Revui Fragmenty  naleznete rovněž na   Twitteru  a   Facebooku

 Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

  šíleném světě plném nesmyslných -ismů šířených úředníky EU  

  Institut Václava Klause

Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ
Last Updated on led 28 2024

Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ

Jeho Eminence Dominik  kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas...
Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy
Last Updated on úno 19 2024

Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy

Ve své tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze  Mrazivá...
ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce
Last Updated on úno 18 2024

ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce

ÚNOR Ne, nekvetou v něm fialky, jen tmavá mračna do dálky plují jak...
Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově
Last Updated on úno 18 2024

Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově

Dne 29. září 1938 se v Mnichově setkaly hlavy čtyř velmocí – Německa,...
Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak
Last Updated on úno 08 2024

Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak

Lihu je od nového roku v benzinu dvakrát tolik. Přimíchávání biopaliv do...
Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR
Last Updated on úno 11 2024

Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze...
Není advokát jako advokát
Last Updated on úno 07 2024

Není advokát jako advokát

Sotva se člověk trochu vzdálí praktické advokacii, nestačí se divit. Ve...
Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!
Last Updated on úno 05 2024

Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!

Považuji problém vzdělávání za zásadní, poněvadž jde o proces, který...
Vědcům chybí vzdělání
Last Updated on úno 05 2024

Vědcům chybí vzdělání

Největším nebezpečím současného světa a největší hrozbou pro...
Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“
Last Updated on úno 05 2024

Jak dál po Istanbulu, aneb „demokracie je jen tehdy, když vyhrajeme my“

Minulý týden český Senát nepodpořil ratifikaci Istanbulské úmluvy. Podle...
Zbytečná smrt kvůli kácení stromů v zimě a navíc bez kontroly dutin stromů
Last Updated on úno 03 2024

Zbytečná smrt kvůli kácení stromů v zimě a navíc bez kontroly dutin stromů

Zbytečná smrt jen kvůli nedostatečné kontrole kácených stromů. I to...
CO₂ je příliš slabý na to, aby ovlivnil zemskou teplotu
Last Updated on úno 01 2024

CO₂ je příliš slabý na to, aby ovlivnil zemskou teplotu

Do jaké míry se mění teplota v důsledku emisí skleníkových plynů?...
Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
Last Updated on úno 03 2024

Sudety 1938: jakési symbolické divadlo

„Sudety 1938: jakési symbolické divadlo", tak zní název reportáže české...
Václav Klaus: Euro nepřijímejme, ani v protektorátu jsme nepřevzali říšskou marku
Last Updated on led 25 2024

Václav Klaus: Euro nepřijímejme, ani v protektorátu jsme nepřevzali říšskou marku

 Prezident Pavel (a několik dní před ním – zcela zbytečná a pouze pro...
Já soudce lynčovat nebudu
Last Updated on led 27 2024

Já soudce lynčovat nebudu

Možná i vy kroutíte hlavou nad posledními dvěma medializovanými...
Tomáš Břichácek: Istanbulské úmluvě se vyhněte obloukem
Last Updated on led 26 2024

Tomáš Břichácek: Istanbulské úmluvě se vyhněte obloukem

Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a...
Senát zabránil uzákonění hrůzostrašných zákonů ve jménu genderistů a homosexualistů
Last Updated on led 26 2024

Senát zabránil uzákonění hrůzostrašných zákonů ve jménu genderistů a homosexualistů

Níže uvedený článek jsme vydali 10.10.2018, opakovali jsme ho 28.6.2023 a...
Istanbulská úmluva je pirátským útokem na právní řád a suverenitu ČR
Last Updated on led 26 2024

Istanbulská úmluva je pirátským útokem na právní řád a suverenitu ČR

Včera jsem společně s dalšími senátory hlasovala proti ratifikaci...
Kubera naslouchal a věnoval pozornost každému, kdo mu chtěl něco sdělit
Last Updated on led 24 2024

Kubera naslouchal a věnoval pozornost každému, kdo mu chtěl něco sdělit

Občanští demokraté si dnes 24.1.2024 připomněli osobnost a odkaz bývalého...
Nejsme jako … my
Last Updated on led 16 2024

Nejsme jako … my

Tyhle neochvějné „morální majáky“ žijí mezi námi a pyšní se svou...
Když má populace špatné názory
Last Updated on led 19 2024

Když má populace špatné názory

Polovina české populace má názory jako z minulého století, rozčílila se...
Emanuel Moravec - Mnichov
Last Updated on led 19 2024

Emanuel Moravec - Mnichov

V předchozím díle tohoto cyklu jsem přinesli ukázku z knihy novináře...
Jiří Kobza varuje: Nenechme se válkychtivými politiky dotlačit do bodu, kdy už nebude cesty zpět
Last Updated on led 16 2024

Jiří Kobza varuje: Nenechme se válkychtivými politiky dotlačit do bodu, kdy už nebude cesty zpět

Naše naprosto nezodpovědná vláda v každé druhé větě svých proklamací...
Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?
Last Updated on led 17 2024

Proč lžete, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?

Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40...
Petr Žantovský: Benešův plán na připojení k SSSR a zahájení 2. světové války
Last Updated on led 17 2024

Petr Žantovský: Benešův plán na připojení k SSSR a zahájení 2. světové války

Vladimír Krychtálek (*27. ledna 1903 Brno. +22. dubna 1947 Praha) byl český...
Protesty německých farmářů a masové protesty v Polsku a média mlčela
Last Updated on led 17 2024

Protesty německých farmářů a masové protesty v Polsku a média mlčela

To, že se neinformuje o událostech či spíše protestech v sousedství...
Blahopřání prezidentu Kulturní komise ČR Jiřímu Pancířovi k jeho nedožitým 80 narozeninám
Last Updated on led 14 2024

Blahopřání prezidentu Kulturní komise ČR Jiřímu Pancířovi k jeho nedožitým 80 narozeninám

Dnes, 15.1.2024,  by slavil doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. své 80. narozeniny...
Senátorka Daniela Kovářová: Proč nechci euro? Přesvědčte mě!
Last Updated on led 16 2024

Senátorka Daniela Kovářová: Proč nechci euro? Přesvědčte mě!

U soudu platí, že kdo požaduje změnu stávající situace, musí unést...
Fragmenty vzpomínek 1: MILAN KNÍŽÁK
Last Updated on led 07 2024

Fragmenty vzpomínek 1: MILAN KNÍŽÁK

V současné době stále intenzivněji vnímám, že nejen mládež, ale dokonce...
Stanovisko IVK k nezodpovědné kampani o opuštění české koruny
Last Updated on led 07 2024

Stanovisko IVK k nezodpovědné kampani o opuštění české koruny

Institut Václava Klause je velmi zneklidněn náhlou snahou vládní koalice...

VIDEO ZPRÁVY

 Vnímám svět jinak, přesto v něm žiju s vámi (odysee.com++

GENERÁLNÍ STÁVKA za normální život v Klausismu devadesátých let

ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ...

 

Redaktor ČT nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: "Co vláda od svého zvolení udělala pro lidi v naší zemi?" 

 Reportéři ČT - iVysílání | Česká televize
************************************
 
 
 
 
************************************
 
************************************
 
 
 
 
*********************************** 
 
Jiří Kobza o národě, EU, V4, islámu, migraci, vlastenectví...

***********************************

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu 

 

************************************ 

 
 
 

VIDEO ZPRÁVY -ARCHIV 

 ********************

Unipolární svět USA zřejmě končí

Zákaz financování politických stran ze zahraničí

 

 Velký novoroční dar Svatovítské katedrále

Svatovítské varhany  

Příroda se má chránit pro lidi, ne proti lidem

Poslední vystoupení nesmrtelného Jaroslava Kubery 

Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci

 

Klára Samková o tom co by prosazovala v EP po svém zvolení 

 

Pepa Nos: Brusel nás spásá... 

Pepa Nos i přes řev SoroÅ¡ových svazáků bude dál vnášet proud světla do naÅ¡ich životů. Kéž by ho vnesl i do spícího neomarxistického EP! 

Pravda o EU v zakázaném dokumetu St. Brunclíka

 

 

Partnerská organizace našich Pirátů německá Antifa v akci 

 

Přešla na nový styl boje s nepřáteli EU. Ničí jim byty, když jsou v práci a ještě si to dokumentuje. Čeká tento teror euroskeptiky a odpůrce migrace i u nás?  

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit! 

 

  

 

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu 

 

 

 

 

Václav Klaus o kvakcinaci a USA

Jak dopadla  Florencie Lorenza Magnifica díky Merkelové

Kdo týrá zvířata nesmí odejít od soudu s podmínkou

 

Jakl vždy byl a je bojovníkem za naprostou svobodu projevu

 

 

 

 

Evropská civilizace stojí a padá s křížem 

 

 

 

 

 

 

 

Eulament při večerním zasedání:

Server Manipulátoři usilovně vyvrací tvrzení, že europoslanci v sále spí. Má pravdu. Spí hezky doma v postýlkách.  

