stvořen k Božímu obrazu. Není proto podstatné, zda je někdo bohatý a někdo jiný chudý – protože když se rozhodujeme, každý má jeden hlas, génius i blázen.
* Znamená to také, že jsou národy, které se pro demokracii nezrodily?
Řekl bych, že jiné národy si musí definovat svou demokracii, svůj politický režim samostatně. I oni musí poznat, jakým způsobem je jejich vlastní kultura slučitelná s demokracií. Jinak to bude jen primitivní americký export demokracie.
* Na začátku roku jste byl v Berlíně, kde jste na akci DPA řekl, že Angela Merkelová vytvořila svou uprchlickou politikou politické vakuum, které umožnilo vzestup pravicově populistické strany. Pokud to tak je, jak si vysvětlujete, u vás, kteří jste zavřeli hranice, je také krajně pravicová strana, která je radikálnější a výrazně silnější než AfD?
Jobbik ztratil význam. V rozkladu vytvořil spojenectví s levicí. Dnes už patří k promigračním stranám a podporují i genderovou ideologii. Když v zemi existuje vyhraněná, demokratická, křesťanská, národní zájmy hájící lidová strana, která si zachovává tento profil, pak pro radikální pravici nezbývá v politice prostor. To je můj názor, říkal to už Strauss a později se podobně vyjadřoval i Stoiber. A myslím si, že mají pravdu.
* Vidíte se v tradici CSU?
Naše křesťansko-národní vláda v Maďarsku je víceméně v té ideové pozici, v jaké byla CDU za dob Helmuta Kohla či CSU v éře Edmunda Stoibera. Od té doby se ale Německo hodně změnilo, takže konzervativní strana Německa musí vést velký boj, aby neztratila moc. V Německu existuje velká koalice. Angela Merkelová musí bojovat, aby se vyhnula levicové většině. CDU v zásadě nemá žádný program. Jediným programem CDU je nějak udržet levici na uzdě. To je jejich strategie, jedna ze dvou možností. Říkají: Dobře, pokud se společnost vyvíjí tímto způsobem a my nechceme ztratit většinu, musíme udělat kompromis s levicí a přijmout její tématiku. Důsledek je zřejmý: konzervativci se stále více přibližují hlavnímu proudu na levici, nemohou si udržet své určující vlastnosti.
* Jaká je druhá možnost?
Druhá možnost je –⁠ a to je i moje strategie –⁠ řeknete, ne, lidi! Je možné, že duch doby je už takový, my si ale myslíme, že musíme bránit určité konzervativní hodnoty. A to je to, co dělám: připomínám lidem, aby zůstali konzistentní.
* Jste počtvrté premiérem, vládnete s dvoutřetinovou většinou, to je pro jiné demokracie nepředstavitelně mnoho. Proč i z pozice takové síly musíte stále útočit na slabší? Abych připomněl pár aktuálních příkladů: na umělecké univerzitě SZFE jste vyměnil vedení, odebral jste licenci kritickému Klubrádiu. Vedle toho neumožňujete homosexuálním párům mít děti. Také jste provedl reformu učebnic, která má zajistit posílení maďarského národního cítění. Demokracie ale znamená také to, že většina bere ohled i na menšinu.
Tomu se říká tolerance. Je třeba brát na vědomí, že existují rozličné názory a že každý z nich má raison d'etre. O tom není sporu. Nejsem vůdce národa, vedu vládu.
* Ale dáváte čím dál méně prostoru opozičním, k vládě kritickým hlasům, ačkoliv jste takto silný.
Opoziční platformy nejsou nijak omezovány, jsou v plném rozsahu svobodné. Nemůžu rozhodovat o tom, kdo bude mít rádiovou frekvenci a kdo ne. Kdyby mi k tomu dal parlament pravomoc, pak bych o tom mohl rozhodovat, ale o tom určitě vůbec nepřemýšlí. Je to věc Mediální a komunikační rady.
* ... kterou jste naplnili lidmi, tedy již patří vaší straně.
To není pravda. Členy Rady volí parlament, a kvalitu jejich rozhodnutí dosud nikdo nezpochybňoval.
* Ale máte dvoutřetinovou většinu – to se projeví i na složení rady.
Ano, ale dosud jejich rozhodování nikdo nenapadal. A to, že v Maďarsku je demokracie, dokazuje i fakt, že tu v posledních deseti letech fungovaly otevřeně opoziční pořady. Pokud dobře rozumím, tomu rádiu vypršela frekvence, která se bude znovu vypisovat. Budou se o ni zjevně znovu ucházet, mediální rada pak rozhodne, komu frekvenci udělí – do toho já nemohu a ani nechci zasahovat. Ale řeknu vám, proč nefunguje západní kritika ve vztahu k maďarské svobodě médií. Protože se tomu tady každý směje, co víc, vysmívá: každý ví, že média v Maďarsku jsou ke mně i k vládě velmi kritická.
* Mimo Maďarsko to nikdo neříká. Veřejnoprávní televize je například plně na vaší straně.
Kdo mluví maďarsky, ví, že mám pravdu. Řeknu jeden příklad. Když si večer zapnete televizi, nejsledovanější kanál, který je prakticky v německém vlastnictví…
* … teď určitě zmíníte televizi RTL. …
Oni jsou zcela opoziční!
* Dělají ale převážně zábavní pořady a jen málo zpravodajských.
To je jejich věc. Ale jejich zpravodajství patří mezi nejsledovanější. A nejpopulárnější webové portály v zemi jsou také ve většině protivládní
* Jeden z nich ale přestal být, Origo. A je tu také Index, nezávislý a kritický, ale potýká se s velkými problémy.
