K článku "Když jednoocí vodí slepé za nos"

K článku "Když jednoocí vodí slepé za nos"

Tomáš Haas

Vážený pane Wagnere,

napsal jste mi, že se Ondřej Neff zajímá, odkud vím, že ÚOHS zrušil to výběrové řízení v Hranicích a jestli jsem si jist, že se to rozhodnutí netýkalo Vsetína.

Odpověď je jednoduchá - když chci pracovat s informací, předávat ji dál, šířit ji, nestačí mi přečíst si novinový článek. Pokud je to možné, před tím, než ji použiji, snažím se ji v maximální možné míře ověřit.

Potvrdím si ji obvykle tak, že jdu ke zdroji. Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství proto hledám v Nejvyšším státním zastupitelství, a rozhodnutí ÚOHS proto hledám v ÚOHS. Stejně jako u NSZ v tomto případě nemusím ani psát a žádat úřad o informaci, je k nalezení přímo na jeho Webových stránkách. Tentokrát je to stránka http://www.compet.cz/ , na které si najdu v menu na vrchní straně stránky položku Veřejné zakázky.

Nalevo pak v menu otevřu Sbírky Rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že z prvotní informace (dopis čtenáře na Hraničním informačním serveru, na který odkazoval Ondřej Neff – a mohu tedy oprávněně předpokládat, že z něj i čerpal), vím, že se stížností na průběh soutěže zabýval ÚOHS, a vím i rok, kdy se stížnost projednávala, najdu si rok 2004. V roce 2004, na stránce, která má adresu http://www2.compet.cz/ISU/2004/VZ/VZ_2004_all_2.html pod číslem případu S038 najdu rozhodnutí ve věci "Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic".

Text rozhodnutí se všemi informacemi, které Ondřej Neff hledá, je na stránce

http://www2.compet.cz/ISU/2004/VZ/pis18140.html.

Ten článek jsem nepsal proto, že bych chtěl nachytat, nebo “potopit” Ondřeje Neffa. Můj článek není o tom, zda Jiří Čunek je vinen či nikoliv, a jeho případ v něm nijak nehodnotím. Napsal jsem ho, protože mně štve, jakým způsobem se pracuje v našich mediích, a to obecně. Naštvalo mně, že právě Ondřej Neff, od kterého bych to nečekal, napsal svůj článek na základě neověřené informace v dopisu čtenáře v jiné tiskovině. Dopis čtenáře je obvykle příkladem zdroje, který je bezpodmínečně nutné ověřit před tím, než informaci použiji, protože nevím, zda je informace pravdivá, nevím, zda je aktuální, neznám motivaci pisatele a vím, že obvykle dopisy redakcím píší ti čenáři, kteří jsou z nějakého důvodu, který neznám, rozčileni a naštváni něčím, co je “vybudilo” k psaní dopisu. Netvrdím, že nikdy nemají pravdu, mnohdy ji mají, ale nemohu se na to spoléhat a musím si tedy informaci, pokud ji chci použít, ověřit.

To u nás není zvykem, naši žurnalisté ji jednoduše, pokud jim vyhovuje svým obsahem, použijí. Střílí jak na divokém západě, rychle a rázně od boku. Mohou se dokonce odvolat na to, že ji otiskl nějaký jiný list. Opisují jeden od druhého, a nevadí jim, že se nemusí jednat o pravdivou a úplnou informaci, nesnaží se ji ověřit, jednoduše ji přetisknou, nebo citují a to dokonce mnohdy i bez udání zdroje. Ondřeje Neffa považuji z jednoho z nejlepších, a proto mně mnohonásobně mrzí, když u něčeho takového přistihnu i jeho.

Odkud jinak mohou čtenáři získávat informace, než z tisku, a jak můžeme tvrdit, že veřejné mínění je k tomu či onomu problému nakloněno tak či onak, když veřejnost si své mínění může tvořit jen a jen na základě takovýchto informací. Veřejné mínění není něčím, co vzniká spontánně a z ničeho. Vzniká a utvrzuje se jen na základě toho co se veřejnost o tématu dozvídá z tisku. Je pokrytecké, když se media odvolávají na veřejné mínění, které před tím sama “vypěstovala” svými informacemi podobné pochybné kvality, ať už úmyslně a účelově, nebo prostě z pohodlnosti či neschopnosti.

Pokud by si Ondřej Neff svou informaci ověřil (stačilo by k tomu v tomto případě pět, maximálně deset minut), nemusel by se dnes ptát, zda ÚOHS zrušil to výběrové řízení v Hranicích a jestli jsem si jist, že se to rozhodnutí netýkalo Vsetína. Věděl by, že NE, s Vsetínem nemá to rozhodnutí nic společného, a ANO, to rozhodnutí v Hranicích bylo zrušeno výnosem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ne nějakým podezřelým, nebo “zajímavým” trikem Jiřího Čunka, který s rozhodováním Rady zastupitelstva v Hranicích nemá a neměl opravdu, ale opravdu, nic společného.

I když chápu, že Jiří Čunek je populárním a vděčným terčem.

Příloha:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci “Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic”.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 11.3.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., na návrh ze dne 10.3.2004 uchazeče – H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Petr Hurta, komplementář – na přezkoumání rozhodnutí zadavatele – město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. starostou PhDr. Vladimírem Juračkou – ze dne 24.2.2004 o námitkách ze dne 19.2.2004 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2004 v obchodní veřejné soutěži „Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic“ vyhlášené podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., v Obchodním věstníku č. 39/03 pod zn. 180135-39/03 dne 1.10.2003, rozhodl takto:

- ustanovení § 35 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 3 posl. cit. zákona, neboť nabídky uchazečů nehodnotil podle stupně významu kritérií, který jim přisoudil před prováděním prvního hodnocení nabídek, nýbrž stupně významu kritéria „Reference uchazeče“ a „Celková nabídková cena v Kč včetně DPH“ před druhým prováděným hodnocením změnil,

- ustanovení § 36 odst. 1 posl. cit. zákona tím, že nedostatečným způsobem doložil své úkony provedené v souvislosti s posuzováním mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče H & B REAL, kom. spol.,

- ustanovení § 37 dost. 1 písm. h) posl. cit. zákona tím, že nezajistil, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, na jejím základě rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, obsahovala výsledek hodnocení jednotlivých nabídek podle kritéria „Reference uchazeče“,

- ustanovení § 38 odst. 2 posl. cit. zákona tím, že zadavatel písemně nezdůvodnil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení prvně ustanovené komise, což má za následek jeho nepřezkoumatelnost.

Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se rozhodnutí zadavatele – město Hranice – o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2004 ruší a zadavateli se ukládá provést nové posouzení a hodnocení nabídek, a to do 10 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Zadavatel – město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. starostou PhDr. Vladimírem Juračkou (dále jen „zadavatel“) – vyhlásil dne 1.10.2003 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č.278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), v Obchodním věstníku č. 39/03 pod zn. 180135-39/03 obchodní veřejnou soutěž „Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic“ (dále jen „soutěž“). Výkonem zadavatelských činností ve smyslu ustanovení § 69 zákona pověřil zadavatel společnost RTS, a. s., Lazaretní 13, 615 00 Brno, a to mandátní smlouvou č. 516/2003 ze dne 22.9.2003.

Mezi „Požadavky na prokázání dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky“ si zadavatel v bodě 4. soutěžních podmínek mj. stanovil, že uchazeči mají ve svých nabídkách doložit údaje „o nejméně jedné v posledních 3 letech (nebo v současnosti) úspěšně realizované zakázce (zejména pro města obdobná nebo větší velkosti než město Hranice). Tento další předpoklad bude prokázán referenčním listem objednatele(ů) v originále nebo stejnopisu s ověřením jeho pravosti, v němž budou uvedeny údaje o objednateli, termínu realizace a počtu nemovitostí a bytu, které byly předmětem plnění a celkové zhodnocení zhotovitele objednatelem“.

V bodě 5 vyhlášených soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny bodovací stupnicí podle jejich ekonomické vhodnosti na základě následujících podle stupně významu sestupně seřazených kritérií:

přičemž nejvhodnější nabídkou měla být nabídka s nejvyšším počtem bodů. Ohledně bližší obsahové specifikace jednotlivých kritérií odkazuje cit. bod soutěžních podmínek na zadávací dokumentaci, v jejímž bodě 6.8 zadavatel stanoví, že v rámci kritéria č. 1 (Reference uchazeče…) budou hodnoceny následující skutečnosti:

a) Vlastní reference (informace o zakázkách realizovaných uchazečem, o jeho postupu vůči objednatelům, o dodržování termínů, ceny a kvality díla – zejména údaje z referenčních listů)

b) Počet a charakter a rozsah obdobných zakázek uskutečněných uchazečem v posledních třech letech (i současně realizovaných).

V rámci kritéria č. 2 měla být hodnocena „pouze absolutní výše nabídkové ceny“.

V souvislosti s obsahem kritéria č. 3 (Technické podmínky…) zadávací dokumentace uvádí, že: „V tomto kritériu bude hodnoceno zejména

b) stručný popis kampaně seznamující obyvatele vymezených jednotek se zásadami a podmínkami prodeje

Zadávací dokumentace ve svém 6. článku podrobněji upravuje také další skutečnosti související se způsobem hodnocení nabídek. Pro hodnocení nabídek zadavatel stanovil bodovací stupnici (1-10 bodů) s tím, že nabídka, která v daném kritériu vyhoví ve všech požadavcích zadavatele obdrží 10 bodů, a nabídka, která dané kritérium splní nejhůře, pak 1 bod (bod 6.5 zadávací dokumentace). Při bodování nabídek měly být uplatněny určité zásady, stanovené v písm. a) až e) bodu 6.5 zadávací dokumentace (např. žádná z nabídek nemusí v daném kritériu získat 10 bodů pokud podle názoru člena komise nesplňuje kritérium v celém rozsahu, počet získaných bodů se vyjadřuje pouze v celých číslech, při shodném umístění nabídek v celkovém hodnocení rozhodne o jejich pořadí nabídková cena, atd.). S výjimkou nabídkové ceny se měla míra splnění jednotlivých kritérií hodnotit podle předem stanovených kategorií (viz bod 6.3 zadávací dokumentace), které však mají pouze demonstrativní charakter. V bodě 6.4 zadávací dokumentace pak stanoví, že stupeň významu kritéria vyjadřuje podíl hodnoceného kritéria na ekonomické vhodnosti nabídky a že stupeň významu je stanoven v procentní stupnici tak, že klesá podle pořadí kritérií. Podle bodu 6.6 zadávací dokumentace měl každý člen komise hodnotit nabídky samostatně s výjimkou nabídkové ceny, která měla být hodnocena matematickou metodou za všechny členy komise celkem. Pořadí nabídky pak mělo být stanoveno absolutní hodnotou součtu redukovaných hodnot (tj. součtu všech bodů získaných nabídkou v jednom kritériu redukovaného příslušným stupněm významu daného kritéria) za všechna kritéria.

V soutěžní lhůtě, jejíž konec byl zadavatelem stanoven na 14.11.2003 v 10:00 hodin, zadavatel obdržel 6 nabídek, přičemž všechny byly komisí pro otevírání obálek shledány jako úplné, jak vyplývá z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 14.11.2003.

Ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 2.12.2003 (dále jen „Zpráva ze dne 2.12.2003“) vyplývá, že posouzení a hodnocení nabídek prováděla zadavatelem ustanovená pětičlenná komise, která po posouzení převzatých nabídek z hlediska jejich obsahového splnění podmínek soutěže nedoporučila zadavateli k vyřazení ze soutěže žádnou nabídku. V uvedené zprávě je dále konstatováno, že způsob hodnocení nabídek odpovídal podmínkám stanoveným v zadání veřejné zakázky, přičemž „komise projednala a následně odsouhlasila“ následující stupně významu jednotlivých kritérií:

V rámci hodnocení nabídek podle kritéria č. 2 (Nabídková cena…) komise ve Zprávě ze dne 2.12.2003 uvádí, že nabídkovou cenu uchazeče H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Petr Hurta, komplementář (dále jen „H & B REAL“), nepovažuje za mimořádně nízkou. Svůj názor komise odůvodňuje tím, že důvody rozdílu od ostatních nabídkových cen lze v rámci činností, jejichž předmětem je zejména odborná duševní činnost, velmi těžce specifikovat. Snížení nabídkové ceny (a to o náklady na zřízení a provoz kanceláře) mohla dle komise zapříčinit také skutečnost, že uchazeč má v Hranicích realitní kancelář již zřízenou.

V části Zprávy ze dne 2.12.2003 týkající se hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 komise konstatuje, že nabídky všech uchazečů jsou v této části velmi obdobné, a proto se rozhodla hodnotit všechny uchazeče shodně (sedmi body z deseti možných).

Po provedeném hodnocení nabídek komise sestavila následující pořadí nabídek:

přičemž doporučila zadavateli k uzavření smlouvy nabídku uchazeče H & B REAL, který dle komise „nabízí nejnižší nabídkovou cenu a v kritériu referencí i technických podmínek je hodnocen velmi dobře“.

Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky dále vyplývá, že zadavatel dopisem ze dne 29.12.2003 požádal uchazeče H & B REAL ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona o předložení zdůvodnění jím nabídnuté mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel jmenovaného uchazeče v uvedeném dopise žádá, aby se ve svém zdůvodnění zaměřil zejména na podrobnou kalkulaci nákladů, na způsob zakalkulování rizika případné neúplné vstupní dokumentace k předmětným objektům, dále na obsah nabídkové ceny a na způsob řešení kompletace a aktualizace podkladů vztahujících se k prodávaným bytům.

Uchazeč H & B REAL poskytl zadavateli požadované zdůvodnění výše jeho nabídkové ceny v přílohách svého dopisu ze dne 9.1.2004. V příloze č. 1 jmenovaný uchazeč komentuje jednotlivé nákladové položky (a to podle řádků kalkulace nabídkové ceny tvořící přílohu č. 2 k výše uvedenému sdělení uchazeče H & B REAL zadavateli), přičemž výši nabídkové ceny odůvodňuje vysokou efektivností prováděných činností spočívající především v existenci týmu vlastních specialistů, ve využití vlastní laserové měřící techniky a softwaru pro privatizaci bytů a v zázemí vlastní vybavené kanceláře v Hranicích i s vlastními zaměstnanci. Při zpracování nabídkové ceny vzal uchazeč v úvahu taktéž realizaci jeho nefinančního zisku při realizaci předmětné zakázky (medializace jeho pobočky v Hranicích, potvrzení dobrého jména v příslušné lokalitě, …).

Z dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky dále vyplývá, že dne 27.1.2004 proběhlo nové posouzení a hodnocení nabídek (viz Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004 – dále jen „Zpráva ze dne 27.1.2004“), které prováděla zadavatelem nově ustanovená desetičlenná komise. Z uvedené zprávy vyplývá, že ani při tomto druhém posouzení nebyla žádná z předložených nabídek komisí navržena k vyřazení z další účasti na soutěži. Ve Zprávě ze dne 27.1.2004 se dále uvádí, že: „Zadavatel však rozhodl o tom, že nabídková cena společnosti H & B REAL kom. spol. je mimořádně nízkou nabídkovou cenou ….a vyzval tohoto uchazeče ke zdůvodnění….. Zadavatel komisi…. toto zdůvodnění předložil a komise po posouzení objektivnosti předloženého zdůvodnění konstatuje, že zdůvodnění této ceny je objektivní a uchazeč zůstane nadále v další účasti na soutěži.“ Způsob a metoda hodnocení nabídek až na stupně významu prvních dvou hodnotících kritérií byl podle znění uvedené zprávy shodný jako při hodnocení provedeném dne 2.12.2003. Váha (resp. stupeň významu) kritéria č. 1 (Reference uchazeče…) byla stanovena na 65 % (původně 45 %), k čemuž komise uvádí, že v daném případě rozhodují o vhodnosti nabídky zejména reference společností, neboť se jedná o práci přímo pro občany města, kde jsou zkušenosti a znalosti z jiných akcí nezbytné. Stupeň významu kritéria č. 2 (Nabídková cena…) byl stanoven na 20 % (původně 40 %). Váha kritéria č. 3 (Technické podmínky...) zůstala na původních 15 %. Po provedeném hodnocení komise dospěla k následujícímu pořadí nabídek:

přičemž doporučila zadavateli k uzavření smlouvy nabídku uchazeče Realitní kancelář Sever s. r. o., Ústí nad Labem.

O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel dne 4.2.2004 v souladu s doporučením „druhé“ komise. Oznámení ze dne 9.2.2004 o uvedeném rozhodnutí obdrželi všichni uchazeči ve dnech 10. – 11. 2. 2004.

Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč H & B REAL dopisem ze dne 19.2.2004 námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti rozhodnutím ze dne 24.2.2004 nevyhověl. Oznámení ze dne 1.3.2004 o uvedeném rozhodnutí zadavatele bylo uchazeči H & B REAL doručeno dne 2.3.2004.

Vzhledem k tomu, že uchazeč H & B REAL nepovažoval rozhodnutí zadavatele za správné, využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém uvádí následující skutečnosti.

Zadavatel podle mínění uchazeče H & B REAL porušil zákon v jeho ustanoveních § 31 odst. 1 a § 38 dost. 1, neboť byl povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky na základě posouzení a hodnocení nabídek provedeného prvně ustanovenou komisí a ne další komisí ustanovenou až po provedeném hodnocení nabídek, na jehož základě sestavené výsledné pořadí nabídek neodpovídalo názoru zadavatele, jak zadavatel konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 1.3.2004 o námitkách. Tím, že původně ustanovená komise byla doplněna o členy Rady města Hranice poté, co tato původní komise rozhodla v rozporu s názorem Rady města Hranice, došlo ze strany zadavatele k účelové změně v průběhu soutěže a jeho odůvodnění v uchazeči vyvolává zásadní pochybnosti o regulérnosti soutěže, když z něj lze dovodit už „jakýsi předem daný názor zadavatele“.

Taktéž skutečnost, že zadavatel až po provedeném hodnocení nabídek změní váhu hodnotících kritérií s odůvodněním, že „od samého začátku považoval za prioritní kritérium s výrazně vyšším stupněm významu právě reference…..“, uchazeč považuje za porušení zákona, konkrétně ust. § 6 resp. § 5 odst. 3, neboť zadavatel v průběhu soutěže podstatným způsobem změnil způsob hodnocení nabídek. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky tak bylo vydáno v rozporu s výše uvedenými ustanoveními zákona, neboť vycházelo z „neurčitých podmínek“ soutěže spočívajících v předem nedostatečně stanoveným stupněm významu hodnotících kritérií, který se v průběhu soutěže měnil. Uchazeč H & B REAL spatřuje v tomto ohledu nedostatek již v zadávací dokumentaci, která exaktně nedefinuje stupeň významu kritérií a nechává tuto zásadní hodnotící veličinu na rozhodnutí komise pro posouzení a hodnocení nabídek. I když zákon výslovně nestanoví zadavateli povinnost stanovit konkrétní váhu hodnotících kritérií již v zadání veřejné zakázky, určitě tím však nedává najevo, že je možné již jednou stanovenou váhu kritérií následně měnit a tím například přizpůsobit výsledky hodnocení vlastnímu očekávání výsledků soutěže. „Sestupnost“ kritérií nelze podle uchazeče vykládat tak, že první kritérium bude více jak třikrát významnější než kritérium č. 2, což navíc odporuje ust. § 6 odst. 2 zákona, ve kterém je kritérium „nabídkové ceny“ výslovně uvedeno, kdežto kritérium „reference“ nikoliv. Protože se v daném případě jedná o demonstrativní výčet, nelze říci, že kritérium „reference“ nelze použít, avšak jeho váha by neměla být „nepřiměřeně vysoká“. Skutečnost, že by kritérium „reference“ několikanásobně významově převyšovalo kritérium „nabídková cena“ je také v rozporu s „ekonomickou vhodností nabídek“, což vyplývá z ust. § 5 odst. 3 zákona.

