Postní pátky v křižovnickém kostele sv. Františka Serafínského

R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Oživená tradice liturgických obřadů pořádaných Řádem Křižovníků s červenou hvězdou ve spolupráci s Collegium Marianum – Týnskou vyšší odbornou školou v kostele sv. Františka Serafínského, jejichž součástí byla liturgická hudba a zpěv, kázání (homilie), modlitby pro postní čas, litanie a recitace kajících žalmů.

Postní pátky nás uvádí do období církevního roku před velikonocemi, kdy se pod vedením kněží Řádu Křižovníků konaly od Popeleční středy až k obřadům svatého týdne (triduum sacrum) liturgické obřady nebo pobožnosti. Začínaly homilií (kázáním), ve kterých se kazatelé, ovládající dobře rétoriku, zaměřovali na jednotlivé dny postní doby. Následovaly modlitby vybrané z modlitebních sbírek, dále kanonické žalmy ze Starého Zákona, ze kterých bylo vybráno sedm žalmů s kající tematikou, recitoval se růženec s meditacemi o sedmi bolestech Panny Marie, zpívaly se litanie pro postní dobu. Pobožnosti byly doplňovány postními písněmi z kancionálů.

V kontextu těchto pobožností zněla hudba, komponovaná právě pro tuto dobu, od vokální polyfonie po skladby s instrumentálním doprovodem nebo velkolepá vícesborová díla. V cyklu Postní pátky budou provedeny skladby, jejichž základem byly texty vybrané z liturgických knih. Lamentationes Jeremiae (Nářky proroka Jeremiáše ze Starého zákona) vycházejí z jitřních hodinek (matutina) ve svatém třídení. Jejich zhudebnění pochází od španělského skladatele Tomáse Luise de Victoria (1548–1611). Žalm 50. Miserere mei Deus o („Smiluj se nade mnou Bože“) se dočkal mnoha zhudebnění díky působivosti textu (G. P. Palestrina, G. F. Anerio ad.). Miserere od Gregoria Allegriho (1582–1652) bylo prováděno v Sixtinské kapli na závěr temných hodinek (Horae tenebrarum) a zpívali jej nejlepší zpěváci papežské scholy, kteří byli schopni improvizovat obtížné koloratury na drženém tónu (falsobordone). Zhudebněné žalmy jsou Motetula de Passione od Francesca Soriana (1549–1621) a Psalmus poenitentialis (Kající žalm) od Orlanda Lassa (1532–1594). Dále uslyšíme zhudebněnou sekvenci Stabat Mater, která má v liturgii své místo na svátek Sedmibolestné Panny Marie a v pátek před Květnou nedělí, od Giovanni Pierluigi da Palestriny (1525–1594) a Františka Ignáce Tůmy (1704–1774). Velkopáteční Responsoria, která při liturgii hodinek střídavě přednášel zpěvák a sbor, obsahovala žalmy nebo výňatky z knih Starého zákona. Velmi působivá jsou responsoria od Gesualda da Venosy (1560–1613) a Tomáse Luise de Victoria (1560–1613).

Bohatý duchovní a hudební život u křižovníků se neodehrával jen v kostele sv. Františka, ale zahrnoval také různé slavnosti, jejichž součástí byla kupříkladu procesí, průvody k soše sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě, poutě či kázání pod širým nebem. Do povědomí Pražanů však Řád Křižovníků vstoupil v 18. století, kdy v Praze došlo k rozšíření nového hudebního žánru – oratoria. Tehdy v kostele sv. Františka na Velký Pátek v 11 hodin dopoledne, po skončení obřadů u hlavního oltáře, byla v boční kapli prováděna oratoria převážně italských skladatelů (A. Caldary, A. Lottiho, F. B. Contiho, F. Fea, B. Galuppiho).