Video z vánoční manifestace Olomouc-Praha za národ a rodinu

Snímky přechodů hranic mezi státy

Český turista na Krétě nafilmoval "topící se migrantky"

Kameranovi dávala pokyny režisérka, aby to vyvolalo potřičný soucit. 

 

HURÁÁÁ! Nigel Farage zpět v politice v boji za svůj sen - skutečný Brexit

Chvilka_poezie.pps

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!

 

 

 

 

Akce D.O.S.T. podporuje Pepu Nose ve volbách do EP

The requested URL /Pepa Nos vícejazykovka.mp4 

 

Václav Klaus: Homopolitikus Jakl je nejlepší ze všech 230 kandidátů do Senátu

 

 

 

 

Pozvánka na Kající a prosebné procesí za český národ 28.10. 2018 

 

 

 

 

 

Vynikající Ladislav Jakl z IVK proti havlistovi Igoru Lukešovi z Bostonu

 

 

 

Až budete chtít něco vzdát, podívejte se na toto video

 

HLOUPÁ  HUSA NA PROVÁZKU Olivie Žižková 

 

 

 

 

Velikonoce jsou cesta do Božího království

 

 

Voliči prohlédli Drahošovu prázdnotu - prohrála nepolitická politika

 

 

Návrat otce kardinála Josefa Berana domů

 

 

Václav Klaus: "Vystupme z Unie, dokud je čas!

 

 

Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!

 

 

 

Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu

 

 

Cyril Höschl: Atmosféra ve společnosti je sociálně demokraticko levicově rozbředlá

 

 

 Evropská civilizace stojí a padá s křížem

 

 

 

Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci

 

 

EU porušuje svou vlastní Lisabonskou smlouvu 

 

 

 

Ringo Čech: Evropa byla zničena

 

 

Co je islám dodpravdy - výklad 

 

 

Zoufalost francouzské policie  aneb k čemu vede multikulturalismus Macrona

 

 

 

Požehnané Vánoce - výklad smyslu Vánoc

 

cz.Dear Child Jesus, I am your little sheep 

 

Kardinál Tomášek, morální autorita za komunistické diktatury 

 

Video Kardinál Tomášek - významná osobnost našich dějin

 

Toto video řekne vše o tom, proč zrušit bestiální kožešinové firmy. Je to opravdu děs!

 

 

Závidíme Maďarům  Viktora Orbána 

 

 

Bjorn Lomborg: Zchlaďte hlavy

 

 

 

 

Členové redakční rady Fragmentů v diskusi na youtube o ČT

Kardinál Duka o komunisty zavražděném knězi Josefu Toufarovi

Hluboký a kultivovaný projev p. Petra Piťhy o muslimismu a křeťanství

náhled videa
 
Křesťanství hlásající pokoj 
je náboženstvím života.
Islám vyhlašující džihád
je náboženstvím smrti. 
 

Chlapi pili, a fajně bylo…

Břetislav Olšer (vlevo) s Škvorecký Břetislav Olšer (vlevo) s Škvorecký

O narozeninách Josefa Škvoreckého, které se nesly v duchu bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo… Znovu si s laskavou nostalgií v těchto dnech vybavuji to naše torontské setkání zpřed dvaadvaceti roky... Pořád vidím Josefa Škvoreckého, jak celý růžolící s úsměvem popíjí whisku; byla to tak trochu před oslava v duchu pánské jízdy, jíž byl přítomen i domácí pán Lumír Salivar, literátův švagr, v jehož bytě se oslava konala.

Zapíjeli jsme Mistrovy 73. narozeniny… Bože, jak ten čas zběsile protéká mezi našimi prsty… Narodil se 27. září 1924 v Náchodě a splnil si svůj životní cíl, jak se dožít roku 2000; zemřel až 3. ledna 2012 v kanadském Torontu. Nesmrtelnost člověka je přímo úměrná lidské paměti, proto si připomínám nyní už nedožitých 95 roků Josefa Škvoreckého.Výsledek obrázku pro foto olser škvorecký

O to víc na něho myslím, jelikož už nikde neexistuje žádný člověk tohoto příjmení; neměli totiž se Zdenou Salivarovou žádné děti, navíc byl jedináček, takže není už mezi námi nikdo z příbuzných rodiny Škvoreckých…

Byl jsem v Torontu koncem září 1997 a měl to štěstí být u toho. Pouštím si teď proto z magnetofonu část mého povídání plné zvědavých otázek a moudrých odpovědí z rozhovoru s Josefem Švoreckým, česko-kanadským spisovatelem, prozaikem, esejistou, překladatelem a exilovým nakladatelem; spolu s manželkou Zdenou Salivarovou založili exilové nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.

