Jak jsme šli do konzumu...

Ross Hedvicek, Florida

Moje babicka, z Hedvickovy strany, se jmenovala Ruzena. Ovsem protoze to bylo na Hane, tak jsme nepouzivali slova babicka, to je cechismus, ale rikali jsme ji starenka. Starenka Hedvickova se narodila v roce 1895 a za svobodna byla Skopalikova a jeji stryc byl architekt Skopalik, ktery v Kojetine na namesti postavil Okresni dum, ktery tam stoji dodnes. Starenka Ruzena v pozdejsim veku velice spatne  videla, ale ji to ani tak moc nevadilo, protoze nikam nechodila a kam chodila, to znala po pameti. Po pameti chodila i do konzumu na rohu Polni a Olomoucke ulice a kdyz jsme byli mali, tak jsme tam chodili s ni. Ze stareckova domu dole u Jordanu, presla se dlazdena ulice na druhou stranu ke Stastnikove zahrade, tehdy auta nastesti skoro zadne nejezdily a po prave strane podel zdi do mirneho kopce Olomouckou ulici do konzumu. Pamatuji jak jsem starenku casto doprovazel spolu se svou sestrenici Vlastou, nejstarsi dcerou stryce Vojty, tudiz starenku jsme meli stejnou, byla o rok starsi a poslouchali jsme cestou starencino vypraveni - mistni povesti a legendy. Zajimave bylo, ze od prarodicu se clovek vzdy dovedel uplne jine veci nez od rodicu.

Takze vyslechli jsme klasicke pribehy o krali
Jecminkovi, to jsme znali ze skoly, ale
neprerusovali jsme ji, pak pribeh o popravenem
vojakovi za cisare pana (muj casovy odhad byl
valka v roce 1866), posel na koni s milosti od
cisare pana cvalal a cvalal yeeehaaww, ale vcas
nedocvalal a vojaka popravili tam u te lipy na
kopci nad Ojezdama smerem na Pivin co tam stoji
dodnes, ale i mnohe dalsi, mnohem soucasnejsi
pribehy. Sli jsme pomalu do kopce okolo baraku,
kde bydlela babka Prindiska a hned jsme se
dozvedeli, ze jeji manzel po valce zmizel. Ze pry
do Ameriky. Podivne ovsem bylo, ze z te Ameriky
se nikdy neozval a ani neposlal treba pohled.
Treba se zasnezenymi jerabinami, jako jsem
posilal ja z Rakouska. To nas coby fluchtlingy
navstivila jakasi nabozenska organizace a mezi
jinymi vecmi nam nadelili spoustu pohlednic. Asi
jako "phone home E.T." A na tech pohlednicich
byla fotka zasnezenych jerabin. Krasne umelecky
vyvedena. Posbiral jsem jich co nejvic a nakonec
jsem je poslal na desitky adres do CSSR s timto
textem: "Posilam vam pohlednici se zasnezenymi
rudymi jerabinami k vyroci VRSR. Jerabiny asi
budou trochu namrzle, ale snad to nebude problem,
slysel jsem ze v CSSR namrzlost vubec nevadi."
Mnozi adresati tu pohlednici zcela dobrovolne
odnesli na StB a kdyz mne pak v nepritomnosti
soudili, pridali mi i paragraf 112 Trestniho
zakona o snizovani vaznosti republiky v
zahranici. O paragraf vic nebo min, bylo mi to
jedno. Ovsem to bych zase odbocil - stary Prindis
nikdy zadnou pohlednici neposlal, takze se nikdy
nevedelo, jestli se do te Ameriky vubec dostal,
nebo zda ho zastrelili nekde na hranicich, nebo
jestli pred starou Prindiskou uplne normalne
utekl a nebo dokonce jestli ho treba Prindiska
nemajzla sekyrkou a nezahrabala pod zahonkem
petrzele v zahrade za stodolou. No byly to
zahadne pribehy - a stara Prindiska tam bydlela
jeste nekdy v sedmdesatych letech.

Jednou jsme tam zase sli a sla s nami i sousedka
Hreblova, ktera bydlela vedle starecku. Hreblova
byla Nemka, ale nejak se ji povedlo vyhnout se
odsunu, protoze se nekde schovala a manzel Hreblo
se psal s hackem nad r. Prisla rec na zmizeleho
Prindise a Hreblova povida: "Mozna on mel boty z
toulavyho telete." Na jeji nemcinu jsem byl
zvykly, ale tohle mi nebylo jasne. "Coze?"
potreboval jsem vysvetleni. "Wanderlust! Frsten?
Boty z toulavyho telete od Slavicka!" Slavicek
byl svec, ktery bydlel taky u Jordanu, mel maly
uzky knirek jako Hitler, ale vypadal spis jak
Vlasta Burian, mel prvni barak pod zidovskym
hrbitovem a cele nasi rozvetvene rodine vzdy
opravoval nebo i sil boty. Jeden z pribehu,
diskutovanych na ture do konzumu, byl jak boty od
Slavicka, pokud nejsou poradne zaplacene, tak
vrzaji. Az jsou zaplacene, tak prestanou vrzat.
Urcite si pamatuji, ze takove boty mel stryc
Lada, svetle hnede, semisove, s extra tlustou
podrazkou. Vrzaly jak zjednane. Slysel jsem je
mockrat. A mozna to byly zaroven i ty boty z toulaveho telete.

