Japonská opera Yuzuru poprvé v Praze

Daniel Jäger

Opera byla nastudována v rámci oslav 50. výročí navázání diplomatických styků mezi Japonskem a Československem. Dílo vzniklo na motivy staré japonské pohádky, v níž chudý prosťáček zachrání život ptáku jeřábovi. Ten se z vděčnosti promění v krásnou ženu a stane se jeho manželkou. Láska vede ženu-jeřába k tomu, aby ze svého peří tkal vzácnou látku, kterou muž výhodně prodává. Chamtivost a závist sousedů i jeho vlastní hrabivost představují konec krásné, pohádkové idyly. Jen zdánlivě jednoduchý děj má v sobě hluboké mravní a stále platné poselství. Opera bude uvedena 11. ledna 2008 od 19 hodin ve Stavovském divadle.

Vzniku opery Yuzuru předcházely dvě scénické hudby Ikumy Dana ke stejnojmenné hře D. Kinošity – první z jara 1949 pro symfonický orchestr pro rozhlasové vysílání hry v Osackém rozhlase, druhá z podzimu téhož roku pro malý instrumentální soubor pro jevištní provedení – premiéra Kinošitovy hry se konala 27. 10. 1949. Pohádková hra Ikumu Dana natolik zaujala, že brzy po činoherní premiéře se rozhodl zpracovat tento námět jako operu. Kinošita mu dal souhlas k použití svého textu jako libreta k opeře, ovšem s podmínkou, že na textu nebude změněno ani vynecháno jediné slovo. Premiéra operní verze Yuzuru se uskutečnila 30. 1. 1952 v Osace. Pro první zahraniční uvedení Yuzuru, které se konalo 27. 6. 1957 v Curychu, skladatel operu přepracoval, a v této definitivní verzi se opera hraje od té doby doposud. Způsob kompoziční práce i charakter hudební řeči Yuzuru jeví určitou spřízněnost s tvorbou Pucciniho, zejména s jeho Madame Butterfly. Skladatel pracuje s příznačnými motivy podobným způsobem jako Puccini, je přitom zajímavé, že takřka každý motiv má vedle osobního i obecnější význam – například motiv Johjóův je zároveň motivem prostého venkovského života, motiv Cú motivem ptáků a přírody, motiv Sódův motivem peněz a touhy po nich, motiv Unzuův motivem vzácné látky a obchodu s ní, motiv Mijaka, tedy císařského města, motivem světské nádhery a elegance.

Přes mnohé univerzální rysy, jimiž se námět i psychologie postav vyznačují, je jejich hudební vystižení svojí podstatou ryze japonské. Typicky japonský je způsob, jak prostými a nemnohomluvnými prostředky vyjádřit bohatý a často úmyslně víceznačný obsah, pouhé naznačení a častá nedopověděnost, důraz na vystižení pocitu před dramaticky vystupňovaným dějem, introvertnost a jemnost výrazu, nelibující si v okázalých vnějších dramatických projevech. Způsob, jakým tyto japonské atributy dovedl Ikuma Dan přetavit ve své hudbě do evropské operní hudební formy, je jistě jedním z důvodů, proč je opera Yuzuru tak pozoruhodná a proč se v Japonsku i ve světě setkává s takovým úspěchem. Českému divákovi se však příležitosti seznámit se s touto operou dostává vůbec poprvé, a to v japonském originále. K rozhodnutí nastudovat operu v japonštině vedl inscenátory především fakt, že větná stavba a slovosled jsou v japonštině natolik rozdílné od evropských jazyků, že utvořit dobrý překlad, ve kterém by přimknutí textu k hudební frázi alespoň zhruba odpovídalo originálu, je prakticky nemožné. Zároveň se domníváme, že výrazová síla hudby hraje v opeře natolik významnou roli, že umožní posluchači zásadní pochopení situací i bez detailního porozumění textu. A jistě i krásný a zpěvný japonský jazyk přispěje k vytvoření japonské atmosféry. „Jako každé skutečně umělecké dílo, ani Yuzuru není politickou, náboženskou nebo jinou myšlenkovou agitací a jako takové umožňuje více různých výkladů,“ říká dirigent inscenace Jan Snítil