Poklady Kremlu na Pražský hrad přilákaly už 18 tisíc návštěvníků

 

Výstavu Carský dvůr pod žezlem Romanovců v Císařské konírně Pražského hradu již vidělo přes 18 000 lidí. Expozice se tak za necelý měsíc trvání zařadila mezi nejúspěšnější výstavní projekty pořádané Správou Pražského hradu. 

Výstava, kterou pro návštěvníky 8. prosince 2011 společně otevřeli prezidenti Václav Klaus a Dmitrij Medveděv, ukazuje život zakladatelů ruského impéria – carů z rodu Romanovců. Návštěvníci zde mají možnost vidět na 150 skvělých památek, mj. ceremoniální oblečení, dvorské nádobí, zbraně, jezdeckou výzbroj či cenné liturgické předměty. Exponáty dávají nahlédnout i do života carevičů – vystavena je např. i dotýkaná závěsná kolébka či stříbrné chrastítko ze 17. století.

I když je výstava otevřena až do 4. března 2012, Správa Pražského hradu doporučuje nenechávat si návštěvu až na poslední chvíli. Kapacita výstavy je omezená a v závěru může nastat problém s uspokojením všech zájemců.

 

Radim Ochvat

ředitel Tiskového odboru

 

V Praze dne 6. ledna 2012

 

 

 

Ilustrační fotografie:

 

CHRASTÍTKO

FOTO © Muzea Moskevského Kremlu

Prezident poblahopřál Mons. Dominiku Dukovi k jmenování kardinálem

 

Prezident republiky Václav Klaus poblahopřál v pátek dne 6. ledna 2012 Mons. Dominiku Dukovi k jmenování kardinálem:

 

Vážený pane arcibiskupe,

 

s radostí jsem přijal dnešní zprávu o Vašem jmenování kardinálem.

 

Vnímám toto rozhodnutí papeže Benedikta XVI. jako vstřícné pro naši zemi a také jako ocenění Vašeho dosavadního působení coby biskupa, arcibiskupa a českého primase.

 

Jsem rád, že Benedikt XVI. dal tímto jmenováním jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii.

 

Blahopřeji Vám proto k získání kardinálské hodnosti a do dalšího působení přeji mnoho úspěchu.

 

Václav Klaus

 

Radim Ochvat

ředitel Tiskového odboru

Suverenita demonstrovala před vládou ČR

Dnes od 17:00 se uskutečnila demonstrace před vládou ČR proti snaze poslat z devizových rezerv ČNB 90 miliard na záchranu krachujícího projektu eurozony. Na demonstraci vystoupila předsedkyně Suverenity SBB Jana Bobošíková, ekonomický poradce Suverenity Vlastimil Tlustý a nový předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.

V příloze posílám text vystoupení Jany Bobošíkové a Vlastimila Tlustého.

Michal Semín na demonstraci Suverenity

 

Včera se uskutečnila demonstrace před vládou ČR proti snaze poslat z devizových rezerv ČNB 90 miliard na záchranu krachujícího projektu eurozony. Na demonstraci vystoupila předsedkyně Suverenity SBB Jana Bobošíková, ekonomický poradce Suverenity Vlastimil Tlustý a nový předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.

Na žádost novinářů doplňují včerejší TZ o text vystoupení předsedy Akce D.O.S.T. Michala Semína.

 

Milí přátelé,

předně děkuji paní Bobošíkové za pozvání, velmi si ho cením. Na prvním shromáždění k vyjádření našeho odmítavého postoje k záchraně eurozóny za použití části našich devizových rezerv byli také přítomni členové Strany svobodných občanů, včetně jejího vedení, a tak je mi líto, že je tu dnes nevidím.

Akce D.O.S.T. podpořila i toto dnešní shromáždění, neboť stejně jako Suverenitě i nám jde o to, aby se Česká republika nezavázala ke krokům, které by jí mohly výrazně a dlouhodobě poškodit. Kdyby šlo o to, zda máme přispět na záchranu projektu, který je naší vlasti prospěšný, půjčil bych. Ale proč nabízet část devizových rezerv ČR na udržení a posílení systému, který nás postupně zbavuje státní svrchovanosti a, jak je čím dále tím více zřejmé, i finanční a hospodářské stability? Bohužel jenom málo našich spoluobčanů ví, že Nečasova vláda poskytla v předloňském roce MMF první miliardu eur na pomoc státům ohrožených bankrotem, aniž by o tom jednal parlament či se o tom vedla veřejná diskuse. To se již nesmí opakovat! Nejsme v situaci, kdy můžeme posílat peníze na sanaci špatně hospodařících vlád a bank cizích států. A to nikoli proto, že bychom byli sobečtí a nechtěli pomoci bližním v nouzi, nýbrž proto, že bychom tím sobě i našim bližním ve skutečnosti uškodili! Jak to myslím? Záchrana eurozóny, tedy společné měny pro sociálně a hospodářsky heterogenní území, není možná bez vzniku fiskální unie, tedy takového stupně evropské integrace, kdy členské státy eurozóny, a vzhledem k ESM nejen ty, přijdou o svoji svrchovanost při stanovování daňových sazeb a velikosti vládních výdajů – tedy při sestavování státního rozpočtu. Opravdu se chceme vzdát části našich devizových rezerv jen proto, abychom náhradou  - osobně bych totiž splacením této půjčky příliš nepočítal – přišli o jednu z posledních oblastí veřejné politiky, v níž ještě nejsme vzdálenému „bruselbyru“ plně podřízeni? Dojde-li k tomu, k čemu pak ještě pořádat národní parlamentní volby? Již dnes je přes 80 % zákonů, tvořících náš právní řád, určováno Bruselem!

Současná dluhová krize je skutečnou křižovatkou našich národních i evropských dějin. Pro eurokraty a finanční teroristy, obsazující vedení bankrotujících států a institucí, a jejich lokální quislingy je příležitostí k dotažení mocenského převratu v Evropě do zamýšleného konce – ke zničení národních států a vzniku jediného státu evropského.  Zároveň je ale všem, kteří touží po uchování naší státní suverenity, pobídkou, aby spojili svoje síly a učinili vše pro to, aby byla navzdory všem nepříznivým okolnostem uhájena.

Požadujme tedy po vládě Petra Nečase nikoli jen to, aby uchovávali naše devizové rezervy pro potřeby naší vlasti, ale i to, aby při dalších summitech a bilaterálních jednáních požadovali tutéž smluvní výjimku z přijetí eura, jako mají Británie a Dánsko. Vláda, chce-li být zvána českou, se musí postavit proti dalším revizím evropského primárního práva, směřujícím k další politické integraci Evropy. Apeluji jménem Akce D.O.S.T. na vládu České republiky, aby při jednáních s představiteli ostatních členských států EU hledala cestu, jak se pokud možno pokojně a po vzájemné dohodě vrátit k uspořádání vztahů, založených na dobrovolné spolupráci a přímé politické odpovědnosti jednotlivých států za osud svých národů a občanů. Svobodě a demokracii v Evropě nejvíce prospěje návrat před Maastricht i návrat k národním měnám. Zvítězí-li v této důležité bitvě naši oponenti, pak se v naší vlasti ještě více zešeří. Nepřipusťme to, prosím!

ARCIBISKUPSTVÍ PRAŽSKÉ

 

Mgr. Aleš PIŠTORA, tiskové oddělení, Hradčanské nám. 56/16, 119 02 Praha 1,

tel.: (+420) 220 392 117, mobil: (+420) 724 882 842, e-mail: Pistora@apha.cz

 

TISKOVÁ ZPRÁVA:

Začíná přednáškový cyklus o sv. Anežce České

Přednáškou doc. Heleny Soukupové o výstavbě Anežského kláštera začíná 12. ledna 2012 cyklus přednášek, které budou doprovázet výstavu "Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice". Přednášky renomovaných odborníků se budou konat vždy ve čtvrtek od 16.30 hodin v Anežském klášteře.

 

Celý cyklus přednášek nabízí návštěvníkům výstavy o sv. Anežce hlubší vhled do souvislostí, které se výstava snaží přiblížit prostřednictvím exponátů. Čtvrteční přednášky se kromě Anežského kláštera zaměří také na další témata. Dr. Kubín promluví o tom, co vše předcházelo svatořečení sv. Anežky, P. Pučalík představí řád křížovníků, který Anežka Přemyslovna založila, prof. Royt se zaměří na ikonografii sv. Anežky a prof. Vlnas se pokusí odpovědět na otázku, jak sv. Anežku vidělo umění 19. a 20. století. Kromě zmíněných to však budou také další témata neméně významných badatelů.

Uspořádání výstavy „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“ se ujalo Arcibiskupství pražské, které spolupracovalo s Národní galerií a dalšími kulturními a církevními institucemi. Od roku 1932 je to první pokus o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tematiky ve výtvarném umění a uměleckém řemesle. Výstava představuje život a dílo sv. Anežky Přemyslovny v rovině královské dcery, ženy, kterou žádá o ruku sám císař, ale také významné představitelky panovnického rodu, která usiluje o smír v rodině a pokoj v české zemi. Je na ní zachycen i ohlas Anežčiny charitativní služby a jejího výjimečného dějinného poslání ve výtvarném umění. Výstava bude v Klášteře sv. Anežky České otevřena do 25. března 2012. (Aleš Pištora)

CYKLUS ČTVRTEČNÍCH PŘEDNÁŠEK AUTORŮ VÝSTAVY A PŘIZVANÝCH SPECIALISTŮ

12.1.

Doc. PhDr. Helena Soukupová

Sv. Anežka Česká a její stavební a duchovní program – sdružený klášter Na Františku

26.1.

PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Katolická teologická fakulta UK v Praze - Ústav dějin křesťanského umění

Posmrtná pouť sv. Anežky České za svatořečením

9.2.

P. Mgr. Marek Pučalík, O.Cr., Katolická teologická fakulta UK v Praze - Ústav dějin křesťanského umění

Sv. Anežka Česká a čeští křížovníci

23.2.

Mgr. Dušan Foltýn, Akademie věd ČR - Centrum medievistických studií 

Ženské kláštery v českých zemích doby posledních Přemyslovců

1.3.

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., Filozofická fakulta UK v Praze - Ústav pro dějiny umění

Ikonografie Sv. Anežky České ve výtvarném umění

8.3.

Mgr. Štěpánka Chlumská, Národní galerie v Praze

Archa Puchnerova – možnosti rekonstrukce a ikonografické interpretace

15.3.

PhDr. Dana Stehlíková, Ph.D., Národní muzeum v Praze

Ke cti svatých žen - zlatnické práce na výstavě Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice

22.3.

Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., Národní galerie v Praze

Sv. Anežka Česká v umění 19. a 20. století

29.3.