Pátek 15. února 2008, 19 hodin
Lamentationes Jeremiae - Tomás Luis de Victoria, Gesualdo da Venosa, Gregorio Allegri
Collegium Marianum
Homilia
R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Pátek 22. února 2008, 19 hodin
Septem psalmi poenitentiales
Collegium Marianum
Sedm kajících žalmů s modlitbami proti sedmi hlavním hříchům (1736)
R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Pátek 29. února 2008, 19 hodin
Miserere mei - Šimon Brixi, František Ignác Tůma
Collegium Marianum
Homilia a Modlitba času postního (1736)
R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Pátek 7. března 2008, 19 hodin
Chorální responsoria
Schola Teynensis
Homilia
R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Pátek 14. března 2008, 19 hodin
Tenebrae factae sunt - Giovanni Pierluigi da Palestrina, Tomás Luis de Victoria, Giovanni Gabrieli,
Orlando di Lasso, Jacob Handl Gallus
Collegium 419
Homilia a Litanie na dny postní
R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Poslání a význam Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou byly určeny dobou, ve které řád vznikl, a osobností světice Anežky Přemyslovny. Roku 1231 se Anežka objevuje jako spoluzakladatelka dvou klášterů v Praze Na Františku, nazývaných ve své době České Assisi. Součástí areálu byl i špitál nedaleko kostela sv. Haštala. Jeho zaměření bylo však mnohostrannější než dnes. Z latinského slova hospes, (to je host, pocestný či cizinec) se vyvinul termín hospitale pro místo, kde se pečovalo nejen o nemocné, ale i o poutníky na cestách, lidi bez přístřeší, chudé či pronásledované. Provoz špitálu zajišťovalo laické bratrstvo. Organizace jeho života a činnosti vycházela z regulí podobných špitálních bratrstev, tzv. rytířských řádů, jako byli např. johanité – maltézští rytíři, templáři, řády sv. Lazara a sv. Ducha. Na Anežčinu žádost papež Řehoř IX. roku 1237 povýšil pražský špitál na samostatný řád s řeholí sv. Augustina. K červenému kříži – symbolu křesťanské charity – přibyla roku 1252 šesticípá červená hvězda. Tímto znakem se český Řád Křižovníků s červenou hvězdou odlišil od jiných špitálních řádů. Dodnes zůstal jediným řeholním řádem českého původu a zároveň jediným mužským řádem, který založila žena. Posláním řádu se naplnila touha středověkého člověka po spojení ideálů rytířského života se životem duchovním. Mezi hlavní rysy řádového života patří činná milosrdná láska k člověku, který potřebuje pomoc a společenství druhých. Od roku 1990 Řád Křižovníků po čtyřech desetiletích zákazu působení znovu navazuje na duchovní odkaz své svaté zakladatelky, podporuje charitativní organizace, působí v duchovní správě v Čechách, na Moravě a v Rakousku a obnovuje svou činnost i v oblasti oživování kulturních tradic.

Collegium Marianum – Týnská vyšší odborná škola navazuje na ideje historických vzdělávacích institucí na Starém Městě pražském – latinskou Týnskou školu (založenou ve 13. století) a Rečkovu univerzitní kolej, založenou roku 1438 k povznesení duchovní a vzdělanostní úrovně pražské Univerzity. Od roku 1990 instituce působí v bývalém klášteře servitů jako kulturní a vzdělávací centrum historických umění, které plní významnou úlohu v pražském kulturním životě. Pořádá hudební cyklus Barokní podvečery a od července 2000 prestižní mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby. V oblasti vzdělávání spolupracuje od roku 1992 s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze při uskutečňování studijního oboru Sbormistrovství chrámové hudby a pořádá odborné semináře interpretace staré hudby. Instituci reprezentuje umělecký soubor Collegium Marianum na koncertních pódiích doma i v zahraničí.

INFORMACE

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, Platnéřská 4, Praha 1

TEL.: 221 108 289, 607 582 314

e-mail: l.lipensky@centrum.cz

Collegium Marianum, Melantrichova 19, Praha 1

TEL.: 224 229 462, 731 448 346,

e-mail: info@collegiummarianum.cz