Jde o hodně, jde opravdu o hodně!

Ivana Haslingerová

      Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) uspořádalo v pražském kině Blaník promítání filmu Martina Durkina "Velký podvod s globálním oteplováním" (“The Great Global Warming Swindle.”).

"Již proběhlo 120 CEPů, ale nikdy dosud na nich nebyl promítán film. Naše zkušenosti s promítáním jsou proto zatím velmi chabé. Film jsem dosud neviděl a znaménka plus či minus si nechám po shlédnutí. O přípravě filmu ale vím od těch, kteří v něm budou vystupovat. Jsem s nimi v komunikaci osobní, z přímých rozhovorů a mailování. Řada z nich je citována v mé knížce "Modrá, nikoliv zelená planeta", jejíž třetí pětitisícový dotisk se dělá. Jestli si někdo odváží zvednout ruku, že si ji ještě nekoupil... (Hrozí s úsměvem prstem do publika.) Tři, to je smutné, tak tamhle se prodává," uvedl promítání filmu prezident CEPu a republiky Václav Klaus

I když zkušenosti s promítáním filmů CEP nemá, rozruch, jaký tento jeho počin způsobil, by mohl závidět i Spielberg s Jurským parkem. Neexistovalo snad žádné periodikum, které by nepokládalo za nutné se k tomuto jeho počinu vyjádřit. Bohužel komentáře byly vesměs plytké. Nikde jsem nezaznamenala ani pokus o polemiku s tím, co se ve filmu opravdu říká. Pouze a  jen kritiku, že jeho tvůrce Durkin užívá "falešné argumenty", aniž se autoři článků snažili alespoň naznačit, které to jsou, a uvést protiargumenty.  Vše bylo psáno přesně podle hesla: "Když dojdou argumenty, je dobrá i sebevětší lež".

Přitom otázky kolem fenoménu globálního oteplování jsou navýsost důležité a dotýkají se života každého z nás. Ať již omezováním nejrůznějšími ekologickými daněmi a zákazy používat to či ono palivo nebo ty či ony lahve, které na nás valí ekologičtí ministři, nebo tím, že se normálně nehystericky uvažující politici stále obtížněji mohou dostat do Parlamentu a do vlády díky mediální masáži ovlivňující veřejné mínění ve prospěch ekologistů. Připomeňme jen, jak se musí podbízet britským ekologům i předseda tamní nejkonzervativnější politické strany, aby se dostal do Sněmovny. Proto není divu, že se realisticky uvažující prezident a jeho okolí "stále více a více děsí hysterie, která vzniká kolem fenoménu globálního oteplování, že se více a více děsí hysterie, která je spojena se snahami něco proti tomuto do značné míry problematickému procesu dělat." Není divu, že "z tohoto hlediska vítají každý příspěvek, který se pokouší vrátit se zpátky na zem a který se pokouší vrátit tuto hysterii ke standardnímu uvažování."

Všichni víme o obrovské popularitě, kterou získal podivným vítězstvím loňský Al Gorův film “The Inconvenient Truth”. Bylo by proto bezvadné, jak požadoval Václav Klaus, kdyby tento Durkinův film, který se pokouší v protiváze k Al Gorovi ukázat tyto věci jinak, koupila naše kina a televize a promítla jej všem našim spoluobčanům, neboť, jak říká pan prezident: "Masa jednosměrně masírovaná je děsivá a hrozná. My, kteří jsme zažili masáže za komunismu, si musíme říkat, že je to v lecčems podobné."

"To není bagatelizace komunismu, jak se mi snaží někteří předhazovat. To je připomenutí, že metody a techniky zamlčování argumentů tu už byly a docela dobře je známe. Je to velmi riskantní a nebezpečné pro celé lidstvo, pro demokracii a pro svobodu. Prosím proto, abychom o těchto věcech vážně přemýšleli a zabývali se jimi. Jde o hodně, jde opravdu o hodně! A jestli to někdo neví, tak doufám, že tento film mu napomůže, aby to začal vědět,“ uvedl před zahájením promítání Durkinova filmu prezident republiky Václav Klaus a šel se posadit do publika spolu s dalšími spolupracovníky z Hradu a přívrženci CEPu

 

Film začal působivou větou Calder Niedge: "Prostě se nám lže." Po té se v něm vědci věnovali otázkám, které jsou podle nich občanům zamlčovány či zkreslovány. Některé byly již známé, některé byly i pro lidi zabývající se ekologickými otázkami nestandardní a nové. Či lépe řečeno nově připomenuté a vysvětlené v novém kontextu.  

