Václav Klaus: "Není ohroženo klima, ale svoboda lidstva"

Ivana Haslingerová

V kavárně pražských salonních intelektuálů Slávia představil prezident republiky Václav Klaus svoji nejnovější knihu "Modrá, nikoli zelená planeta" s podtitulem "Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?" Pan prezident vydal již mnoho knih a mnohé vzbudily silné emoce, protože se dotýkaly závažných témat a  problémy často pojednávaly naprosto nestandardně. Ve Slávii si ale Klaus zřejmě nechává místo pro křty těch pravých lahůdek pro naše levicové intelektuály. Naposledy zde křtil knihu "Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě?" která jim nebezpečně zvýšila hladinu adrenalinu v krvi, nyní jde o knihu snad ještě pro ně zajímavější, neboť ťala do tématu, kterým se zabývá snad každý z těch, jejichž hlavním cílem je nařizovat a plánovat celý svět. Na stránkách své knihy jim zasílá pan prezident poselství, že není ohroženo klima, ale svoboda lidstva, o kterou je ekoteroristé chtějí připravit pod zástěrkou, že jednají pro jeho dobro. S podobnými argumenty bylo možno se v minulosti setkat u našich i světových komunistů. Hlavním poselstvím knihy je varování před útokem ekoteroristů na naši svobodu.

Je známo, že stoupenci totalit, ať už komunistických nebo ekologických, často na námitky odpovídají tak, že svou oběť obviní z něčeho zcela jiného, než oběť vůbec pronesla. Podobně si počínala i skupinka ekoteroristů z místní buňky Greenpeace, kteří Klause obvinili z toho, že učí, že je Země placatá. Souvislost  (jimi vymyšleného) tvaru Země s jeho námitkami vůči teorii globálního oteplování však soudným lidem naprosto uniká...

"Právě jim chci touto knihou otevřít oči. A to ‚dokokořán‘," uvedl pan prezident v narážce na název vydavatelství Dokořán s.r.o., které knihu vydalo. Pan prezident poděkoval nakladateli Marku Pečenkovi (vlevo) za mimořádnou péči při zpracování knihy. Zejména vyjádřil svůj dík odpovědné redaktorce Tereze Ješátkové (obrázek dole), která se jen šťastně usmívala a pochválila na oplátku pana prezidenta za dodržování termínů dodávání rukopisu a za to, že se nevyhýbal ani korekturám, což se prý v její práci často nestává

Pokud jde o technickou stránku publikace, je nutné dodat, že kniha má skvělou grafickou úpravu, na níž se podílela polygrafická společnost Didot a skvělí grafici Jiří Slíva a Ivan Steiger. Poznamenejme na tomto místě, že právě Didot má již 10 let na starosti i vydávání naší revue Fragmenty. V neposlední řadě je navíc známo, že knihu prodává především obálka, a ta se povedla Jiřímu Hladkému skvěle.

Prezident Klaus ve své knize upozornil na nekonečné polopravdy i vědomé lži ekologistů, které mají v lidech evokovat pocity strachu, který nahrává těm, kteří chtějí manipulovat s lidmi. A že nejde jen o jakési vize pana profesora, o tom svědčí nedávné kroky evropského komisaře Stavrose Dumase, který se ze závěrů  ekologického kongresu v Paříži tak vyděsil, že dokonce vyzval EU, aby jeho závěrům přizpůsobila svou politiku! A to by nebyla žádná legrace. Pan Stern například na kongresu navrhl zdanit zboží dovážené letecky, neboť na kilogram kiwi z Nového Zélandu připadá podle něj 5 kg sloučenin uhlíku z leteckých motorů. Navrhuje dále zavést uhlík neemitující motory a spoustu dalších nákladných nesmyslů. A že tyto poplašné zprávy působí dokonce i na hlavy pomazané, o tom svědčí, že britská královna darovala peníze na ekologii za to, že její letadlo způsobilo škody při státní návštěvě USA.