Ano, ale fungují, a nejčtenější politické týdeníku – HVG, Magyar Narancs nebo velký online portál 24.hu – ty všechny patří k silné opozici. Samozřejmě funguje i Index.hu
* Ale ne příliš dobře, například stěží získávají inzerci, protože velké maďarské firmy – které obchodují i se státem – u nich nechtějí inzerovat.
Ale nejčtenější noviny Népszava jsou levicové a neustále dostávají státní inzerci. Podobně i RTL. Jestli ale máte čas dnes odpoledne, zajděte do parlamentu na interpelace. Uvidíte, že to, co poslanci říkají, by bylo v německém parlamentu nepředstavitelné.
* Každopádně jsem slyšel, že tam bývá řeč o korupci. A o tom, že vaše vlastní rodina...
Je tam všechno. Diktatura, korupce, vše co si umíte představit. Každý říká, co chce, premiér tam musí stát a jednoduše musí to bahno ustát. Znám jednací řád německého parlamentu, to je pro premiéra přímo ráj.
* Myslíte tím, že když někdo nedodržuje jednací řád, tak ho vypnou?
Ano. Pravděpodobně v německém parlamentu nejsou hospodské rvačky běžné.
* U vás ano?
V Maďarsku ano.
* To vše se ale lehce říká, když má člověk dvoutřetinovou většinu. Franz Josef Strauss říkal: nějakou tu malou opozici si vytvoříme i my sami.
V Německu nejsou politické debaty tak živelné, jako tady. Z naší perspektivy se německé politické debaty podobají kultivovanému odpolednímu popíjení čaje. U nás se do parlamentu chodí pomalu s nožem.
* Kromě strachu z muslimů máte ještě jednu posedlost, George Sorose. Říkáte, že lze sotva najít zemi podobně přátelskou k Židům, jako je Maďarsko, nikdo se nemusí obávat, že před synagogou či židovskou školou budou na někoho útočit. Proč jste tedy měli před volbami plakáty, na kterých jste ukázali Junckera a Sorose jako manipulátory, kteří chtějí škodit maďarskému lidu? S použitím všech existujících antisemitských klišé.
Ano, ale pouze antisemitům vadí, když je někdo viní z antisemitismu. Věřím, že každého kritizuji jen pro jeho politické názory, a to i ty, kdo jsou Židé. Koho zajímá, že několik lidí řekne, že jsme antisemiti? Nejsme. Nezajímá nás, zda je George Soros Žid nebo ne. George Soros chce něco, co je špatné pro Maďarsko. On jako první řekl, že země, které nepřijímají migranty, je třeba trestat a je třeba jim odebrat evropské peníze. Toto je výsostně politická debata s Georgem Sorosem.
* Židovským institucím ale váš plakát také vadil, a to i těm v Maďarsku.
Můžete si všimnout, že v Budapešti je spousta židovských institucí a synagog a nepotřebují, aby je střežili policisté. Židovská kultura a její nedotknutelnost je součástí maďarské identity, máme nejpřísnější zákony proti antisemitismu v Evropě. Budapešťská židovská komunita je autentická, dokázali zde přežít druhou světovou válku. Ve vlastních životech nesou všechnu tu bolest a tragédii. A jejich společenství je pod ochranou maďarské vlády, to osobně garantuji.
* Vyvěsili byste v Maďarsku podobné plakáty znovu?
Samozřejmě! A ještě takové budou. George Soros je nepřítel Maďarska.
* A také velký podporovatel Viktora Orbána.
(smích)
* Na začátku kariéry jste dostal stipendium. Byl jste zaměstnancem Sorosovy nadace, Soros podpořil vaši stranu.
Soros má výrazné zásluhy
 na pádu komunismu v Maďarsku. Podporoval v osmdesátých let antikomunistické opoziční skupiny. Politické rozdíly v názorech vždy byly, ale přišla chvíle, kdy se stav věcí změnil. To bylo během migrační krize. Chtěl nám říkat, co máme dělat.
* Nepůsobíte dojmem unaveného člověka – máte se dobře, dohromady už 15 let vedete zemi, čímž se s Angelou Merkelovou řadíte k nejdéle sloužícím evropským politikům. Éra Angely Merkelové se blíží ke konci. Co myslíte, bude to pro vás lehčí, nebo složitější, až Merkelová skončí?
Angele Merkelové jsem dal jednu nevyžádanou radu, řekl jsem jí: Zůstaň, protože pokud nezůstaneš, Evropu čekají velké problémy. Ale nedokázal jsem ji přesvědčit. Je rozhodnutá, že odejde z politiky.
* Jaký je váš plán? Chcete dál vládnout své zemi?
Dokud mě lidé budou volit poslancem, budu poslancem. 16 let jsem strávil v opozici, na konci tohoto cyklu budu 16 let premiérem. Zatím je to nerozhodné, ale já chci tento zápas vyhrát. Takže budu znovu kandidovat ve volbách. A až mi bude přes osmdesát, ale podle lidí budu dál schopný být poslancem, pak každý den přijdu do parlamentu a budu se účastnit debat.
* Takže si vás EU bude užívat ještě dlouho, i bez německého předsednictví?
Pokud je to na mě, tak určitě.
Viktor Orbán se narodil v roce 1963 v maďarském Székesfeherváru. Po absolvování anglické třídy gymnázia studoval práva na univerzitě ELTE v Budapešti a dějiny klasického liberalismu na univerzitě v Oxfordu. V roce 1988 založil se spolužáky antikomunistickou mládežnickou organizaci Fidesz, která se později transformovala v politickou stranu. Od roku 1990 byl poslancem, v letech 1998 až 2002 a znovu od roku 2010 premiérem Maďarska. Je ženatý od roku 1986, má pět dětí a pět vnoučat. 
27. 11. 2020 13:50

