Ivana Haslingerová
V superstátu EU již začaly probíhat procesy, které mají prolomit stávající situaci až za rámec jeho ústavy – Lisabonské smlouvy (LS). Lisabonská smlouva není totiž podle federalistických poslanců EP dostačujícím předpisem na efektivnější fungování EU. Evropským parlamentem je proto podrobně rozpracovávána „Evropská služba vnější akce“ (ESVA) tak, aby se jejím prostřednictvím stal EP hráčem na trhu evropské zahraniční politiky.
Není tomu tak dávno od doby, kdy jsme bojovali proti druhé euroústavě zvané Lisabonská smlouva. Nakonec političtí eurohujeři za pomoci Ústavního soudu, psychiatrů vedených Janem Stránským a levicových "intelektuálů" v čele s Michalem Vieweghem uštvali i největšího jejího odpůrce u nás, prezidenta republiky Václava Klause, který tuto listinu jako poslední státník v EU nakonec ratifikoval. Vzpomínám na jeho slova (parafrázuji), že kdyby nebyla přijata tato smlouva, bude vypracovávána třetí, desátá a třeba 59 a proces ratifikace euroústavy už nikdo stejně nezastaví. Tehdy se tomuto názoru někteří smáli s tím, že tato listina bude konečná, neboť je veledokonalá. Jak ukazuje čas, měl ale pravdu pan prezident. V superstátu EU již začaly probíhat procesy, které mají prolomit stávající situaci až za rámec jeho ústavy – Lisabonské smlouvy (LS):
Prvním z nich je institucionální dohoda mezi Evropským parlamentem (EP) a Evropskou komisí (EK), v níž si EP chce ve vztahu k EK vynutit ještě více pravomocí, než mu připisuje LS. Na náš dotaz, o jaké pravomoci jde a co by to přineslo ČR, nám odpověděl místopředseda Frakce Evropských Konzervativců a Reformistů a předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil: „Týká se to jednání a procesů tvorby mezinárodních obchodních smluv, které Evropskému parlamentu LS nepřiznává.“
Druhým procesem je ten, že nyní je Evropským parlamentem podrobně rozpracovávána „Evropská služba vnější akce“, která byla vytvořena v LS původně pouze pro možnost zřízení postu představitelky pro zahraniční politiku. Někteří zarputilí eurofedarističtí poslanci EP – představitelé evropské Liberální strany v čele s Brookem a evropské Lidové strany v čele s Leo Tindemansem – se ji snaží zkoncipovat jako orgán, který bude pracovat při EK, což se původně vůbec neplánovalo. Jak toho chtějí konkrétně docílit, to Fragmentům vysvětlil rovněž pan europoslanec Zahradil: "Tito eurofederalisté chtějí „Evropskou službu vnější akce“ přičlenit k EK a kontrolně ji podřídit EP, přestože „Evropská služba vnější akce“ měla původně být nezávislým orgánem. Chtějí „Evropskou službu vnější akce“ využít na to, aby se jejím prostřednictvím stal EP hráčem na trhu evropské zahraniční politiky. Personálně bude obsazena pěti silnými státy."
Toto jsou dva procesy, které by měly naši politici velmi bedlivě sledovat. Je to opravdu na pováženou!