"Námitka ekologů, že se ekonomové nemají plést do jejich vědeckých "objevů", neobstojí. Jejich tvrzení: "Kde není průmysl, neexistuje znečištění," je totiž jen polopravdou. Musejí dodat, že "Kde není průmysl neexistují také peníze" a v důsledku toho se lidé chovají naprosto neekologicky. Je dokázáno, že lidi něco takového jako životní prostředí zajímá až od příjmu 3000 dolarů ročně, neboť ti chudší mají dost starostí s obstaráním základních potřeb na přežití.  Naopak, když jsou bohatí, mají zájem na prostředí, v němž žijí. Většina ekologických škod vzniká tudíž ze sociálních faktorů a je typickým jevem uvnitř méně vyvinutých zemí. Dopad klimatických změn na rozvinuté země nebude velký, zatímco na rozvojové ano," říká výkonný redaktor Neviditelného psa Jiří Wagner poradci prezidenta republiky Tomáši Haasovi. Ten souhlasně přikyvuje. O ekologii napsal snad víc článků, než sám pan prezident - stačí například kliknout na naši rubriku "Ekoteror a antiglobalisté".

Na dotaz europoslance Jana Zahradila, zda Václav Klaus čerpal z filmu Al Gora a reakcí na něj v britské televizi, Václav Klaus odpověděl: "Já nevidím v TV nic. Neumím ani pustit DVD. Vím ale o tom, že tam vystupoval klíčový protagonista Singer. Poslal mi scénář a četl jsem jej, aniž jsem věděl, že je film hotový"

"Je typické pro našeho prezidenta, že čte  filmové scénáře místo toho, aby se na filmy díval," usmál se  ředitel tiskového oddělení KPR Petr Hájek, který tiskovou konferenci ve Slávii nabité novináři moderoval, i když ji pořádalo nakladatelství Dokořán

Pan prezident nezapře srdce ekonoma a v knize se mj. zamýšlí nad tím, zda je nutné vynakládat obrovské finanční prostředky na to, abychom si zahráli na Boha a chtěli změnit klima celé planety, nebo zda je raději máme investovat do skutečně potřebných věcí. Celý svět vydá na ochranu ovzduší 150 - 350 mld. dolarů ročně. Za tyto peníze můžeme například vyčistit vodu pro všechny lidi na  světě a místo toho polovina peněz jde na vyplnění nesmyslného Kjótského protokolu. Lépe, než se snažit zakonzervovat současný stav celé zeměkoule, je podle Václava Klause snaha řešit současné konkrétní následky klimatických změn. Musíme se zaměřit na ty správné priority. Musíme si stanovit, kde z investovaných peněz můžeme získat nejvíc dobra, abychom jimi zbytečně neplýtvali na Don Quijotský boj s větrnými mlýny. Tento jeho názor podpořil na své nedávné pražské přednášce  přední dánský ekolog a bývalý člen Greenpeace Björn Lomborg. Uvedl, že nejlepší ekonomové světa dostali za úkol, jak by co nejekonomičtěji investovali 50 bilionů dolarů na dobro ve světě neboli 40 dolarů sociálního dobra na osobu. Dospěli k závěru, že by investovali zaprvé do prevence HIV a za druhé  na podvýživu a léčbu malárie.  Teprve na 16. místě žebříčku se ocitl Kjótský protokol. Bylo totiž zjištěno, že za každý dolar  investovaný do Kjótského protokolu se dostane jen 2 centy dobra.

"Téma globálního oteplování je zneužíváno k manipulaci s námi se všemi a musí se proto s tím něco dělat. "U inveronmentalistů existuje strašlivý problém manipulace s daty. Jako ekonom jsem se dvacet let zabýval časovými řadami a o použití časových řad ve statistické matematice něco vím. Mohu proto číst jimi uváděná data jinak. Uvědomme si, co se například událo s "hokejkovým grafem" závislosti teploty země na čase. Teplota na něm byla od roku 1000 do 1950 konstantní a pak začala stoupat. Všichni ekologisté tvrdili, že je to tak dominantní, že nejde o ničem pochybovat.Od té doby ale zase graf zpochybnili. Rovná čára je s hrbem a došlo to tak daleko, že ve čtvrté zprávě OSN graf zmizel. Ale aby zmizel s omluvou celému světu, že ho maninipulovali, to je  nenapadlo ," uvedl prezident republiky