V souvislosti s aplikací ustanovení § 36 zákona zadavatelem, uchazeč podotýká, že byl v souladu s uvedeným ustanovením vyzván ke zdůvodnění jím navrhované nabídkové ceny, což také objektivním způsobem učinil, a proto odmítá tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že by nízká nabídková cena mohla s sebou nést riziko nekvalitního poskytování služeb, neboť srovnatelnou kvalitu svých služeb avšak za nejnižší cenu řádně odůvodnil, a to jak svými referencemi tak i rozsahem svého technického i personálního zázemí.

Uchazeč se dále domnívá, že i postup komise v novém složení nebyl v souladu se zadávacími podmínkami a tedy s ust. § 6 zákona, a to konkrétně při hodnocení nabídek podle prvního kritéria, kdy komise upřednostnila kvantitu (počet prodaných bytů) před kvalitou (reference od objednatelů), což však nemělo oporu v zadání soutěže. V této souvislosti uchazeč H & B REAL dále poznamenává, že podle jeho zjištění většina referovaných zakázek vybraného uchazeče ještě nebyla dokončena (z nichž některé trvají již řadu let), přičemž počet dokončených referovaných zakázek vybraného uchazeče byl srovnatelný s počtem jím referovaných zakázek.

Z výše uvedených důvodů považuje uchazeč H & B REAL rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, stejně jako rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za nezákonné, a proto navrhuje, aby orgán dohledu zrušil napadená rozhodnutí a uložil zadavateli provést nový výběr, případně zadání veřejné zakázky zrušil.

Ke skutečnostem obsaženým ve výše uvedeném návrhu na zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 17.3.2004, které orgán dohledu obdržel dne 19.3.2004 faxem a posléze 23.3.2004 poštou.

Ke svému rozhodnutí provést nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel uvádí, že rada města v souladu s ust. § 38 odst. 1 zákona projednala doporučení komise, přičemž shledala, že komise při hodnocení nepostupovala v souladu s podmínkami zadání, když nepovažovala nabídkovou cenu uchazeče H & B REAL za mimořádně nízkou, dále stanovila stupeň významu jednotlivých kritérií v poměru neodpovídajícím významu kritérií, který měl zadavatel na mysli při definování podmínek hodnocení, a následovně nesprávně zhodnotila kritérium referencí, když výrazné rozdíly mezi jednotlivými uchazeči hodnotila zanedbatelným rozdílem v bodovém hodnocení. Zadavatel měl možnost podle ust. § 38 odst. 2 a 3 sám rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky odlišně od doporučení komise, ale vzhledem k významu zakázky se rozhodl vybrat nejvhodnějšího uchazeče na základě nového posouzení a hodnocení nabídek, ke kterému jmenoval novou komisi v početně rozšířeném složení. Uvedený postup zadavatel nepovažuje za nezákonný.

K otázce změny stupně významu hodnotících kritérií zadavatel konstatuje, že v soutěžních podmínkách ani v zadávací dokumentaci stupeň významu jednotlivých kritérií neuvedl, protože podle platné právní úpravy nebyl povinen tak učinit. Uvedením pořadí kritérií v soutěžních podmínkách zadavatel, dle jeho názoru, jasně vymezil, že pro něj je nejvýznamnější hledisko referencí. Pro nové hodnocení nabídek tak komise projednala, schválila a následně použila takový stupeň významu, který odpovídal stupni přisouzeném zadavatelem, protože se jedná o práci přímo pro občany města, kde jsou nezbytné zejména zkušenosti a znalosti z jiných akcí. I tento svůj postup považuje zadavatel za učiněný v souladu se zákonem, neboť stanovení stupně významu hodnotících kritérií přísluší zadavateli, a pokud původní komise nerespektovala původní záměr a rozvahu zadavatele, je jeho právem tento stav napravit.

V souvislosti se svým postupem podle ust. § 36 zákona zadavatel pouze konstatuje, že pro postup podle cit. ustanovení zákona se rozhodl při projednávání doporučení prvně ustanovené komise z důvodu, že nabídková cena uchazeče H & B REAL je mimořádně nízká. Při novém posouzení a hodnocení nabídek pak bylo jmenovaným uchazečem poskytnuté zdůvodnění nabídkové ceny projednáno a vyhodnoceno jako objektivní.

K námitkám uchazeče H & B REAL ohledně způsobu druhého hodnocení nabídek podle kritéria „Reference…“ se zadavatel ve svém stanovisku k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se zadavatel domnívá, že svým postupem neporušil zákon a o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl v souladu s podmínkami zadání, přičemž si byl při svém rozhodování vědom skutečnosti, že nabídková cena vybraného uchazeče je výrazně vyšší, než nabídková cena uchazeče H & B REAL, avšak nedá se říci, že by vybočovala z rámce trhu. Z pohledu kritéria č. 1 pak byl vybraný uchazeč výrazně lepší.

Předmětný návrh ze dne 10.3.2004 obdržel orgán dohledu dne 11.3.2004 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Zadavatel obdržel jedno vyhotovení návrhu taktéž dne 11.3.2004.

3. Realitní kancelář Sever s. r. o., Dvořákova 20, 400 01 Ústí nad Labem, za niž jedná jednatel Ing. Luboš Eliáš, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější (dále jen „Sever“),

4. BYTASEN, spol. s r. o., Kotěrova 1b, 613 00 Brno, za niž jedná jednatel Ing. Josef Bauer, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,

5. ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, 738 01 Frýdek-Místek, za niž jedná jednatel Ing. Aleš Samiec, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí.

Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. VZ/S38/04-153/1323/04-Bar ze dne 24.3.2004; současně orgán dohledu vyzval zadavatele, aby orgánu dohledu písemně potvrdil opětovné složení jistoty uchazečem H & B REAL a sdělil důvody, které ho v případě uchazeče H & B REAL vedly k postupu podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona, neboť z předložené dokumentace tyto skutečnosti nevyplývají. Orgán dohledu ve výše uvedeném dopise dále seznámil zadavatele se skutečností, kterou zjistil po přezkoumání předložených podkladů, že dokumentace neobsahuje údaje o důvodech, které zadavatel zmiňuje ve svém stanovisku k návrhu, na jejichž základě se údajně rozhodl provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

Požadované vysvětlení a doklady obdržel orgán dohledu od zadavatele dne 29.3.2004 faxem a dne 1.4.2004 poštou. V listině tvořící přílohu k vyjádření zadavatele ze dne 29.3.2004 k oznámení o zahájení správního řízení zadavatel potvrzuje, že dne 10.3.2004 obdržel na svůj účet od uchazeče H & B REAL částku odpovídající výši jistoty požadované v podmínkách zadání. Ke svému postupu podle ustanovení § 36 zákona pak zadavatel uvádí, že odst. 1 tohoto paragrafu upravuje jediný důvod, a to důvod, že se nabídková cena výrazně odchyluje od ostatních nabídkových cen, tudíž jiné aspekty nemůže vzít zadavatel v úvahu. V daném případě se odchylky jednotlivých nabídkových cen pohybovaly od 80 % do 233 %, proto je zadavatel považoval za výrazné, a tudíž měl povinnost postupovat podle ust. § 36 zákona. Pokud by zadavatel takový postup nezvolil, vystavil by se zcela jistě oprávněným námitkám ze strany ostatních uchazečů.

Dne 5.4.2004 orgán dohledu rozhodnutím č.j. VZ/S38/04-153/1324/04-Bar vyměřil uchazeči H & B REAL na základě ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, správní poplatek podle položky 62 písm. b) sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o správních poplatcích. Poplatek jmenovaný uchazeč ve stanovené 15ti denní lhůtě uhradil. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona o správních poplatcích lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.

Dne 3.5.2004 obdržel orgán dohledu od uchazeče Sever prostřednictvím jeho právního zástupce – advokáta JUDr. Stanislava Hospůdky, Vaníčkova 29, Ústí nad Labem (plná moc ze dne 9.4.2004), vyjádření ze dne 9.4.2004 k návrhu na zahájení správního řízení. V uvedeném sdělení se uchazeč Sever vyjadřuje zejména k bodu 4) návrhu, ve kterém uchazeč H & B REAL zpochybňuje reference uchazeče Sever a stěžuje si na upřednostnění kvantity před kvalitou v rámci hodnocení kritéria č. 1. Uchazeč Sever v uvedeném dopise uvádí stručný popis své dosud provedené činnosti v této oblasti, své zkušenosti a odborné kvality. „Nedokončenost“ jím prováděných zakázek pak uchazeč Sever odůvodňuje neschopností či neochotou určité menší části nájemců odkoupit užívané byty, které jsou pak odkupovány v dalších etapách prodejů. Nabídkovou cenu uchazeče H & B REAL, podle uchazeče Sever, nelze hodnotit jinak, než jako „zcela evidentně“ mimořádně nízkou, která nemá nic společného s ekonomickou realitou. S ohledem na uvedené skutečnosti se domnívá, že není důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí a pro provedení nového výběru či zrušení zadání veřejné zakázky.

Kromě výše uvedených vyjádření zadavatele a uchazeče Sever orgán dohledu žádné další vyjádření či návrhy na doplnění šetření ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ze strany účastníků řízení ve stanovené lhůtě neobdržel.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky porušil zákon o zadávání veřejných zakázek, neboť hodnotil nabídky podle kritérií, kterým v průběhu procesu zadání změnil stupně důležitosti, dále nedostatečně zdůvodnil svůj postup podle ustanovení § 36 zákona, nezajistil zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek odpovídající zákonným požadavkům a nezdůvodnil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které neodpovídalo doporučení prvně ustanovené komise. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že vlastní hodnocení nabídek bylo prováděno dvakrát, vždy nově ustanovenou komisí (v druhém případě bylo původní složení komise doplněno třemi novými členy) pro posouzení a hodnocení nabídek, a to dne 2.12.2003 a dne 27.1.2004. Na jednotlivých jednáních komise byly nabídky hodnoceny podle stejných kritérií vyhlášených zadavatelem v soutěžních podmínkách, avšak váha prvního a druhého kritéria byla při druhém hodnocení změněna (krit. č. 1 – z 45 % na 65 %, krit. č. 2 – z 40 % na 20 %).

Přestože tedy obě hodnocení byla prováděna podle stejných hodnotících kritérií a musely být tedy hodnoceny stále stejné údaje uvedené v nabídkách uchazečů, zadavatel změnil před prováděním druhého hodnocení váhu prvního a druhého kritéria, aniž by z předložené dokumentace vyplývalo, co ho k této změně vedlo.

Ustanovení § 35 odst. 1 zákona stanoví, že po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona přistoupí komise k hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě hodnocení sestaví komise pořadí nabídek.

Podle § 5 odst. 3 zákona „Rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek (§ 6), uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže. Učiní tak v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje.“ Z hlediska naplnění zásady transparentnosti zadávacího procesu je tedy nejvhodnější, aby konkrétní váhy jednotlivých kritérií stanovil zadavatel již v podmínkách soutěže, přestože mu to zákon výslovně neukládá. Když však zadavatel váhy stanoví až před vlastním posuzováním a hodnocením nabídek, je z hlediska objektivity a transparentnosti hodnocení nemyslitelné, aby původně stanovené váhy byly zadavatelem měněny (pokud dojde k dalšímu hodnocení nabídek).

Zadavatel změnu stupně významu hodnotících kritérií odůvodňuje až ve svém dopise ze dne 17.3.2004 tím, že komise stanovila stupeň významu jednotlivých kritérií v poměru neodpovídajícím významu kritérií, který měl zadavatel „na mysli“ při definování podmínek hodnocení. V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že povinnost stanovit stupeň významu hodnotících kritérií je zákonem dána zadavateli a zadavatel za její splnění, stejně jako za zákonné provedení hodnocení nabídek, nese odpovědnost. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek je pouze poradním orgánem zadavatele, který provádí posouzení a následně i hodnocení nabídek podle podmínek a způsobem stanoveným zadavatelem. Zadavatel je tedy povinen dát komisi dostatek informací a podkladů tak, aby komise byla schopna provést hodnocení nabídek transparentním způsobem odpovídajícím nejen podmínkám stanoveným zadavatelem v zadání veřejné zakázky, ale také v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatel v soutěžních podmínkách uvedl jednotlivá hodnotící kritéria v sestupném pořadí odpovídajícím stupni významu, který jim přisuzoval. Pro potřeby transparentního (a tedy následně přezkoumatelného hodnocení) je však v případě stanovení více hodnotících kritérií nutné, aby zadavatel určil konkrétní váhu jednotlivých hodnotících kritérií, nemusí však tak učinit přímo v soutěžních podmínkách (podle právní úpravy platné do 30.4.2004). Měl-li zadavatel kromě „představy“ o pořadí jednotlivých kritérií „na mysli“ také jejich konkrétní stupeň významu, byl povinen své představy sdělit již původně jím ustanovené komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel argumentuje tím, že původně ustanovená komise nerespektovala jeho „původní záměr“. Tuto skutečnost však neprokázal, neboť dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky neobsahuje dokument, který by „jeho původní představy“ (které dle jeho sdělení odpovídají vahám stanoveným pro druhé hodnocení nabídek) dokládal. Naopak ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2.12.2003 vyplývá, že konkrétní stupně významu jednotlivých kritérií projednala a následně odsouhlasila na svém jednání zadavatelem prvně jmenovaná komise na základě „předběžného návrhu“ obsaženého v metodickém materiálu pro jednání komise zpracovaném společností RTS pověřenou zadavatelem výkonem zadavatelských činností. Výše uvedené argumenty zadavatele tedy nelze přijmout, neboť metodický materiál byl povinen zadavatel před jeho předáním komisi posoudit.

