Finanční perspektiva  EU by se neměla stát právně ústavním dokumentem

Ivana Haslingerová

Jan Werich: "Je dobré bydlo býti bidelníkem"

Přesně na tuto větu ze scénky Jana Wericha jsem si vzpomněla na panelové diskusi, kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky na téma "Rozpočet versus strukturální politika Evropské unie". Diskuse, kterou  moderovala Soňa Vašků z oddělení pro evropské otázky Senátu ČR, měla sloužit k orientaci ve výši plateb ČR do rozpočtu EU a čerpání peněz zpět pomocí strukturálních fondů.

Hosty diskuse byli výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach, Kateřina Mrázková a Lenka Porubová z Národniho fondu Ministerstva financi ČR a Miroslav Daněk z odboru "Rámce podpory Společenství", Ministerstva pro místní rozvoj ČR. (zleva)

Členské státy EU se zavázaly poskytovat do rozpočtu EU minimálně 1 % ze svých hrubých domácích produktů (HDP). Nejde o položku malou, neboť rozpočet EU z peněz takto získaných od všech 25 států činí 8 100 865 mil. €. Členské státy unie vedou v současnosti spory, zda mají přispívat do rozpočtu  pouze jedním či 1,24 procenty HDP a o to, jak tuto částku v příštích sedmi letech rozdělit. Pro každou zemi je totiž výhodnější jiné číslo. Šest nejbohatších zemí chce přispívat pouze 1 % HDP, neboť si spočítaly, že po rozšíření EU jsou již čistými plátci. Naopak Itálie bojuje  o 1,14 % HDP. Pro naši zemi například platí, že kdyby byla přijata podmínka přerozdělovat 1 % HDP, odváděla by   931 mil € a získala za předpokladu, že by se podařilo čerpat v maximální výši, 350 mil €, kdyby se přerozdělovalo 1,15  % HDP odváděla by 1071 mil € a získala 402 mil €, kdyby to bylo 1,24 % HDP odváděla by 1155 mil €  a získala 433 mil €. Z toho se zdá, že nejlepší pro nás by bylo, kdyby se přerozdělovalo 1,24 % HDP. Proti tomu ale stojí další rozšíření EU v roce 2007 o tři velmi chudé státy, Bulharsko, Rumunsko a  Chorvatsko a tlak na výdaje do Turecka, Albánie, Bosny-Hercegoviny, Srbska a Makedonie. Což nás postupně zařadí mezi čisté plátce. Je proto zajímavé slyšet, jak toto dilema hodlá naše vláda rozhodnout a jak se hodlá účastnit národohospodářského plánu EU na léta 2007-2013 - tzv. "Finanční perspektivy EU"

Lenka Porubová uvedla, že naše vláda chtěla v roce 2004 čerpat maximální limit 4 % HDP  z fondů EU a proto zaplatila  1,24 % HDP.  V roce 2004-6 prý máme získat 2,6 mld € tj. 2,7% HDP po přepočtu na tři roky.

Petr Mach na to glosoval, že loni vydala EK zprávu o strukturálních fondech za rok 2003. Podle údajů ministerstva financí z ní plyne, že ČR čerpala z fondů EU  0,22 mld €, což jsou dvě promile HDP a nikoliv 4 %, které mohla získat. Přitom země s prakticky týmž počtem obyvatel, Řecko a Portugalsko, čerpaly nad rámec 3,4 mld €, Irsko s méně než 4 miliony obyvatel čerpalo 1,5 mld €. "Nemyslím si, že do roku 2006 dojednáme něco takového, abychom se stali čistým  příjemcem, neboť rozšíření EU o tři velmi chudé státy, Bulharsko, Rumunsko a  Chorvatsko povede k tomu, že v letech 2007-13 dostanou tyto státy čistý příjem a to se odrazí i na naší pozici. Přitom bude sílit tlak na výdaje do Turecka, Albánie, Bosny-Hercegoviny, Srbska a Makedonie. Představa o dlouhodobé úloze EU jako dárce peněz je proto nesmyslná a měli bychom již nyní platit na přerozdělování nejvýše 1,1 % HDP a po roce 2013 jen 1 % HDP, neboť pak se dostaneme do pozice čistých plátců, jako je nyní těch šest rebelujících vyspělých zemí," uvedl Mach.

