Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník XII, červenec 2008                  Revue Fragmenty je denně aktualizovaná, tisková podoba je její podmnožinou.

 

 

NOVINKY

CENÍK inzerce

ANOTACE

HLAVNÍ STRANA

Perspektivy ekonomikyZdravotní politikaNF Klausových

 

 

Dubnové číslo revue klikněte na obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Usnesení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Greenpeace a terorismus

Jaroslav Kokeš

Idea hnutí Greenpeace může být ušlechtilá, ale obávám se, že jeho činy ji silně devalvují. Ať dělám co dělám, vidím v nich silnou analogii s násilím až terorismem. Alespoň, že při tom jejich nejde o životy. Vždy mě drobně naštve, když slyším co zase ti Greenpeace provedli. Kterou loď či továrnu obsadili nebo alespoň blokovali. Na který to vylezli komín a k čemu, že se připoutali řetězy. To vše sledováno médii, které si to nemohou nechat ujít a dělají jim tak krásnou a neplacenou reklamu. Snažím se je pochopit. A jak by řekl svého času p. Vodňanský „S časovým odstupem a s chladnou hlavou“ se pak pokouším najít pro to násilí nějakou omluvu. Je to nepochybně pocit zmaru, když jakékoliv verbální výzvy jsou kritizovanými odráženy tvrdě zpět. Ano, souhlasím s tím, že transparenty neodvrátí lovce velryb od jejich konání a nenamontují na komíny účinnější filtry. Tady by musel zasáhnout stát. Na druhé straně, kdo  dal Greenpeace právo rozhodovat o tom co je špatné a co není. Kdo jim dal právo stavět se nad zákon, ignorovat ho a vykládat ho po svém. Sami  pak vlastně jednají daleko hůře, protože, na rozdíl třeba od těch lovců, protiprávně. Mahátmá Ghándí asi jejich vzor nebude. Myslím, že je velmi škodlivé, když stát toto jednání toleruje. Ono je totiž silně nakažlivé. Když zaspí příležitost, pak už se bude zase jen rozčilovat nad obstrukcemi různých dětí a matek při výstavbě dálnic a nad dobře placeným proti atomovým uvědoměním našich rakouských sousedů. I když tady státu vyčítám jeho slabost, měli by si Greenpeace z něj vzít příklad v tom, jak se starat a pomáhat přírodě. Stát to totiž umí i bez fyzického násilí. I když si nejsem tak zcela jist. Není vlastně třeba ekologická daň nebo nápad se zálohováním plastových lahví takové skryté připoutání se k našim peněženkám? Co s tím mám jako občan dělat? Mám snad vylézt na střechu Ministerstva pro životní prostředí? Nebo přímo na Strakovku? Problém holt je, že špitnout jednou za čtyři roky svůj názor zatím nestačí. Nemáte, Greenpeace, nějakou radu? (blog dnes )