Je to pro mě přívětivý počin, zopakoval si onu atmosféru našeho dávného setkání, které se neslo v duchu mého ostravského bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo…

A tak trochu k nám vlastně ještě do té naší chlapské mušketýrské partičky přibyl i další mužský – nesmiřitelný romantik Danny Smiřický z Miráklu a Tankového praporu. Mladík, jemuž se ze všeho nejvíc líbila sličná děvčata, a kterému lezly na nervy primitivní móresy nevycválaných omezenců, jimiž se to v Československu padesátých let dvacátého století jen hemžilo.

Brýlatý Danny, do kterého Josef Škvorecký navždy převtělil své mládí a touhy, čímž rafinovaně zastavil jinak neúprosný čas a zajistil si nesmrtelnost do chvíle, než zeměkouli i s jeho civilizací zcela rozdrtí nevypočitatelný meteorit.

A přestože oslavenec vždycky uznával Hemingwaye a jeho literární styl respektoval, tentokrát neposlechl jeho radu, že každý dobrý příběh má končit smrtí. Nechal pro nás Dannyho žít jako chlácholivou iluzi, že ne všechno jednou stejně špatně dopadne. Jedna věc rodu ženského tam s námi přece jenom byla – jednalo se o láhev skvělé kanadské whisky VO – Seagram s ledem.

Související obrázek

Snímek: Břetislav Olšer

„Kdysi jsem holdoval jen vínu, protože becherovka, fernet a další české nápoje kromě piva jsou bolehlavy,” smál se náš dobře naladěný hostitel. “Kvalitou mezi alkoholickými nápoji je pouze whiska – Seagram místo fernetu. Dokonce se mi dnes už zdá i český prazdroj příliš hořký. Hlavní pro mě ale je, abych přežil rok 2000…”

Byl jsem unesen tou báječnou souhrou okolností. Popíjel jsem přece s moudrým mužem a světovým spisovatelem, který vytvořil nezapomenutelné dílo. Dokonalou hodnotu. Kde by mě to napadlo, že při pracovní cestě do Kanady s povinností psát reportáže o romském exodu, se mi naskytne tak úžasný příběh.

Znovu tak slyším Škvoreckého hlas, který jsem si nahrál před lety v Torontu. Hlas muže, co na Graduate Centre for Study of Drama Torontské univerzity také vyučoval dějiny a teorii filmu. Od sedmdesátých let pohostinsky přednášel na mnoha severoamerických univerzitách.

“Jak jsem se dostal k psaní detektivek?” odpovídá Josef Škvorecký nostalgicky na moji poněkud lacinou otázku, jako by ani on sám přesně nevěděl, kdy to všechno začalo, přitom si možná právě tento moment pamatuje ze svého života nejvíc.

“To jsem byl ve svých Kristových letech při drobné operaci nakažen žloutenkou a musel na infekční oddělení do nemocnice v Praze – Motole, kde jsem se trápil skoro čtyři měsíce,”  zamračí se, jako by pořád cítil nepříjemné syndromy dávné choroby.

Snímek Břetislav Olšer

“Mé nemoci nezažily ani penicilin, ani „disposable needles“ – injekční jehly na jedno použití, takže se injekční stříkačky musely převařovat. Je ale známo, že ani ten největší několikahodinový var nezničí viry hepatitidy,” mimoděk si instinktivně sáhl na břicho, jako by si kontroloval játra. “A když jsem chtěl mluvit se svojí mladou manželkou, jíž byla v té době teprve dva roky Zdena Salivarová, musel jsem se vyklonit z okna nemocničního pokoje a bolestivě si o rám mačkat svá nemocná játra,” poposedne a na tváři se mu objeví bolestná grimasa.

“Jelikož jsem se dost nudil a ke čtení byly jen Sebrané spisy Klementa Gottwalda a Pět knih o lásce a míru Pavla Kohouta, poslal mi přítel Jan Zábrana pár detektivek Agathy Christie. Nebyl to škrob, jelikož věděl, že z infekčního oddělení se už nic nemůže vrátit. Ani knížky.” Odmlčí se, což naproti sedící Lumír Salivar pochopí po svém, popadne láhev whisky a švagrovi, sobě i mně dolije zlatavého, i když ne pivního moku.