Nehodnocení nabídek uchazečů podle stupně významu kritérií, který jim zadavatel přisoudil před prováděním prvního ze dvou uskutečněných hodnocení nabídek, nýbrž podle změněného stupně významu dvou kritérií před novým hodnocením, na jehož základě zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, je porušením § 35 odst. 1 v návaznosti na § 5 odst. 3 zákona. Orgán dohledu se ztotožňuje s názorem uchazeče H & B REAL prezentovaném v návrhu, že skutečnost, že zákon zadavateli nestanoví povinnost uvést konkrétní váhu hodnotících kritérií již v soutěžních podmínkách (resp. zadávací dokumentaci), nelze vykládat tím způsobem, že by zadavatel mohl kdykoliv v průběhu soutěže váhy jednotlivých kritérií libovolně měnit. Jak již orgán dohledu uvedl výše, taková možnost by odporovala nejen jedné ze základních zásad veřejného zadávání (transparentnost), ale také samotnému základnímu účelu úpravy zadávání veřejných zakázek – stanovení formálního postupu maximálně omezujícího riziko korupce a nehospodárného využívání veřejných prostředků.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem však orgán dohledu nemůže souhlasit s námitkou uchazeče H & B REAL ohledně údajného porušení ustanovení § 6 zákona, kterého se měl dopustit tím, že jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vycházelo z „neurčitých podmínek“ soutěže, neboť zákon zadavateli neukládá stanovit konkrétní váhu hodnotících kritérií již v soutěžních podmínkách, resp. v zadávací dokumentaci. V souvislosti s námitkami uchazeče H & B REAL souvisejícími s ustanovením § 6 odst. 2 zákona, resp. § 5 odst. 3 zákona (úvahy ohledně možného poměru vah kritéria „reference“ a kritéria „nabídková cena) pak orgán dohledu konstatuje, že ustanovení § 6 odst. 2 zákona uvádí pouze demonstrativní výčet možných hodnotících kritérií, a proto nelze z jeho obsahu vytvářet jakékoliv závěry ohledně „větší váhy“ kritérií v tomto ustanovení výslovně uvedených oproti hodnotícím kritériím zde neuvedeným, či v souvislosti s ustanovením § 5 odst. 3 zákona hovořit o „rozporu s ekonomickou vhodností nabídek“.

Tím, že zadavatel v dokumentaci nespecifikoval důvody, pro které se rozhodl považovat nabídkovou cenu uchazeče H & B REAL za mimořádně nízkou, dopustil se porušení ustanovení § 36 zákona, které ve svém odst. 1 stanoví, že zadavatel si v případě, že předložená nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, musí vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění.

Shledá-li tedy zadavatel nabídkovou cenu mimořádně nízkou, musí být z dokumentace o zadání veřejné zakázky patrné, proč byla tato cenová nabídka jako mimořádně nízká posouzena, tedy jaké konkrétní skutečnosti zadavatele (komisi) k danému závěru vedly. Zákon sice zadavateli povinnost zdůvodnit, proč považuje konkrétní cenovou nabídku za mimořádně nízkou, výslovně neukládá, avšak zadavatel má povinnost všechna svá v průběhu zadávacího procesu učiněná rozhodnutí (a jiné úkony) činit tak, aby tato rozhodnutí byla přezkoumatelná, přičemž musí být dostatečně průhledná, aby byla vyloučena možná diskriminace uchazeče, resp. uchazečů o veřejnou zakázku. Při interpretaci ustanovení § 36 zákona a posuzování obsahu zde upravených povinností uchazeče a zadavatele (resp. komise) je tedy nutné vycházet především ze zásady transparentnosti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V zájmu transparentnosti zadávacího procesu musí zadavatel dostatečně odůvodnit, proč posoudil konkrétní nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou (zdůvodnění musí tedy předcházet vlastnímu vyžádání písemného stanoviska od příslušného uchazeče), a svou žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny posléze co nejvíce upřesnit, aby měl příslušný uchazeč dostatek podkladů pro její objektivní zdůvodnění, neboť způsob tvorby cen ostatních uchazečů, se kterými je konkrétní nabídková cena porovnávána, mu není znám.

V šetřeném případě komise ve Zprávě ze dne 2.12.2003 uvádí, že se rozdílností nabídkových cen jednotlivých uchazečů zabývala, avšak nabídkovou cenou uchazeče H & B REAL nepokládala za mimořádně nízkou, a to vzhledem k charakteru předmětu veřejné zakázky (odborná duševní činnost). O postupu podle ustanovení § 36 zákona pak rozhodl zadavatel (resp. rada města) svým usnesením 741/2003 – RM 31 ze dne 16.12.2003. Uvedené usnesení však žádné skutečnosti odůvodňující uvedený postup zadavatele neobsahuje a takové důvody nejsou obsaženy ani v žádosti zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Určité vysvětlení ke svému postupu v této souvislosti podal zadavatel až na výzvu orgánu dohledu, a to ve svém dopise ze 29.3.2004, ve kterém uvádí, že ustanovení § 36 odst. 1 zákona stanoví pouze jediný možný důvod, a to výraznou odchylku posuzované nabídkové ceny o nabídkových cen ostatních uchazečů, což nastalo také v daném případě. Jiné aspekty nemohou být zadavatelem dle jeho názoru podle litery zákona vzaty v úvahu.

