Sobotka je plně zodpovědný za výši škody s Nomurou

Mirek topolánek

Litujeme prohry České republiky v arbitráži s Nomurou. Je to špatná zpráva pro Českou republiku a její občany. Naplnily se naše nejčernější obavy a vedle již vynaložených 150 miliard korun ze státních prostředků budou vynaloženy další. Nezodpovědný postup ministrů a premiérů ČSSD bude stát občany ČR další desítky miliard korun. Osobní odpovědnost nese tehdejší ministr financí P. Mertlík, jeho náměstek J. Mládek a tehdejší předseda FNM a současný místopředseda vlády J. Havel. Osobně se v této kauze dále angažoval i současný ministr financí B. Sobotka. Ten je v plném rozsahu odpovědný za výši škody, protože zastavil vyjednávání mezi ČR a Nomurou, a to v zájmu soukromé banky ČSOB (jak se sám vyjádřil). Žádáme, aby z toho ministři Sobotka a Mládek a místopředseda vlády Havel vyvodili osobní odpovědnost.

Co vyplývá ze zprávy vyšetřující komise

Ze „zprávy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro objasnění rozhodování státu v IPB od doby jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB“ vyplývá: Na základě Čl. 21-23 Přílohy č. 1 Zákona o Jednacím řádu PSP ČR přibrala Komise svým usnesením č. 27 k hodnocení transakčních dokumentů znalce, JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Uložila mu vypracovat písemný posudek na otázky schválené výše uvedeným usnesením. Na základě předloženého písemného posudku byl pak proveden ještě výslech znalce. Na základě znaleckého posudku a vlastního šetření Komise konstatuje:

Existují rozdílné právní pohledy na výklad §§ 27 až 33 bankovního zákona v tom smyslu, zda byl vůbec nucený správce oprávněn k prodeji podniku. Konečné stanovisko by mohl dát pouze nezávislý soud. Pokud by k takovémuto soudnímu rozhodnutí v budoucnu došlo, nese nucený správce a bankovní rada plnou odpovědnost. Smlouva a státní záruka není v souladu s právní úpravou rozpočtových pravidel platnou v roce 2000. Jedná se zejména o vztah mezi výší splátek a maximálně povoleným limitem 8% všech příjmů státního rozpočtu. V souladu se zákonem o veřejné podpoře požádal ministr financí ÚOHS Brno o výjimku ze zákona o veřejné podpoře pro podpis dokumentu “Smlouva a státní záruka”. Pro výjimku ze zákona pro dokument “Kompenzace záruky”, která veřejnou podporu obsahuje rovněž, nepožádal. Tím došlo zjevně k porušení zákona o veřejné podpoře. “Smlouva o prodeji podniku” mezi nuceným správcem a ČSOB předpokládá ocenění aktiv k 18. 6. 2000, tedy bez zohlednění státní záruky.

Ministerstvo financí se ČSOB zaručilo za čistou hodnotu aktiv IPB, oceněnou ke dni 19. 6. 2000. Vzhledem k tomu, že dodnes (25. 6. 2000) nebyla konečná čistá hodnota aktiv smluvními stranami odsouhlasena, nelze definovat reálnou výši závazku plynoucí ze státní záruky. Teoreticky se jedná o záruku do plné výše aktivní bilance banky ke dni 19. 6. 2000 (cca 300 mld. Kč), ve skutečnosti bude celková částka o mnoho nižší.V období po odsouhlasení čisté hodnoty aktiv připraví ČSOB a Konsolidační banka plán restrukturalizace aktiv. Po jeho vzájemném odsouhlasení přejdou závazky MF ČR na Konsolidační banku. Ve svém důsledku je ponese státní rozpočet. Kromě této záruky se zavázala ČNB uhradit ČSOB ztráty plynoucí z neevidovaných závazků. Dohodou mezi MF ČR a ČNB ponese případné náklady tohoto závazku opět státní rozpočet. V praxi to tedy znamená, že veškeré ztráty vzniklé v IPB do 19. 6. 2000 uhradí ČSOB stát.

V dokumentu “Kompenzace záruky” se ČSOB zavázala zaplatit MF ČR poplatek za poskytnuté státní záruky. Mechanismus výpočtu stanovu je, že teoreticky se může jednat maximálně o 4,5 mld. Kč, prakticky bude částka nepochybně nižší. Dokument však dále obsahuje závazek, že od této částky bude odečtena kupní cena podniku dohodnutá mezi nuceným správcem a ČSOB. Dokonce i tehdy, pokud by kupní cena byla vyšší než poplatek za záruky, vzniká MF ČR povinnost zaplatit ČSOB rozdíl podle uvedených podmínek. Tento závazek je ve skutečnosti mechanismem, jak stát uhradí ČSOB kupní cenu, kterou se zavázala nucenému správci zaplatit ve smlouvě o prodeji podniku. Bude-li kupní cena podniku kladná, zaplatí ji za ČSOB stát. Přitom stát nemá možnost konečnou výši kupní ceny žádným způsobem ovlivnit. Zavázal se však zcela neodvolatelně převzít veškeré náklady vyrovnání ztrát banky na sebe, tj. na státní rozpočet. ČSOB neriskuje nic. Jediný existující reálný závazek je pro ni poplatek za státní záruku v předpokládané výši 3 - 4 mld. Kč. Za těchto podmínek získává ČSOB státem zcela “očištěnou” IPB do svého vlastnictví. Nelze říci jinak, než že darem.

Jaká je skutečná hodnota očištěné IPB

Pro představu, jaká je skutečná hodnota očištěné IPB lze zvolit metodu referenčního příkladu. Jako vhodný referenční příklad může paradoxně posloužit privatizace samotné ČSOB. Za 66% částečně oddlužené ČSOB bylo zaplaceno státu 40 mld. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že tržní síla obou bank (zjednodušeně měřená jejich podílem na trhu depozit) je 2,4:1 ve prospěch IPB, vezmeme-li v úvahu, že IPB má komplexní a neodvolatelnou záruku za celou bilanci a že kupující získal celý podnik včetně potenciálu a postavení dceřinných společností IPB na finančním trhu, pak hodnota oscilující kolem 100 mld. Kč není nijak přeceněná. V této úvaze navíc nejsou zahrnuty multiplikátory, které plynou ze zcela dominantního postavení ČSOB + IPB na českém bankovním trhu. Za stávající konstrukce transakčních dokumentů však stát získá pouhou desetinu příjmů, kterou získal při prodeji podílu samotné ČSOB. Pokud by se ministr financí věnoval smluvním podmínkám v souladu s určením svých zákonných kompetencí, dbal by především, aby za významnou získanou hodnotu zaplatil investor odpovídající cenu. Touto cenou aby pak byly přednostně kompenzovány náklady státu na restrukturalizaci banky. Nic takového se bohužel nestalo, i když alternativní konstrukce transakčních dokumentů se nabízejí.Znalecký posudek hodnotí stávající dokumenty jako ustanovení, které jsou z hlediska obchodně-právní terminologie v příkrém rozporu s dobrými mravy. Komise má za to, že prvořadým zájmem vlády ČR by mělo být tento stav alespoň částečně narovnat a formuluje to ve svém návrhu usnesení.