Snímek Břetislav Olšer

“Přečetl jsem ty detektivky za dva dny a chtěl další, takže než mě vyléčili, zhltal jsem několik těchto „brakových paperbacků“. A pak jsem se vyléčil a začal je sám psát s kamarádem Zábranou, přestože jsem je kdysi tak nesnášel,” pobaveně se usměje. A dodal, že Zábrana psal v 50. letech hrabalovsky laděné prózy (Sedm povídek, 1993). Později napsal spolu s Josefem Škvoreckým několik detektivek (Vražda v zastoupení, 1967) a dětskou knížku Táňa a dva pistolníci (1965).

Vašim vzorem byl přece Hemingway,” dodávám rozpačitě…

“No právě. Na jedné straně on a velká literatura, vedle toho sešitky o detektivu Tomu Sharkovi, který usvědčil vraha vyfotografováním jeho podoby utkvělé v čočce oka oběti´,” rozesměje se. “Napřed jsem po přečtení těchto nesmyslů od primitivních autorů začal tímto žánrem pohrdat. Zvláště, když mi pak jiný „literární“ detektiv sdělil, že jakémusi fotbalovému mužstvu nešlo vstřelit gól jen proto, že před jeho branku postavili z neviditelných paprsků pevnou zeď…”

Po skončení druhé světové války začal studovat lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale po roce přešel na její filosofickou fakultu, kde v roce 1951 absolvoval angličtinu a filosofii. Po skončení vysoké školy učil na středních školách v Polici a Hořicích. V roce 1953 nastupuje jako redaktor do pražského Státního nakladatelství krásné hudby, literatury a umění, pak působil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura.

V roce 1958 musel ale po vydání románu “Zbabělci“ redakci opustit a nastupuje do nakladatelství Odeon. V témže roce si vzal za manželku Zdenu Salivarovou a záhy se stává spisovatelem z povolání. Kromě vlastní tvorby překládá americkou literaturu, jeho oblíbenci se stali R. Bradbury, W. Faaulkner, E. Hemingway, R. Chandler či W. Styron.

A hlavně psal další romány – MIrákl, Tankový prapor, Hříchy pátera Knoxe a další. Nepoznal jsem jiného spisovatele, který by používal tolik pseudonymů jako právě on; J. Mnata, Errol, Josef Pepýt, Josef Vala, Vladimíra (občas Vlastimila), Burke, Mary Novak, J.Š. a Josef BendaSouvisející obrázek

Na počátku roku 1969 dostali manželé Zdena a Josef Škvorečtí od státních a stranických orgánů Československé socialistické republiky velkorysé povolení legálně na půl roku vycestovat za oceán, kde měl slavný spisovatel absolvovat cyklus přednášek o literatuře, o své zemi a svém psaní. Brzy ale začali přemýšlet, co je pro ně lepší – zda se vrátit do svazující normalizační atmosféry, strážené sovětskými samopaly, nebo zůstat v Severní Americe a začít svobodný život.

Všichni si je tam předcházeli, mohli si říkat a psát, co chtěli, nikdo je nesledoval, nekontroloval obsah přednášek, ani v nich neškrtal, nezamykal jejich filmy do trezorů, a když šli s rukopisem do tiskárny, nikde nebyl žádný cenzor, aby zhodnotil, zda je jejich dílo ideologický závadné či nikoli. Bylo nutné si jen rozmyslet, jakou nabídku přijmou.

Josef Škvorecký měl šanci přednášet na některé z univerzit v USA, nebo v Kanadě. Nebyl to pro něho problém, anglicky uměl perfektně. Jediná potíž byla v tom, že jeho žena Zdena vládla francouzštinou, a chtěla proto do Quebeku. Tak nakonec vznikl kompromis – nezůstali ani ve francouzsko-kanadském Montrealu, ani v anglicky mluvícím Los Angeles v Kalifornii, nýbrž v Torontu s největší českou komunitou.Výsledek obrázku pro foto Sixty-Eight Publishers škvorecký

Foto: Reuters…

Zdena a Josef Škvorečtí peníze, které si vydělali na vydání jedné knížky, z velké části ihned investovali, aby mohli vydat další rukopis, většinou propašovaný z Československa. Takto vzniklo na dvě stě třicet knih… Pak Škvoreckého zaujal život Lídy Baarové, alias Ludmily Babkové. Sepsat její paměti ho lákalo už na sklonku 70. let minulého století. Odmítla to s tím, že Češi jí ublížili a nechce s nimi mít už nic společného. Tak se o kontakt s ní pokusil majitel exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu.

