Prezident moderoval seminář o hrozbě inflace

Ivana Haslingerová

        Televizní diváci prezidentské sobotní volby si možná si vzpomenou, jak si při ní profesor Klaus stále něco zapisoval a škrtal ve svých papírech. Mnozí mysleli, že si píše, jak kdo hlasuje, ale bylo to jinak. Studoval, co píší sofistikované zahraniční časopisy o problémech inflace, neboť hned v pondělí, jako první čin po svém zvolení, moderoval v pražském Autoklubu ekonomický seminář na téma „Inflace – krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba?“, který pořádalo jeho Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Svědčí to o tom, jakou důležitost prudkému nárůstu inflace jako makroekonom přikládá. Na semináři vystoupili Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky, Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny, Eva Zamrazilová, analytička Komerční banky a nynější členka bankovní rady a vrchní ředitelka ČNB, a Petr Mach, výkonný ředitel CEPu (na obrázku zleva).

„Články, které jsem si při sobotní volbě četl, zněly sice sofistikovaně, nic nového tam ale nebylo. Doufám, že mi zde odborníci vysvětlí, co nám to provedla ta naše inflace?“ uvedl seminář Václav Kalus

Miroslav Singer konstatoval, že minulém roce došlo k cenovému šoku, který odstartoval inflační šok, a posteskl si, že ČNB umí korigovat jen něco přes 50 % její hodnoty. Část inflace vzniklou díky zvýšení cen pohonných hmot, deregulovaných cen energií a bytů a cen potravin ČNB korigovat neumí, neboť to není inflace monetární, ale měnově politická.

"Předpovídali jsme sice vzestup inflace, ale nižší, než nastal. Ekonomičtí analytici očekávali také podstatně nižší vzestup. Jsme proto překvapeni. Největším překvapením pro nás bylo, že se deregulované ceny a ceny potravin zvýšily dramaticky skokem a nikoliv postupně. Navíc vzrostly o 14,5 % ceny pohonných hmot. U deregulovaných cen nás zaskočilo nejvíce nájemné. Zákony o deregulaci cen jsme četli tak, že se zvýšení provede v několika krocích a nikoliv jednorázovým vzestupem. Nastalé vysoké zvýšení cen potravin na rozdíl od naší prognózy způsobila rovněž dramatickou odchylku. Naše prognózy vycházely z toho, že se ceny potravin vždy řídily globální úrodou. Co se nyní děje, je někde mimo. V Americe klesají zásoby obilnin kvůli nízkým úrodám a na mezinárodních trzích rostou rovněž ceny potravin. Stouplo skutečně všechno. Inflace narostla v důsledku toho o 7,5 procent,“ uvedl viceguvernér Singer

Již smířlivěji Singer dodal: „V současné chvíli sledujeme souběh všech tří šoků. Snažíme se, aby to zůstalo na úrovni jednorázové episody, a jsme optimisté. Protože došlo ke skokovému zvýšení deregulovaných cen, doufám, že příspěvek neregulovaných cen zase začne prudce klesat a v roce 2009 se dostane ČR zase do inflačního cíle či pod něj. Jistým nebezpečím ale je, že ceny výrobců naznačují, že mohou zdražovat více, než jsme čekali. Pokud jde o EU, jsme s výší inflace na hranici mezi starými a novými zeměmi.“

„Všimněme si, že viceguvernér Centrální banky použil v nadpisu své přednášky slovo „inflační šok“. Při známé snaze ČNB vše zklidňovat mne to mírně  překvapilo. Je to signální věc, kterou bychom měli diskutovat,“ komentoval vystoupení pana viceguvernéra moderátor Václav Klaus

