Facebooku
Zamysleme se, jak to, že si mírumilovný jestřáb Ryan nevzpomněl, když právě doslzel na počest 100 let Československa, že jeho USA v roce tehdejšího výročí 27 let od vzniku ČSR bombardovaly zbytečně Prahu 12 tisíci bombami o průměrné váze 250 kilogramů každé z nich?
Únorové bombardování Prahy v roce 1945 bylo navíc směšně označováno jako tragický omyl; piloti si prý spletli Prahu s Drážďany. Ne náhodou ten masakr proto mnozí považují za zločin, který nesnese žádnou omluvu. Za jasného počasí totiž padaly bomby na místa, kde nebyla žádná vojenská technika ani žádný průmysl důležitý pro skomírající nacistickou armádu.
Bombardování Prahy…
Znovu začaly smrtící bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé a Pražané po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují zásadně plošně. Hlavně však Prahu a další města bombami zasáhli především v čase, kdy bylo též hrdinným vojákům US Army jasné, že se válka chýlí ke konci a nacistické Německo je především po děsivých sovětských obětech konečně poraženo.
Byla proto likvidace českých průmyslových a chemických podniků, či důležitých dopravních uzlů záměrem, nebo omylem? Skutečný důvod? Američané chtěli zničit budoucí konkurenci, která se mohla dostat do rukou Sovětům dle rozhodnutí Jaltské konference...
Nejvíc bomb padalo v Libni a Vysočanech, bomby ale 25. března krutě ničily také ve Kbelích a Letňanech, kde stála strategická letiště. Spekulovalo se také, že hlavním cílem útoku je továrna Marconi Radioslavia. Právě v ní se měla údajně vyrábět německá atomová puma… Bla, bla, bla… Nejpodstatnějším ale bylo, že při tomto útoku zahynulo 235 osob a dalších 417 bylo zraněno. Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů...
V sutiny se proměnily Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další “vojensky nesmírně důležité” podniky.
Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250 kilogramů. Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy.
Vnuk generála Pattona se v Plzni chlubí cizím peřím… Autor: DENÍK/V. L.eška
Pak nadešel duben pětačtyřicátého; vzpomněl si tehdy na výročí Československa třeba americký generál Patton, když si prohlížel ruiny Škodovky, zamnul si rukama a nadšeně prohlásil: „Dobrá práce, jsem spokojený!“ Plzeň byla díky Škodovým závodům jedním z nejdůležitějších měst v Československu.
Proč se však, pouhých dvacet dní po vyhlášení Košického vládního programu, 25. dubna 1945, stala plzeňská Škodovka terčem jednoho z posledních spojeneckých náletů, si lze jen těžko vysvětlit jinak, než jako snahu oslabit český poválečný průmysl. Několik set amerických bombardérů tehdy svrhlo přes pět tisíc tříštivých, fosforových a zápalných bomb, 29 objektů závodu bylo úplně zničeno, 21 velmi těžce poškozeno a 33 poškozeno těžce.
Závod byl bez proudu, komunikační spoje prakticky neexistovaly. V té době, těsně před koncem války, nacisté nemohli z Plzně odvézt již ani šroubek pro frontu. Přesto byl tento průmyslový gigant fakticky zničen. Předtím (17. dubna 1945) americké bomby zabíjely v dělnických čtvrtích Škvrňany a Karlov, které byly téměř zničeny, fakticky zničeno bylo plzeňské seřaďovací nádraží…
Plzeň po spojeneckém náletu USA dva týdny před koncem války.,..
Suma sumárum: Celkem na pět set amerických letadel svrhlo na město Plzeň 478 těžkých, 500 středních a 16 000 zápalných bomb. Byla téměř zcela zničena Škodovka, těžce postižena čtvrť Skvrňany a další části města. Vzniklo 271 požárů, ve Skvrňanech, na Lochotíně a na Karlově bylo rozbořeno 335 domů a 279 vážně poškozeno... Nepřežilo přes 630 lidí a na 150 jich bylo zraněno.
Byl to cílený a logický záměr proti strategické orientaci ČSR na SSSR v poválečném období. Pak přišla zrůdná katarze, napřed 25. dubna1945 zničit a pak za měsíc osvobodit; 2. a 97. Infantry Divisions a 16. Armored Division se vydaly směrem na Plzeň. V ulicích Plzně se americké tanky objevily 6. května 1945 kolem 8. hodiny ranní vítány nadšenými obyvateli Plzně. Jak to popsal plzeňský pamětník J. GROUŠL? „Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci, aby 6. 5. 1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho.
Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale vida příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«. Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo... US Army zamítla a zakázala zbraně i auta pro dobrovolníky na pomoc květnové Praze
1945 – 25. dubna byla Škodovka těžce zasažena náletem 8. americké letecké armády; škody byly vyčísleny na dvě miliardy korun
Všimněme si některých kroků, které americké vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo: jen americký velitel má právo určovat strukturu města Plzně, její ulice musí být vyklizeny, obyvatelé mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den… Jako novodobé Norimberské zákony proti židům… Bylo zakázáno vydávat a rozšiřovat české noviny a české informační letáky, Američané plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky, zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým důstojníkům a policistům.
Veškerá písemná povolení, žádosti, stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i anglickém jazyce. – Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou pod americkou kontrolou. – Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do vzdálenosti šesti kilometrů… Americké velení zakazovalo činnost Národních výborů jako orgánů nové lidové moci…
Připomněl Paulu Ryanovi šéf české dolní komory parlamentu Radek Vondráček (ANO), když si s ním jistě dokonalou angličtinou povídal o pomoci USA v boji proti agresivnímu Rusku, jak americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil seznam z roku 1956 více než 1200 míst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu; jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.
Šlo o systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo významných měst. Záměrné útoky na civilisty byly v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva. Praha na 61. místě měla určeno 69 cílů určenými ke zničení; o nic by nepřišli ani v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném či ve Štěchovicích. Zkrátka co statečná US Army u nás nestačila zničit poslední dny 2. sv. války, to mělo následovat v 50. letech.
Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku. Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu. 
Jen díky mé značné frustraci z toho českého sněmovního marasmu musím ještě znovu zopakovat svoji výše uvedenou otázku: Pročpak mírumilovný americký jestřáb Paul Ryan nevzpomněl ve Sněmovně ČR během svého dojímavho projevu na počest 100 let Československa, jak USA v roce 1945, tedy de facto již po 2. sv. válce, bombardovaly zbytečně Prahu 12 tisíci bombami o průměrné váze 250 kilogramů každé z nich? Našel se vůbec někdo z amerických generálů, kdo by si nad hroby zbytečně zabitých Pražanů připomínal tenkrát 27. výročí vzniku Československa…? Pražské povstání – 8. května 2017…
Politoval včera alespoň šéf Sněmovny reprezentantů USA stovky zbytečně zabitých Pražanů a zničení desítek průmyslových podniků v době, kdy již Rudá armáda zvítězila nad nacismem? Kolik pamětníků z roku 1945 mu freneticky tleskalo ve Sněmovně, nabité až po strop sviněmi, co je od plného poslaneckého koryta neodežene nikdo, i přesto, že mlaskají, jak jenom mohou…?
Inu, bylo to trapné až k žaludeční nevolnosti; naši poslanci se chovali jak poskoci a slouhové, když Stropnický láskyplně polykal sliny při pohledu na amerického politika, jako by šlo o hollywoodskou hvězdu bez podprsenky; kam se ten svět a česká důstojnost řítí? Do ďáblovy řiti…vlastně, pardon, snad jen komunisté se této americké galašou nezúčastnili; že by si pamatovali na tragickou americkou licoměrnost..? Třeba tu humanitární... Václav Havel – humanitární bombardování…
PS: Resumé - Česká republika se asi brzy zase spojí se Slovenskem a budeme mít zcela nový název: DNĚPR - Slováci jsou na dně a my v prd.li…
Až se Ryan odhalil, proč vlastně do Prahy a řečnit do PS ČR přijel: http://www.rukojmi.cz/clanky/5881-paul-ryan-prekvapil-poslance-kdyz-ve-svem-projevu-loboval-za-vydani-jevgenije-nikulina-z-ceske-vazby-do-usa-nejvyssi-neocon-prijel-do-prahy-pro-munici-proti-donaldu-trumpovi
Rusko dle Ryana prý nesdílí americké zájmy ani hodnoty; a jaké jsou tedy ty americké hodnoty:https://www.google.cz/search?q=ferguson+riots&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=7Rh3VNTVFOT4yQOu0oStřelba na školách v USA…
Nyní svoboda a demokracie Spojených států v praxi prostřednictvím svého globálního četníka NATO: https://www.youtube.com/watch?v=Fgk0rAF9eD8
“Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…” Druhý dodatek ústavy USA v podstatě falečně nabádá; čím víc zbraní, tím víc svobody a lidských práv... Střelba na školách v USA…
A nakonec pouze tisíce amerických anexí, státních převratů, invazí a válek: 200 let terorismu USA: Přehledný seznam všech amerických válečných zločinů, teroru a válek
Foto: ČTK, Reuters...
Drážďany – nejzbytečnější smrtící nálety nejen 2. světové války…
Blog iDNES Haslingerová
