Úspěch nebo přežití v globálním světě financí?

Ivana Haslingerová

Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď účastníci letošního Evropského bankovního a finančního fóra,  které pořádala již po patnácté společnost Comenius. Do budovy České národní banky (ČNB) se   na něj sjelo velké množství finančníků z celého světa a pozdravit přítomné delegáty přišel osobně  místopředseda vlády pro Evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Prezident společnosti Comenius Karel Muzikář vítá přítomné degáty 15. ročníku EBFF. Vpravo naslouchá guvernér ČNB Zdeněk Tůma

Úvodní slovo pronesl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Pochválil v něm jeho téma, protože letos je užitečné zaměřit se na zavedení eura a věci s ním související. Koncepce eura je podle pana guvernéra něco jiného než euro samotné.  Každá země si musí uvědomit, je-li ekonomika zralá na jeho zavedení. Proto je u zavedení eura nutné zavést individuální přístup. Splnění Maastrichtských kritérií je sice nezbytný ale nikoliv jediný předpoklad pro jeho zavedení. Tříprocentní deficit v období silné výkonnosti  ekonomiky může být problémem do budoucna, kdy se její růst zpomalí. Fórum by mělo dát odpověď na to, jak posoudit, kdy je ekonomika zralá na jeho přijetí a proč si jeho zavedení někdo chválí a druhý ne. Jaké je reálné zhodnocování měn v souladu s fixací směnných kurzů.

Guvernér Zdeněk Tůma předsedal poté panelu "Výzvy pro monetární politiku."

"Devizové rezervy v rozvojových zemích jsou dvakrát vyšší. Rozvojové země přitom přecházejí na euro rychleji než na dolary. V roce 2001 bylo  70 % jejich devizových rezerv v dolarech, v roce 2006 jen 60 %. Čím větší roli stát hraje v mezinárodních obchodech, tím je jeho měna lépe vnímána. Pro každou měnu existují náhražky. USA těží zatím z toho, že stále velký podíl rezerv je v dolarech a půjčují je na nízký úrok 1,5 %.  Pro státy je důležité, jak ostatní státy vnímají jejich kupní sílu. Táhnou se k měně s nejstabilnější kupní silou. Regiony těží z toho, pokud se stane jejich měna rezervní.  Konkurence mezi měnami je situací, kdy vítězí oba zúčastnění," uvedla mj. Sandra Pianalto, prezidentka Federální cedulové banky z Clevelandu.

  "USA nemá systém inflačního cílování. Kriteriem pro nás je především cenová stabilita a hospodářský růst. Ekonomika USA od rychlého růstu přechází k pomalejšímu na 2,5-3 % HDP. Zavinily to úpravy v oblasti bydlení," říká Sandra Pianalto Zdeňku Tůmovi 

Ivan Šramko, guvernér Národní slovenské banky, zdůraznil, že země s otevřeným kapitálovým účtem není schopna kontrolovat výměnu zboží a inflaci. Inflační kritérium není dáno předem. Inflace je pro ni nejriskantnějším kritériem. Pro země rozvinuté patnáctky byla vypracována kritéria. Polsko a Švédsko v eurozóně nejsou a dostávají se pod tlak okolí.  V malých a otevřených ekonomikách je těžké změnit monetární politiku. Zavedením eura ztratí zem nezávislou fiskální politiku.

Aktéři prvního panelu "Výzvy pro monetární politiku" Karel Muzikář, Sandra Pianalto, Zdeněk Tůma, Ivan Šramko, Daniel Gros a Cristian Popa

Daniel Gros, ředitel Centra pro evropská politická studia v Bruselu je názoru, že ani míra růstu ani inflace nejsou správná kritéria. Ale variabilita v rámci nové dvanáctky: "Nezaměřili jsme se na krátkodobé obchodní cykly jako Slováci, ale na dlouhodobé. Zisky bank jsou závislé na investicích do výstavby a cen bydlení. Ve Španělsku ceny do výstavby  a bydlení rostou, proto ostře roste jeho HDP. V Německu po boomu do výstavby nyní naopak klesá. Jednou to splaskne jako kdysi v Japonsku.  Když nastane v některé zemi šok s bydlením, je to problém po ostatní. V USA se to též odrazilo. Je to výzva pro odpovědné činitele na trhu s bydlením. Je to výzva pro odpovědné činitele na trhu s bydlením. EU je na tom ale lépe než USA, protože v případě, kdy jedna země jde dolů (Nemecko), druhá země (Španělsko) roste a zatím se to tedy vyrovnává. Musí být ale odpovědní činitelé na národních úrovních bdělí, aby nevznikly problémy celoevropské." Přesto je řada důvodů pro vstoupení do eurozóny. Ty země, co v ní jsou, znají například rozdíly nákladů a cen mezi Německem a ostatními státy.

Cristian Popa, viceguvernér Národní banky Rumunska oznámil, že chtějí vstoupit do eurozony již v roce 2012 i přesto, že mají zadluženost 40 bilionů eur  a 91% deficit financovaný zahraničím. Chtějí hodně investovat a v účetní bilanci se dostat mezi Slovensko a Bulharsko. Snížení inflace nezvýší náklady. Pokles z 52 na 10 % je lehčí než z 5 na 3 %. Pokles ze dvou na 1 % přináší již velké oběti. Pak to není k přežití.

Na fóru byly dále diskutovány nejlepší přístupy k maximalizaci zisku, nejefektivnější využití evropských peněz, předpovědi v bankovnictví pro 27 členů EU. Snímek zachycuje Předsedu představenstva Škoda Holding Jiřího Zapletala, který předvádí novou lokomotivu vyhovující podmínkám všech zemí EU.  Podle něj se vyplatí rozhodně investovat do IT technologií.