Pan profesor Klaus se poté zamyslel nad metodologicky špatným přístupem  pana viceguvernéra k pojmu inflace: „Kdyby výše uvedené parcelování cen pronášel zástupce Ministerstva hospodářství, který, když se zabývá tím, že vrostly ceny některého zboží, řekne: „Nojó ceny vzrostly výpadkem továrny…“ tak mne to neudiví. Ale u centrálního bankéře bych očekával, že musí uvažovat úplně opačně, neboť my centrální bankéři víme, co je to makroekonomická analýza, a proto neparcelujeme ceny a díváme se na celek. Víme totiž, že celek parcelovatelný není. My s Friedmanem víme, že inflace je vždy monetárním jevem. Představte si, že od viceguvernéra toto slovo vůbec nepadlo. Pouze řekne: „Povolili jsme úroky, jsme jen pozorovateli. Chraň Bůh, že bychom něco mohli ovlivnit. Tím, že ekonomové zvýšili ceny regulovaných výrobků a ekologisté cenu ropy a potravin a ještě byla horší úroda, jsme úplně z obliga.“ To je pro mne metodologicky špatný přístup. My naivní sledovatelé empiricky ověřených zákonitostí, nikoliv zákonů, jsme na 100 % přesvědčeni, že nějaká vazba ekonomického růstu vede k tlakům na ceny a tedy inflaci. To je standardní uvažování makroekonoma, který musí diskutovat, zda překryje náš ekonomický růst potencialitu naší ekonomiky. Dostávání se k potenciálnímu produktu ekonomiky vede k tlakům na ceny a tedy inflaci. Já, kdybych měl přednést šokující sdělení o vysoké inflaci, začnu od překvapivého sdělení Statistického úřadu o 6,6% růstu hospodářství, dostal bych se k produktu ekonomiky, který vede k inflaci. Rozdělení inflace na jádrovou a nejádrovou se mi nelíbí. Když vyloučíme potraviny a benzin, pak si nemohu koupit něco z jádrové inflace a ta by musela klesat. Je to falešná hříčka bank, která se strašně líbí nemakroekonomům. Žádná konkrétní cena pak inflaci nezpůsobuje, je to chybný pohled a chyba. Nehrajte si s krátkými věcmi, nenaskakujte na to, počkejte s analýzou.“

Při pohledu do zaplněného sálu  překvapilo Viktora Kotlána, že tolik lidí u nás má zájem o inflaci, zatímco v zahraničí je zajímají 4krát víc volby a 30krát víc sex.

Pak se pokusil odpovědět na otázky: Jak moc je inflace hrozbou? Jaká je ještě snesitelná? Co nám nízká inflace přinesla? Inflace je jiná forma zdanění. Vysoká inflace vytváří jistotu v tom, že neinvestují investoři a neroste ekonomika. U rozvinutých zemí naštěstí inflace do 8 % nemá negativní dopady na ekonomický růst, ale my se jí už blížíme. Nízká inflace nám přinesla nízké zadlužení v cizí měně. Nastane-li problém hrozby masivní revalvace, investoři odejdou, což přinese velký makroekonomický problém. Nízká inflace znamená podle Kotlána tedy nejen posilující kurz koruny, ale i nízký průměrný ekonomický růst. Za pár let, až přijmeme euro, stoupne možná inflace, ale náš růst bude naopak rychlejší. Nízká inflace znamená, že nebyly špatné dluhy zlikvidovány vysokou inflací, ale musely se uhradit z daní. Protože většina zadlužení je dána hypotékami, lidé uvažují, jak rychle poroste cena bydlení a ne inflace. Kdyby ceny bydlení klesly, nedojde přijetím eura k přehřátí ekonomiky. Podle Kotlána je dobře, že banky sledují cíl cenové stability. ČNB si myslí, že ideální inflace je do 2 %. Dopátrala se k tomu cílenou inflací. Nyní používá cílovou inflaci jako komunikační strategii. Ani 5 % inflace ale není hrozbou.

