|
|
|---|
|
| Václav Klaus: "Nastal konec světa!" Ivana Haslingerová
"Minutu po té, co jsme objevili projednávání zákona o evropské regulaci chemického průmyslu v Evropského parlamentu (EP), se nám zdálo, že nastal konec světa. Proto jsme se rozhodli o něm uspořádat seminář," uvedl diskusi na téma ,Evropská regulace chemického průmyslu: Rozhoduje EU lépe než národní stát?‘“ prezident republiky Václav Klaus V EP totiž prošel druhým čtením zákon o regulaci chemického průmyslu (REACH), na jehož základě se musí o chemických látkách, kterých se vyrobí nad jednu tunu ročně, shromáždit všechny dostupné informace. Registrace každé takové nové látky vyjde v průměru na 1 mil. Kč. Dle odhadu ministerstva životního prostředí budou přímé náklady s registrací těchto látek pro celou ČR činit 7 mld. Kč a nepřímé náklady mohou být až o řád vyšší. Což znamená, že malé a střední průmyslové podniky nebudou v důsledku toho moci inovovat výrobu ani vyvážet do zemí EU, výrobky se zdraží, výroba začne stagnovat a nastane propouštění zaměstnanců. Ale i velké podniky se v porovnání se světem začnou stávat konkurence neschopnými, neboť místo do inovací budou investovat do registrací. Podle Severské rady budou chemické podniky EU nuceny investovat do tohoto projektu 28 mld. €. Odpovědnost europoslanců za schvalování takových nesmyslů jako REACH je podle prezidenta republiky nekonečná. Jenže páni europoslanci jakoby neviděli, jak oslabí nejen ČR, ale celou EU jeho zavedením. Jakoby neviděli, jak zdraží produkty všech evropských firem, jak budou světové firmy vyvážet své produkty mimo země EU, protože uvnitř společného trhu nebudou schopny konkurence, jak jejich modernizace bude zaostávat podobně, jak jsme to zažili, když jsme žili za železnou oponou. Oni mají totiž důležitější starosti. Náš eurokomisař Špidla v rámci boje proti škodlivému záření podal dokonce iniciativně návrh "zákona na regulaci slunečního svitu" a není divu, že na takové podružnosti, jako na desítky Na semináři vystoupil Karel Bláha, ředitel odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí a vedoucí delegace ČR v pracovní skupině Evropského parlamentu (EP), Vladimír Železný, poslanec EP, Jan Zahradil, poslanec EP, a Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu. (zprava)
Karel Bláha potvrdil, že podle nařízení "Registration Evaluatin Authorisation Chemical" (REACH), které vypracovala Evropské komise (EK), se musí o chemických látkách, kterých je vyrobeno nad jednu tunu ročně, shromáždit všechny dostupné informace. Tyto informace bude navíc shromažďovat a řídit "Evropská agentura pro chemické látky" se sídlem v Helsinkách, nikoliv jednotlivé země. Účinnost tohoto "Já nemám žádný názor, já jsem státní úředník, chemik a toxikolog," uvedl Karel Bláha Pan Bláha uvedl, že registrace nové látky vyjde až na 10 mil. Kč a že existuje asi 90 000 látek. Přitom staré látky nebudou z gruntu testovány, i když asi o 90 % z nich se neví skoro nic, podobně jako o těch nových. Přímé náklady s registrací látek budou činit 7 mld. Kč, výrobce chemických specialit ale přijdou náklady až na 11 mld. Ministerstvo odhaduje, že nepřímé náklady mohou být až o řád vyšší a malé a střední podniky nebudou v důsledku toho moci inovovat výrobu. I přes tyto obrovské peněžní sumy a zaostávání v inovacích registrace a