Zdeněk Nytra: Jednání s premiérem a ministryní financí bylo úspěšné

25. listopadu


Dnešní jednání s premiérem Babišem a ministryní financí Schillerovou bylo velmi konstruktivní. Senátu představili návrh, který navrhuje vyřadit ze zákona slevu na dani, ponechává daňové sazby 15 a 23 % a ruší superhrubé mzdy. Za velký úspěch považuje předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra návrh na kompenzaci pro kraje a obce.

 

„Výsledek jednání s premiérem Babišem, ministryní Schillerovou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a předsedy senátorských klubů bylo velmi korektní. Premiér navrhl vyřazení slevy na dani z poslaneckého návrhu, chce ponechat sazby daně 15 a 23 % a zrušení superhrubé mzdy. Za velmi důležité považuji přidání kompenzací pro kraje a obce. Tím zajistíme, aby dopad na rozpočty samospráv byl co nejmenší. Za naprosto nesmyslný považuji návrh, na základě kterého by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionu korun a více, které jsou v držení déle než 3 roky. Toto opatření postihne spoustu malých s.r.o. společností, menších firem a start upů. Proto jsme se se zástupci vlády shodli, že jsou schopni podpořit pozměňovací návrh Senátu,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

 

 

S pozdravem

Václav SMOLKA
tiskový mluvčí
 

25. 11. 2020 12:33

Proto je celý svět sleduje s opravdovým napětím. Ty letošní naštěstí ukázaly, že hlavním mediálním proudem s takovým nadšením očekávaný  masivní nástup americké levice zase tak prudký nebyl, ale potvrdily bohužel, že rozumná část americké veřejnosti odmítající posun USA směrem vlevo zůstává i nadále významná;

 Sice nenastal tak prudký a masivní posun  země doleva, jak předpokládala naše média, a zhruba polovina americké veřejnosti ještě stále odmítá posun americké společnosti směrem k socialismu, kolektivismu a dalším nebezpečným ismům neoliberálů, ale přesto potvrdily, že je bohužel Amerika rozpolcená což každou zemi ničí a oslabuje.  Mizí ím totiž konsenzus ohledně jejího dalšího směřování. A pokud oto nastane v zemi, která  země a světa. Velká část americké společnosti odmítá připustit destrukci západních pilířů svobodné západní společnosti, na nichž tradiční Amerika stojí, a kterou naopak prosazuje radikální levice;

– volby potvrdily velké slabiny amerického volebního systému, který opakovaně není schopen zajistit nespornost voleb a přinést takové výsledky, které by americká politická scéna i společnost jednoznačně akceptovaly. V hluboce rozdělené společnosti se nebezpečnost zpochybnitelnosti výsledků voleb zvyšuje;

– volby ukázaly, že hlavním mediálním proudem očekávaný prudký a masivní nástup americké levice tak prudký a masivní nebyl. Naopak, volby potvrdily, že ta část americké veřejnosti, která odmítá posun společnosti směrem k progresivismu, kolektivismu a sociálnímu inženýrství zůstává i nadále významná;

– korespondenční hlasování, které se v těchto volbách stalo masovým a o výsledku pravděpodobně rozhodujícím fenoménem, znamená mimo jiné zjevné opuštění principu tajnosti voleb, který je pro jejich nespornost, a tím i demokratickou legitimitu zásadní;

– je evidentní, že jakýkoli volební výsledek bude nesmírně těsný. Rizika politické krize a nestability mohou výrazně vzrůst.