Klimatolog Tim Ball se například zamýšlel nad tím, proč vypukla hysterie právě kolem CO2, kterého je v ovzduší pouze 0,054 %. Položil si otázku, proč právě tento plyn začali všichni tak zkoumat a nedávali změnu klimatu spíše do souvislosti s aktivitou  slunečního pole, jako například Corben, který mj. říká, že "slunce je neuvěřitelně zuřivá bestie a v důsledku toho stroj na počasí". Došel k závěru, že odpověď je nejen prostá, ale pro mnohé překvapivá: "Politizaci CO2 nechtěně zavedla Margaret Thatcherová".  Po stávkách horníků a Falklandské krizi chtěla, aby Velká Británie byla nezávislá na uhlí a ropě, a stala se velkou propagátorkou jaderných elektráren. Pro jejich propagaci použila jako správná politička i  módních ekologických argumentů, že nezaneřádí ovzduší CO2 jako tepelné elektrárny. Jenže opozice stočila postupně řeč od jaderných elektráren a začala namítat, že CO2 roste nejen kvůli tepelným elektrárnám, ale díky lidské činnosti vůbec a že působí globální oteplování planety. S tím železná lady nesouhlasila a se slovy: „Dokažte, že to oteplování působí CO2“ dala opozici na výzkum klimatu 170 mil. dolarů. Kdo chtěl dostat tučný grant, musel zkoumat CO2 a tak vznikla celá ta hysterie kolem něj.

Šlo to samozřejmě na mlýn silám,  které jsou proti ekonomickému růstu, které ihned změřily, že s ním roste CO2.  Nastala éra popletených  myšlenek. Byli  dokonce jmenováni radní pro globální oteplování. Přidaly se další země co do investic na výzkum tohoto problému. Při OSN vznikla politická organizace „Globálního panel na klimatické změny“ (IPCC), která platí 2500 vědců. Ti produkují klimatické teorie založené na politické ideologii. Podle japonského vědce zkoumajícího ledovce na Aljašce Scotta dělá IPCC cenzuru připomínek a vypracovává zprávy  na základě připomínek vlád. "Všichni soutěžíme o peníze, stačí vynechat jeden předpoklad a vyjdou výsledky dle přání zadavatele,“ uvedl další vědec Lindze. "Nás normální vědce nepropagující globální oteplování nazývají kacíři a hrozí nám smrtí," uvedl Calder Niedge. „Nastalo vítězné tažení byrokracie pod rouškou ekologismu,“ uzavřel Spenzer.

Film byl zajímavý ještě další věcí. Ball Tim ukázal na grafech, že skutečně zvyšování teploty země a koncentrace CO2 spolu souvisejí. Ale právě opačně, než tvrdí naši duhoví vědci. Každé zvýšení teploty planety je se stoletým zpožděním doprovázeno vzrůstem množství CO2 v atmosféře. Ve 14. století Temže byla v zimě zamrzlá, pak v důsledku oteplování v 15. století nastal slavný věk výstaveb katedrál pěkně v teple a rovněž růst CO2. Na první pohled tedy s teplem nastal průmyslový pokrok a ten vedl k růstu CO2 ve vzduchu. Jenže vědci vysvětlují tento efekt jinak. Chladné moře působí jako lapač CO2. Při oteplování planety a tedy i moří se CO2 začne postupně uvolňovat do atmosféry. Toto je pomalý proces trvající stovky let. Lidé si proto mylně vysvětlují, že CO2  působí oteplení, ale je to právě naopak. V důsledku oteplení se uvolňuje CO2 z moří ven, podobně jako vybublá teplá minerálka, ale pomaleji.  Když koncentrace CO2 roste, teplota začne klesat. Oteplení planety způsobuje nárůst CO2. Kdysi bylo na Zemi desetkrát více CO2.

Nevím, který autor z Respektu či LN byl přítomen promítání filmu v Blaníku. Ti, kteří o něm informovali, na něm být ale určitě nemohli. Z jejich článků jde pouze vyčíst, koho nesnášejí, a také to, že se neorientují ve faktech. Kdyby byli přítomni promítání, nemohli by napsat: "Klaus uvedl film popírače klimatických změn," neboť  klimatické změny film nepopírá. Naopak tam velmi zevrubně  vědci ukazují grafy o průběhu klimatických změn takřka až do doby ledové a konstatují, že se "klima  vždy měnilo". Na rozdíl od našich ekologistů ale zdůrazňují, že dlouhodobým a zásadním faktorem klimatických změn  je Slunce, a nikoliv CO2, kterého je v ovzduší pouhých 0.054 % a jehož obsah v něm souvisí s teplotou moří, které kromě slunce ovlivňují klima planety prvořadě.

Čekala jsem proto, že film rozpoutá odbornou diskusi o tom, zda lidé mají na klima větší vliv než slunce a moře a co se s tím dá v tom případě dělat. Naši ekologičtí komentátoři na místo toho ale preventivně rozpoutali výpady proti všem, kteří se odvažují mít jiný názor na mediální hysterii spojenou s fenoménem „globálního oteplování" než má jejich idol Gore. Dokonce někteří klesli tak daleko, že přirovnávají autory filmu "Velký podvod s globálním oteplováním" k nacistům, kteří slepě následují svého Vůdce Václava Klause, zatímco pro Ala Gora mají chválu a nevadí jim dokonce ani to, že ignoruje faktické nepřesnosti.  Je to pochopitelné, neboť prezident Klaus jim uvedením tohoto filmu ničí jejich dobře placenou show kolem změny klimatu.