Legenda za botami z toulaveho telete byla, ze si
je staci obout jen jednou a uz to s tebou zustane
navzdy. Nevim, kdy se boty z toulaveho telete
dostaly na me vlastni koncetiny, ale myslim si,
ze muj otec mel taky jedny od Slavicka, ale nikdy
je nenosil - coz mohlo byt, kdyz se tak na to
divam s odstupem padesati let, jadro problemu.
Mel je ve skrini v loznici, v rezerve ke
svatecnimu obleku. Ale jelikoz na sobe svatecni
oblek snad nikdy nemel a cely zivot ztravil v
monterkach - je docela mozne, ze ani ty boty na
sobe nikdy nemel. Ja ovsem ano - kdyz jsme byli
uplne mali a hrali si doma, tak jsme mu ty boty
nekolikrat vytahli a chodili v nich a meli jsme
naramnou legraci z toho, ze ty boty vrzaly. To,
ze jsou to zaroven i boty z toulaveho telete,
jsme netusili. A ono se to na mne prilepilo.

Kdyz uvazime, v jake silene, zle a kurevske dobe
jsem se narodil, tak jsem mel prekvapive prijemne
az stastne detstvi. Byl jsem obklopen rodici,
prarodici a pribuznymi a muj rozhled byl velmi
omezeny. Vedel jsem nulu. Ale i tak se nade mnou
neco vznaselo, nejaky duch velkeho Manitoua nebo
neco takoveho a rikalo: "A vyrostu a me oci
uvidi, daleko do zmen musim jit, v case ktery
jsem proplytval... Prilis casne na zapad slunce,
narodil jsem se mezi ctyrmi zdmi a zadna z mych
tvari nemohla videt budouci dalky ..." budliky
budliky budliky bueehehe... tak asi...

Sedel jsem nedavno na schodech mayske pyramidy v
Tulum, Mexiko (boty z toulaveho telete,
pamatujete?) http://en.wikipedia.org/wiki/Tulum,
vysoko na utesu nad morem, pyramida stoji na
samem okraji, dival jsem se na more, kde v dalce
byl druhy nejvetsi koralovy utes na svete, hned
po tom australskem a kolem mne sel cas. Uplne
hmatatelne jsem to citil. Mayove uplne zmizeli
okolo roku 900 n.l. a jakysi mistni vedator
specializujici se na to vytesavane kameni dokonce
stanovil, ze prestali tesat presne rokem 863 n.l.
Ze pry uplne vycerpali pudu, ktera je zivila. Pak
uz nic, pak vyhlasili rozchod, volno a rozesli
se. Jednoduse zmizeli. A kolik jich vlastne bylo?
Ruzne zdroje uvadeji ruzna cisla, od nekolika
milionu az po jen nekolik tisic. Je to mozne? Je
to logicke? Kam se podeli? Kam sli? Proc
neposlali aspon pohlednici? Mnozi se stali
namorniky, kdyz slyseli, ze kdesi na vzdalenem
pobrezi roste kvet, jehoz vune cini lidi
stastnymi. Ale ti, co se vratili, o tom nic
nevedeli. Zeptej se tech, co se nevratili...

A moje tekava mysl se v ten moment vratila do
Kojetina. Dle informace na
http://www.kojetin.cz/meks/ dne 22.cervna 1942
na kojetinskem nadrazi se sporadane
shromazdilo 58 kojetinskych Zidu (z toho 12
deti, nejmladsimu byly 4 mesice) a 17 zidovskych
"souvercu" (co to je smarjapano "souverec"?) z
okolnich obci. Poslusne odjeli do Olomouce, pak
do Terezina a pak nasledovala Osvetim, Treblinka,
Birkenau a Minsk. Zarazilo mne to cislo:
58? Zide prisli do Kojetina v roce 1454,
synagogu meli brzo potom, stoji dodnes, zidovsky
hrbitov taky, byl tam zidovsky park, zidovska
skola, Judengasse (dnesni Husova ulice),
Rosengasse (Ruzova ulice), kazdy druhy dum na
namesti byl zidovsky, posledni pohreb na
zidovskem hrbitove byl 1942 a do zhruba zacatku
sedesatych let, nez zacali rozsirovat katolicky
hrbitov na miste byvaleho smetiste (jak
typicke) byl zidovsky a katolicky hrbitov zhruba
stejne velikosti. Dle meho odhadu nam tu zmizela
aspon tisicovka Zidu. Zase nam tu nekdo
manipuluje s cisly a nebo vylozene lze? Roku
1921 (prvni scitani po valce) bylo v Kojetine 874
domku a 6158 obyvatel. Z toho 6038 Cechu, 33
Nemcu, 34 zidu, 3 jine narodnosti a 50 cizozemcu.
Podle nabozenskeho vyznani 5261 katoliku, 27
evangeliku, 219 cirkve ceskoslovenske, 87
izraelitu, 11 jine viry a 533 bez konfese. Simon
Wiesenthal Center
http://motlc.learningcenter.wiesenthal.org/gallery/pg36/pg8/pg36851.html
se zda potvrzovat tyto udaje, problem ovsem je,
ze jejich vlastni udaje pochazi az od
ceskoslovenskych povalecnych uradu, ehm ehm. Je
to mozne? Je to logicke? Kam se podeli? Kam sli?
Proc neposlali aspon pohlednici? Meli boty z
toulaveho telete? Nebo je to nejaky jejich trend?