Václav Klaus a kolektiv IVK, 4. listopadu 2020.

volby potvrdily zásadní rozpolcenost společnosti i politiky, která USA ničí a zásadně oslabuje. Tato rozpolcenost má řadu dimenzí a ustavičně se prohlubuje;

– v USA mizí konsensus ohledně dalšího směřování země a světa. Velká část americké společnosti odmítá připustit destrukci západních pilířů svobodné západní společnosti, na nichž tradiční Amerika stojí, a kterou naopak prosazuje radikální levice;

– volby potvrdily velké slabiny amerického volebního systému, který opakovaně není schopen zajistit nespornost voleb a přinést takové výsledky, které by americká politická scéna i společnost jednoznačně akceptovaly. V hluboce rozdělené společnosti se nebezpečnost zpochybnitelnosti výsledků voleb zvyšuje;

– volby ukázaly, že hlavním mediálním proudem očekávaný prudký a masivní nástup americké levice tak prudký a masivní nebyl. Naopak, volby potvrdily, že ta část americké veřejnosti, která odmítá posun společnosti směrem k progresivismu, kolektivismu a sociálnímu inženýrství zůstává i nadále významná;

– korespondenční hlasování, které se v těchto volbách stalo masovým a o výsledku pravděpodobně rozhodujícím fenoménem, znamená mimo jiné zjevné opuštění principu tajnosti voleb, který je pro jejich nespornost, a tím i demokratickou legitimitu zásadní;

– je evidentní, že jakýkoli volební výsledek bude nesmírně těsný. Rizika politické krize a nestability mohou výrazně vzrůst.

Václav Klaus a kolektiv IVK, 4. listopadu 2020.

26. 10. 2020 14:00


2-Lživě interpretujete počty zemřelých. Většina jich umírá na jiné vážné nemoci, pozitivita testu je přídatná, vykazováni jsou jako oběti Covidu. Na přímý dotaz, kolik eviduje zemřelých v příčinné souvislosti s Covid MZD sdělilo, že takové informace neshromažďuje. Tentýž úřad uvádí, že: „Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID-19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí.“ Čísla vykazovaná bombasticky jako „smrti na COVID“ jsou vylhaná. Podle Čs. statistického úřadu se týdenní počet zemřelých ve srovnání 2019 až do poloviny srpna 2020 pohybuje kolem 2000. Plukovníku Prymulo, informujete v rozporu s tvrdými daty ČSÚ.

3- Vaše vyjádření: „Budeme mobilizovat různé stadiony, haly, abychom mohli mít lůžka i tam. Situace začíná být opravdu vážná,“ je šířením poplašné zprávy.

42 % lůžek v nemocnici  statisticky vykazovaných jako „hospitalizovaní s COVID“ je ve skutečnosti blokována lidmi, jejichž zdravotní stav hospitalizaci nevyžaduje a v nemocnici jsou jen kvůli izolaci. V nejvcětší české nemocnici ve fakultní nemocnici v Motole je podle ředitele  ing. Miroslava Ludvíka 21 nemocných s covidem-19, z toho jen jeden je v těžkém stavu na jednotce intenzivní péče a vyžaduje připojení na plicní ventilátor. Ostatní pacienti mají lehký průběh nemoci, jejich léčba probíhá maximálně s podporou kyslíkové terapie. Škála ročníků narození těchto pacientů začíná rokem 1929 a končí rokem 1950. Pacienti mladšího věku mají vysloveně lehký průběh nemoci a jsou hospitalizováni  že mají i jiné zdravotní komplikace. Přitom denně utrácíme 34 milionů korun za 20 tisíc testů Ve stejném duchu se vyjádřil i profesor Feltl, ředitel VFN.

Proč nás vláda informuje v rozporu s vyjádřeními ředitelů největších fakultních nemocnic? 

Odkud se bere snaha otestovat celý národ, která není organizačně a ani finančně zvládnutelná?

Jeden tes stojí 1700 Kč, 10 milionů testů by stálo 17 miliard Kč. Navíc počet pozitivně testovaných nepřinese žádnou informaci o tom, kolik je skutečně nemocných. Počet pozitivně testovaných slouží k zavedení tvrdých represí a k další devastaci zdravotnictví, ekonomiky školství, kultury, sportu a každodenního života.. Nakažený člověk navíc může virus šířit týden, pozitivní může být i několik měsíců. 

Prezentace vakcíny, jako spásného řešení, je zavádějící. Kdo ponese zodpovědnost za její nežádoucí účinky při jejím schvalování ve zrychleném řízení?  probíhá ve zrychleném řízení. Farmaceutická firma Astra Zeneca dostala příslib, že do určité výše částky nebude ručit za její nežádoucí účinky. Každý, kdo se vakcíně podrobí, se tudíž stává pokusným králíkem. Můj dotaz, kdo ponese zodpovědnost za nežádoucí účinky?  Bonus, že kdo se nechá očkovat nebude muset nosit roušku nestačí.  kdo se nechá očkovat, bude zbaven povinnosti nošení roušky. Vše nasvědčuje tomu, že zrychleně testovaná a neověřená vakcína sice nebude „povinná,“ ale bude jedinou možností, jak uniknout represím státní moci.Bezdůvodně ničíte zdravotnictví, školství, ekonomiku, kulturu, sport.