vyhodnocení chemických látek jsou podle Bláhy kladné prvky, neboť "Se zákazem DDT to není zdaleka tak jasné. Četl jsem, že zakázání DDT byl největší omyl, neboť počet nemocných malárií dramaticky roste. Zastavení výroby DDT podle údajů světové zdravotnické organizace ohrozilo 2,1 mld. lidí žijících v riziku výskytu komárů a 1,5-2,7milionů z nich zemře v důsledku toho na malárii. Jihoafrická republika uvádí například šestinásobné navýšení onemocnění malárií ze 4 117 v roce 1995 na 27 238 v roce 1999. To vede k vážnému zamyšlení, co kdy použít a proč. Je to naprostý rozpor s Vaší literaturou. Asi čteme každý jinou. Pro mne názvy jako "Evropská agentura pro chemické látky", "Rada pro konkurenceschopnost" jsou tak neuvěřitelné, že nevěřím, že existují. Pan ředitel Bláha je pokládá za samozřejmé a žije si v tomto světě, zatímco pro nás je to svět naprosto cizí. Co je základní myšlenkou REACHu? Já myslel, že se na nás řítí hrůza z jedovatých látek a vy ministerští úředníci nás chcete zabezpečit, neb normální metody nestačí, ale ono tomu asi tak není," reagoval pan prezident na přednášku pana Bláhy Podle Ladislava Nováka regulace v chemickém průmyslu existovala již dávno. V únoru 2001 vznikla Bílá kniha a pak tvar legislativy REACH, jehož dopad na českou chemii bude podle něj činit v průběhu 11ti let 6 mld. Speciálně pro nové státy EU to bude znamenat vyšší náklady než pro stávající, neboť je nutné zavést nový "Zápasíme s povědomím o chemii, že pouze škodí, ale ona přitom zaměstnává v ČR 100 000 a v EU 2 miliony lidí. Probíhá v ní nejvíce inovací a dodává suroviny do dalších odvětví, která jsou při ohrožení chemického průmyslu rovněž ohrožena. Zavedením REACHu nastane hurikán - 14 600 přijde o práci, v malých a středních podnicích ještě o 25% víc, nastane pokles produkce o 33 mld. Kč, náklady MPSV na nezaměstnanost se odhadují na 16 mld. Proto se náš svaz snažil v EP lobbovat proti REACHu, ale při rakouském předsednictví přešlo vše do druhého čtení. O přerušení legislativní procedury požádalo již Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Německo. V Německu protestuje 20 000 malých a středních podniků a naše je budou podporovat. Je smutné, že v USA vkládají prostředky do výzkumu, v EU do regulací," uzavřel Ladislav Novák "Bylo by dobré hledat partnery. Když slyšel polský předseda vlády, s nímž jsem jednal na Hradě, že jdu na tento seminář, prohlásil, že má na zákon o evropské regulaci chemického průmyslu stejný názor a měli bychom se spojit jako proletáři, pardon, chemici všech zemí," reagoval na slova pana Nováka prezident Václav Klaus.
"Já spolu s osmi kolegy z ODS jsme byli proti REACHu z důvodů ekonomických, vědeckých, mezinárodně smluvních, kompetenčních, politicko-ideologických," říká Jan Zahradil EU produkuje 34 % chemikálií světa a činí to 2,5 % jejího rozpočtu. Přitom 95% produkce tvoří malé a střední podniky. V EU je v chemickém průmyslu zaměstnáno 1,7 mil. lidí, další tři miliony nepřímo. Před rokem 1981 bylo na trhu 30 000 látek a do roku 2005 vzniklo 30000 nových a 4000 meziproduktů. Dopady vzniklé zavedením REACHu se budou pohybovat v desítkách miliard €. Podle Severské rady budou chemické podniky nuceny investovat do tohoto projektu 28 mld. €. Řada podniků zmizí proto z trhu a vzroste nezaměstnanost a rovněž ceny produktů.