„Tehdy ovšem žila z malé penze, proto jsem požádal přítele, který měl ve Španělsku u moře krásnou vilu, aby Lídu pozval. Na to zabrala. Přijela, natočil jsem s ní mnoho hodin konverzace.” Životopis vznikl přepsáním zvukového záznamu a Škvorecký ho v březnu 1981 poslal do Mnichova českému spisovateli Otovi Filipovi s prosbou, aby bývalou herečku navštívil v Salcburku, kde tehdy již mnoho let žila, a text jejích vzpomínek autorizoval.Výsledek obrázku pro foto lída baarová

Memoáry Lídy Baarové pak vyšly v lednu 1983 v Torontu pod názvem “Útěky – život české herečky”. Po sametové revoluci však Baarová Filipovi zavolala a rezolutně prohlásila, že s jejich obsahem nesouhlasí a kniha nesmí v Československu vyjít. Tvrdila, že „vše namluvila mezi koupáním a popíjením šampaňského”.

Její život s árijským milencem – druhým mužem Třetí říše Goebbelsem – jí zkrátka zamotal hlavu. Dokonce na otázku, co říkali při jejich milování, že má místo nohy protézu řekla, že si ničeho takového nevšimla… Ani nemohla. Od dětství měl Goebbels pokřivenou pravou nohu, což bylo následkem buďto ploché nohy (talipes equinovarus) nebo osteomyelitis. Aby vyrovnal svou kratší nohu, nosil kovovou podpěru a speciální botu, ale i tak po celý život kulhal.Výsledek obrázku pro foto lída baarová

Josef Škvorecký byl slavný, ctěný, uznávaný a hodně čtený. Když si představíme, kolik miliard si vydělává Rowdingová, autorka podivných textů o brýlatém kouzelníkovi Potterrovi, musí být přece skutečný světový literát alespoň trochu bohatý. Pobaveně říká, že na jeho kontě v bance mu záleží jen do míry jeho skromných potřeb. Má své bydlení v Torontu, kde žije už přes třicet let. Na zimu vždycky odlétá za sluníčkem do letní vily na Floridu. Automobil nikdy neměl, ani řidičák.

Byl jste boháčem?  Jistá agentura v USA Vás totiž za milionáře považovala

„Bylo to jen nedorozumění, k němuž došlo brzy po mé emigraci, kdy jsem byl vyzván, abych jezdil po USA a v největších městech přednášel o Československu,” s chutí vzpomíná na rozmarnou historku. „Celé mé turné trvalo asi měsíc a já jeden den vyprávěl třeba v Bostonu, abych v noci přeletěl až do Washingtonu a tak dál. Rovný měsíc jsem používal pro svoji přepravu pouze letadla. Platil jsem vše kreditní kartou s tím, že mi pak výdaje a honorář najednou zaplatí agentura, která si tento přednáškový cyklus u mne objednala,” vypráví rozšafně…

„Když se ale na mé kreditce ukázalo, že jsem v ten rok prolétal různými letadly po USA a Kanadě více než 50 tisíc amerických dolarů, všimla si toho moje banka a poslala mi jako svému „nadmíru solventnímu“ klientovi katalog zboží pro boháče. Byly tam například večerní dámské šaty za 60 tisíc USD. Nejlevnější v té nabídce byly zřejmě pánské trepky asi z krokodýlí kůže za 250 USD. Jestli jsem si něco objednal? Copak jsem blázen? Navíc opravdu nepatřím k boháčům…”

A jsou Kanaďané bohatí?

„V Kanadě je mnoho velmi zámožných lidí, ale faktem je, že řada zdejších lidí žije skromně,“ pokyvuje uvážlivě hlavou a vypadá spokojeně, že se příliš nemusí bát o bankrot své banky. „V anglosaském světě, tedy i v Kanadě, USA nebo v Anglii, do nedávné doby neexistovalo žádné sociální zabezpečení a lidé se proto naučili spořit, jak se říká na stará kolena, kdy přestanou pracovat a mít stálý příjem,“ znovu se zasměje a zvedne pohárek s whisky.