 Plukovník Prymula je nepřekonatelný ve vymýšlení hloupostí. Nejde o to, jestli kus hadru na obličeji, do kterého lidé celý den chrchlají, poskytuje nějakou ochranu. Jde o symbol poslušnosti vůči státní moci. O rozkazu se nepřemýšlí, rozkaz se plní. Za to si pan plukovník Řád Černé roušky 1. stupně s řetězem od prezidenta Zemana určitě zaslouží.To není pandemie koronaviru, to je pandemie šílenství.

Bránit seniorům v absolutním kontaktu s bližními jen proto, že je někdo z nich pozitivní, je naprosto zvrácené. Sociální izolace má na staré lidi zničující vliv, umírají steskem. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nám znovu nařídí nošení roušek venku a v autě.

 

Prymula není náš šéf. Martin Jan Stránský: Covid? Na toto zapomínáme. A toto je zbytečné

Momentálně o všem rozhoduje téměř jeden člověk – ministr Prymula. Ten má pozadí, které lze bez urážky nazvat plukovníkovské. Všichni totiž přemýšlíme na základě svých předchozích zkušeností i z našeho povolání. Přistupuje k této situaci jako taktik, který se kouká hlavně na čísla až tam, kam to jde. Snaží se připravit na přesné situace skutečně do mikropočtu. Jenže v mnoha případech ta data týkající se jednotlivých rozhodnutí prostě chybí, nebo při nejlepším jsou naprosto zkreslující tím, že sice platí pro stereotypickou situaci, ale opomíjí další mnohem vážnější negativní efekty, které mohou vzniknout na základě jejich zavedení.

Zavření všech škol, hlavně těch, které se týkají malých dětí. Tohle považuji za velice nepromyšlený krok. Studie ukazují, že nakažlivost, symptomy a schopnost přenášet vir u dětí přímo souvisí s věkem – čím mladší, tím méně se toho děje. Malé děti téměř neonemocní. Oproti tomu stojí fakt, že zavřít školu a poslat dítě domů vykolejí celou rodinu. Navíc je posíláme do prostředí digitálního světa, kde je neurologicky prokázáno, že dochází k pozdržení klíčového vývoje dítěte, co se týče nejen společenských, ale intelektuálních schopností. Poněvadž děti – a hlavně ony – se potřebují učit face to face, v kontaktu z očí do očí. Škola není jenom o tom, že se něco bifluje a že na to dohlíží učitelka, ale i o tom, že děti mezi sebou interagují. K tomu mám nespočet studií, které potvrzují, že dochází k neurologickým odpadům a zkratkám v jejich učení. To právě vysvětluje, proč se výsledek všech standardizovaných testů rok co rok ve všech civilizovaných zemí zhoršuje. A že děti i adolescenti, jsou ponořeni do digitálního světa, který jim brání v tom, aby se naučili laterálně myslet a řešit hlubší problémy. A to nemluvím o obrovských změnách uvnitř té rodiny, kde najednou jeden rodič nemůže chodit do práce a musí dítě hlídat.

Napadá vás, jak vůbec mohla taková absurdita vzniknout?

Tady znovu vidím roli minulosti pana ministra Prymuly. My sice bojujeme, ale zároveň jsme civilisté, kteří mají svůj psychologický aspekt. Pan Prymula, stejně jako každý člen vlády, je naším zaměstnancem, nikoliv šéfem. Každá mince má dvě strany, jedna je ta jeho – a ať se mu daří, druhá je ta naše. Myslím ale, že si to čím dál více uvědomuje. Druhá strana se vždy musí respektovat v rámci týmové spolupráce. A když jsme u toho, tak to hlavní, to lepidlo, které lepí tyhle dvě strany k sobě, má být pan prezident. Jenže pan prezident je absolutní katastrofa, morálně i politicky totálně selhává. Ani neodolal využít tuhle možnost, aby urazil všech nás spodních deset milionů lidí, a říct nám, že když někteří jako podnikatelé nepřežijí, tak dochází k určité filtraci neschopných, že ti z nás, kteří se snaží věcem rozumět a mají vlastní názor, mají zalézt, číst a něco se naučit, a že všichni, kteří si názory vyměňují a posílají kritiku přes internet, jsou blbečci. Tohle je šíleně destruktivní, zbytečné, maligní, malicherné. Neplatíme prezidentovi, který posledních dvacet let žije čistě z našich daní, aby nás urážel. Pokud se někdo má co učit, je to on. A je toho hodně.