Hnací silou vývoje společnosti je její kreativita a myšlenky a ekologické požadavky nesmějí způsobovat újmu správnému ekonomickému růstu. Je proto nutné propojit různé názorové skupiny na jednotném názoru ekonomickém, ekologickém a sociálním. Tyto tři elementy mají společně vliv na zdravý vývoj společnosti. To se v této knize opravdu podařilo a jestli kniha Lomborga "Skeptický ekolog" volala po tom, že se touto problematikou mají zabývat i ekonomové a odborníci na sociální politiku, tak tato kniha je přesně to, po čem volal. A nejen to. Profesor Klaus udělal snad nejdůkladnější rešerši všech prací týkajících se uvedeného problému a co víc, doplnil jej o pohled nejen profesora ekonomie, ale především politika. Uvedená rešerše může být významnou pomůckou pro studenty chtějící se hlouběji zabývat danou problematikou. Vždyť kvalitní a úplný výběr materiálů bývá při jakémkoliv studiu to nejpodstatnější.

"V naší poněkud nepřehledné době chci šířit optimismus, sebedůvěru, víru ve vlastní síly jednotlivce i v naší "kolektivní" schopnost nalézt východisko a pozitivní řešení," říká pan prezident účastníkům presentace své knihy v kavárně Slávie

A přesně to se mu touto knihou povedlo. Namísto šílených katastrofických scénářů na otázku, co máme dělat, odpovídá: "První a vlastně jedinou rozumnou odpovědí je NIC, respektive nic zvláštního. Je třeba nechat probíhat  žádnými věrozvěsty absolutních pravd nepopsanou, spontaneitu lidského vývoje. Jak nám ukázal komunismus, velikášské lidské ambice, neskromnost a nepokora mají vždy špatné konce."

Al Gore předpovídá ve svých utopických představách něco jiného, než skuteční vědci: "Oteplování Země způsobí hladomor pro půl miliardy lidí, část planety vyschne, další část se zaplaví. Tání ledovců zvýší hladinu moří až o metr. Své domovy bude v důsledku toho opustit přes 200 milionů lidí. V Indonésii se 2000 ostrovů zaplaví, v Austrálii budou ohroženy naopak kvůli suchu korálové útesy. Nejvíce postiženy mají být deštné pralesy v Amazonii a africké Kongo. Podle bývalého hlavního ekonoma Světové banky Nicholase Sterna nás každá tuna oxidu uhličitého vypuštěná do ovzduší bude stát 80 dolarů. Ani Evropa neujde ničení. Čeká jí odlesnění, záplavy, povodně a úbytek sněhu na horách, sucha a vysychání úrodné půdy. Do roku 2070 prý přírodní katastrofy zničí 40 000 lidí. Alpy budou bez sněhu, část Německa pohltí moře, pronikne sem žlutá zimnice a malárie. Nejpostiženějším státem bude Nizozemsko. Al Gore říká, že kvůli globálnímu oteplování zemře v roce 2080  o 2000 lidí více, ale více jich zemře mrazem. Nikde nepublikují, že zemřelo 20 000 lidí na podchlazení," ozývalo se od stolu Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), kde se zastavil osobní tajemník prezidenta a ředitel jeho politického odboru Ladislav Jakl.(stojící). "Neuměl přitom ani odhadnout stav při záplavě New Orleansu. Tvrdil, že se zvedla hladina moře o 7 metrů, ale ve skutečnosti to bylo jen 30-50 cm," usmál se pan Batora (vlevo) "Přitom jen na vydání  překladu knihy tohoto amerického multimilionáře poskytlo z peněz nás všech Ministerstvo životního prostředí 100 000 Kč zatímco na knihu prezidenta republiky nedalo ani korunu," posteskl si výkonný ředitel CEPu ing. Petr Mach Aniž tušil, udělal tím symbolickou tečku za prezentací knihy profesora Klause.