Před Saloonem uvítala vzácné hosty slavnostního otevření trasy (zprava předseda Senátu Miloš Vystrčil, starosta města Humpolec Karel Kratochvíl, hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, předseda Klubu českých turistů Mgr. Vlastimil Chvátal, předseda sekce pro vozíčkáře organizace Paraple Zdeněk Cabalka  a místopředseda Klubu českých turistů Zdeněk Šabatka )  Mgr. Marie Vincencová, která se o vybudování trasy zasadila.

Doktor Vystrčil poděkoval městu Humpolec za tento ohleduplný počin pro vozíčkáře na Vysočině. "Jedině když potáhneme za jeden provaz a nebudeme se přehlížet, zvládneme nejen trasu pro vozíčkáře, ale všechny nepříjemné věci, které se dnes na nás valí. Dávejte na sebe pozor, chovejte se odpovědně a prosím o potlesk pro všechny, kteří se zasloužili o tuto dobrou věc," uvedl ve své zdravici před zahájení pochodu pan předseda Senátu.

Jiří Běhounek zdůraznil, že trasa stojí díky tříletému přesvědčování paní učitelky Marie Vincencové, která o ni neodbytně bojovala tři roky. Zpočátku si říkal, že by to bylo zajímavé, ale ona že to neustojí, protože netuší, co to dá práce a úřadování.  Ona ale nepřestala a vrtala do něj doslova jako  závitořezný šroub, až povolil s dotací. Karel Kratochvíl akci pokládá v pravdě za jedinečnou událost. Podle něj je to známkou toho, že žijeme ve vyspělé humánní společnosti pokud dokážeme takovéto projekty prosadit. Zdeněk Cabalka uvedl, že již 26 let bojuje tato organizace za lidi s omezením s cílem začleňovat je do standardního života. Vlastimil Chvátal zdůraznil, že Klub českých turistů vnímá potřeby hendikepovaných občanů pod heslem Turistika pro všechny, snaží se o to, aby v každém kraji byla alespoň jedna trasa pro ně. A je rád, že tato je již 15. trasa v ČR.

Poněkud prokřehlé ranní hosty na závodišti se snažily probudit  k životu dívky z taneční skupiny ředitelky Hudební školy G. Mahlera Věry Davidové.

 Po slavnostním přestřižení pásky už mohli všichni vyrazit na Trasu pro vozíčkáře vedoucí krásným lesoparkem pod hradem Orlíkem mezi Dusilovským rybníkem a rybníkem Dvořák k Židovskému hřbitovu s  návratem kolem školního statku s všudypřítomnými koňmi zpět k Salonu. 

Převýšení trasy činí 72 metrů, takže je  zařazena mezi středně náročné. Až k hradu Orlík se vozíčkáři pro další převýšení dostat nemohou. Již samo převýšení k Židovskému hřbitovu chce silného průvodce, pokud mají invalidé pouze ruční vozík. Možná to ale nebude tak obtížné, až bude trasa pokryta hladkým asfaltem. I přes nedokonalost povrchu stálo vybudování trasy 221 tisíc korun a snad se nalezne sponzor, který toto upraví.  Ony i malé kamínky, které běžný chodec nevnímá, znamenají pro vozíčkáře s ručním pohonem kol velký problém.

Na štěstí je pro unavený doprovod ve skvěle udržovaném lesoparku pod zříceninou hradu Orlík vybudované příjemné odpočívadloMlýn se stolem a lavicemi, takže se mohou všichni občerstvit a nadechnout před další cestou do kopečka k židovskému hřbitovu. V sobotu byl jako všechny židovské hřbitovy uzavřen, ale i přesto správce hřbitova pan Staněk z nedalekých Jiřic přišel účastníky pochodu pozdravit a ujistil je, že kdokoli zatouží hřbitov vidět a přijde sem v ostatní dny, rád ho provede.