Ke středečnímu datu 14. října v naší zemi zemřelo 82 lidí na koronavir mladší 65 let, z nich pouze čtyři mladší 35 let! Představa, že vir zničíme, je nereálná. To by museli všichni lidé na planetě najednou přestat na čtrnáct dnů vycházet ze svých domovů. To se samozřejmě nemůže stát. A tak přemýšlejme víc o tom, že bychom agresivněji chránili lidi, kteří jsou více náchylní, tedy v domovech pro seniory nebo v nemocnicích. To jsou ti lidé, kteří jsou nejvíc ohroženi, že zemřou. Dovolme tedy těm ostatním, těm bez rizik a těm mladším, větší volný pohyb.

lidských dějinách jsme nikdy nevěnovali tolik pozornosti jedné jediné věci, která v porovnání se vším ostatním je vskutku podstatně banálnější. Podívejte se na to, jak se média hystericky soustřeďují na toto téma a jak nás s ním dusí. Kdyby to bylo na mně, určitě bych uvalil jednu z hlavních restrikcí na veškerá média, že nesmí věnovat více než 10 procent času či prostoru na téma CoV. Co nám, proboha, můžou navíc říci, co se nevejde do jedné delší denní zprávy? Vždyť tu přece běží i další závažné téma! Posíláme všechny děti domů, i když jejich schopnost přenášet tuto nákazu je nedefinovaná a jejich symptomatologie je nejnižší.

To nejpodstatnější ale je, abychom si uvědomili, v jaké myšlenkové pasti jsme byli, než tato krize začala. Jak jsme závislí na sociálních sítích, na digitalizované společnosti a jak nám chybí priority, mezi které patří soustředění se na rodinu a výchovu našich dětí, nikoliv na práci obou rodičů pro další peníze, na honění za těmi penězi místo upřednostnění skutečného štěstí a vnitřního klidu.

Nejsme na tom nejhůř. Zpátky k relativitě. Vezmu čísla od začátku této epidemie. Počet úmrtí ke středě 14. října na milion obyvatel: Španělsko 715, Francie 504, Itálie 600, Německo 116 a Česká republika 108. My ty ostatní země jenom „doháníme“. Musí se to brát od začátku. Na konci druhé světové války se také sečetly všechny oběti, nepočítalo se, jestli zemřelo deset vojáků jeden den a tisíc druhý. Zase jsem u té mediální nezodpovědnosti. Dejme lidem perspektivu, poněvadž Češi nejsou vůbec hloupí, Češi jsou strašně chytří, pochopí to. Ale zbavme je té nervozity z umělého tlaku.

Úloha médií by měla být, aby objektivně informovala. Jenže média jsou objektivně zcela plošně deformovaná. Jsou deformovaná tím, že je deformovaná společnost. Jsem rád, že jste položil tuto otázku, protože chci zdůraznit, že média jsme my, stejně jako politici jsme my. To není nějaký satelit, který přistál a v němž pracují lidé, kteří dělají svoji práci špatně. Společnost je deformovaná v tom, že upřednostňujeme šokující nebo pozoruhodné titulky a zprávy a odnaučili jsme se přemýšlet. Říkám tomu McDonaldová otázka: Jíme ten hamburger, protože je dobrý, nebo protože je to dobrý marketink a prodejny McDonaldu jsou všude? Kdyby všichni přestali jíst hamburgery, tak McDonald by nebyl nikde. Dnes média fungují tak, že nás nutí k tomu, abychom nepřemýšleli, a společenské sítě k tomu, abychom neuznali jiný názor. Jenže my jim to dovolujeme.

Deformovaná média, absence přemýšlení, to nezní moc lichotivě a povzbudivě. Média podle vás selhávají?

LN TB Infodemicke slovo 201020Na stěně tu mám titulní stránku Lidových novin, které založil můj pradědeček, a na ní je jeden článek, co probírá jednu věc. To je dnes nemyslitelné, že lidé budou mít takovou diskusi, jako máme my, budou o ní psát, někdo to bude číst a bude o tom přemýšlet. Poněvadž jsou tlaky přes globalizaci, aby nadnárodní společnosti a média vydělávaly. A aby vydělávaly tím, že nás budou neustále vtahovat do návykových sítí, které vedou jen ke stupidifikaci populace jako takové. Na druhé straně je tu velice hluboce neuroevolučně zakódovaný rys, že jakmile vznikne jakékoli neznámé ohrožení, tak náš mozek – moderní mozek, který je tak 250 tisíc let starý – je nastaven tak, že věnujeme okamžitě velkou pozornost tomu, co nás ohrožuje. Když k tomu přidáme mediální amplifikaci, která se odehrává v globální vesnici, tak se z toho vyvine pořádná bouře.

 To byla rada psychiatra. Co byste jim poradil vy jako neurolog?