 „Pan Kotlán uvedl, že vysoká inflace je dobrá na likvidaci dluhů. Kdybychom v letech 1995-97 dluhy zlikvidovali vysokou inflací, byli jsme bez problémů, ale chtěli jsme udržet úspory obyvatel. Cílování inflace prováděnému ČNB nerozumím vůbec. Je to módní hříčka. To, že mají mít centrální banky cíl, je něco jiného, než cílená inflace,“ okomentoval moderátor Václav Klaus. Naslouchají Mach,  Zamrazilová a Kotlán - zprava

„Nikdo v centrální bance nepochybuje, že inflace je peněžní jev. Nicméně režim cílování inflace, který je podle Vás hříčka, bereme jako fakt. Pomáhá ovlivňovat naše očekávání. Nový inflační cíl 2 % v roce 2010 není příliš ambiciózní. My doufáme, že se podaří snížit inflaci na tuto hodnotu,“ bránil ČNB člen její bankovní rady Tomšík. „Před osmi lety jedna dezinflace u nás již nastala zbytečně rychle a náklady za to byly zbytečně vysoké! To jsou ty druhotné efekty, kterých se obávám,“ uzavřel debatu o cílené inflaci profesor Václav Klaus

Eva Zamrazilová podtrhla, že ČNB je v nejobtížnější situaci za posledních 10 let. Jen za posledních 8 měsíců 5× zvýšila úroky, což je zkušenost naprosto ojedinělá a není jistota, jak se promítnou tyto kroky do ekonomiky. Projeví se v pololetí. Mám obavy více ze zpomalení hospodářského růstu. Je to dilema pro ČNB. Největším rizikem je ale podle Zamrazilové trh práce: "Máme 250 000 nezaměstnaných, 150 000 pracovních míst a 240 000 oficiálně zaměstnaných cizinců. Kdyby cizinci odešli, jsme v situaci plné zaměstnanosti." Ceny potravin ji naopak z dlouhodobého hlediska neděsí.  Prodejci testovali únosnou hladinu cen potravin. Nyní klesají ceny a dovozní ceny se též zklidnily. Za rok se vše vrátí zpět.

„Ještě že máme vlastní měnovou politiku. Slovinsko je na tom hůř i přesto, že mělo před vstupem do EU klesající inflaci. Vstoupilo ale do prostoru s nižšími úrokovými sazbami. Prodělalo tudíž inflační růst a ceny se ocitly na nejvyšších hodnotách zemí eurozóny. Cenový vzestup se tam uklidnil, ale úrokové sazby nízké zůstanou a budou přitápět. Slovinsko potřebovalo zvyšovat úrokové sazby, ale nemohlo, neboť vstupem do eurozóny ztratilo vlastní měnovou politiku. Jeho ekonomika se nesžila s 2% inflačním cílem eurozóny.  Pro vstup do eurozóny by měla země splnit tři podmínky. Oscilovat kolem hodnoty naznačující kupní paritu před vstupem. Otestovat 2% inflační cíl. Úroková sazba by neměla být odlišná od eurozóny," zdůraznila Eva Zamrazilová

Pan president pochválil tři podmínky, které uvedla pani Zamrazilová, jako čisté a klasické. Bez nich hrozí podle něj inflační spirály. Urychlení cenového pohybu není bez důsledků. Čím je inflace vyšší, tím rychleji spirály rozhýbává.

 „Nenazval jsem své vystoupení přímo „cenovým šokem“, ale na „cenový skok“ přelomu let 2007-2008 jsem si troufl. Chci se na něj podívat prizmatem monetární ekonomie, i když nemonetární vlivy uvažuji také," uvedl svou přednášku Petr Mach.

