Hlava státu si nepochybně zaslouží úctu, ale návrh skupiny poslanců, kteří by rádi zavedli trestný čin hanobení hlavy státu, považuji za nesmyslný a rizikový. Jakékoli podobné snahy, mířící k oklešťování svobody projevu a tím omezování základních demokratických hodnot naší společnosti, považuji za nevhodné. Podobné návrhy je nutné odmítnout.

Dne 7. července 2016 jsem vládu informoval o závěrech jednání Evropské rady, které se uskutečnilo v minulém týdnu v Bruselu a kterému dominovalo téma referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Sedmadvacet členských států přijalo prohlášení, v němž jasně deklarovalo vůli pokračovat ve společném projektu evropské integrace.

Rád bych vyjádřil upřímnou soustrast jeho blízkým. Plukovních Hofrichter se zapsal do dějin druhé světové války jako účastník zahraničního odboje, kdy ve Velké Británii působil jako střelec 311. československé bombardovací perutě Královského válečného letectva a také jako palubní inženýr. O jeho odvaze svědčí i to, že je nositelem tří válečných křížů a medaile za chrabrost.

Návrh ERÚ byl špatný, poškozoval domácnosti s nízkou spotřebou a snižoval motivaci šetřit. Vítám proto rozhodnutí předsedkyně ERÚ Vitáskové nezavádět od příštího roku nové tarify platby za elektřinu.

Dnešní analýza českého pracovního trhu v rámci Evropské unie ukázala, že trh práce v této zemi patří k těm nejlépe fungujícím v rámci EU. Nicméně zároveň upozornila na značné rezervy v některých klíčových oblastech. Za jednoznačně dobrou zprávu považuji fakt, že zaměstnanost mužů ve věku 20–64 let je v Česku nejvyšší ze všech zemí EU a dramaticky předstihuje cíle, které si Evropa vytyčila do roku 2020. Nicméně čísla za obě pohlaví už tak optimistická nejsou.

Počátkem tohoto týdne 28. - 30. září jsem se zúčastnil dvou summitů ve Spojených státech. Tyto summity se uskutečnily na okraj valného shromáždění OSN, a týkaly se snah mezinárodního společenství mobilizovat síly proti aktuálním bezpečnostním hrozbám.  Šlo o summit zemí bojujících proti islámskému státu a o Summit o zapojení do mírových misí OSN v Sýrii a Mali. Rád bych informoval o jejich závěrech.

V poslední době se odehrálo několik zásadních jednání. Účastnil jsem se dvou závažných summitů v USA o boji s islámským státem - viz článek: ZÁPAD MUSÍ NAJÍT CESTU K DOHODĚ S RUSKEM VE VZTAHU K UKONČENÍ VÁLKY V SÝRII. Rovněž se uskutečnila Rada ministrů EU, k jejimž závěrům se chci vyjádřit v tomto článku. Byly na ní konkrétní a praktické kroky, kterými budeme jako členský stát Evropské unie a jako země, která ctí evropské hodnoty, na současnou krizovou situaci reagovat. 

Pokládám za nutné reagovat na výroky J. Dienstbiera  k migrační krizi. Spor není o to, zda budeme solidární a postaráme se o několik tisíc uprchlíků. To nepochybně, stejně jako třeba během balkánské války, naše republika zvládne. Jde o něco jiného, zda se v Evropě vytvoří trvalý přerozdělovací mechanismus, kterým bude Evropská komise migranty automaticky posílat do jednotlivých zemí, bez toho, aby do toho jejich vlády mohly v budoucnu jakkoliv zasahovat.