Dříve – doufejme – než později budeme zase dělat všechno, co nás baví. Radil bych, abychom si v této perspektivě uvědomili, že nyní v mnoha směrech žijeme tak, jak žili naši předci. To byl život semknutý kolem rodiny, jen jeden z rodičů pracoval, druhý se staral o děti. Z evolučního hlediska jsme tu pouze kvůli jedné věci, abychom měli děti, abychom je vychovali a pak abychom šli stranou. Takhle to bylo během předchozích dvou set tisíc let naší evoluce. V posledních dvaceti letech převládla představa, že všichni musí pracovat pro druhý vůz, třetí kreditní kartu, a čtvrtou dovolenou, že dětem se má dát laptop a odeslat do školy, kde je naučí všechno včetně toho být dobrým občanem, a hlavně aby se tam nenudili. Vím, že jsme se dostali do situace, kdy každý druhý člověk má úvěr, a když jeden rodič zůstane doma, vzniknou velké finanční komplikace. Moje maminka ale začala pracovat na poloviční úvazek teprve tehdy, když mi bylo šestnáct let a byl jsem pryč z domu. A z mých předků ani jedna žena nepracovala pro peníze. Takže kde je problém? Kam až jsme se dostali jako moderní civilizace? O tomhle bych přemýšlel. Vezměme rodinu a pojďme se s ní projít. Na Staroměstské náměstí, po vsi, do lesa, na houby. Co nám vlastně hrozí, když nebudeme pár týdnů moci něco dělat?

http://blog.aktualne.cz/blogy/martin-jan-stransky.php?itemid=37932

* * *

NÚTENÁ izolácia pre PODOZRENIE z infekcie? Politické strany už asi potrebujú oddychový čas!

… Když stojíš z očí do očí mocným světa, vždy si vzpomeň na to, od koho tito lidé dostali svoji moc a co vlastně proti tobě vzmohou? Mohou ti vzít majetek, svobodu, nebo život? No a co. I drobounký mikrob ti může vzít život. Neboť je křehký a pominutelný jako život hmyzu. Ne, ani nejmocnější Pán nemá skutečnou moc nad tvojí duší a proto je bezmocný, když jsi spravedlivý a on nespravedlivý. Jen tehdy proti tobě něco zmůže, když tě přistihne při hříchu a sám je spravedlivý. Proto nemysli na to co povíš velkému Pánovi a jak se budeš chovat. Mysli pouze na to, že pokud jsi spravedlivý, jsi svobodný. Velký Pán je bezmocný proti Tvé pravdě.

Svoboda neznamená, že budeme dělat cokoliv. Svoboda neznamená vzpouru proti státu, svoboda neznamená destruktivní chování, ohrožení sebe a druhých. Svoboda znamená i odpovědnost. Tento vztah musí být oboustranný. Svoboda je připomenutí toho, že to není stát, který vlastní člověka, ale mi lidé tvoříme stát.  

* * *

Od března vláda (i v jiných státech) plní úplně jinou objednávku, než si běžný člověk myslí. Nyní se masivně testuje, což ukazuje masivní nárůst „pozitivních“.  Ale proč se plní nemocnice? Jsou lékaři masírování k tomu, aby posílali lidi do nemocnic? Potřebují ve skutečnosti ti lidé ventilátor, přístroje? Samozřejmě že erouška je podpůrná věc pro celou COVID hru a potažmo vede k silné manipulaci – kdo ji má instalovanou, se přece chová „zodpovědně“.

Pohyb v přírodě a cesty na chalupy jsou možné, mohou se jich ale účastnit nejvýše dvě osoby, tedy zákaz pohybu rodin v přírodě?!

Na následky opatření zemřelo o 30% více lidí než na coronavirus. V domovech důchodců umírá více lidí ne na čistý covid, ale na symbiosu z opatření, běžných nemocí stáří, depresí a strachu, který navíc silně oslabuje jejich imunitní systém. Další „úspěch“ tzv. covidistů…

Je to v podstatě obří politicko-obchodní plán, krycí příběh, ukazující morální rozklad světa a potřebu nového začátku. Největší překážkou spravedlnosti a demokracie jsou politické strany, nadnárodní koncerny a jejich zločinné působení.

Když se člověk pozvedne k plnosti toho, čím by měl být?

 

21. 10. 2020 11:27
 

Co tedy přichází z Ameriky dnes? Ano, lze říci, že za posledních mnoho dekád všechny zásadní trendy, v pozitivním i negativním smyslu, přišly do zbytku západního světa (včetně nás) právě odtamtud. A s menším či větším zpožděním a s menší či větší intenzitou pak zasáhly celý zbytek západní civilizace, a v jisté míře dokonce i celý ostatní svět. Často šlo jen o módní vlny, které zmizely stejně rychle, jako přišly. Často ale šlo i o nenápadné, plíživé změny a posuny, které se sice v čase rozmělnily, ale mnohé po nich zůstalo. A tím vznikalo příznivé podhoubí pro další takové impulsy. S jistou nadsázkou lze říci, že pokud USA dostaly rýmu, zbytek našeho světa následně dostal zápal plic. A tak tomu je i nyní.

První smogové kalamity, první katastrofální dopravní zácpy, zásadní impulsy v umění, hudbě, kultu zdravé výživy či kolem joggingu, převratné změny technologické, ale i životního stylu, mládež sedící celé dny u počítačových her, nové sporty, dokonce i nové pivní styly, oblékání, ale i vlny násilí, organizovaného zločinu, okázalého pohrdání usedlým životem rodičů. Ale hlavně kolektivistické ideologie a sociální inženýrství nové generace. Prorůstání ideologických doktrín do státního aparátu, školství, médií i vědeckých institucí. Korporace jako překvapiví noví nositelé ostře protitržních postojů a mohutných společenských projektů.