Mezinárodně smluvní podmínky jsou v rozporu s pravidly světové obchodní organizace. Japonci jsou zneklidněni, že nebudou dovážet do zemí EU. To by bylo pro Evropu velice špatné. Jen počítačový mikročip je složen ze 100 součástek a na jeho vývoj trvající 10 let je potřeba 50 tun chemikálií a pak je dva roky na trhu. Legislativa politické korektnosti je motivována ideologicky Politici splní poptávku i když je to nesmysl. Rozjede se nekonečná spirála legislativy, která se koncentruje do oblasti ochrany životního prostředí a zákazníka. Je to výraz lobbyzmu. Malé a střední podniky budou vozit své chemikálie mimo země EU. A to vyhovuje velkým koncernům, které si ochrání trh v evropských zemích. Podle Vladimíra Železného nikdo v plénu EP netušil, co schvaluje. Poslanec Clark z Britské konzervativní strany vznesl proto námitku, že je hlasování neplatné, pokud komisař neřekne, co je vlastně schvalováno. Komisař pravil, že to neumí, neboť těch 1100 stran nestačil přečíst a nakonec usoudil, aby "Jaký bude mít REACH dopad na Evropský chemický průmysl exaktně sice nikdo neví, ale ví se již nyní, že vzniklo 1000 stran regulačního monstra. Tíhu testování chemických látek toto monstrum přenese ze státu na výrobce. Přitom jde o veliké peníze. Jeden test stojí v průměru 800 000 Kč, což sníží konkurenceschopnost evropských výrobců. Chemický průmysl v EU přitom produkuje 360 mil. €, francouzská farmacie 131 000 €. Chtěl bych být členem chemické laboratoře," říká s úsměvem Vladimír Železný. Náš snaživý poslanec Rouček REACH podpořil, řekl, že neschválení tohoto projektu by byla ostuda, jakou vyvolalo neschválení ústavy. Promítne se to prý do postavení nevládních organizací v NGO. Měl pravdu v tom, že REACH postavení NGO skutečně upevňuje. Dne 22.10.2005 podal evropský komisař návrh na zařízení, které by mělo registrovat NGO. Sedmkrát byl k tomu uspořádán panel auditorů a nakonec v Bruselu vzniklo 3311 poradních orgánů. Kdo je vlastníkem, za co je EK platí, nikdo neví. V praxi to funguje tak, že se pár kumpánů domluví, utvoří skupinu pro či proti něčemu podle toho, kde leží peníze. Pak jsou účastníky jednání na téže úrovni jako obce a to bez odpovědnosti za výsledek a nikdo je nekontroluje. Podnikatelé platí v podstatě výpalné. "Nyní tedy NGO od EU dostanou dárek. Však se staraly o jeho prosazení. Ve své mailové schánce jsem měl přes dvě stě výzev typu, že to nebudu mít jednoduché, když byl přijat REACH, že jsem je velmi zklamal, když jsem nepodepsal požadavky Greenpaece, že by chtěli znát, jak budu hlasovat... Bojují takto pomocí spamů poslancům," zlobil se Železný. Podle Železného je REACH nejmonstróznější podnik regulačního běsnění. Zelená poradkyně se dme pýchou. Máme už regulaci vody, ale bude další: "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu?" Ten mužský živel je gendrově korektní. veverky předbíhají dobu, ale Železný to v tom ještě nepoznal. Důraz na prominentní postavení NGO interpretovanou europeisty jako veřejnost je horší věc. Je nás víc, kdo s tím bojujeme.