PhDr. Kateřina Bečková, Muzeum hl. m. Prahy, Klub za starou Prahu

Haštalsko-anežská čtvrť

 

Místo konání: Klášter sv. Anežky České, U Milosrdných 17 (vchod pro návštěvníky: Anežská 12), Praha 1 – Staré Město, kostel sv. Františka 

Termín přednáškového cyklu: 12.1. 2012 -  29.3. 2012, vždy čtvrtek v uvedená data od 16:30

Doba trvání přednášek: cca 60 – 80 min.

Sraz zájemců: nejp. do 16:20 v prostorách pokladny v přízemí

Cena: zdarma s platnou vstupenkou na výstavu "Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice" nebo 20 Kč/ přednáška (vstupenka á 20 Kč na přednášku neplatí jako vstupenka na výstavu  Sv. Anežka Česká); přednáška  s vycházkou do okolí Anežského kláštera 29.3. bude mít speciální cenu 80/50 Kč

Rezervace: faktor@ngprague.cz, 221 879 216, -217, -225

Další programy k výstavě i ke stálé expozici v Národní galerii – Klášteře sv. Anežky České naleznete na www.ngprague.cz.

 

Aleš Pištora, tiskový mluvčí

 

PREZIDENT PROMLUVIL. POTREFENÉ HUSY ZAKEJHALY.....

 

David Havlíček, tajemník NERV

DVáclav Havel – z jiné strany mince 2011-12-19 (08:05) | Z domova

Václav Havel nabyl po 17. listopadu 1989 v restituci rozsáhlý majetek. Pozadí této restituční transakce, jedné z prvních, která prolomila Benešovy dekrety, je však zatemněno a objevuje se jméno pražského pozemkového krále, miliardáře Miloše Červenky. Rodina Havlů patřila k nejbohatším židovským rodinám v Praze již na počátku 20. století. Otec a strýc Václava Havla byli členy zednářské lóže „Bohemia". Oba financovali Sionistické organizace, zednářské lóže, PEN-klub a oba byli členy Rotary-klubu. Současné bohatství, resp. zrestituované majetky jsou dílem strýce Václava Havla, Miloše Havla filmového podnikatele. Významnou měrou se na majetku rodiny podílel i otec Miloše Havla Václav Havel, majitel stavební firmy a stavitel Lucerny. Vztahy Václava Havla se svým synem Milošem Havlem však byly později poznamenány synovou neutajovanou homosexualitou. Asi nejproslulejším projektem Miloše Havla bylo vybudování barrandovských studií, které vybudoval spolu s židovským podnikatelem Osvaldem Koskem. Miloš řídil i filmovou společnost Lucernafilm a bohatl na dovozu a promítání amerických filmů. Po začátku války vstoupila na Barrandov německá správa a ateliéry se nebývale rozrostly. Točila se řada filmů, na kterých se podílela tehdejší elita českých herců. Rodina Havlů patřila k prominentním Židům, svědčí o tom fakt, že Miloš Havel a Václav Havel senior spolupracovali nejen s okupační správou, ale také s Gestapem a SD (Sicherheitsdienst).

V Lucerně (která byla ve vlastnictví Havlů) ustavili rezidentůru SD a zřídili konspirativní byty. Zde získávali občany ke spolupráci s SD a Gestapem. Miloš Havel zajišťoval pro Gestapo a SD večírky, hony a zábavy s děvčaty a optoval německou národnost i občanství. Dostal doklady na německé jméno a příjmení. Pracoval zpočátku jako agent, pak jako řádný úředník pražského Gestapa. Miloš Havel dostal také celou řadu osob do koncentračního tábora a vězení. Po válce byl Miloš Havel zařazen pod svým německým jménem na listinu válečných zločinců. Byl také obžalován, ale obvinění bylo za nejasných okolností staženo. Z této doby existují také doklady o čilých stycích Miloše Havla s StB. Miloš Havel podepsal StB spolupráci. Po navázání spolupráce s StB odcestoval Miloš Havel do Německa. V Západním Německu požádal Miloš Havel jako „pronásledovaný" český Žid za války o odškodnění za majetek, který ztratil. V průběhu války totiž prodal polovinu barrandovských studí německé správě za částku asi 7 milionů korun, což považoval za podhodnocenou cenu, ke které byl přinucen. Západoněmecký rehabilitační soud nároky Miloše Havla uznal a v plném rozsahu jej odškodnil.

Vraťme se však k Václavu Havlovi. Ten se programově angažoval v Chartě 77, ve které byla řada (bývalých) komunistů, tzv. „osmašedesátníků". Namátkou uveďme jména jako Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Jiří Hájek, Jaroslav Šabata, Miloš Hájek, Karel Šiktanc a řada dalších. Václav Havel byl rovněž členem KSČ a to do roku 1967. Všichni mluvčí Charty 77 byli Židé nebo zednáři. Václav Havel nebyl řadový disident. Jezdil v lepším automobilu než tehdejší předseda komunistické vlády (vlastnil luxusní Mercedes), obýval rozlehlý a komfortní byt na Rašínově nábřeží a stejně tak měl k dispozici svou usedlost Na Hrádečku, kde mohl nerušeně pořádat své disidentské seance.

Havlův čas přišel v listopadu 1989, když na Letné a z balkonu Melantrichu mával nadšeným statisícům doufajících. V témže roce byl komunistickým parlamentem jednomyslně zvolen prezidentem a když skládal slib, přísahal symbolicky na komunistickou ústavu. Neštítil se mávat nadšeným a doufajícím davům a poté přísahat věrnost komunistické ústavě. V roce 1990 se uvažovalo, jakým způsobem uskutečnit restituce a především v jakém rozsahu. Václav Havel, který měl tehdy v Občanském fóru rozhodující slovo, prosadil široké a rozsáhlé restituce. Vzhledem k hrozbě nároků sudetských Němců se parlament rozhodl navracet majetky zabavené teprve po 25. 2. 1948. Způsob, jakým se Václav Havel dostal k majetkům svého strýce a děda, je zahalen tajemstvím. Jeho strýc Miloš Havel byl po válce označen jako kolaborant a jeho majetek znárodněn podle Benešových dekretů. Proto se na něj klasické restituční předpisy o navracení majetku ztraceného po roce 1948, nevztahují. Václav Havel přesto jako jeden z prvních dostal veškerý majetek, o který požádal. Možná i proto se Havel bál tématu Benešových dekretů jako čert kříže. Na přímou otázku na svůj názor na ně uvedl pro BBC v roce 2002: „Já jsem se k tomuto velmi důležitému a citlivému tématu vyjádřil už mnohokrát, ale vždycky jsem se k němu vyjádřil, když jsem já chtěl a ne tehdy, když jakási zhysterizovaná atmosféra mě k tomu nutila, já zůstanu věrný této tradici, pokud jde o ty dekrety." Jednoznačné stanovisko k Benešovým dekretům však Václav Havel nikdy neposkytl a dobře ví proč. O pozadí Havlových restitucí se nikdy nemluvilo a žádný novinář se jimi netroufl zabývat. Ještě dnes je Havel pěstovanou ikonou tzv. sametové revoluce a falešného sametového „národního obrození". Restituce příjemně postihly řadu disidentů z Charty 77 a ti chartisté, na které nic nezbylo, si dokumenty k restituci alespoň padělali. Učinila tak Havlova spolupracovnice a disidentka z Charty 77 (Židovka) Marta Chadimová, jejíž restituční podvod s nemovitostmi na Loretánském náměstí v Praze byl však odhalen a před odsuzujícím rozsudkem jí zachránila jen milost jejího přítele z Charty 77. Restituce Václava Havla proběhly však tiše a úspěšně. Upozornit na to, že prolamují Benešovy dekrety a jdou hluboko za stanovenou restituční čáru 25.2.1948 si nikdo netroufl a netroufá si tak učinit ani nyní. Lze přitom konstatovat, že právě Havlovy restituce byly jedny z průkopnických v tom smyslu, že prolomily Benešovy dekrety.

Na počátku 90. let se u restitucí Havlova majetku objevuje jméno Miloše Červenky, současného miliardáře a pozemkového magnáta v Praze. Absolvent moskevského MGIMO (aneb „Akademie KGB") Červenka také Havlův majetek spravoval a fungoval jako Havlova „peněženka". Naskýtá se proto otázka, pro koho vlastně dnes agent Červenka svůj obrovský majetek spravuje. Havlovy úzké vztahy na staré struktury v souvislosti s jeho majetkem ukazuje i známá transakce, když prodal svou polovinu paláce Lucerna společnosti Chemapol vedené agentem StB Václavem Junkem. I u této transakce asistovala šedá eminence jménem Červenka. Dnes je (bývalý) majetek rodiny Havlů zdevastován a pomalu chátrá. Důkazem toho jsou jak Barrandovské terasy, tak Lucerna. Havel však rozhodně nezchudl, svá aktiva má uložené jinde. Skutečný obraz Václava Havla je diametrálně odlišný od toho, jak jej vykreslují Židy ovládaná média a samozvaní kulturní elitáři. Vyzní tedy velmi trefně, je-li při jedné společenské akci k nazvání Václava Havla za „jednoho z nejlepších synů národa" vybrán jistý deviantní fotograf obscénních polopornografických snímků a sál plný ovcí nadšeně tleská. Je to jen důkazem, kterak se instalovaná „česká kulturní elita" (většinou tvořená Židy) utápí v bahně pokrytectví a bezpáteřnosti.

Václav Havel zneužíval ideály, kterými se zaštiťoval. Ač celý život žil s maskou bojovníka s totalitou a s komunismem, již v období Charty 77 s (bývalými) komunisty ochotně spolupracoval. A navíc jak už bylo řečeno byl sám bývalým komunistou. Po jeho úspěšném 17. listopadu 1989 Havel v čele Občanského fóra zajistil, aby si komunistická elita udržela moc ve státě. Symbolicky jmenoval federálním premiérem bývalého komunistického ministra Mariána Čalfu. Havel také obnovil všechny židovské společnosti ve státě a zednářské lóže, jejichž členy se stali téměř všichni vyvolení členové Charty 77 a Občanského fóra, vlády a diplomatického sboru, kteří byli povoláni pro budoucnost k vybraným rolím. V březnu 1989 se v soukromých pražských bytech připojovala k televizorům videokazeta s Havlovou hrou „Asanace", natočenou malou divadelní scénou v Německu. Na konci děje hry byl připojen asi osmiminutový fotografický přehled autorova života. Na jednom snímku je Václav Havel se všemi rituálními symboly svobodných zednářů korunován králem.

Václav Havel byl zasvěcen do zednářské lóže v roce 1968 při svém pobytu v USA. Do lóže byl uveden Arthurem Millerem, Židem a bývalým americkým komunistou. Havlovi se dostalo 30. stupně zasvěcení podle amerického rituálu (Ritual of Knight Kadosh z roku 1879). Etika rytířů 30. svěcení (Kádoš) je v rituálu charakterizována takto: „Moi, rien que moi, tout ŕ moi, tout pour moi, et cela par tous les moyens quels qu´ils soient", tj. Já, nic než já, všechno mě, všechno pro mne a to všemi prostředky, lhostejno jakými. Stupeň rytíř Kádoš je pojmenován podle rabína Ha-Kadoshe. V zednářském řádu Kádoš existuje 7 stupňů. Václav Havel byl zasvěcen ve stupni 1. jako Le Kadosh Israelite (Kádoš Izraelita). Svým stupněm zasvěcení byl Havel předurčen (vyvolen) pro výkonnou politickou roli. V den své inaugurace předstoupil před veřejnost v krátkých nohavicích svých kalhot, což v nezasvěcené veřejnosti vzbudilo rozpaky, zasvěcenci v celém světě však věděli, že patří králi bosákuslužebníku Židů. Krátce po svém zvolení prezidentem navštívil Izrael, kde s rabínskou čepičkou na hlavě převzal čestný doktorát. Vídeňský Kurier přinesl fotografii Havla, na níž s židovskými modlícími řemínky na hlavě, opřen o Zeď nářků, šeptá hebrejské modlitby a skládá přísahu. Václav Havel je dokonalý symbol falešné a pokřivené morálky naší společnosti. Na úpadku morálky a národního cítění se Václav Havel podepsal ještě více, než celý komunistický režim. Ten, kdo jej uznává a uctívá jako „morální symbol", tímto zároveň přijímá tuto pokřivenou a neupřímnou morálku za svou. Autor: J. Autor: J. Ahorn
Čítajte viac: http://dolezite.sk/Vaclav_Havel_z_jine_strany_mince__211.html#ixzz1h0c6YGh0

 

 

obrý den,

posílám aktuální tiskovou zprávu z výzkumu:

 

Studie: O Vánocích byl každý druhý e-mail spam

Praha – V letošním roce, zvláště během vánočních svátků, výrazně narostl počet spamů, které zaplevelují e-mailové schránky firem v České republice i v zahraničí. Aktuální studie společností AutoCont, Fortinet a Skyvera ukázala, že téměř každý druhý e-mail je spam. Nejvíce zamořeny jsou firmy a instituce z oblasti průmyslu, vzdělávání a také veřejný sektor.

„Spam je nevyžádané sdělení, které plní e-mailové schránky. V předmětu mailu bývá nejčastěji označení: jsi online?, Re: Windows 7, Moje nové obrázky, Ahoj zlato. Spamy se týkají ze čtyřiceti sedmi procent oblasti farmacie, ze čtrnácti a půl procenta pohlavního styku a sexu a z deseti a půl procenta pracovních nabídek,“ popisuje výsledky studie Milan Chromý, jeden z předních expertů na IT zabezpečení ze společnosti AutoCont.

 Studie ukazuje, že v letošním roce mezi červnem a červencem narostl počet spamů na 77,8 %, což v přepočtu znamená, že každý 1,29tý e-mail je spam. Nejvíce jsou zamořovány firmy pracující v průmyslových odvětvích (80,7 %), dále ve vzdělávání (80,3 %), chemickém a farmaceutickém průmyslu (77,8 %), v IT (77,8 %), veřejném sektoru (77 %) a financích (77 %).

 

Počet napadených telefonů a počítačů vzrostl o 22 %

V tomto roce výrazně vzrostl počet napadených telefonů a počítačů malwarem (nebezpečný kód). Nárůst oproti loňskému roku je o 22 %. Během jednoho čtvrtletí přibylo šest milionů unikátních vzorků malwaru. Na konci roku jich tak bude sedmdesát pět milionů.

„Z hlediska nabourání a zneužití je nejnáchylnější systém Android. Nejvíce ohrožené jsou aplikace Adobe oproti Microsoftu. Rozdíl mezi počtem napadených produktů je jedna ku čtrnácti tisícům,“ vysvětluje Milan Chromý z AutoContu.

 

Stoupá počet novoročních přání a také spamů

Během Vánoc a ke konci roku výrazně stoupají počty odeslaných SMS a e-mailů s vánočním a novoročním přáním. Stejně tak se navyšuje počet spamů, které uživatele obtěžuje a zapleveluje jim schránky i telefony.

 

Oblasti, kterých se spam nejčastěji týká:

Farmacie 47 %

Pohlavní styk, rande 14,5 %

Práce, nabídky 10,5 %

Hodinky, šperky 7,5 %

Nevyžádané dopisy 7,5 %

Kasina, hráčství 3,5 %

Diplomy, vzdělání 2,5 %

Ostatní 2 %

 

Vysvětlení pojmů:

 

Malware je program určený k vniknutí nebo poškození počítačového systému. Do této kategorie spadá také spyware.

 

Spyware je program, který odesílá z počítače data bez vědomí jeho uživatele. Může vykrádat osobní data a odesílat je útočníkovi (hesla, přístupy k bankovním účtům, PINy). Infikovaný počítač může být zneužit pro odesílání nevyžádané pošty (spamu). Spyware se může také projevit zpomalením počítače, přesměrováním domovské stránky, zvýšeným výskytem reklam při surfování na internetu, či stále padajícím Windowsem.

 

Spam je označení pro nevyžádané sdělení, které se masově šíří po internetu. Název pochází ze značky amerických konzerv „lunchmeatu“ SPAM, které se vyrábí od 30. let 20. století. Tento „lunchmeat“ byl za 2. světové války a také po ní velmi rozšířen. Název vznikl zkrácením slov sp(ice) a (h)am – koření a šunka. Slovo spam pro nevyžádanou poštu využil v roce 1993 Joel Furr. Inspiroval se svým oblíbeným seriálem Monty Python a skečem o lunchmeatu, ve kterém servírka opakuje slovo spam, aby vyjádřila jeho množství v daném jídle, a kde skupina Vikingů zpívá: „Spam. Spam. Spam. Spam.“

 

 

________________________

Mgr. Eva Fruhwirtová

senior manger

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznání a pravda osvobozuje

Hallerová
 

Pán Ježíš: ,,Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ Jan 8,32

V přiložených souborech je hodnocení činnosti pana Dr.Tomáše Halíka z pohledu katolických teologů. Cituji ze závěru studie:
,,Podle Halíka je Kristus a Buddha jedno a vlastně všechno je jedno a protiklady jsou jedno. ( princip New Age ) Halík neuznává výlučnost Krista a křesťanství vůči pohanským náboženstvím v oblasti spasení, a proto už není křesťanem. Halík ve všech svých knihách zesměšňuje křesťanské základy.“ Jiná myšlenka této studie: ,,Své bludné odchylky nikdy jasně nedefinuje, aby nebyl  snadno demaskován, ale sofistickým stylem otázek a myšlenek vyvolává v posluchačích proces, který vede k zpochybnění základních křesťanských pilířů víry.“

Všimněte si, že na všech jeho knihách je vždy jeho tvář. Osobně jsem se s ním setkal na několika diskusních setkáních a jako portrétista, který kreslí tváře a oči lidí více než 50 let jsem v pohledu toho muže prožil démonické vyzařování. Oči jsou oknem do duše člověka. A to, co jsem už před lety vycítil, potvrzují již jiní. Otázka pro představitele římskokatolické církve: Proč vystavujete vlivu tohoto muže vysokoškolské studenty? Ponesete za to před Pánem zodpovědnost. V.L.

Pýcha klerikálů – demoralizace národa

• Halík a homosexualismus
• Halík contra prezident
• Halík contra Bátora
• Halík a hereze

 

Halík a homosexualismus

Pýcha představitelů církve způsobila odpad od Boha: „Poznali Boha, ale... vyměnili Boží pravdu za lež.“ (Ř 1,21.25), úctu k pohanským démonům (Assisi): „...klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli...“ (v. 25) a trest: homosexualita (v.26-27)

Vzorem heretika a kacíře je homoideolog Tomáš Halík.

Na veřejnosti Halík vystupuje jako odpůrce homosexuálních sňatků a do určité míry i adopce dětí homosexuály. Současně však homosexualitu prezentuje jako nějakou přirozenou hodnotu. Tím boří ochrannou bariéru v myšlení lidí, což způsobí, že celá společnost bude masově zamořena touto amorální infekcí.
Citace: „Ve své psychoterapeutické klinické praxi a nyní ve službě zpovědníka jsem poznal zblízka osudy mnoha lidí, s kterými si bez jejich volby příroda zahrála tak, že je touha po intimitě přivádí k lidem stejného pohlaví.“
Odpověď: Halík mlčí o těch, se kterými si příroda nezahrála, kteří se sami či vinou jiných otevřeli homosexualitě, která je proti přírodě. Stali se otroky této protipřirozené závislosti, za níž je nečisté myšlení i nečisté duchovno. Halík také mlčí o tom, že i ti, kteří se takto narodili, nesou na sobě důsledky hříchů předků, kteří se otevřeli okultnímu duchovnu a falešné úctě – idolatrii. Halík sám propaguje toto pohanské duchovno, za kterým není Duch pravdy, a stal se tak i advokátem homoideologie.
Halíkovo vyjádření není vyjádřením katolického kněze-zpovědníka, snad pouze ateistického psychoterapeuta či ideologa New Age. To, co Písmo svaté nazývá hříchem a ohavností, on kvalifikuje jako morálně neutrální „touhu po intimitě, která přivádí k lidem stejného pohlaví“. To, že tato touha je zlá, už neřekne. Tím staví hřích a hříšnou závislost do takového světla, jako by se jednalo o něco zajímavého, co si zaslouží úcty a uznání. Slovy, že „poznal zblízka osudy“ vzbuzuje citovou sympatii. Ve skutečnosti odbourává jasný a vyhraněný biblický, ale i morální postoj k tomuto závažnému hříchu. Normalizuje homosexualitu, a tím ruší Boží zákony i Boží přikázání. Jeho postoj není postojem kněze Kristova, ale služebníka antikrista. Jeho cílem není vyvádět lidi ze tmy hříchu a lži do světla Boží pravdy, z otroctví hříšné závislosti do pravé svobody, ale naopak. Za Halíkem je duch antipokání, lži a manipulace.
Citace: „Vím o jejich těžkostech a nikdy bych se neopovážil na ně ani na kvalitu jejich citových vazeb s jejich partnery házet kameny zatracení.“
Odpověď: Halík neví a ani vědět nechce o skutečných těžkostech homosexuálů. To on na ně a na jejich partnery „hází kameny věčného zatracení“ tím, že jim lže a neukazuje jim jako kněz na východisko, kterým je pravdivé pokání. On nenazývá hřích homosexuality hříchem ani neukazuje na živého Ježíše Krista, který zemřel na Golgotě a vstal reálně a historicky z mrtvých. Ježíš nejen odpouští hřích, ale také svázané hříchem osvobozuje. O uzdravení a osvobození Ježíšem z homosexuality mohou svědčit tisíce! Toto Halík slyšet nechce, nazývá to hříchem bigotnosti a brání těmto lidem už jen pokoušet se vysvobodit a uzdravit z homosexuality. Místo toho nekriticky fantazíruje o tzv. „kvalitě citových vazeb s jejich partnery“. Proč Halík nepoví také něco o pravdivé statistice této „kvality“? Například v USA průměrný homosexuál vystřídá za života 200-500 partnerů, v New Yorku polovinu vražd mají na svědomí homosexuálové, více než polovina šiřitelů AIDS jsou homosexuálové, 70% hepatitidy v USA šíří homosexuálové, jen v Los Angeles mají na svědomí 30 000 případů pedofilie. Proč k této kvalitě vztahů nedodá, že homosexuální zvrácenost s sebou nese sadomasochismus, tzv. koprofilii – lízání výkalů partnera, nebo tzv. zlaté sprchy, při nichž se vzájemně pomočují atd. O této „kvalitě citových vazeb“ Halík notoricky mlčí.
Citace: „Seč jsem mohl, snažil jsem se, aby pro ně a jejich nemalé problémy byl ve společnosti a hlavně v církvi a křesťanských kruzích větší prostor vstřícnějšího pochopení.“
Odpověď: To, co vypadá jakoby to byla Halíkova dobrota a pochopení, je ve skutečnosti největším zločinem vůči těmto lidem, protože jim nedává žádné východisko. A to je démonská krutost postavená na lži a převracení Božího slova, a ne láska.
Pokud Halík přesně nediferencuje, co je a co není „prostor vstřícnějšího pochopení“, pak podle něj i podle homosexuálů, kteří odmítají nazvat hřích hříchem, je to prostor k duchovnímu infikování homosexualitou morálních lidí a křesťanů. Pokud by se snažil, seč mohl, dát těmto lidem Krista, pak je to hodné katolického kněze! Halík se však jako člen Rady moudrých v EU snažil seč mohl, aby byla skrze postupnou změnu zákonů zaváděna v EU homodiktatura. Také se snažil, seč mohl, aby hlavně v církvi a křesťanských kruzích byl větší prostor pro nenápadné prosazování homosexuality. Tato Halíkova snaha má za následek, že jsou rušeny přirozené i Boží zákony, a to je dílo ducha antikrista!
Citace: „Snahy fundamentalistů prohlašovat sám jejich sklon za hřích, odsuzovat je, ‚léčit je‘ či podrobovat exorcismům jako posedlé ďáblem považuji za hřích bigotnosti proti zdravému rozumu, onomu velkému Božímu daru.“
Odpověď: Halík zde znovu podvádí. Nejedná se o nějaký skrytý a pasivní sklon, ale dnes jde hlavně o organizované, arogantní homosexuální aktivisty, kteří se záměrně dostávají do křesťanských společenství, aby je vnitřně rozložili. Takoví kategoricky odmítají upřímné pokání. Za nimi je skutečně duch pýchy a zvrácenosti, který rozvrací jedince, likviduje instituci rodiny a vnáší prokletí na celý národ. Halík odmítá pravdivou diagnózu, účinnou duchovní i praktickou pomoc zakazuje a kvalifikuje ji dokonce jako zločin. Suverénně vnucuje postoj, že homosexuál musí zůstat homosexuálem a nesmí konat pokání. Podle Halíka nikdo nesmí hřích homosexuality nazvat hříchem! Jeho falešné dobrodiní je největší krutostí vůči těmto lidem, protože jim vezme jakoukoli šanci na záchranu skrze pokání a pravdivou víru, která dává prostor Boží moci. Tato víra duši odděluje od nečistého ducha a pak zraněnou duši uzdravuje. I Pán Ježíš vyháněl nečisté duchy a apoštolé to v Jeho moci činili rovněž. Halík to nazývá hříchem bigotnosti.
Politika Halíka je vedena v duchu antikrista. V kořeni protiřečí Kristu a Jeho evangeliu.
Je spousta upřímných homosexuálů, kteří byli skrze živou víru v Krista osvobozeni a kteří o tom podávají radostné svědectví. O tom Halík mlčí.
Citace: „Znám zejména v intelektuálních a uměleckých kruzích řadu gayů, kteří se nijak úzkostlivě neskrývají se svým citovým zaměřením...“
Odpověď: Halík navozuje dojem, že být gayem je zvláštní privilegium pro intelektuály, umělecké kruhy a vyšší elitu, s níž on rád komunikuje. Halík dělá z hříchu módu. To není postoj katolického kněze, ale antikristovského svůdce, který klame mladé a upřímné lidi.
Citace: „... ani by je nenapadlo usilovat o uzavírání úředních sňatků...“
Odpověď: Halík pokládá za ctnost, že některé homosexuály ani nenapadne uzavírání úředních sňatků.
Evropa je 2000 let formována křesťanstvím. To jasně, na základě Božích zákonů a evangelia, ukazuje na smysl lidského života i utrpení, dává srozumitelnou a vyčerpávající odpověď na životní otázky týkající se dobra a zla, pravdy a lži, hříchu a ctnosti, života a smrti, ale také zdůrazňuje otázku Božího soudu a života po smrti. Centrem křesťanství je Ježíš Kristus, Syn Boží, který se stal výkupnou obětí za naše hříchy, vstal z mrtvých a tím potvrdil pravdu evangelia i své Božství. Tyto základní pravdy heretický kněz Halík zpochybňuje a prosazuje místo Božích zákonů antizákony, které vedou ke genocidě Evropy. T. Halík proto není jen ideolog EU v Radě „moudrých“, ale i kacíř a mezinárodní a masový zločinec, horší než fašista Goebbels či Eichmann. Proč? Protože on posílá na věčnou smrt do pekla miliony oklamaných a svedených duší. Jak se to děje? Skrze antikristovskou lež a prosazování antizákonů.
Citace: „...a někteří z nich dokonce považují (podobně jako já) obecné ‚právo na adopci dětí‘ pro stejnopohlavní páry za poněkud nezodpovědné experimentování s dětmi.“
Odpověď: Adopce dětí homosexuály je tyranií dětí a jejich postupnou demoralizací a démonizací. Halík používá termín „poněkud nezodpovědné experimentování s dětmi“. Jak může člověk už jen připustit nějaké experimentování s dětmi? Morálního Bátoru nazývá Halík fašistou, ale sám dovoluje nejen to, co se dělo v koncentračních táborech – experimentování s lidmi, ale dokonce připouští experimentování s dětmi.
Co znamená termín: „Obecné právo na adopci dětí pro stejnopohlavní páry“? Ptáme se: Odkdy je to obecným právem? Halík navozuje dojem, jakoby v celé historii lidstva byla adopce dětí homosexuály něčím samozřejmým. Ve skutečnosti je to zase jen forma jeho lži, kterou mění myšlení pomocí nepřesných vyjádření a zamlčování podstaty pravdy. Slovním spojením „obecné právo“ prosazuje novou normu a nové pseudo-myšlení.
Citace: „Lidé, o nichž mluvím, mají dost přirozené sebeúcty,sebekritičnosti a jiných důvodů k hrdosti, než aby potřebovali na ‚parádách hrdosti‘ veřejně demonstrovat svou hrdost právě na svou homosexualitu...“
Odpověď: Halík do katalogu nových ctností, na které je třeba být hrdý, suverénně řadí hřích homosexuality. O aktivních homosexuálech tvrdí, že mají dost „přirozené sebeúcty, sebekritičnosti a jiných důvodů k hrdosti“. Tím stojí v totální opozici Božímu slovu, které homosexualitu nazývá těžkým hříchem a ohavností. Halík skutečné ctnosti, jako odvahu hájit pravdu, radikálnost vůči hříchu, věrnost Božímu zákonu atd., nazývá odporným fundamentalismem, bigotností a nehorázností. Kdežto hřích a zvrácenost kvalifikuje jako „hrdost na svou homosexualitu“, „kvalitu citových vazeb“, „touhu po intimitě k lidem stejného pohlaví“... Tím degraduje nejenom křesťanské hodnoty, ale i přirozené lidské vztahy postavené na čistém přátelství, vzájemné úctě, lidské důstojnosti i odvaze postavit se proti proudu a proti systému lži.
Citace: „To, že se člověk chorobně nestydí za svou sexualitu, je dobře; nemusí to však vést až k opačnému extrému, kdy sexualita ztrácí přirozenou ochranu věcí soukromých a intimních.“
Odpověď: Je podlé navozovat dojem, jakoby přirozený stud člověka, který odsuzuje zlo a nemorálnost, byl něčím chorobným. Stud vede k ochraně a k pravé důstojnosti. Tzv. katolický kněz však svým demagogickým přístupem připraví člověka o tuto přirozenou sebeobranu, kterou má každý člověk, nejenom křesťan, ale i nevěřící. Halík ji však pohrdavě nazve něčím chorobným. Jinými slovy, znovu schvaluje nejen hřích homosexuality, ale i zůstávání ve hříchu a nekajícnosti a navíc si k tomu vybere vznešený pojem „ochrana věcí soukromých a intimních“.
Citace: „... křesťanští fundamentalisté, kteří nevědí nic o tom, co soudobá genetika a sexuologie zjistila o původu homosexuální orientace, nejsou schopni rozlišit mezi geneticky danou sexuální orientací a mezi lehkovážným sexuálním experimentováním lidí schopných heterosexuálních vztahů (na něž – na rozdíl od těch prvých – lze vztáhnout biblická odsouzení ‚chlapcomilců‘) a šmahem by všechny poslali do pekla.“
Odpověď: Jestliže se někdo dopustil homosexuality, pak je to hřích. Není rozdíl, jestli se dotyčný jako homosexuál narodil, anebo se jím stal. V obojím případě jde o hřích. Oba musí konat pokání, pokud chtějí být spaseni. Bez pokání nikdo spasen nebude (Lk 13,3), ať už to Halík rozlišuje, nebo nerozlišuje. Co se týče pekla, pak připomínáme, že je věčné a že Boží slovo hovoří, že do něj vede široká cesta. Halík je falešným prorokem, který po široké cestěsvého antievangelia všechny svéstoupence šmahem posílá do pekla.
Citace: „Nemohu zapřít to, co o těchto věcech vím nejen z teologického, ale i psychologického studia a zejména ze své mnohaleté praxe klinického psychologa a zpovědníka...“
Odpověď: Halík svými demagogickými vyjádřeními úplně popírá to, co je objektivně známo o homosexualitě z hlediska teologického, ale i psychologického. Nenazývá hřích homosexuality hříchem, ani tuto svázanost nenazývá ohavností. Neví, že homosexualita byla organizací WHO donedávna registrována jako psychická choroba. V poslední době byla tato registrace zrušena – ne z vědeckých, ale z politických motivů. Pokud Halík má jako zpovědník na homosexualitu protibiblický postoj, pak nikoho nevedl ani ke kajícnosti ani k vysvobození. Jen zneužíval zpověď, aby utvrzoval tyto lidi v hříchu a ubíjel jim svědomí.
Citace: „... obětí ‚letničních‘ křesťanů, kteří je (homosexuály) na stadionech chtěli z homosexuality ‚vyléčit Duchem svatým‘ – a leckdy to končilo sebevražednými pokusy těchto ‚vyléčených‘.“
Odpověď: Halík homosexuály nikdy nenazval oběťmi hříšné závislosti, ale tu najednou je nazývá oběťmi letničních křesťanů. Tito křesťané se za lidi, kteří konali upřímné pokání, modlili. Modlili se nejenom za homosexuály, ale modlili se i za narkomany, alkoholiky a ostatní lidi svázané závislostmi. Při této modlitbě a upřímnosti lidí, kteří chtějí být osvobozeni, skutečně působí Duch svatý. Pokud se u některých z nich, kteří padnou znovu do hříchu a podlehnou této svázanosti, objeví sebevražedné pokušení, pak to nelze připisovat letničním křesťanům. Ten, kterého Halík utvrdil v otroctví hříchu, má Halíkovou zásluhou zpravidla peklo na zemi i po smrti. A co se týče statistik sebevražd, v Americe 50% všech sebevražd páchají homosexuálové. Halík notoricky zamlčuje, že skrze obrácení a pokání byly z homosexuality osvobozeny a uzdraveny tisíce. 
Citace: „Domnívám se, že místo z listu Římanům je třeba vztahovat na osoby schopné heterosexuálních vztahů, kteří se dopouštějí homosexuálního jednání pro ‚zpestření svého sexuálního jídelníčku‘.“
Odpověď: Halík zde alibisticky přiznává, že bisexualitu je možno označit pojmem hřích, ale tzv. vrozenou homosexualitu schvaluje. Toto rozlišení Písmo svaté nikde nepřiznává. Homosexualitu jednoznačně nazývá ohavností a výstražně před ní varuje jedince i společnost. Termín „zpestření svého sexuálního jídelníčku“ je slovníkem zvrácených lidí.
Podle listu k Římanům (1,18-27) je hřích homosexuality ovocem lidské pýchy, která odmítá Boha a Jeho zákony a klaní se tvorstvu a démonům uctívaným zvláště v pohanských religiích. Halík ducha pohanství, ducha New Age, prosazuje.
Citace: „Něco jiného je homosexuální orientace daná vrozenou biologickou dispozicí. Tu samu o sobě nelze kvalifikovat jako hříšnou a církev učí, že k těmto lidem je třeba přistupovat s pochopením.“
Odpověď: Co se týče vrozené biologické dispozice či tzv. geneticky dané homosexuality, má svůj duchovní kořen v hříchu předků proti prvnímu přikázání (jde o hřích nevěry a modlářství). Prokletí, které je spojeno s porušením prvního přikázání, se projevuje až do třetího a čtvrtého pokolení. Bůh ale ty, kdo činí upřímné pokání, z tohoto otroctví a prokletí plně osvobozuje.
Co se týče vrozené biologické dispozice, pak jakmile je dovršena v myšlení či skutkem, jde o hřích. Je třeba, aby zpovědník ke kajícníkům, kteří chtějí konat upřímné pokání, přistupoval s pochopením. Ti, kteří by přišli ke zpovědi ne s úmyslem pokání, ale manipulace, musí být radikálně odmítnuti. Podobně každý křesťan musí být radikální a odmítnout poslouchat homosexuální historky, které mají za cíl svádění soucitných záchranářů. Skrze naivní toleranci tito záchranáři ohrožují nejen své zdraví a svůj časný život nemocí AIDS, ale riskují i svou věčnou spásu.

 

2) Halík contra prezident

T. Halík zesměšňoval kněze, kteří byli v době komunismu v tzv. mírovém hnutí katolického duchovenstva Pacem in terris. Svým členstvím dávali najevo svou loajalitu vůči tehdejšímu režimu. Dnes se však Halík, jako katolický kněz, daleko více plete do politiky než tenkrát oni. Rovněž odsuzuje slovenského prezidenta Josefa Tisa, který byl knězem, ač Halík sám kandidoval na úřad prezidenta a nyní si dělá naději, že v nejbližších volbách zřejmě uspěje. Halík je členem tzv. Rady moudrých, která má stejného ducha i stejný program jako celosvětová organizace zednářů. Navíc je s ní tato Rada v plné duchovní jednotě.  Současný český prezident rozlišuje mezi homosexualitou a homosexualismem. To první je nepřirozenou závislostí, to druhé je ideologie. Dokazuje, že tato ideologie ničí morální a duchovní hodnoty společnosti. Za to Halík pana prezidenta veřejně odsuzuje a zesměšňuje.
Citace Halíka: „Hradčanský pan Hájek svým výrokem o homosexuálech už posté potvrdil, že si plete roli vysokého státního úředníka s bavičem v bulvárním kabaretu, snažícím se provokovat nestoudností absurdních tvrzení. Jeho hradní pán opětovně v jeho stínu přibrukuje, že si myslí vlastně totéž, jen by to řekl lépe.“
Odpověď: Halík nejen uráží, ale přímo diskvalifikuje lidi, kteří mají správný názor, jen proto, že je opačný než jeho. Je tragikomedií, že Halík vystupuje jako katolický kněz, podávající model nového „křesťanství“, a přitom nikdy neřekl jasné slovo proti prosazování hříšné homosexuality. V roce 2006 šlo o tzv. registrované partnerství, v roce 2009 o prosazení Lisabonské smlouvy, prosazující jako ideologický základ homosexualismus, a v roce 2011 o Prague-pride. Halík se ke všem homosexuálním akcím svým schizofrenickým „ano i ne“ ve skutečnosti postavil za homosexualismus.

Naproti tomu pan prezident vetoval tzv. registrované partnerství, antidiskriminační zákony, které zavádějí homodiktaturu a do posledního momentu bojoval proti Lisabonské smlouvě, prosazující homoideologii. Jasným způsobem se distancoval od tzv. gay-pride 2011 a nazval ho pravým jménem. Halík naproti tomu jen kalil vody a toto kalení vod lživě nazývá katolickým postojem k homosexualitě.
Vicekancléř prezidenta hájí všelidské morální hodnoty i křesťanské zásady. Halík ho za to ironicky nazývá bavičem v bulvárním kabaretu. Přitom Halík „posté potvrdil“, že ne pan vicekancléř, ale on sám je „bavičem v bulvárním kabaretu“ ašpičkovým akrobatem v heretické teologii. Například tvrdí: „Jsem katolík a zároveň buddhista“. To je přímo salto mortale. Kolem něho se to jen hemží různými cvičenými opičkami, prasátky a pejsky chodícími po provázku, kteří za kostku cukru budou poskakovat i na jedné noze s nadějí, že budou také označeni titulem laureát.
Pana prezidenta ironicky nazývá termínem „hradní pán“. Navozuje tak dojem, jakoby pan prezident se svým morálním myšlením patřil do středověku a tak degraduje jeho autoritu, která reprezentuje pravdivé hodnoty. Jde znovu o manipulaci slovem s cílem zesměšnit a odrovnat člověka, který odvážně a vytrvale bojuje za zachování všelidských hodnot proti velkému tlaku masové demoralizace. 
Halík žárlí na jednotu pana prezidenta se svým vicekancléřem, protože ví, že v jednotě je síla. Hanlivě tuto jednotu ze strany pana prezidenta nazývá přibroukáváním ve stínu vicekancléře. Zde však nejde o slabost či jakési bezduché přibroukávání, jak se snaží Halík navodit, ale o odvahu a moudrost vystupovat v jednom duchu na obranu národa. Každý má přitom svou míru zodpovědnosti i svůj vlastní způsob a formu vyjadřování.
Citace Halíka ze dne 20.2. 2009: „V kázáních zásadně politiky nejmenuji, držím se striktně nábožensko-etických aspektů společenských problémů.“
Odpověď: Halík v podstatě lže. Pokud nejmenuje osoby, pak uvede jejich charakteristiku tak, že každý hned ví, o kom mluví, a jeho uštěpačnost má ještě negativnější dopad, než kdyby osoby přímo jmenoval. Vůbec se striktně nedrží nábožensko-etických aspektů, protože zesměšňuje a lživě očerňuje každého, kdo není v jednotě s jeho demagogií. 
Citace Halíka: „... mám samozřejmě na mysli Václava Klause, za kterého se pro sérii jeho nehorázných, nesmyslných a velmi nebezpečných výroků o Lisabonské smlouvě, EU, globálním oteplování či finanční krizi hluboce stydím“, řekl „Novinkám“.
Odpověď: Každý pravověrný Čech by se měl hluboce stydět za Halíka, za jeho nehorázné, nesmyslné a velmi nebezpečné výroky pronášené nejen proti víře, ale i ke všem společensky aktuálním tématům. Je hanbou, že se Halík prezentuje jako katolický kněz. Realitou je, že je apostatou a že od 29.6. 2008, kdy byla zveřejněna Pravověrným synodem biskupů na Ukrajině jeho apostaze, je i veřejně vyloučen z katolické církve. Halíkovy lživé a dvojsmyslné výroky jsou nebezpečné nejen pro upřímné věřící, ale i pro všechny upřímné občany ČR a především pro mládež. Infikuje ji jedem herezí a duchovní schizofrenií, která zlo podává současně jako dobro a dobro současně jako zlo. V konečném důsledku jde o ztrátu soudnosti, rozumu, a co je nejhorší, o ztrátu věčného života. To je nejstrašnější dopad neslýchaných, nehorázných a neúnosných herezí apostaty T. Halíka.
Citace účastnice tzv. kázání: „Lidé se smáli ... a bylo vidět, že s knězem souhlasí“.
Odpověď: Halík v kázání zesměšnil pana prezidenta za jeho odvážný boj proti homoideologii, která je součástí Lisabonské smlouvy. Místo toho, aby kázal Boží slovo, bojuje tento odpadlý kněz nespravedlivý boj proti panu prezidentovi za to, že hájí morální a Boží zákony.  
Citace Halíka: „Pokud se Klaus vyjadřoval suverénně a nehorázně k otázkám klimatu, vědeckosti sociologie či úrovni filmového umění, kterým evidentně nerozumí, mohlo se to přejít s úsměvem.“
Odpověď: Halík drze shazuje pana prezidenta a uměle ho staví do role jakéhosi analfabeta, který nerozumí tomu, o čem mluví. Tato role však plně patří Halíkovi. Nekriticky se pokládá za teologa a suverénně a nehorázně se vyjadřuje k otázkám víry a mravů. Přitom jim jako heretik a apostata evidentně nerozumí. Boží Duch odkrývá tajemství spásy pokorným – maličkým – a ne pyšným (srov. Mt 11,25).
Citace Halíka: „Avšak když ekonom Klaus banalizuje finanční krizi, které se věnují tisíce špičkových ekonomů světa, a blokuje Lisabonskou smlouvu schválenou prakticky celou Evropou, už k tomu žádný zodpovědný člověk nesmí mlčet.“
Odpověď: Halík se maskuje finanční krizí, aby mohl podat homoideologickou Lisabonskou smlouvu jako jediné ekonomické východisko. Pana prezidenta postaví do role největšího škůdce české ekonomice. Je třeba si uvědomit, že český prezident je ekonomický odborník, kdežto Halík je pouhý kecal typu brouka Pytlíka. Homosexuální ideologie spojená s Lisabonskou smlouvou přináší morální a duchovní rozvrat jedince a rodiny a vede k postupné autogenocidě českého národa. Málokdo dovedl tak jako pan prezident ČR rozlišit trik německé kancléřky Merkelové, která používá stejné metody jako Halík a skrze ně prosadila zhoubnou homoideologii do celé Evropy. 
Citace: „Chápu, že se arcibiskup (Duka) snaží diplomaticky vycházet s představiteli státu a o to více se snažím ukázat, že jeho názor na prezidenta Klause není jediným možným stanoviskem v církvi a ony ‚příliš vstřícné kroky‘ trochu vyvažovat...“
Odpověď: Mons. Duka udělal před Prague-pride jen minimum, což se spíš dá hodnotit jako alibismus, a ne adekvátní podpora prezidenta. I toto minimum je v očích Halíka provina. Halík svou schizofrenickou dialektikou shazuje morální autoritu prezidenta a navádí věřící, aby „ony příliš vstřícné kroky“ takzvaně „vyvažovali“, a tak šli vlastně sami proti sobě.
Citace: „...vyvažovat navázáním na politicky kritickou roli, která církvi náleží už od časů biblických proroků.“
Odpověď: Halík, který se zaštiťuje církevními a papežskými vyznamenáními, ve skutečnosti nemá nic společného s pravdivou Kristovou církví a nic společného s biblickými proroky. Ve skutečnosti je falešným prorokem. Morálně likviduje ty autority v církvi i v české společnosti, které hájí pravdivé hodnoty a Boží zákony. Osočuje je z nelásky, z netolerance a z bigotnosti. Jejich odvážné postavení se za pravdu odsuzuje jako něco neslýchaného a jejich veřejnou činnost za ochranu morálních hodnot prohlašuje za neúnosnou. Církev pod ideologickým vlivem Halíka už není církví, ale anticírkví.
Současná katolická církev v ČR už morální autoritu ztratila. Nepostavila se odvážně ani účinně za pravdivé hodnoty ani za Boží zákony, což bylo její povinností. Od doby pádu komunismu – jedna zrada za druhou v oblasti víry i morálky. Halík tuto hanbu české církve ignoruje a jakoby spadl z hrušky, začíná básnit o politicko-kritické roli církve a o času biblických proroků. Proroci napomínali izraelské krále, kteří upadli do modlářství, a vraceli je na cestu k Bohu. Halík jako pravý antiprorok koná pravý opak. Osočuje prezidenta, který morální hodnoty reprezentuje a hájí, a sugestivně odvrací lid od Božích zákonů i od pravověrné víry, která vede ke spáse.
Citace: „S Klausovým extremismem se plně ztotožňuje pouze sekta jeho nekritických kývalů.“
Odpověď: Extremismus se nevztahuje na pana prezidenta, ale na T. Halíka – brouka Pytlíka, který všude byl, všechno viděl, všechno ví a všechno zná. „Sekta nekritických kývalů“ Halíka je dokonale vydrezírovaná v euforickém obdivování svého guru, na jehož každý povel hrdě panáčkuje a s jeho heretickým a amorálním „extremismem se plně ztotožňuje“.

 

Halík contra prezident

T. Halík zesměšňoval kněze, kteří byli v době komunismu v tzv. mírovém hnutí katolického duchovenstva Pacem in terris. Svým členstvím dávali najevo svou loajalitu vůči tehdejšímu režimu. Dnes se však Halík, jako katolický kněz, daleko více plete do politiky než tenkrát oni. Rovněž odsuzuje slovenského prezidenta Josefa Tisa, který byl knězem, ač Halík sám kandidoval na úřad prezidenta a nyní si dělá naději, že v nejbližších volbách zřejmě uspěje. Halík je členem tzv. Rady moudrých, která má stejného ducha i stejný program jako celosvětová organizace zednářů. Navíc je s ní tato Rada v plné duchovní jednotě.  Současný český prezident rozlišuje mezi homosexualitou a homosexualismem. To první je nepřirozenou závislostí, to druhé je ideologie. Dokazuje, že tato ideologie ničí morální a duchovní hodnoty společnosti. Za to Halík pana prezidenta veřejně odsuzuje a zesměšňuje.
Citace Halíka: „Hradčanský pan Hájek svým výrokem o homosexuálech už posté potvrdil, že si plete roli vysokého státního úředníka s bavičem v bulvárním kabaretu, snažícím se provokovat nestoudností absurdních tvrzení. Jeho hradní pán opětovně v jeho stínu přibrukuje, že si myslí vlastně totéž, jen by to řekl lépe.“
Odpověď: Halík nejen uráží, ale přímo diskvalifikuje lidi, kteří mají správný názor, jen proto, že je opačný než jeho. Je tragikomedií, že Halík vystupuje jako katolický kněz, podávající model nového „křesťanství“, a přitom nikdy neřekl jasné slovo proti prosazování hříšné homosexuality. V roce 2006 šlo o tzv. registrované partnerství, v roce 2009 o prosazení Lisabonské smlouvy, prosazující jako ideologický základ homosexualismus, a v roce 2011 o Prague-pride. Halík se ke všem homosexuálním akcím svým schizofrenickým „ano i ne“ ve skutečnosti postavil za homosexualismus. Naproti tomu pan prezident vetoval tzv. registrované partnerství, antidiskriminační zákony, které zavádějí homodiktaturu a do posledního momentu bojoval proti Lisabonské smlouvě, prosazující homoideologii. Jasným způsobem se distancoval od tzv. gay-pride 2011 a nazval ho pravým jménem. Halík naproti tomu jen kalil vody a toto kalení vod lživě nazývá katolickým postojem k homosexualitě.

Vicekancléř prezidenta hájí všelidské morální hodnoty i křesťanské zásady. Halík ho za to ironicky nazývá bavičem v bulvárním kabaretu. Přitom Halík „posté potvrdil“, že ne pan vicekancléř, ale on sám je „bavičem v bulvárním kabaretu“ a špičkovým akrobatem v heretické teologii. Například tvrdí: „Jsem katolík a zároveň buddhista“. To je přímo salto mortale. Kolem něho se to jen hemží různými cvičenými opičkami, prasátky a pejsky chodícími po provázku, kteří za kostku cukru budou poskakovat i na jedné noze s nadějí, že budou také označeni titulem laureát.

Pana prezidenta ironicky nazývá termínem „hradní pán“. Navozuje tak dojem, jakoby pan prezident se svým morálním myšlením patřil do středověku a tak degraduje jeho autoritu, která reprezentuje pravdivé hodnoty. Jde znovu o manipulaci slovem s cílem zesměšnit a odrovnat člověka, který odvážně a vytrvale bojuje za zachování všelidských hodnot proti velkému tlaku masové demoralizace. 

Halík žárlí na jednotu pana prezidenta se svým vicekancléřem, protože ví, že v jednotě je síla. Hanlivě tuto jednotu ze strany pana prezidenta nazývá přibroukáváním ve stínu vicekancléře. Zde však nejde o slabost či jakési bezduché přibroukávání, jak se snaží Halík navodit, ale o odvahu a moudrost vystupovat v jednom duchu na obranu národa. Každý má přitom svou míru zodpovědnosti i svůj vlastní způsob a formu vyjadřování.

Citace Halíka ze dne 20.2. 2009: „V kázáních zásadně politiky nejmenuji, držím se striktně nábožensko-etických aspektů společenských problémů.“

Odpověď: Halík v podstatě lže. Pokud nejmenuje osoby, pak uvede jejich charakteristiku tak, že každý hned ví, o kom mluví, a jeho uštěpačnost má ještě negativnější dopad, než kdyby osoby přímo jmenoval. Vůbec se striktně nedrží nábožensko-etických aspektů, protože zesměšňuje a lživě očerňuje každého, kdo není v jednotě s jeho demagogií. 

Citace Halíka: „... mám samozřejmě na mysli Václava Klause, za kterého se pro sérii jeho nehorázných, nesmyslných a velmi nebezpečných výroků o Lisabonské smlouvě, EU, globálním oteplování či finanční krizi hluboce stydím“, řekl „Novinkám“.
Odpověď: Každý pravověrný Čech by se měl hluboce stydět za Halíka, za jeho nehorázné, nesmyslné a velmi nebezpečné výroky pronášené nejen proti víře, ale i ke všem společensky aktuálním tématům. Je hanbou, že se Halík prezentuje jako katolický kněz. Realitou je, že je apostatou a že od 29.6. 2008, kdy byla zveřejněna Pravověrným synodem biskupů na Ukrajině jeho apostaze, je i veřejně vyloučen z katolické církve. Halíkovy lživé a dvojsmyslné výroky jsou nebezpečné nejen pro upřímné věřící, ale i pro všechny upřímné občany ČR a především pro mládež. Infikuje ji jedem herezí a duchovní schizofrenií, která zlo podává současně jako dobro a dobro současně jako zlo. V konečném důsledku jde o ztrátu soudnosti, rozumu, a co je nejhorší, o ztrátu věčného života. To je nejstrašnější dopad neslýchaných, nehorázných a neúnosných herezí apostaty T. Halíka.
Citace účastnice tzv. kázání: „Lidé se smáli ... a bylo vidět, že s knězem souhlasí“.
Odpověď: Halík v kázání zesměšnil pana prezidenta za jeho odvážný boj proti homoideologii, která je součástí Lisabonské smlouvy. Místo toho, aby kázal Boží slovo, bojuje tento odpadlý kněz nespravedlivý boj proti panu prezidentovi za to, že hájí morální a Boží zákony.  

 

Citace Halíka: „Pokud se Klaus vyjadřoval suverénně a nehorázně k otázkám klimatu, vědeckosti sociologie či úrovni filmového umění, kterým evidentně nerozumí, mohlo se to přejít s úsměvem.“
Odpověď: Halík drze shazuje pana prezidenta a uměle ho staví do role jakéhosi analfabeta, který nerozumí tomu, o čem mluví. Tato role však plně patří Halíkovi. Nekriticky se pokládá za teologa a suverénně a nehorázně se vyjadřuje k otázkám víry a mravů. Přitom jim jako heretik a apostata evidentně nerozumí. Boží Duch odkrývá tajemství spásy pokorným – maličkým – a ne pyšným (srov. Mt 11,25).

 

Citace Halíka: „Avšak když ekonom Klaus banalizuje finanční krizi, které se věnují tisíce špičkových ekonomů světa, a blokuje Lisabonskou smlouvu schválenou prakticky celou Evropou, už k tomu žádný zodpovědný člověk nesmí mlčet.“
Odpověď: Halík se maskuje finanční krizí, aby mohl podat homoideologickou Lisabonskou smlouvu jako jediné ekonomické východisko. Pana prezidenta postaví do role největšího škůdce české ekonomice. Je třeba si uvědomit, že český prezident je ekonomický odborník, kdežto Halík je pouhý kecal typu brouka Pytlíka. Homosexuální ideologie spojená s Lisabonskou smlouvou přináší morální a duchovní rozvrat jedince a rodiny a vede k postupné autogenocidě českého národa. Málokdo dovedl tak jako pan prezident ČR rozlišit trik německé kancléřky Merkelové, která používá stejné metody jako Halík a skrze ně prosadila zhoubnou homoideologii do celé Evropy. 
Citace: „Chápu, že se arcibiskup (Duka) snaží diplomaticky vycházet s představiteli státu a o to více se snažím ukázat, že jeho názor na prezidenta Klause není jediným možným stanoviskem v církvi a ony ‚příliš vstřícné kroky‘ trochu vyvažovat...“
Odpověď: Mons. Duka udělal před Prague-pride jen minimum, což se spíš dá hodnotit jako alibismus, a ne adekvátní podpora prezidenta. I toto minimum je v očích Halíka provina. Halík svou schizofrenickou dialektikou shazuje morální autoritu prezidenta a navádí věřící, aby „ony příliš vstřícné kroky“ takzvaně „vyvažovali“, a tak šli vlastně sami proti sobě.
Citace: „...vyvažovat navázáním na politicky kritickou roli, která církvi náleží už od časů biblických proroků.“
Odpověď: Halík, který se zaštiťuje církevními a papežskými vyznamenáními, ve skutečnosti nemá nic společného s pravdivou Kristovou církví a nic společného s biblickými proroky. Ve skutečnosti je falešným prorokem. Morálně likviduje ty autority v církvi i v české společnosti, které hájí pravdivé hodnoty a Boží zákony. Osočuje je z nelásky, z netolerance a z bigotnosti. Jejich odvážné postavení se za pravdu odsuzuje jako něco neslýchaného a jejich veřejnou činnost za ochranu morálních hodnot prohlašuje za neúnosnou. Církev pod ideologickým vlivem Halíka už není církví, ale anticírkví.
Současná katolická církev v ČR už morální autoritu ztratila. Nepostavila se odvážně ani účinně za pravdivé hodnoty ani za Boží zákony, což bylo její povinností. Od doby pádu komunismu – jedna zrada za druhou v oblasti víry i morálky. Halík tuto hanbu české církve ignoruje a jakoby spadl z hrušky, začíná básnit o politicko-kritické roli církve a o času biblických proroků. Proroci napomínali izraelské krále, kteří upadli do modlářství, a vraceli je na cestu k Bohu. Halík jako pravý antiprorok koná pravý opak. Osočuje prezidenta, který morální hodnoty reprezentuje a hájí, a sugestivně odvrací lid od Božích zákonů i od pravověrné víry, která vede ke spáse.

Citace: „S Klausovým extremismem se plně ztotožňuje pouze sekta jeho nekritických kývalů.“
Odpověď: Extremismus se nevztahuje na pana prezidenta, ale na T. Halíka – brouka Pytlíka, který všude byl, všechno viděl, všechno ví a všechno zná. „Sekta nekritických kývalů“ Halíka je dokonale vydrezírovaná v euforickém obdivování svého guru, na jehož každý povel hrdě panáčkuje a s jeho heretickým a amorálním „extremismem se plně ztotožňuje“.

 

 

3) Halík kontra Bátora

Citace Halíka: „Pan Bátora je představitelem skupiny, která se názorově nápadně shoduje s českým předválečným fašismem.
Odpověď: Halík používá šokující slovo fašismus, ale ani jedenkrát neřekl konkrétně, v čem se pan Bátora a členové skupiny D.O.S.T. shodují s fašismem. Celá veřejnost ale ví, a to velmi konkrétně, že skupina D.O.S.T. se neshoduje s homosexualismem. Ze strany Halíka – advokáta homosexualismu – jde o sprosté očerňování pana Bátory a manipulování veřejností.
Naopak, Halík se ve svých spisech přiznává, že je hluboce ovlivněn filosofií a literárním žánrem Nietzscheho. Nietzsche je duchovním otcem fašismu se všemi jeho následky hrůz plynových komor a holocaustu. Halík se už v pubertě otevřel duchu Nietzscheho, a tím se nepřímo otevřel i duchu fašismu. Zjevným znakem je i to, že Halík sám sebe veřejně zcela vážně hodnotí jako nadčlověka.
Svá osvícení obdržel mimo jiné i v Indii, kde rovněž má své kořeny fašistická svastika. Z jeho vlastních postojů se vyjevilo, že Halík je český poválečný krypto-fašista.
Citace Halíka: „Nechci mu (Bátorovi) brát jeho extrémní názory, ale to, že je projevuje jako vysoký státní úředník, považuji za neslýchané a jeho setrvání v tak vysoké funkci za opravdu neúnosné.“
Odpověď: Halík pravověrné katolické učení i tradiční morální a duchovní principy, které pan Bátora i okruh jeho lidí hájí, nazývá extrémními názory. Ve skutečnosti extrémní názory nemá pan Bátora, ale Halík, když prosazuje homosexualismus. Halík dává normu, jak kdo smí myslet či nemyslet, a to je rovněž znakem fašismu a jiných totalitních systémů. Dokonce striktně určuje, co státní úředník smí a nesmí říkat. Obranu morálky nazývá jako něco neslýchaného a veřejné působení v tomto směru za neúnosné. Tady už Halík vystupuje jako typický homodiktátor.
Citace Halíka: „Strašně mi vadí, že lidé kolem D.O.S.T. diskreditují katolický konzervatizmus a opakují chyby těch militantních katolíků druhé republiky, kteří se skutečně sblížili s českým fašismem.“
Odpověď: Kde je Halíkova tolerance, o které stále básní, když používá výrok, že mu něco „strašně vadí“? Přikrývá se obhajobou katolického konzervatizmu před diskreditací, ale ve skutečnosti proti němu bojuje a zesměšňuje ho. Halík začíná konat hony na čarodějnice ve světských masmédiích proti těm katolíkům, kteří se odvážně postavili proti homodiktatuře, kterou on lstivě prosazuje. Tyto odvážné katolíky nazývá hanlivě „militantními“ a lživě jim připisuje fašistické zákulisí, přestože on sám nese znaky fašistického leadera.
Citace Halíka: „...když čtete populistické slogany D.O.S.T. nebo útoky jim blízkých lefebvristických sektářů na současnou církev a společnost, vidíte, že je to odvar téhož, vůbec se nepoučili z dějin.“
Odpověď: Proč Halík tak podporuje nenávistnou kampaň proti panu Bátorovi a hnutí D.O.S.T.? Pan Bátora má zřejmě velkou zásluhu na tom, že v Česku byla zrušena povinná sexuální výchova ve školství, a tak byla celá generace dětí zachráněna před sexuální devastací a totální demoralizací. Nikde Halík nepoví, co vlastně D.O.S.T. zastává. Zřejmě se hnutí D.O.S.T. radikálně postavilo proti tzv. antidiskriminačním zákonům, které v podstatě prosazují homodiktaturu. Zde je vidět, že Halík nebojuje proti panu Bátorovi, ani proti panu Hájkovi, ani proti panu prezidentovi, ale bojuje proti morálním principům, které vnášejí harmonii jedinci, rodině i společnosti. Halík likviduje celou svou heretickou činností živé křesťanství. Má ducha Nietscheho – ducha antikrista.
Citace Halíka: „Nevím, jestli Bátora je vůbec věřící člověk, či zda je to jen buranský populista...“
Odpověď: To, že pan Bátora je věřící, je zřejmé z jeho skutků. Kdežto Halík je vlastně ateista a buddhista, který používá křesťanskou terminologii k oklamání věřících a mládeže. V masmédiích se projevuje jako „buranský populista“, který všechnu spravedlivou opozici nemilosrdně zesměšňuje a lživě napadá.
Citace Halíka: „Takové zjevy skutečně nemají ve vysokých státních funkcích co dělat, stejně jako pan Dobeš nemá co dělat v křesle důležitého ministerstva školství a zdiskreditovaná VV ve vládě.“
Odpověď: Takové diktátorské „zjevy“, jako je krypto-fašista Halík, nemohou kandidovat na funkci prezidenta a vůbec nemají co dělat ve vysokých státních či církevních funkcích. Pan ministr Dobeš se ukázal nesrovnatelně morálnější než Halík. Zastal se nevinně kamenovaného Bátory a nepodlehl tlaku křiklounů, kteří žádali jeho totální likvidaci. Jakým právem Halík diriguje veřejným míněním a určuje, kdo smí a nesmí být ve vládě a zastávat úřednické místo na ministerstvu. Toto je znakem ducha totalitarismu, despotismu a moderní diktatury spojené s homoideologií.

•  

4) Halík a hereze

Většina katolické hierarchie a teologů přijala v současném krizovém období antievangelium a ducha Assisi – ducha New Age, ducha antikrista. Proto byl z církve skrze ně oficiálně vyhnán Duch svatý – Duch Pravdy. Příkladem heretického teologa v ČR a EU je T. Halík.

Své bludy Halík neformuluje konkrétně a jasně, naopak, vůbec je neformuluje, a to záměrně. Jeho pojmy o víře a spáse mají úplně jinou náplň. Zcela se rozcházejí s tím, jak je chápala a chápe katolická církev. T.Halík tvrdí: „Vzkříšení Krista není žádný ‚další zázrak‘ z řady divů, na které si už čtenář Bible zvykl…“ (T. Halík: Noc zpovědníka, 2006, str. 21n). Co touto větou T. Halík vyjadřuje? Předně skrytě popírá jakýkoli zázrak a samozřejmě i ten největší zázrak Bible – Kristovo vzkříšení. Jasně to však neřekne. Počítá s lidskou pýchou a s tím, že člověk chce vypadat „na úrovni“, aby byl brán vážně. Jenže k tomu, aby člověk byl T. Halíkem brán vážně, musí se zříci normálního uvažování, protože to vypadá primitivně. Musí přijmout nějaké „vyšší“ uvažování a „vyšší“ poznání (gnozi). Kdo u něj není ochoten toto „vyšší“ poznání (dnes gnosi New Age a buddhistickou gnosi) respektovat jako u toho, kdo je odborníkem v duchovní oblasti, je pokládán za málo duchovního, za málo inteligentního a neschopného vést s ním dialog na „vyšší“ úrovni. Když navodí tuto atmosféru pýchy a vtáhne do ní své posluchače, především mladé lidi, a začne jim takto podávat křesťanská tajemství, pak najednou, aniž by chtěli, dojdou k závěrům, v jakých jsou všechny základní pravdy křesťanství popřeny a zesměšněny. A to tak, že Halík ani nevyjádří hereze jasně, jeho posluchači si je však v tom duchu, v jakém mluví, automaticky dotáhnou a vnitřně přijmou. Těm, kteří se vzpamatují, když zjistí, že už jsou vlastně mimo učení katolické církve a chtějí Halíka usvědčit z hereze, se vysměje, že to tvrdí oni, a ne on. V tom je opravdu velmistrem lži a podvodu, zneužívá slova, dává jim jiné významy a dovede překrucovat pravdu v různých rovinách. Používá křesťanskou terminologii, ale vnáší ducha buddhismu, ducha New Age!
T.Halík dále tvrdí o vzkříšení: „Tímto pojmem (chcete-li obrazem či metaforou…) má být řečeno mnohem víc.“ Ptáme se: Co mnohem víc? Ve skutečnosti tímto vyjádřením skrytě popírá samu historickou událost Kristova vzkříšení. Jenže to je dávno odsouzená hereze!

T. Halík zesměšňuje pravdy víry, Kristovo vzkříšení dokonce nazývá mýtem a pohádkou s dobrým koncem. Citace: „Příběh Velikonoc lze číst dvojím naprosto rozdílným způsobem. Buď jako drama o dvou dějstvích, přičemž v dějství prvním je spravedlivý a nevinný člověk odsouzen a popraven, a v následujícím, druhém dějství je vzkříšen a přijat Bohem. To první čtení znamená, že ‚vzkříšení‘ je happyend a celý příběh je pak typický mýtus nebo optimistická pohádka s dobrým koncem.“
Kdo vezme pravdu vzkříšení vážně, ocitá se v pozici primitivního člověka, který bere vážně mýty a pohádky s dobrým koncem. Tím vzkříšení zesměšňuje a psychologicky nedovolí, aby ho člověk reálně přijal tak, jak ho hlásá církev po celá dvě tisíciletí.
T. Halík pokračuje: „Druhé čtení (lze číst) jako drama o jednom dějství, v němž se obě verze příběhu odehrávají současně. Avšak teprve to druhé čtení, ‚paralelní‘, je čtení očima víry. Víra tu ovšem znamená dvě věci: jednak pochopení, že jde o paradox (že ta druhá rovina příběhu ‚vzkříšení‘ je reinterpretace té první, nikoli její následné šťastné vyústění).“
Z tohoto nesmyslu a kalení pojmů, které jsou protilogické, Halík udělá velkou mystiku, které kdo nevěří je úplný primitiv, protože: „…teprve to druhé čtení, ‚paralelní‘, je čtení očima víry.“ To znamená, že kdo si nevykonstruuje z evangelia nějaké totální nesmysly, které vůbec neodpovídají skutečnosti a pak je nečte očima víry, ten je nevěřící, kdežto ten, kdo, i když vůbec neví, která bije, ale snaží se tvářit, že úplně s T. Halíkem souhlasí, je podle něj věřící křesťan. Takovou generaci moderních křesťanů nám chce Tomáš Halík vychovat? Bohužel s mlčenlivým požehnáním ex-kardinála Vlka.
Halík dále tvrdí, že „víra tu znamená dvě věci“. Strašně jsme zvědaví, co?! Ta první věc, jakou víra prý znamená, je pochopení, že „jde o paradox“. Takže tím vlastně říká, že nejdříve musíme pochopit, že ty jeho nesmysly, které předkládá k věření, jsou tak paradoxní, že se opravdu nedají pochopit a že se jim musí, jak říká, tou zvláštní vírou věřit. Snad jen vyšší duchovní skupina inteligence, která má svůj trvalý pobyt v psychiatrických léčebnách, je schopna do této „vyšší“ mystiky proniknout; všichni ostatní jsou odkázáni na to, aby v tyto absurdnosti věřili. To je to budoucí „křesťanství“, na které se nás T. Halík snaží převést?
Dále T. Halík svůj paradox vysvětluje tak, že „ta druhá rovina příběhu ‚vzkříšení‘ je reinterpretace té první, nikoli její následné šťastné vyústění“. Co touto „reinterpretací“ míní, to už Halík neříká. Záměrné nevyjadřování se patří k jeho účinným teologickým – demagogickým metodám.
Halík nepřipouští ani jedno procento možnosti, že by ke skutečnému historickému vzkříšení došlo. Pro něho vzkříšení znamená, jak uvádí, jen jiné vyjádření smrti. Aby nemusel přijmout jasnou zvěst evangelia tak, jak je, raději vykonstruuje takový totální nesmysl. Nahází spoustu nesourodých pojmů, aby se prostá a logická událost evangelia nepřijímala tak, jak je, ale stala se komplikovanou a nemožnou k rozumnému přijetí. Spojí smrt a vzkříšení a tvrdí, že to je jedna věc a žádá víru v tento nesmysl a paradox. Tato jeho „vyšší“ mystika je založená zřejmě na buddhistickém koanu, protože, jak tvrdí, všechno je v podstatě jedno. Co znamená termín „reinterpretace“ podle T.Halíka? Kristus nezemřel, je „věčně živý“ asi tak jako Lenin, o němž totéž po jeho smrti tvrdili bolševici: žije prý dále ve svých spisech a myšlenkovém dědictví, které zanechal.
Vážně se ptáme, co má toto společného se spasitelnou biblickou vírou? Co to je biblická víra? Ta je vyjádřena v našem křesťanském krédu a v osobním přijetí Ježíše za svého Spasitele a Pána, který zemřel za moje hříchy na Golgotě, zvítězil nad duchem lži a smrti a svým vzkříšením potvrdil své Božství i pravdivost a závaznost evangelia spojeného s věčným životem a budoucím vzkříšením. Tato víra nás vede k rozumnému uvažování a dává nám sílu k nesení našich životních křížů. Je však diametrálně rozdílná od Halíkovy víry postavené na nesmyslných paradoxech.

V knize T. Halíka: „Co je bez chvění, není pevné“staví axiomy:
1) Boží slovo se nepřijímá jako Bohem zjevená pravda. 2) Lidskému rozumu se odepírá možnost objektivního poznání (viz str. 82,83). Názorným příkladem je Halíkova odpověď na otázku, zda jsou všechna náboženství stejná. Jeho odpověď je: „Mohu dát tři různé odpovědi a za všemi si stát: NE, NEVÍM, SNAD.“
ad 1) „NE, zní moje odpověď, … jako religionisty, který při bližším studiu náboženství vidí bezpočet rozdílů.“
Tato odpověď není odpovědí na podstatu otázky. Křesťanské náboženství je zjevené Bohem, pohanská náboženství jsou pouze výplodem lidské psychologie a filosofie. 
ad 2) „NEVÍM a bytostně nedůvěřuji lidem, kteří se tváří, že to vědí, … žádný člověk nezná ‚všechna náboženství‘ natolik, aby je mohl zodpovědně srovnat a zhodnotit.“
Stavět základní nevědomost jako by byla moudrostí, a zároveň tím vyloučit možnost správné odpovědi, má za následek ubití pravdy. Církev je tajemné tělo Kristovo, zdroj zjevené Pravdy dané ke spáse. Tím se liší od pohanských náboženství.
ad 3) „SNAD (jsou všechna náboženství stejná) … chci-li vést opravdový dialog, musím odložit přesvědčení, že jsem výhradním vlastníkem celé pravdy.“
Co znamená to „snad“? Pokud touto otázkou budeme srovnávat různá pohanská náboženství mezi sebou, pak můžeme přikývnout, že snad jsou stejná, ale učením církve je toto: „Odporuje katolické víře pokládat církev za jednu z cest spásy mezi ostatními (pohanskými) náboženstvími… Není možno těm náboženstvím přiznat božský původ.“ (Dominus Iesus, 21) (viz Čtyři slova z Ukrajiny, www.community.org.ua)
Halík se snaží přesvědčit čtenáře, že neexistuje absolutní pravda, že není rozdíl mezi pravdou a lží, dobrem a zlem a že všechny protiklady jsou někde v hloubce jedno. Na tomto základě dále čtenáře přesvědčuje, že křesťanský Bůh a bůh buddhistů je totožný a tvrdí, že je možno být buddhistou i katolíkem současně: „Jsem katolík a zároveň buddhista.“ (str. 96). Toto je apostaze.
Halík ve svých spisech a projevech demagogicky odmítá základní pravdy zdravého lidského rozumu, zpochybňuje normální způsob myšlení a nastoluje své vlastní filosofické axiomy, ničím nepodložené, a navíc nelogické.
Podle Halíka je Kristus a Buddha jedno a vlastně všechno je jedno i protiklady jsou jedno (str. 57).
Halík neuznává výlučnost Krista a křesťanství vůči pohanským náboženstvím v oblasti spasení (str. 55), a proto už není křesťanem.
Halík ve svých knihách zesměšňuje všechny křesťanské základy. Boří všechny pilíře křesťanství. V listě k Římanům jsou ukázány dva kořeny homosexuality, a tím je lidská pýcha, která popírá pravdivého Boha Stvořitele, a idolatrie, to je klanění se člověku, zvířatům a démonům (srov. Ř 1,18-27). Kněz-apostata T. Halík popírá pravdivého Boha, přijal idolatrii synkretismu a stal se advokátem homosexualismu. Pokud je buddhistou, ať jím je, ale v žádném případě pak není už ani katolíkem ani křesťanem!

 

 

 

 

© Kulturní komise ČR, 2012