Dnes jsou v módě slova jako „paradigma“ a „narativy“, ale nejde jen o jejich módnost. Jde o reálné přeformátování a převyprávění našeho pohledu na svět, na společnost, na dějiny, na roli jednotlivce, na svobodu člověka, na fenomén obecného dobra či veřejně „sdíleného“ prostoru.

USA si zachovaly vojenskou, politickou a hospodářskou moc šířit a prosazovat všude po svět ideje, na kterých byla postavena jejich státnost a jejich civilizační tradice. A tyto ideje prosazovaly často i velmi sporným způsobem, zvláště převládly-li v jejich zahraniční politice prvky intervencionalismu. V posledních desetiletích však došlo k postupné výměně celé jejich bazální ideové výbavy. Co tedy šíří USA po světě dnes? Je třeba se na to začít neodbytně ptát a nespokojit se s tím, že přeci západní hodnoty. Ale které? Jaké hodnoty se v posledních dekádách staly těmi pravými západními, když ty původní jsou dnes odesílány na smetiště dějin?

USA to nikdy neměly jednoduché. Neměly žádný vzor. Žádný příklad hodný následování a ani žádný varovný a odstrašující příklad. Vždy to byly USA, kdo si musel sáhnout na kamna jako první. Ale vždy se nakonec z oné slepé uličky jako první dostaly ven. Někdy bylo až legrační pozorovat zbytek světa, jak si to vše s nějakým zpožděním vyzkoušel na vlastní kůži, přitom se stačilo podívat přes oceán, poučit se a některých slepých uliček se vyvarovat.

Máme šanci se nyní konečně poučit? Kniha IVK Sebedestrukce Západu, která vychází v těchto dnech, na tuto otázku neodpovídá. Dokonce ji ani neklade. Poctivě ale mapuje hloubku maléru, do kterého se nyní spolu s Amerikou potápíme. Třeba napíše nějaké konstruktivní pokračování některý z čtenářů, kdoví.

Nemohu si zde odpustit osobní poznámku. Před pár lety jsem podruhé shlédl slavný Hopperův film Bezstarostná jízda. Po skoro padesáti letech. Stejně jako tehdy jsem i tentokrát soucítil s mladými rebelanty, kteří nikdy nic užitečného neudělali, ale přesto sbírali velmi sporné sympatie tím, že se snažili žít svobodně a bezstarostně uprostřed americké venkovské tradiční konzervativní společnosti postavené na vzorcích padesátých let. Společnosti, která nejen ctila své zásady, ale nutila každého, aby je ctil také.

A co udělaly s touto starou dobrou společností USA? Zachovaly se, jako když sportovec sprintující v hale na 60 metrů není schopen zastavit v cíli a musí desítky metrů ze setrvačnosti běžet dál. Tak i americká společnost, která se snad i do jisté míry oprávněně chtěla osvobodit s některých rigidních vzorců, běžela dál a vylila s vaničkou i dítě. Proto jsem se na onen film nyní díval už jinýma očima. Bylo nutné při svém „osvobození“ rozbít úplně vše dosavadní? Čemu se tím otevřely dveře v dalších desetiletích? Jaký džin byl vypuštěn?

To vidíme dnes v přímém přenose. Sledujme to s napětím. Protože v příštím díle téhle napínavé reality show se staneme aktéry i my, stejně jako celý západní svět.

Ladislav Jakl, publikováno na serveru Neviditelnypes.cz dne 11. září 2020.

 

53
 
Ivo Strejček: Ivan Steiger, básník kreslených esejů

52
 
Sebedestrukce Západu

51
 
Ekonomické aspekty koronakrize
 
 
26. 9. 2020 16:38

V říjnu 2020 proběhne v Bruselu summit EU a Africké unie. Jeho výstupem má být nová strategie pro Afriku coby přirozeného partnera a souseda. Vše v duchu "Evropa potřebuje silnější Afriku, Afrika potřebuje silnější Evropu" (rovnováha...). Cílem je mír, dobré sousedství a bytí, posílení spolupráce. V pěti hlavních oblastech se objevuje i migrace a mobilita, demokracie a lidská práva, zlepšení životní úrovně, sociální práva, důraz na ženy a mládež.

Afrika nechybí ani v koncepci zahraniční politiky České republiky. Do subsaharské Afriky směřuje rozvojová, transformační a humanitární pomoc. Bod 4. Cíle a nástroje zahraniční politiky zdůrazňuje lidskou důstojnost včetně ochrany lidských práv, služby občanům a dobré jméno ČR. Nechybí ani potírání mezinárodního organizovaného zločinu a terorismu.

To vše na úrovni ČR i EU by nemělo zůstat jen na papíru, ale promítnout se do konkrétních akcí a kroků na úrovni státní, regionální i individuální. Koncepci ZP (zahraniční politiky) svým konáním a chováním naplňuje každodenně i každý diplomat.

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %