The Future of the European Union - Where do we go now?

Ivana Haslingerová

Centrum pro ekonomiku a politiku spolu s britským think tankem The European Foundation a americkou The Foundation for Economic Education uspořádalo v pražském hotelu InterContinental celodenní konferenci o budoucnosti Evropské unie s názvem „The Future of European Union – Where do we go now?“. Na konferenci, které se zúčastnily přes tři stovky posluchačů, byly přítomny i dvě desítky velvyslanců z evropských i neevropských států a řada dalších významných osobností. Snímky zachycují hosty i účastníky konference při příchodu do hlavního sálu:











 

"Tak pánové a začínáme," říká prezident republiky Václav Klaus poslanci Dolní sněmovny britského Parlamentu za Konzervativní stranu Billu Cashovi (vlevo) a prezidentu Foundation for Economic Education Richardu Eberlingovi

Bill Cash odešel rychle zahájit konferenci a uvést hlavního řečníka prezidenta Václava Klause

Pan prezident děkuje Billu Cashovi a zahajuje konferenci

Europeismus je revoluční zvrat normálního chodu věcí

Ve svém úvodním projevu se Václav Klaus věnoval nebezpečí evropeismu. Současný proces evropeizace vychází podle něj z mylných předpokladů,  že je správné  nahrazovat soukromé statky nadnárodními veřejnými. "V poslední době doma i v zahraničí často mluvím a píšu o evropeismu, který považuji za dominantní ideologii soudobé Evropy. Tato ideologie svou mimořádnou silou a svou všeobecnou přijímaností a oblíbeností zcela zásadním způsobem více méně jednoznačným způsobem determinuje současné evropské dění a to i přes výrazný názorový pluralismus, který v mnoha dílčích věcech v Evropě existuje," uvedl Václav Klaus. V Evropě se podle něj dnes a denně projevuje arogantní autoritářství evropeismu, které považuje za jednu z pevně zakořeněných definičních charakteristik evropského vývoje. Evropa posledního půlstoletí se nedá podle něj popsat dominancí některého "ismu", ale popsat ji může jen širší, obecnější, mnohadimenzionální doktrína, kterou nazývá europeismem. Každý "ismus" totiž vyjadřuje jen jednu složku mnohavrstevné reality, zatímco europeismus je vysoce heterogenní struktura, jejíž jednotlivé části nejsou izolované, ale mají své důležité vnitřní souvislosti. A právě proto, že europeismus není jasně specifikovaná doktrína, nedá se odkázat na jasně definované prameny a o to je nebezpečnější. Ti, kteří favorizují dnešní evropský politicko-ekonomický model sociálního státu mají tendenci  zastávat model Evropy  jako protiváhy k USA a spolu s tím i supranacionální model evropské integrace. Díky tomu pak evropeismus spojuje lidi v jednotlivostech s velmi různými pohledy na svět. Sice spolu jinak příliš nesouhlasí, ale ale vystupování proti evropeismu je pro ně rouháním.

"Evropeismus je dnešní evropskou metaideologií, která je pro její zastánce jakoby vytknuta před závorkou. Vejde se tak do ní souhlasit i nesouhlasit s válkou v Iráku, chtít vyšší i nižší daně, smiřovat se i nesmiřovat se s masivními odposlechy občanů, chtít i nechtít obchodovat s Čínou, podporovat i nepodporovat registrované partnerství a spousta dalších věcí. Jednou z klíčových součástí evropeismu je  je model sociálního státu či sociálně-tržního hospodářství. Přitom výchozí paradigma evropeismu je zrcadlově opačné k k učení Adama Smithe - trh je podle nich primárně anarchií a stát je tu od toho, aby tuto anarchii napravoval," vysvětluje přítomným pan prezident

V Evropě probíhá podle prezidenta Klause svár mezi zastánci liberalizačního modelu evropské integrace a mezi zastánci harmonizačního homogenizačního integračního modelu.  Je otázkou, kdo či co je základní entitou této evropské integrace. Evropeismus má supranacionální tendence a nemilosrdně vystupuje proti intergovernmentálnímu principu. Jeho snahou je zavést nekonkurenční a tudíž harmonizovaný systém, v němž by si jednotlivé části Evropy nemohly konkurovat. Daňové sazby, sociální dávky, metody regulace, ekologické, hygienické, veterinární, bezpečnostní, požární, sociální a další standardy, to vše by bylo homogenizováno. Evropeismus je ve své podstatě neliberální pohled na vše. Jeho zájmem je zbavit se státu jako garanta demokracie, jako jediné smysluplné arény politického střetávání Evropeismus je pokusem o "brave new world" huxleyovského ražení, v němž sice budou "rosy hours", ale nikoliv svoboda a demokracie. Proto je jeho sloganem "Méně národního státu, více internacionalismu".