 Uvedl, že se v roce 1998 ve své diplomové práci na VŠE zabýval otázkou, jak deregulace nájemného ovlivňuje tok obratu peněz v ekonomice. Ti, kteří platí vyšší nájem, mají méně peněz, a naopak, ze zvýšené ceny se zvýší příjem majitelům. Ve svém důsledku má tedy deregulace nájmu pozitivní charakter, neboť narovná trh s bydlením a vliv na makroekonomiku má zanedbatelný. Administrativní změny zvýšení DPH jsou zase dobré v tom, že sníží fixní sociální dávky a na inflaci nemají také příliš velký vliv. Dá se ukázat, že způsobí jednoprocentní inflační bod.  (Pokud z 1000 položek s DPH 5 % je 22 % položek zvýšeno na 9 %, pak 25 korun z každé stokoruny bylo utraceno dříve za věci s pětiprocentní sazbou, což je rovno jednoprocentnímu bodu inflace.) Kdyby byly pouze tyto dvě příčiny inflace, pak meziroční míra inflace by nebyla 7,5, ale asi jen 4,6 %. Mnohem výrazněji ovlivnily inflaci globálně oteplovací regulace. To, co se dříve jedlo, se dává spálit do benzínu. V důsledku toho ubývá na trhu potravin pšenice a její ceny na Chicagské burze se zdvojnásobily. U nás se v důsledku globálně oteplovací regulace zdražila z roku na rok o 50 % mouka v o 33 % chleba. Je to globální fenomén, který se netýká jen nás a Ameriky, ale i EU. Aritmetický průměr vzrůstu inflace ve všech 27 zemí EU vzrostl ze 3 % na 4,5 %. Čím chudší ekonomika jednotlivých zemí, tím tvrději na ni cenový skok dopadne, protože potraviny mají větší váhu v jejím spotřebním koši. V zemích EU nastala proto mezi zeměmi diference. Nejhůř jsou na tom chudší země, které již přijaly euro, neboť nemají polštář kurzového kanálu, ale zavedením € zafixovali svůj měnový kurz. V Lotyšku proto zaznamenali inflaci 14 %, ve Slovinsku 5,7 % a v Bulharsku 11 %.. U nás v lednu spotřebitelské ceny vzrostly o 3 %. Z toho 0,9 činila inflace v důsledku administrativních změn DPH a deregulace nájmů.

Ostatní diskutující sledovali přednášku Petra Macha velmi pozorně

Podle Macha je otázkou, zda centrální banka řídí inflaci, či zda je to opačně. ČNB nastavuje repo sazbu. Na radách na to mají vzoreček, kam zadávají veličiny, které napovídají, co mají zvýšit. "Proč ale nastavovat repo sazbu?" ptal se Mach.

"Z měnového hlediska bych doporučoval, chceme-li mít 2% inflaci a čekáme-li růst HDP 6 %, emitovat měnovou bázi 8 % a je to. Netroufnu si sice zatím zrušit rovnou ČNB, určitě bych ale okamžitě zrušil míchání biopaliv do nafty. Banky mají uloženo u ČNB kolem 300 až 400 mld. Kč, za ně jim ČNB platí reposazbu. Budou-li banky víc ukládat v důsledku snížení cen po zákazu ekologických daní, bude jim ČNB muset platit reposazbu ze stále většího objemu. Na úložkách u ČNB bude stále méně peněz uloženo a po čase bychom se dočkali samozničení ČNB," uzavřel s úsměvem Petr Mach

„Vy byste Petře doporučoval zrušit ČNB, zajímavá věc, budu o tom přemýšlet," podivil se pan prezident

Zdůraznil, že  to, že ekologická opatření vyvolávají chtěnou inflaci je dobré připomínat. Neporozuměl ale dost dobře tomu, že je dobře, že inflace skočila nahoru. "Já se na rozdíl od vás Petře bojím druhotných efektů. Za vyšší inflaci hned vidím tlaky na rozpočet. Když se dereguluje, ptáme se, jak to unese spotřebitel. Ten nakonec to vše nějak unese, ale neunesla to armáda, zdravotní služba, sanitky. Velký sekundární efekt bude reakce odborů. V dubnu se podepisují kolektivní smlouvy. Přinese to tlak na vyšší mzdy,“ reagoval pan prezident a pan Singer se ohradil: „My jsme nezvedli inflaci zvyšováním reposazby, jak by se zdálo z Machovy přednášky.“

Hezkou tečku za seminářem udělal předseda Statistického úřadu větou:

„Cením si pohledu pana Singra na 6,6% růst HDP, že toto číslo nemýtizuje. Zhrozil jsem se zasvěcených komentářů analytiků, co z něj všechno přečtou. A přitom může nakonec být vše jinak,“  pochválil přednášku pana Singra předseda Statistického úřadu.

„Problém je ale v tom, že o tom již všichni napsali komentáře, to už skoro nebude moci změnit,“ říká s úsměvem pan prezident Evě Zamrazilové. Dva dny po té ji jmenoval členkou bankovní rady  a vrchní ředitelkou ČNB

Vzrušena debata o hrozbě inflace následovala ještě v kuloárech Autoklubu...