„Kdo tady má v důchodu své peníze v bance, je na tom dobře. Opačný případ je zlý. My Češi jsme hauři, jezdíme v taxících, zatímco Kanaďané jen tak deset dolarů nevyhodí,“ zvedne varovně svůj prst a pořádně se napije. „Také v Česku se ale budete muset naučit žít bez velkého utrácení. Dnes už sice sociální výhody jsou také v Kanadě, ale šetřivost tady přetrvává.“

Mají tedy Kanaďané při své životní filozofii vůbec zájem o velké zisky?

„Peníze sice nejsou jejich modlou, jak je tomu třeba v USA, ale i tady jsou multimilionáři. Jeden můj student z Toronta mi nedávno řekl, že letí na severní pól. Užasl jsem a on mi vysvětlil, že jeho otec je spolumajitelem jednoho z největších kanadských pivovarů a rozhodl se, že vánoční celopodnikovou oslavu prožijí na severu. Proto pro své zaměstnance pronajal nejdražší letadlo světa Concorde a nad severním pólem si pak na jeho palubě připíjeli na zdar firmy.“

Josef Škvorecký se vždycky zajímal o vše, co souviselo s psaním slušné literatury. Hodně přednášel mladým lidem v Česku, Kanadě i USA o literatuře. Napadlo ho, že studování jazyka, schopností slov a vět, které pak vytvoří literární dílo, román nebo novelu, se podobá výuce na konzervatoři, kde se všichni učí napřed teorii a potom si během praktických cvičení zkoušejí komponovat a hrát svá hudební díla.

“Proč by něco podobného nemohli absolvovat i budoucí literáti?” řekl si Josef Škvorecký a založil katedru tvůrčího psaní napřed v Kanadě, později v Praze. “Učil jsem několik velmi talentovaných studentů. Jedním byl bohatý Ind z ostrova Haiti. Měl schopnost dokonale vykreslit charaktery svých postav. Málokdo z mých studentů to uměl jako on. Když napsal svůj první román, byla to velká kvalita. Měl jen smůlu, že to byla satira na poměry na ostrově Haiti a spousta lidí se v té knize poznala. Když se pak vrátil na ostrov, kde měl převzít nějaký zděděný majetek, za dva dny ho tam zapíchli…” povzdechne.

“Místo něho tam ale určitě běhá jeho potomek. Když se mu narodil, přišel tenkrát za mnou a říká: Dal jsem synovi jméno po jednom z hrdinů vašeho románu Zbabělci. Já na to, že to je krásné a zeptal jsem se, o jaké jméno se jedná? Odpověděl hrdě: Krokan. Zarazil jsem se, protože jméno Krokan jsem žádnému svému hrdinovi nikdy nedal. Pak jsem přišel na to, že se jednalo o pana Krocana…”

Snímek Břetislav Olšer

Světové encyklopedie ho podnes Josefa Škvoreckého uvádějí jako kanadského spisovatele, přesto on sám se pořád považuje za Čecha. Je přece autorem typicky českých literárních skvostů jako jsou Tankový prapor, Zbabělci, Mirákl, Lvíče, Prima sezona či detektivní příběhy poručíka Borůvky, nebo novela Bassafofon, první jeho kina napsaná v Kanadě, a další z exilových titulů Příběh inženýra lidských duší.

Nebylo v knihách, které jste napsal, až příliš mnoho politiky?

„Mně to nepřipadá, zvláště když třeba knihy Lvíče, nebo Inženýr lidských srdcí, v nichž by se dal nějaký politický dozvuk pocítit, byly v Kanadě přijaty velmi příznivě,“ zatváří se překvapeně, možná i zklamaně, že na mě jeho texty působí tímto dojmem. I když nevím, proč by ho měl zrovna můj názor zajímat a rozladit.

Mluvil jste se spoustou svých kanadských nebo amerických čtenářů, jak si vaše texty vykládali?

„Lidé je četli jako běžné milostné romány. Ale na druhé straně je fakt, že tady nikdy neměli socialismus, nezažili pokusy o nastolení komunistického zřízení, netušili, co je to totalita, porušování svobody slova, neměli ani zdání, co jsou to čeští disidenti a co je vyhazování ze zaměstnání jen proto, že někdo chodil do kostela nebo nebyl v KSČ,“ odmlčí se a usrkne ze sklenky.

Pak se zády pohodlně zaboří do křesla, posune si brýle ze špičky nosu blíž k očím, usměje se svou červenolící tváří a založí si spokojeně ruce na břichu. A protože je odjakživa alergický na pyl a okna jsou otevřena dokořán, a venku je teple pastelový podzim, často smrká a nos má celý zarudlý a oči červené, jako nevyspané. Nebo že by dojetí…?