V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že případné dodatečně podané vysvětlení zadavatele ohledně jeho postupu podle ustanovení § 36 zákona nemůže orgán dohledu akceptovat, neboť nebylo součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky. Uvedené obecné konstatování zadavatele by však samo o sobě nemohlo být považováno, vzhledem k požadavku transparentnosti, za dostatečné zdůvodnění pro posouzení nabídkové ceny jako mimořádně nízké, neboť z něj není patrné, proč ostatní nabídkové ceny považuje za „obvyklé“ či jaké konkrétní části cenové nabídky příslušného uchazeče jsou nižší než u ostatních uchazečů, apod.

V souvislosti s posouzením jím podané nabídkové ceny zadavatelem, resp. komisí pro posouzení a hodnocení nabídek uchazeč H & B REAL v návrhu vyslovuje nesouhlas s argumentem zadavatele uvedeném v rozhodnutí o námitkách jmenovaného uchazeče, že by nízká nabídková cena s sebou mohla nést riziko nekvalitního poskytování služeb. K uvedené námitce orgán dohledu poznamenává, že je oprávněn posuzovat průběh zadání veřejné zakázky pouze po stránce formální, a tudíž není v jeho pravomoci posuzovat oprávněnost či důvodnost subjektivních výroků zadavatele. Vzhledem ke skutečnosti, že jmenovaný uchazeč podal zdůvodnění své nabídkové ceny, které bylo nově ustanovenou komisí posouzeno jako objektivní, a tudíž byl tento uchazeč ponechán v další účasti v soutěži (přičemž jeho nabídková cena byla posouzena v souladu se zákonem), a také s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, považuje orgán dohledu uvedený argument uchazeče H & B REAL za bezpředmětný.

Uchazeč H & B REAL ve svém návrhu poukazuje na skutečnost, že již v podaných námitkách vytýkal zadavateli to, že komise ve druhém hodnocení v rámci hodnocení nabídek podle prvního kritéria upřednostnila kvantitu (počet prodaných bytů) nad kvalitativní stránkou referencí (reference od objednatelů). Vzhledem k tomu, že se zadavatel ve svém vyjádření k návrhu a ani později k uvedenému argumentu jmenovaného uchazeče nevyjádřil, nezbývá orgánu dohledu než při posuzování této skutečnosti vycházet pouze z dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky.

Podle ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) zákona komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, ve které je povinna mj. uvést výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že výsledkem hodnocení jednotlivých nabídek se rozumí uvedení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů v příslušném kritériu, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).

Obecně k otázce transparentnosti procesu hodnocení nabídek orgán dohledu uvádí, že pokud zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje pouze body přidělené jednotlivým nabídkám komisí jako celkem, které byly následně vynásobeny příslušnými vahami jednotlivých kritérií (§ 5 odst. 3 zákona), nevypovídají uvedené číselné údaje o tom, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů učinila komise své závěry, které vyjádřila přidělením bodů jednotlivým nabídkám. Není tedy patrné, jaké konkrétní údaje z nabídek byly členy komise hodnoceny, což je nedostatečné zejména v rámci hodnocení nabídek podle kritérií, která nejsou vyjádřitelná numericky (numericky vyjádřitelné je např. hledisko nabídkové ceny, lhůty plnění, záruční doby, atd.).

Ze způsobu vymezení kritéria č. 1 v soutěžních podmínkách, resp. v zadávací dokumentaci vyplývá, že zadavatel obsah předmětného kritéria vymezil dvěma podkritérii /a) Vlastní reference…, b) Počet a charakter a rozsah obdobných zakázek... – viz. str. 2 odůvodnění/. Vzhledem k tomu, že zadavatel ani v zadávací dokumentaci, ani později ve zprávě o hodnocení nabídek neuvedl konkrétní váhu jednotlivých podkritérií v rámci uvedeného kritéria, lze na základě této skutečnosti usuzovat, že oběma podkritériím přisoudil stejný stupeň významu. Ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004 (stejně jako ve Zprávě ze dne 2.12.2003) zadavatel v rámci popisu způsobu hodnocení nabídek podle kritéria č. 1 uvedl, že část kritéria ad a) (Vlastní reference...) hodnotil každý člen komise „podle údajů z referenčních listů a podle svého osobního odborného názoru, podle zkušeností s jednotlivými firmami, podle znalostí o jejich dodržování termínů, ceny, kvality apod“. Ve zprávě však již není uvedeno, jaké konkrétní skutečnosti („zejména s referenčních listů objednatelů“ – jak uvádí zadavatel ve vymezení předmětného podkritéria) zadavatel skutečně hodnotil, co měl na mysli hodnocením podle „osobního odborného názoru, podle zkušeností…, podle znalostí…“ – zda mělo jít o osobní zkušenosti a znalosti členů komise s jednotlivými uchazeči, apod. Ze zpráv tedy nevyplývá, jak jednotlivé nabídky uspěly v rámci hodnocení podle prvního z výše uvedených podkritérií. Popis hodnocených skutečností je ve zprávách uveden pouze u druhého podkritéria (počet obdobných zakázek…). Vzhledem k uvedenému tak ani z jedné ze zpracovaných zpráv o posouzení a hodnocení nabídek není zřejmé, zda bodové ohodnocení bylo jednotlivým nabídkám v rámci kritéria č. 1 přisouzeno pouze na základě podkritéria ad b) (počet obdobných zakázek...), či na základě obou podkritérií, a zda měla obě podkritéria při hodnocení kritéria č. 1 stejnou váhu. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004, na jejímž podkladě rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky (stejně jako zpráva ze dne 2.12.2003), je v této části zcela nedostatečná a tedy netransparentní, a tudíž samotný proces hodnocení, včetně výsledku hodnocení jednotlivých nabídek, není přezkoumatelný.

Odpovědnost za hodnocení nabídek, včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je na zadavateli, neboť komise pro posouzení a hodnocení nabídek je pouze jeho poradním orgánem a potřebné podklady pouze zpracovává. Zadavatel tedy musí mít před vlastním rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky k dispozici zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

V posuzovaném případě zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004, na jejímž základě zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, neobsahuje dostatečný popis skutečností, na základě kterých komise dospěla ke konečnému výsledku hodnocení (a to v rámci kritéria č. 1). Uvedená zpráva tedy nedopovídá požadavku transparentnosti, který je jednou ze stěžejních zásad zadávání veřejných zakázek, a nelze ji tedy považovat za listinu zpracovanou v souladu se zákonem, na základě které by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Uvedená pochybení zadavatele je nutno kvalifikovat jako porušení ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) zákona.