Nebo treba Nemci po valce. O tom jste nikdy
neslyseli? Ostatne nejake vrazdeni Nemcu se
konalo i v Kojetine - ale o tom se v oficialni
kronice zajiste nedoctete... Podle oficialnich
ceskych historiku maximalne 10 tisic Nemcu
zemrelo v internacnich taborech (jeden z nich byl
po valce v Okresnim dome v Kojetine). Dle ruznych
zdroju povrazdili Nemci behem valky 120 tisic
obcanu uzemi znameho jako Bohmen und Mahren (dnes
Ceska republika, Slovensko se odtrhlo, zda se do
toho pocitaly i Sudety, neni jasne) - tedy 120
tisic Cechu, mimo to bylo 240 tisic lidi (zidu,
cikanu) zavrazdeno z rasovych duvodu, jak na
uzemi Ceske republiky (Terezin) nebo nebo jinde
(Auschwitz - Osvetim). Proti vrazdeni zidu Cesi
tehdy ani moc neprotestovali, proto by snad zide
ani nemeli byt zapocitavani do "ceskych" ztrat.

Publikace Konfliktni spolecenstvi, katastrofa,
uvolneni. Nacrt vykladu nemecko-ceskych dejin od
19. stoleti, kterou vydal Ustav mezinarodnich
vztahu, Praha 1996, rika, ze "Na zaklade scitani
lidu, vypoctu i odhadu, a s ohledem na valecne
ztraty, emigraci a masove vrazdy vydal Spolkovy
statisticky urad roku 1958 prohlaseni, v nemz
pravi, ze ,existuje nesrovnalost v poctu 225 600
Nemcu, jejichz osud neni objasnen´. Je chybne
ztotoznovat tento pocet s obetmi odsunu." (konec
citatu). Poznamka o "chybnosti ztotoznovani" je
jisteze pouze nazor "ceskych historiku".
Komunistickych "historiku", ano. Mne to zas tak
chybne nepripada. A kdyby nekdo rekl, ze za par
mesicu po valce stihli Cesi povrazdit vic Nemcu,
nez Nemci Cechu za celych sest let ... ja bych se
moc nehadal... Kam se podelo tech 225 600 Nemcu?
Kam sli? Proc neposlali aspon pohlednici? Meli boty z toulaveho telete?

A nebo zeptejte jakehokoliv ceskeho historika na
pocet lidi, kteri z Ceskoslovenska po druhe
svetove valce emigrovali. Bude neco mektat o par
desitkach tisic, maximalne 50 tisic lidi. UNHCR
(United Nations High Commission for Refugees)
ovsem tvrdi, ze emigracni vlna po unoru 1948 mela
400 000 lidi, emigracni vlna po srpnu 1968 byla
450 000 lidi a mezi 1970 az 1989 emigrovalo
dalsich 200 000 lidi. Tady ovsem nastava prudka
zmena proti minulosti a muzeme verejne oznamit,
ze naprosta vetsina z toho milionu poslala aspon
tu pohlednici. Nekteri i nekolik.

Zacalo se stmivat. Slezl jsem ze schodu te
pyramidy, chramu, pevnosti nebo co to na tom
utesu stoji a mozna to bylo temi narazy (ty
schody nejsou normalni vysky) ze se v me hlave
zacaly mihat listy (mam temer fotografickou
pamet) z Bible kralicke, v modrych plastikovych
deskach, kterou jsem dostal od nejakych
dobrovolniku pred vchodem od Fluchtlingslager
Traiskirchen a mam ji dodnes, a tam jsem cetl:
"Vysel jsem z pameti, jako mrtvy, ucinen jsem
jako nadoba rozrazena" (31-13) a "Ja kdyz jsem
mlcel, prahly kosti me v upeni mem kazdeho dne".
(32-3). A taky jsem jeste chtel poslat par pohlednic.