"Jsem ubezpečen, že u poslanců EP převládá pocit své nadřazenosti nad národními parlamenty. Poslanci nabyli dojmu, že jsou víc, než jsme my, normální smrtelníci. Odpovědnost schvalování takových nesmyslů jako REACH je ale nekonečná. Jako přísný ekonom bych se chtěl profesorsky podívat na metodologii všech výpočtů. Vsadil bych se, že uvedená čísla budou o jeden až dva řády níže. Bláha prozradil uvažování lidí, kteří zavádějí věty typu: "Já si myslím, že tam jistý benefit bude." Já na to říkám, že jeden ze základních termínů ekonomie jsou "náklady" a kdybychom dali peníze jinam, přinesou "jistý benefit". Vysvětlení pana Bláhy nás proto neuspokojuje," uzavřel důrazně Václav Klaus |
Prezident republiky Václav Klaus moderoval v pražském Autoklubu seminář Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) na téma „Evropská regulace chemického průmyslu: Rozhoduje EU lépe než národní stát?“ Celý průběh semináře potvrdil, že šlo o skutečně vážné téma dokumentující další košatění už tak rozkošatělé byrokracie v EU, jejíž důsledky tvrdě dolehnou na naše podnikatele v chemickém průmyslu.
miliard korun vyhozených oknem z rozpočtu nějaké vzdálené ČR nemá čas. Když se podobné nesmyslné zprávy donesou k uším ekonoma Václava Klause, pak se už nemůžeme divit, že má pocit, že nastává konec světa. Až se začtete do sdělení řečníků, získáte ho zřejmě také:
zákona o evropské regulaci chemického průmyslu, k němuž přišlo dosud přes 4000 pozměňovacích návrhů, předpokládá Bláha k prvnímu čtvrtletí roku 2007. Členské státy prý byly dopisem vyzvány, aby účinně spolupracovaly a naše republika se k tomuto programu přihlásila. Dne 13.12.2005 nastala politická shoda v této otázce a 5. 10. 2005 byl v Kongresovém centru uspořádán velký seminář na toto téma. Vláda prý pokládá za správné, že legislativa bude koordinována a každému bude měřeno stejným metrem. Jinak prý dochází k excesům, že jedna země pokládá tutéž látku za nebezpečnou a druhá ne. Komise nebude zatížena politickou odpovědností i když ve finále zodpovědná bude. 
neznalost o působení chemických látek vede k velkým problémům. Například DDT sice zbavilo Afriku malárie, ale decimuje prý tam nyní zbytečně celé kmeny, přestože byla zakázáno. 
systém značení a balení látek. Obzvlášť postiženy budou malé a střední podniky, které dosud většinou ani nevědí, že REACH existuje. Přitom jeho zavedení bude pro ně znamenat až 80 % nákladů. To vše bude mít nepříznivé následky pro konkurenceschopnost, nemluvě o tom, že sociální dopady nejsou dosud doceněny. 
Podle Jana Zahradila je REACH postaven na principu presumce viny neboli na principu předběžné opatrnosti. Každá chemická látka už tím, že existuje, je podle něj vinna záporným působením na společnost a je potřeba prokázat její nevinu. O REACHu se píše jako o nesložitějším legislativním návrhu EU vůbec. Bylo předloženo několik tisíc pozměňovacích návrhů, hlasovalo se o tom přes 12 hodin. Návrh byl nakonec přijat poměrem 2:1 - 407 poslanců bylo pro, 155 proti a 41 se zdrželo hlasování. 
Bez protihodnoty nepůjde REACH provést. Zastánci nabízejí zlepšení životního prostředí a zdraví. Nepředložili ale analýzu že tomu tak bude. Emocionální argumentace, že REACH zachrání životy lidí vycházela ze studie Světové banky, která ale měla na mysli chemikálie ve třetím světě a otravy jimi. Nikdo navíc neprokázal, že po zavedení REACHu bude EU efektivněji chráněna než kdyby to prováděly samy národy.
to okomentoval předkládající poslanec jakkoliv, parlamentem to musí stejně projít. 
Komisař Špidla v rámci boje proti škodlivému záření podal návrh "zákona na regulaci slunečního svitu." Další návrhy, které stojí za povšimnutí: "Regulace dovolených, aby byly pravidelně rozprostřeny v roce", "Zákaz nočních letů letadel nad zeměmi EU", "Jak zamezit samičkám evropské zrzavé veverky, aby se přednostně nepářila s americkou šedivou" a to jsou prosím obě veverky členky NATO.