Pana presidenta poslouchal člen britské královské právní rady Sir Ivan Lawrence s nefalšovaným zájmem

"Evropeismus je produktem elit - lidí, kteří místo chození do práce chtějí řídit, vládnout a poručníkovat jiné. Chtějí se isolovat z dosahu voličů, zajistit si výsadní postavení. Mezi evropeisty patří politici oddělení díky nadnárodním strukturám od svých voličů a úřednické špičky, které mají nad těmito politiky nesmírnou moc. Patří mezi ně ale i intelektuální fellow travellers, pro něž je takový svět přímo stvořen. Těmto třem skupinám evropeistů se podařilo získat nesmírnou moc a podařilo se jim presentovat sebe sama jako pokrok a všechny ostatní jako zpátečníky. Jedná se o revoluční zvrat normálního chodu věcí a myslím to naprosto vážně," uzavřel důrazně pan prezident.

Příspěvky delegátů konference

Po projevu pana prezidenta následovaly příspěvky delegátů konference, která byla rozdělena do tří bloků: "Mezinárodních vztahy", "Ekonomická realita" a "Demokracie a odpovědnost". Protože názory řečníků se v podstatě shodovaly s názorem pana prezidenta, uvádíme jen hlavní myšlenky jejich projevů.

Panel "Mezinárodních vztahy"

Panel "Mezinárodní vztahy" uvedl poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil, který se vyslovil pro flexibilitu v evropské integraci a pro to, aby si každá skupina zemí sama volila pro sebe vhodnou míru integrace.

Panel moderoval člen britské královské právní rady Sir Ivan Lawrwnce (vpravo), uprostřed profesor americké Harvardovy univerzity John Gillingham a vpravo Bill Cash

Kongresový sál hotelu  InterContinetal byl nabitý do posledního místečka

"Evropská integrace měla vždy dvě složky – byrokratickou centralizaci a tržní konkurenci. Aby si Evropa uchovala liberální prvek, musí radikálně omezit byrokratický centralismus," říká profesor americké Harvardovy univerzity John Gillingham

Lord David Howell z britské Konzervativní strany připomněl přítomným přednosti, které oproti Evropské unii poskytuje Britské společenství národů, které volně bez zbytečné byrokracie a vnucování pravidel sdružuje  54 různorodých národů 

Panel "Ekonomická realita"
 

Panel Ekonomická realita"moderoval Joel Samy z chorvatského think tanku AIPP.  Zahájil ho zakladatel britského Výzkumného centra zahraničního obchodu Ronald Steward-Brown. Podle něj by Britové měli vyjednat s EU nový vztah na principu dohody volného obchodu, neboť cenou za bezcelní obchod uvnitř EU bylo pro velkou Británii vzdání se výhodných obchodních podmínek se zeměmi britského společenství národů. 

Prezident Foundation for Economic Education Richard Ebeling  se ve svém příspěvku věnoval především problémům se zavedením eura, které podle něj zmenšuje svobodu volby a tím zvyšuje riziko zneužití měny ze strany centrálních autorit.

"Země, které ještě v eurozóně nejsou, by si měly zachovat vlastní měny a nechat lidem volbu používat buď národní měnu nebo euro. Dnes je sice  inflace eura nízká, ale nevíme, pod jaké politické tlaky se eurozóna dostane v budoucnosti," radí Richard Eberling prezidentu Václavu Klausovi

Škodám, které společná měna euro působí členským zemím, se věnoval i profesor ekonomie z Frankfurtské univerzity Wilhelm Hankel.  Evropská centrální banka podle něj sleduje nízkou průměrnou inflaci, stlačuje poptávku v zemi, z níž kapitál odchází, a zvyšuje inflaci v zemích, kam kapitál proudí. Profesor Hankel se obává, že  se vstupem nových zemí do eurozóny  se to  ještě zhorší a rozpad měnové unie se proto přibližuje.

Panel "Demokracie a odpovědnost"

Panel "Demokracie a odpovědnost" zahájil poslanec Dolní sněmovny britského Parlamentu za Konzervativní stranu Bill Cash, který označil demokratický deficit a nedostatek odpovědnosti za hlavní problém současné EU. Podle něj systém rozhodování v EU upírá občanům svobodu volby. Moderátorem panelu byl významný novinář Radia Svobodná Evropa Jefim Fištejn

Zdrcující kritice podrobil zákonodárnou pravomoc Rady ministrů profesor veřejného práva na německé Erlangensko-Norimberské univerzitě Karl-Albrecht Schachtschneider.  Nelíbí se mu dotváření evropské legislativy Evropským soudním dvorem, neboť podle něj mají skutečnou legitimitu uvádět v život společnou evropskou legislativu jedině národní parlamenty. Podle něj díky dotváření legislativy Evropským soudním dvorem může EU na Německo uvaloval  legislativu, která je v rozporu s jeho ústavně zakotveným principem.
 

"Myšlenka EU jako centralizované mocnosti je dnes přežitá, budoucnost je v dobrovolné mírové kooperaci suverénních národů," uvedl prezident Společnosti za nezávislost a suverenitu Francie Alain Bournazel.  Podle něj nastal čas na to, aby široké pravomoci postupně převedené na EU byly zpět vráceny členským zemím.

Pan prezident se mohl nad závěry konference pouze spokojeně usmívat