„V mých rukopisech bylo o mnohých těchto ryze středoevropských záležitostech. Proto jsem musel často mladým Kanaďanům hodně vysvětlovat o podivných věcech v životě v Československu po roce 1948, jelikož některé záležitosti prostě nechápali,“ pokývne hlavou a hned dodává: „Tady prožijete celý život a nemusíte vědět, kdo je právě ministerským předsedou Kanady a nikdo vás za to nebude diskriminovat. Tady nemusíte jít k volbám a představte si, že byste v Československu za minulého režimu nevolil, co by vás potkalo.“

Lumír Salivar na snímku Břetislava Olšera… Jak Lumír Salivar měnil v Praze Škvoreckého milion

Pak přišel čas loučení. Bylo to moc příjemné posezení s Lumírem Salivarem i jeho švagrem Josefem Škvoreckým. Bylo to pro mě náramná pohoda, potkat tak moudrého, sečtělého a přitom nesmírně skromného člověka, jemuž to pořád skvěle myslí a píše.

Když jsem se jednoho z Čechokanaďanů zeptal, jestli je pro něj dobře, že má Škvorecký dvě své domoviny, byť mu československé občanství bylo zrušeno, nadechl se, aby mi dlouze a patřičně filozoficky sdělil, jak se tyto věci mají. Pak si to ale rozmyslel, mávl rukou a chvíli se přehraboval v šuplíku, aby z něho nakonec vytáhl nějaký popsaný papír.

Josef Škvorecký při oslavě svých narozenin v Torontu s lahodnou whisky… Snímek Břetislav Olšer

„To napsal jeden místní literární kritik o Škvoreckém, ale jako by to psal o nás všech,“ řekl stručně. Když jsem si těch pár vět přečetl, musel jsem mu dát za pravdu. Ostatně posuďte sami. „Co umí Josef Škvorecký s bravurou? Zachytit smutek plynoucí z komedie a vytvořit komedii ze smutku – to zvládá mistrně. Je to také znamení exilu, poznamenání spisovatele, jemuž byl upřen docela obyčejný dar, dar domova. Spisovatele, který musí neustále studovat nekonečnou lhostejnost, aby vůbec obstál. Lhostejnost je naše matka, naše spása, naše zkáza…“

„Spěchám, protože mám ještě schůzku se svojí literární agentkou,“ řekl mi Josef Škvorecký omluvně, když jsme už vypili celou láhev. „Je to neteř Grahama Greena, s nímž jsem se osobně znal. A pak se chystám do Vídně, z ní do Frankfurtu nad Mohanem, kde mně vydávají novou knížku, a nakonec přiletím na tři týdny do Česka, abych se podíval i do svého rodného Náchodu…“Související obrázek

Alespoň Škoreckého lavička v Náchodu...

Náš rozhovor jsem začerstva zpracoval a na druhý den mu ho poslal faxem, aby mi text autorizoval. Následovala nečekaná reakce, až nevím, mám-li o ní vůbec psát. Za hodinu mi totiž telefonoval a potěšil mě slovy: „Velice příjemně jste mě překvapil, protože na rozdíl od jiných českých novinářů jste se ve svém textu, s nímž bez výhrad souhlasím, nedopustil ani jediné pravopisné chyby…“

Inu, možná to řekl s jistou mírou ironické jízlivost, s níž "poctil" české žurnalisty; proto až dnes naplno chápu, jaká to pro mě byla čest povídat si s člověkem, který by byl ten pravý, jenž by si zasloužil státní pohřeb bez zbytečného patosu a trapných gest… A tak tedy nyní opět naplňuji svůj hlavní bonmot o tom, že nesmrtelnost člověka je přímo úměrná lidské paměti, nad nímž se Mistr s tajeným povzdechem pousmál.... A´propos; kdypak bude v Praze otevřena rovněž "Knihovna Josefa Škvoreckého"…? http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/72-josef-skvorecky-a-romove-v-kanade

Josef  Škvorecký o Janu Palachovi: http://www.rukojmi.cz/clanky/7403-kdo-znevazil-vic-pamatku-umrti-jana-palacha-josef-masin-josef-skvorecky-v-romanu-mirakl-nebo-italska-verona-koncertem-puda-a-svoboda-chce-si-jim-pry-privlastnit-kulturne-a-politicky-postavu-palacha

Číst 7579 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v UMĚNÍ

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

   

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %