Přestože se přeměna naší společnosti po roce 1989 z nesvobodné totality do svobodné společnosti tehdejším strůjcům povedla, ztrátou národní suverenity po podepsání euroústavy, pokrytecky  zvané jako pouhá Lisabonská smlouva, se opět svoboda z našich životů vytrácí a domácí politici neustále musejí bojovat se stále nesmyslnějšími a mnohdy dokonce velmi nebezpečnými direktivami bruselské nadvlády, místo toho, aby se mohli v klidu věnovat rozvoji naší země. Bruselští úředníci za své skvělé posty schvalují, diplomaticky řečeno, nejen nesmyslné a pomatené směrnice brzdící  ekonomiku, jako například ročně do vzduchu vyhazovaných 110 miliard dolarů za megalomanský a nic neřešící Kjótský protokol kancléřky Merkelové, ale dokonce schvalují životu nebezpečné požadavky, které již přivodily stovky tragédií. Nejnebezpečnější a nebojím se říci přímo pomateným projektem kancléřky Merkelové  na summitu 27.11.2005 v Barcelóně  byl požadavek na založení agentury Evropsko-středomořské partnerství (Euro-Mediterranean Partnership) zkráceně EUROMED, která měla za úkol  přilákat 80 milionů cizinců z rozvojových zemí do EU, aby ji zachránila před vymřením. (Podrobně viz článek ve Fragmentech PROGRAM EUROMED POČÍTÁ S PŘISTĚHOVÁNÍM AŽ 80 MILIONŮ ISLÁMSKÝCH MIGRANTŮ). V tichosti zahájila projekt  který byl pokračováním tzv. Barcelonského procesu odsouhlaseného na konferenci v Barceloně v roce 1995 a proto se EUROMEDU říká nenápadně Barcelonský proces.