Růže Natálie Kocábové

Losef Louda

Natálie Kocábová je známá spíše jako zpěvačka.  Také jako dcera Michaela Kocába. To první jí jde k duhu, to druhé jak kdy, i když to už bude napořád. Ona se však chce vidět také jako spisovatelka. Její první básnická sbírka „Slyšíš mě?“ vyšla v Mladé frontě v edici Česká poezie už v roce 2002, prózy Monarcha Absint (2003) a Schola alternativa (2004) v edici Česká próza, ji ocejchovalo literárním a básnickým talentem. Mladé frontě zůstala Natálie Kocábová věrná, MF zůstala věrná  jí. Následovalo vydání "Někdo je v domě" – to v roce 2005. A nyní "Růže" s podnadpisem "Cesta za světlem".

„Někdo si může myslet, že to je román pro ženy, ale to tak není. Je pro všechny! Nejsem na dlouhé řeči, jsem na psaní,“ prohlásila spisovatelka.

Co tedy  Růže je jedním slovem? „Jedním slovem? Surrealismus!“ pravila Natálie s odkazem, aby si ji tedy každý přečetl.  

Jedním z kmotrů byl Lubor Dohnal - profesor z FAMU, kde Natálie studuje na filmové a televizní fakultě.

Nejprve vysekl Natálii poklonu, že více než studentkou, že je již kolegyní. Pak uchopil její Růže, s tím, že něco přečte z náhodně otevřené stránky. Když se však jal předčítat, nenašel brýle. To  oba tak rozesmálo, že i on vzkázal potencionálním čtenářům, aby si to přece jen přečetli sami.

 Natálie Kocábová se svými knihami

Na pozvánce na křest  Růže v pražském Retro Music Hallu, bylo napsáno, že se jedná o úplně poslední knihu Natálie Kocábové. Ona ale na křtu samém řekla: „Možná tak za pět let, budu ale psát pro děti!“ A na důkaz, že to umí, sáhla po jedné knížce a všem přítomným začala předčítat ze svého pohádkového světa dětí…

Fota autor (www.fotomotiv.cz)