"Kdyby to bylo na mně, tak by ten nesmyslný penězovod do Bruselu a zpět vůbec zrušil," říká Petr Mach při vysvětlování toku peněz do Bruselu a zpět z Bruselu

"Zásadním způsobem tento problém závisí na ratifikaci evropské ústavy, která zahrnuje odstavec o pravidlech rozdělení  z principu jednomyslnosti na většinové hlasování (podle počtu obyvatel). Pro staré země bude tedy po ratifikaci snadné přehlasovat nové. Přijme-li se evropská ústava, bude "Finanční perspektiva EU" pro nás právně závazná a je proto nesmírně důležité znát, o co vlastně jde, neboť je to o tom, jak rozdělit peníze vytvořené v EU. Ať již nakonec dopadne vše jakkoliv, je v každém případě vidět, že toto číslo závisí na mnoha proměnlivých premisách a nemělo by se to rozhodně dávat závazně do ústavy. Finanční perspektiva by se neměla stát právně ústavním dokumentem. I to je jedním z důvodů, proč nevolím evropskou ústavu," zdůraznil Petr Mach.

Ať již se vláda rozhodne platit 1,24 či 1,00 % HDP do rozpočtu EU, v každém případě žádný stát, včetně nás, částka kolem 1 % HDP nemine. Je proto důležité umět čerpat tyto prostředky zpět alespoň těch několik let, než se staneme čistými plátci. Čekala jsem proto, že se na panelové diskusi dozvím, že na ministerstvech přišli už konečně na to, jak začne ČR čerpat zpět na rozvoj regionů alespoň část peněz, které platí do rozpočtu EU, a pokládala jsem za dobrý nápad uspořádat na toto téma diskusi s odborníky z ministerstev, neboť zatímco evropskými komisemi a sekretariáty hýbe kromě debat o evropské ústavě národohospodářský plán EU na léta 2007-2013 - tzv. "Finanční perspektiva EU" - veřejným debatám u nás toto navýsost důležité téma uniká. Dozvěděli jsme se tam ale pouze, že naše ministerstva pilně pracují, budují komise a koordinační výbory na čerpání z fondů EU pro regiony. Přesně podle návodu Jana Wericha: "A jestli ještě nezačali problém řešit, určitě již existuje nějaká komise, která shání budovu, neboť je dobré bydlo býti bydélníkem.."  

Miroslav Daněk z ministerstva pro místní rozvoj radostně informoval přítomné, že 2.3.2005 byly v usnesení vlády č. 245 definovány kroky pro čerpání peněz ze strukturárních fondů EU. (Ne nespletla jsem letopočet. Rok po vstupu činíme kroky, zatímco Polsko se raduje, co již dostalo...!) Bude prý utvořen čtyřicetičlenný Koordinační výbor, který bude dohlížet nad nastavením národního rozvojového plánu do roku 2013. Výbor bude tvořen zástupci klíčových resortů na úrovni náměstků ministrů,  vicehejtmanů pro regionální politiku, zástupců vysokých škol a neziskových organizací.  Bude mít pět pracovních skupin a scházet se bude přibližně jednou za měsíc. Dne 9.5 bude mít první jednání o tom, jak bude pracovat. Zpracovatelem národního rozvojového plánu ale nebude tento mohutný výbor, ale VŠE a Vysoká škola báňská. Přitom již 14.7.2004  bylo zveřejněno EU, co a jak bude platit pro strukturní fondy.  Naše vláda ale až 2.3.2005 učinila kroky pro  čerpání peněz z nich a jak sdělil pan Daněk, do 31.8.2006 se musí stihnout toto v ČR schválit a  od 1.1.2007 bude odstartována implementace pro čerpání peněz. Pikantní na tom je, že právě v tomto roce mají být přijaty tři chudé státy, Bulharsko, Rumunsko a  Chorvatsko  a ekonomové se shodují v tom, že od té doby budeme zařazeni mezi čisté plátce, neboť průměrný HDP EU se sníží a náš relativně vzroste a budeme patřit mezi nejbohatší státy unie.  Takže než naši ministerští bidelníci vybudují výbory, jejich činnost bude stejně k ničemu a bylo by rozumnější, aby se zabývali něčím užitečným, když už neumějí vyplnit včas žádost o peníze. A co je horší, že dokonce uvažují, že by i tyto neuvěřitelné prostoje mohli nestihnout: "Pokud bychom to nestihli zpracovat do 31.8.2006, nastane zpoždění, které by ČR pocítila na financích.  Dokumenty jsou  sice již dávno zpracovány, ale díky dění ve vládě byly podpory o půl roku odloženy. Dění ve vládě  nepřispělo k čerpání financí z fondů," uvedl Daněk. Člověka napadne jen kacířský dotaz, zda by za to neměl být někdo hnán k odpovědnosti přesně podle hesla pana Zemana: Padni komu padni.

 Je štěstí, že celý hloupý a zbytečný boj  probíhá jen o cca 1 % rozpočtu.