K poznámce uchazeče H & B REAL uvedené v návrhu, že většina referovaných zakázek vybraného uchazeče ještě nebyla dokončena a že počet dokončených referovaných zakázek je srovnatelný s počtem jím referovaných veřejných zakázek, orgán dohledu upozorňuje, že zadavatel v bodě 6.8 zadávací dokumentace pod písm. b) uvádí, že v rámci kritéria č. 1 bude mj. hodnotit „počet a charakter a rozsah obdobných zakázek….. (i současně realizovaných)“. Z uvedené formulace tedy vyplývá, že uchazeči mohli do svých nabídek zahrnout i reference o zakázkách dosud nedokončených.

Jak již orgán dohledu uvedl výše, z předložené dokumentace lze dovodit, že se zadavatel rozhodl nerespektovat doporučení komise prezentované ve Zprávě ze dne 2.12.2003 a o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl na podkladě nového posouzení a hodnocení nabídek (což dokazuje existence další Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004). Dokumentace o zadání veřejné zakázky však neobsahuje důvody, které zadavatele k rozhodnutí nerespektovat doporučení původní komise pro posouzení a hodnocení nabídek a vybrat nejvhodnější nabídku na základě nového posouzení a hodnocení nabídek vedly.

Podle ustanovení § 38 dost. 1 zákona je zadavatel povinen na základě posouzení a hodnocení nabídek komisí rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Ustanovení § 38 odst. 2 zákona pak stanoví, že jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nedopovídá pořadí nabídek podle hodnocení komise, je zadavatel povinen své rozhodnutí písemně zdůvodnit. Odst. 3 cit. paragrafu pak stanoví, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, včetně zdůvodnění v případě odchylného stanoviska od hodnocení komise, zadavatel přiloží ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

Zpráva ze dne 27.1.2004 o „druhém“ posouzení a hodnocení nabídek ani rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2004 však neobsahuje ani zmínku o tom, na základě jakých skutečností se zadavatel rozhodl provést nové posouzení a hodnocení nabídek, resp. z jakých důvodů došlo (byť v rozporu se zákonem) ke změně vah dvou kritérií, což v daném případě vedlo k podstatné změně v systému hodnocení oproti tomu, kterého bylo použito v prvním hodnocení, a dále také důvody, které vedly zadavatele k závěru, že nabídková cena uchazeče H & B REAL je mimořádně nízká. Výběr nejvhodnější nabídky tak nebyl proveden nezpochybnitelným a transparentním způsobem, neboť své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky odlišné od doporučení prvně ustanovené komise pro posouzení a hodnocení nabídek zadavatel náležitě nezdůvodnil, čímž porušil ustanovení § 38 odst. 2 zákona.

Cílem zákona je zajištění nejvyšší možné průhlednosti procesu zadávání veřejné zakázky a fair prostředí při vynakládání prostředků zadavatele, přičemž rozhodnutí zadavatele musí být jednoznačné a srozumitelné a totéž platí i o veškerých postupech souvisejících s výběrem nejvhodnější nabídky, jak vyplývá např. z judikátu Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 11/2000 (viz správní spis). V kompetenci orgánu dohledu je dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky, tedy to, zda postup zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky byl v souladu se zákonem a transparentní (k tomu viz např. judikáty Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000 – správní spis). Jestliže se zadavatel rozhodl využít svého práva a postupoval ve smyslu § 38 odst. 2 zákona, jak sám uvádí ve svém vyjádření k návrhu, měl zdůvodnit výběr nejvhodnější nabídky ve smyslu ustanovení § 38 odst. 1 ve spojení s § 6 zákona, dle které se nejvhodnější nabídkou rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Každé rozhodnutí zadavatele musí být přezkoumatelné především z hlediska objektivnosti hodnocení, a proto i zdůvodnění zadavatele musí tomuto požadavku odpovídat. Zadavatel změnil váhu dvou ze tří hodnotících kritérií, což zásadním způsobem ovlivnilo výsledky hodnocení (viz str. 4 – 5 tohoto rozhodnutí). Pokud zadavatel nesouhlasil s doporučením komise, měl písemně uvést důvody, na jejichž základě k tomuto rozhodnutí dospěl. Jen v takovém případě by orgán dohledu mohl přezkoumat zákonnost a odůvodněnost jeho postupu.

Porušení ustanovení § 31 odst. 1 či ustanovení § 38 odst. 1 zákona, na které poukazuje uchazeč H & B REAL v návrhu na zahájení správního řízení, orgán dohledu neshledal, neboť orgán dohledu se zcela neztotožňuje s názorem jmenovaného uchazeče, že zadavatel byl povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky na základě posouzení a hodnocení nabídek provedeného prvně ustanovenou komisí. Zákon zadavateli právě v ustanovení § 38 odst. 2 dává možnost rozhodnout odchylně od doporučení komise, avšak toto své rozhodnutí musí písemně zdůvodnit takovým způsobem, aby prokázal, že vybral uchazeče, jehož nabídka nabízí pro plnění předmětné veřejné zakázky nejvhodnější podmínky. V šetřeném případě tedy zadavatel nepochybil tím, že nerozhodl v souladu s doporučením prvně jmenované komise, ale tím, že svůj následný postup (tedy rozhodnutí o jmenování nové komise a o provedení nového posouzení a hodnocení nabídek) neodůvodnil a tedy neprokázal, že jím vybraný uchazeč podal nejvhodnější nabídku. Možnost provést nového posouzení a hodnocení nabídek a stanovit si pro tento úkon nový poradní orgán (komisi) zákon zadavateli výslovně nezakazuje, ovšem za předpokladu, že nebude dotčeno některé z jeho ustanovení či zásada transparentnosti.

Závěrem orgán dohledu poznamenává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle rovného přístupu ke všem uchazečům základní zásadou, která musí být za všech okolností zadavateli veřejných zakázek důsledně aplikována. V šetřené případě však hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, neproběhlo zákonem stanoveným způsobem a výběr nejvhodnější nabídky tak nebyl proveden transparentním způsobem.

Podle ust. § 59 písm. a) zákona je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení zákona a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší. Vzhledem ke zjištěnému porušení zákona musel orgán dohledu vyhovět návrhu uchazeče H & B REAL a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušit. Po zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se proces zadávání veřejné zakázky vrátí do stádia před hodnocením nabídek. Hodnocení nabídek pak musí být provedeno podle hodnotících kritérií s původně stanovenými stupni významu (tj. 45%, 40%, 15%).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. PhDr. Vladimírem Juračkou

H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, zast. Ing. Petrem Hurtou

Realitní kancelář Sever s. r. o., Dvořákova 20, 400 01 Ústí nad Labem, zast. Ing. Lubošem Eliášem

ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, 738 01 Frýdek-Místek, zast. Ing. Alešem Samiecem