Tvůrce filmu Durkina staví komentátoři mimo debatu  ne tím, že by vyvrátili to, o čem film je, ale vymyšlenou lží, že je popírač holokaustu. Je to jednodušší, než diskuse o faktech. Nevadí jim, že tuto lež, že "Režisér Durkin popíral zprávy o genocidě ve Rwandě," původně vnesl do českých medií anonymní autor článku na stránkách Hnutí Duha a přebírají ji bez jakéhokoliv ověření dokonce i redaktoři Respektu a LN.  Vůbec se nesnažili ověřit si,  kdo tento článek, který navíc s filmem o globálním oteplování nemá nic společného, psal a o čem byl. Zjistili by totiž, že článek nepsal  Durkin, ale novinářka BBC Fiona Fosterová, a že článek nepopíral genocidu ve Rwandě, ale pouze upozorňoval na mediální označování násilí jedné znesvářené strany (Hutuové) za genocidní, zatímco druhá strana (Tutsiové) byla vykreslována jako oběť.*)  A je vrcholem, že ani autor článku v LN neměl odvahu tuto lživou dezinformaci podepsat. To jsme to dopracovali, když 17 let po pádu komunismu otiskují "seriozní" noviny anonymy. Nikomu se neodpovídající Hnutí Duha si to může dovolit. Je ale velmi smutné, že články těchto anonymních zbabělců přebírají média, jako LN, které si mají všechna fakta ověřovat minimálně ze dvou zdrojů, pokud se chtějí řadit k seriózním deníkům.

Naši komentátoři kritizují Martina Durkina též za to, že již v roce 1998 vyrobil televizní seriál "Against Nature", v němž argumentoval, že "ekologická opatření poškozují rozvojové země a ekologické organizace jsou imperialistické". To je ale pravda. I tento jeho film upozorňuje na to, že "princip předběžného opatrnictví", který ekologisté prosazují,  dopadá nejvíce na nejchudší. Prosazování solárních panelů v Africe a zákaz těžby uhlí je pro běžné obyvatele katastrofa, neboť jsou třikrát dražší a lidé na jejich pořízení nemají peníze. Proto film konstatuje, že tento princip je "záludná bestie". Zakázat lidem topit uhlím z ekologických důvodů si může dovolit vláda jen tehdy, když jim nabídne srovnatelně drahou náhradu. Jinak ať mlčí a dá peníze na výzkum ekologických zdrojů paliv, a to jen tehdy, má-li peněz nazbyt
  Nemohu se nevyjádřit ještě k poslední věci, která našim žurnalistům vadí - že před zhruba dvaceti lety Durkin patřil do skupiny trockistických marxistů RCP, které komentátor Guardianu označil slovy „obskurní a potrhlá sekta“. To samozřejmě vadí každému slušnému člověku, protože trockismus je ten nestrašnější druh komunismu, který je podle u nás platných zákonů zločinný a zavržení hodný. Chápala bych proto jejich rozhořčení, kdyby jim vadily tyto zločinné manýry i u jiných. Nechápu, že jim nevadí, když se k němu veřejně hlásí jejich kolega Petr Uhl, že ho propagoval zezelenalý Joshka Fisher, Jo Leinen, Golda Mayerová, Pier Elliot Trudeau a dokonce jeden z otců Evropské unie Altier Spinelli, kterého to navíc nejen neopustilo, když dospěl, ale kterému se podařilo vtisknout tuto zločinnou ideologii celé moderní Unii. Je to asi tím, že tuto ideologii zastává většina enviromentálních aktivistů. Jinak by muselo Hnutí Duha razantně vystoupit proti evropské integraci. Inklinace environmentalistů k levici jsou si ostatně vědomi i naši žurnalisté, kteří stále vyčítají Straně zelených, že není dostatečně levicová. Frank Furedi dnes není ani zdaleka tak levicový, jako většina evropských zelených. Frank Furedi, který tak leží mnohým ekologistům na srdci  je profesorem sociologie na Kentské universitě, je autorem mnoha odborných knih o vzdělání a výchově a od sedmdesátých let se  neangažuje v žádné politické straně. Protože ředitel Hnutí Duha, Petr Machálek, vystudoval politologii a sociologii na brněnské Fakultě sociálních věd, je nemyslitelné, že by to nevěděl. Představovat Fuderiho dnes jako zapáleného a v ultralevicové politice angažovaného revolučního extrémistu je od něj trestuhodná úmyslná lež. A lež se nesmí stát  nástrojem diskuze.

Aby mi bylo rozuměno, osobně neomlouvám mladistvý levicový radikalismus u politiků a pokládám ho za důvod k  jejich politické celoživotní diskvalifikaci. Výše uvedené politiky bych nikdy do funkcí nevolila, ale pokud jde o diskvalifikaci v profesních odborných vědeckých pracích, tam  jde politika mimo hru. Rovnice v matematice platí stejně za komunismu jako za kapitalismu. A platí stejně, ať je odvodí marxista či buržoa.