Premiér Topolánek: "S eurem se vypořádá jedině  volný trh a méně regulací" 

Ivana Haslingerová

Česká národní banka přivítala ve svých prostorách již 16. ročník Evropského bankovního a finančního fóra 2008 (EB&FF), jehož organizátorem  je Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. Společnost byla založena již 3. května 1990 v Praze. "Na samém začátku transformace centrálně plánované a řízené ekonomiky jsme si uvědomili, že vzdělání a kultura musí hrát v těchto změnách klíčovou úlohu. Proto byl Comenius koncipován a organizován jako nezisková organizace, která bude podporovat a propagovat mezinárodní kontakty a spolupráci v oblasti vzdělávání, kultury, vědy a techniky. Společnost je nezávislou organizací, která nedostává žádné vládní granty a dotace. Všechny aktivity společnosti Comenius jsou financovány z vlastních zdrojů, nebo jsou odkázány na štědrost sponzorů z řad firem i jednotlivců. Comenius obvykle pracuje na základě projektů, které vybírá podle toho, zda přímo přispívají k rozvoji české společnosti. Vybraný projekt je následně řízen buď přímo společností nebo je realizován ve spolupráci se zahraničními partnery," sdělil našemu listu prezident společnosti Karel Muzikář.

Prezident Comenia Karel Muzikář zahajuje 16. ročník EB&FF. Vpravo naslouchá guvernér naší Národní banky Zdeňek Tůma

 EB&FF je prestižní konference zaměřená na otázky ekonomického, finančního a bankovního charakteru, která se v Praze pořádá každoročně na přelomu března a dubna. Poprvé se tato konference  na vysoké úrovni konala v roce 1993. Již od prvního roku se EB&FF těší stále vzrůstající výborné reputaci a to především díky špičkové kvalitě přednášejících. Setkávají se zde přední manažeři ze světa mezinárodního bankovnictví a odborníků na finance z Evropské komise, Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, Federální rezervní banky, Světové banky či Mezinárodního měnového fondu.

EB&FF je organizováno v úzké spolupráci s Českou národní bankou, jejíž guvernér Zdeněk Tůma stojí vpravo. Na snímku zleva stojí ještě president Comenia Karel Muzikář, guvernér Francouzské banky Christian Noyer, dohližitel nad bankami z Izraelské banky Rony Hizkiyahu a guvernér Lotyšské banky Ilmars Rimševičs

Je potěšitelné, že si význam této prestižní mezinárodní konference, mezi bankéři přezdívané českým Davosem, uvědomuje i naše vláda a že její předseda Mirek Topolánek vystoupil s úvodním projevem, v němž se zaměřil na ostře sledované téma, kterým je  přijetí jednotné evropské měny Českou republikou, působení tzv. suverénních fondů (Sovereign Wealth Funds) a role Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Celým projevem pana premiéra se nesla dvě zásadní slova "méně regulace" a "volný trh". Fungující volný trh se podle něj vypořádá s eurem, umožní těžit z jeho výhod a minimalizuje nevýhody. Volný trh je tím, co k nám láká tzv. suverénní fondy, nikoli obráceně. Přílišná regulace má na trh naopak destruktivní vliv. Premiér především zdůraznil, že vláda plánuje zavedení eura až tehdy, kdy to bude výhodné pro českou ekonomiku a tím i pro české občany,  a zdůraznil zásadní podíl odpovědnosti vlády na odstranění rigidit, které brání flexibilní reakci na šoky hospodářských cyklů.

"Opatření, která nám umožní euro bez problémů přijmout, jsou přesně ta, která beztak potřebujeme prosadit a provést, abychom měli zdravé a veřejné finance, dlouhodobý vysoký růst a kromě nominálních plnili i reálná konvergenční kritéria. "Pouhé" plnění maastrichtských kritérií není dostačující a aby bylo zavedení eura pro Českou republiku skutečným přínosem, musíme splnit mnohem širší soubor "superkritérií", jako mzdy, ceny, produktivitu, sladění hospodářských cyklů a pružnost, se kterou bude česká ekonomika schopná přestát případný šok z nesladěnosti těchto cyklů. Vzhledem k úzké vazbě na německou ekonomiku je důležité především česko-německé porovnání ekonomik.  Vláda v tomto postupuje v souladu s ČNB, která každoročně vyhodnocuje plnění dodatečných kritérií. Jsem proti uspěchání vstupu do eurozóny," zdůraznil pan premiér

Další aktuální finanční otázkou, ke které se premiér vyjádřil, bylo působení tzv. suverénních fondů  a jejich regulace: "Jsem toho názoru, že ochrana a regulace by se měla vztahovat především na odvětví, v nichž fungují již dnes. Na firmy strategického významu a na obranný průmysl. Trh je podle mne největší přednost naší ekonomiky. Kdo na něm operuje, musí se chovat racionálně, což omezuje možnosti politických zásahů do strategie těchto fondů. Snaha o zabránění komukoli nakupovat na volném trhu nemůže být účinná."

V souvislosti s debatou o reformě Mezinárodního měnového fondu premiér poznamenal, že pokud MMF zachraňoval země tím, že jim diktoval "dietní kůru," pak dnes musí nutně zeštíhlit sám: "Budeme trvat na úsporách v MMF, neboť tato instituce zahltila regulacemi jako chrlící sopka především sama sebe."

Na závěr svého příspěvku premiér připomněl přítomným finančníkům a bankéřům, že Česká republika byla, je a hlavně stále bude ideálním místem pro jejich investice: "Pokud jste sem přijeli diskutovat, je to výborné. Pokud jste sem přijeli utratit velké peníze, pak jste zde správně a udělejte to. A pokud byste zde chtěli alokovat opravdu velké peníze, pak zde zůstaňte," vyzval své posluchače premiér.