"Penězovod Brusel – Praha – regiony bude tvořen 1 % HDP.  Dá se s tím žít, i když strukturální fondy pokládám za nepovedené. Podstatné je hlídat, na co budou peníze použity a  je proto zajímavější, než sám boj o desetiny procent HDP, znát strukturu toho, co se s touto položkou udělá. Pokusil jsem se proto dešifrovat, co stojí za jednotlivými nadpisy kapitol "Finanční perspektivy EU" neboli, co EU s penězi získanými od jednotlivých států udělá. Dospěl jsem k závěru, že je to hra s nulovým součtem, neboť něco se získá vždy na úkor někoho jiného. Zatím bylo 40,7 % poskytováno na zemědělskou politiku, 33,7 % na strukturální fondy a 25,6 % na ostatní problémy. A právě zemědělská politika je diskriminační pro malé státy a měla by se změnit. Bohužel naše vláda nepozvedá hlas.  Na zemědělské dotace na nákup obilí dala vláda  2,8 mil. € , aby vyhnala ceny  na nákup obilí dle směrnic EU. Týden se například projednávaly v EK otázky cukerného pořádku, které nás výrazně poškozují, a zatímco Španělé i Maďaři protestovali, naše vláda se diskuse nezúčastnila. Zlobíme se proto na ni,"  uvedl Mach

Mach dále dešifroval eurospeak Evropské komise (EK), aby vysvětlil, co se ve skutečnosti za honosnými názvy jednotlivých kapitol "Finanční perspektivy EU" skrývá a co chce EK s penězi, které vybere od jednotlivých států, podniknout:

Za nadpisem "Konkurenceschopnost  a nezaměstnanost" jsou  podle Macha ukryta školení a korupce, neboť příspěvky od EK dostávají vybraní podnikatelé a dokonce má vzniknout nový fond na pomoc zemím s nižším tempem růstu, i když jsou bohaté. Přitom EK se dala slyšet, že  její výdaje se mají zvýšit z 8 na 16 %, aby se zvýšila konkurenceschopnost a snížila nezaměstnanost. Proti tomu je nutné bojovat! Je to velice neefektivní podobně, jako byl projekt Leonardo, na jehož provoz stát poskytoval  víc prostředků, než od této instituce dostal zpět.

Pod pojem "Soudržnost" je ukryt návrh EK poskytnout 50 % na podporu novým chudším zemím, ale i těm, které křičí, že na ně nedosáhnou. "Finanční perspektiva EU"  je hra s nulovým součtem. Předurčuje, kdo je dárcem a kdo příjemcem a navíc nepřesně. V roce 2003  dostaly čtyři země následné dotace na hlavu:  Španělsko 200 €, Irsko, Řecko a Portugalsko 400 €. Irsko navíc zemi rozdělilo účelově na regiony a dostalo ještě přidáno. My dostaneme do roku 2006 na hlavu pouze 25 €. Z toho je vidět, že princip solidarity není hlavní princip EU.

"Ochrana přírodních zdrojů" je pro nás nejvíce neefektivním výdajem, který zatěžuje rozpočet.  Navíc je to nerealistická perspektiva. Spadají sem některé programy, které zasahují nejen do zemědělství ale do chráněných oblastí, což znamená pro všechny země dodatečné výdaje. Zemědělské dotace jsou neefektivní a pod trvale udržitelným  růstem se skrývají regionální dotace.

Nadpis "Občanství, obrana, spravedlnost" pod sebou skrývá federální ministerstvo vnitra z eurospeaku. V národních sborech se 10 % důstojníků bude podle něj učit na evropských policejních školách.

Pojem EU jako "Globální partner" v sobě ukrývá po překladu federální ministerstvo zahraničí a obrany. EK chce zvýšit o 10 % financování  akcí EU v Africe a dotace palestinské samosprávě.

A v neposlední řadě jsou zde "Administrativní výdaje". Z peněz strukturálních fondů byla například vyrobena brožura tištěná na třistagramovém křídovém papíře, jejímž jediným tématem je to, jak dosáhnout jakési JPD2. Nechci toto plýtvání s penězi. O takto čerpaný rozpočet nemáme zájem a každé euro vydané na úkor toho, co můžeme z rozpočtu čerpat, je podle Macha nežádoucí.

 "Z výše uvedeného vyplývá, že rozpočet EU  je v rozporu se subsidiaritou. Drtivá většina toho, na co jdou finance EU, je taková, že by si to stát uměl udělat sám.  Čím méně budeme přispívat do rozpočtu EU, tím lépe pro nás. Pro ČR by bylo lepší, kdyby nemusela nic platit a nemusela o nic žádat. Kéž by se objevila i u nás baronka Thatcherová a zvolala: 'I want my money back!' " povzdychl si na závěr Petr Mach.

Británie má dojednanou částku peněz, které se jí vracejí  díky výše citovanému výroku Lady Thatcherové.