Mirek Topolánek mohl být se svým projevem odměněným bouřlivým potleskem, právem spokojen

 Vystoupení pana premiéra zavdalo podnět k dalším otázkám Karla Muzikáře

Komisařka pro regionální politiku Evropské komise prof. Danuta Hübnerová byla ve své přednášce k otázce zavedení eura u nás optimističtější. Zdůraznila, aby ČR neporovnávala pouze růst ekonomiky a měny, ale uvažovala  i o výhodách dotací z evropských fondů, které by získala členstvím v eurozóně na překonání  negativ po vstupu do ní. Je jen otázkou, proč nepomohly tyto fondy např. Slovinsku, které po vstupu do eurozóny zaznamenalo růst inflace ze dvou na 6 % a obrovský nárůst cen.

"Situace, kdy jsme se zaměřovali spíše na lokální úroveň ekonomiky, se dramaticky změnila. Aby regionální podniky uspěly, musejí sledovat nejúspěšnější globální hráče na trhu, které vytvářejí sítě firem.  Přesto úloha místních partnerů je z důvodu blízkosti předpokladem úspěchu.  Je nutné zvýšit proto pravomoci místních samospráv. Banky na to musejí reagovat a jednat lokálně. V EU často přehlížejí politici roli finančního sektoru, pokud jde o inovace. Je ale pro vznik nových firem důležitý," říká   komisařka pro regionální politiku Evropské komise prof. Danuta Hübnerová.

 Pan premiér a pan prezident Comenia nadšeně komentují vystoupení paní Hübnerové

"Vzhledem k úzké vazbě na německou ekonomiku zavedeme euro, až vyrovnáme naše ekonomiky. V současné době činí naše ekonomika jen 60 % výše ekonomiky německé. Kdyby ČR vstoupila do eurozóny jako slabá, hrozila by jí velká inflace. Proto jsem proti rychlému zavedení eura," vysvětluje pan premiér komisařce pro regionální politiku Evropské komise prof. Danutě Hübner

 Na letošním EBFF podepsal prezident Comenia Karel Muzikář smlouvu o spolupráci s prezidentem Asociace regionálních bank Ruska Anatoly G. Aksakovem

Téma panelu centrálních bankéřů, kterému předsedal guvernér ČNB Zdeněk Tůma, bylo zaměřeno na  finanční stabilitu. Podle Tůmy se ČNB nesmí zaměřovat pouze na měnovou politiku, ale i na propojení měnové stability s finančními trhy. Musí sledovat růst inflace na růst úrokových sazeb. Tlačí proto na větší likviditu finančních trhů. Proto je pro něj velice důležité znát, jaké jsou k tomu vhodné nástroje podle jeho zahraničních kolegů.

Podle guvernéra izraelské centrální banky Rony Hizkidyahu by měla centrální banka být v roli věřitele poslední záchrany (VZP), který by měl zdarma půjčovat bankám peníze na základě zajištění prodeje na trhu. Měl by ale půjčovat likvidním, nikoliv nesolventním institucím. Je proto nutné dobré posouzení solventnosti té které instituce. Což je právě podle guvernéra Tůmy  to záludné, neboť je těžké si ověřit, zda je instituce nesolventní nebo likvidní. Krize vznikne podle Hizkidyahu buď v důsledku nevhodného bankovního dohledu nebo chybným řízením rizik. V současné době se propojily obě tyto negace a vznikla globální nakažlivá krize. Protože v Izraeli existuje 10 místních bank a jen 1 % je zahraničních, není zatím tato země globální krizí postižena. Není vystavena trhu s americkými dluhopisy. Krizi v USA přičítá tomu, že tam neplatí slovo transparentnost, zatímco izraelské banky ji striktně vyžadují. Důvodem krize bylo chybné nastavení cen finančních nástrojů v USA. Ratingové agentury nezajistily dobře rating. Pro všechny státy světa by měla platit basilejská pravidla.

Pan Tůma na to reagoval poznámkou, že u nás nebylo na vybudování domácích bank dostatek kapitálu.

Krize podle Tůmy neskončí, pokud si banky na trhu přestanou důvěřovat. Nepřiznají v současné době, co která doopravdy potřebuje, ale peníze si uschovávají do zásoby. Málo z bank EU používá strukturované finanční produkty. Proto si vzájamně nevěří. Nevíme, zda banka něco neskrývá a nehromadí si peníze na dobu, kdy ji možná bude potřebovat. Podle guvernéra francouzské centrální banky Christiana Noyera je to důsledek nedůvěry ve finanční trh, nikoliv nedůvěra mezi bankami. Poskytnutí likvidity ale podle Tůmy vede k tomu, že se o ni banky nebudou starat a spolehnou se na ČNB. Evropská komise požaduje proto na politicích přijmout k tomu jednotné zákonné předpisy.  Je ale otázkou, zda volání EU po jednotných zákonných pravidlech  ohledně likvidity bank je účinné. Banky se odstěhují, neboť všechny státy světa neleží v EU a dokonce ani v USA.

Tůma připomněl, že často slyšíme, že naše banky poskytují veliké spotřebitelské úvěry, ale v porovnání se světem není zadluženost našich domácností nijak veliká.

"Jde vesměs o koupi vlastního bydlení, ne o spekulace. Kontrolujeme to a zjišťujeme, že banky zvládají rizika lépe, než v devadesátých letech. Může se stát, že některé domácnosti to neustojí, ale systémové riziko nehrozí i přesto, že dynamika zadlužování je vysoká," uzavřel pan guvernér