Kolik nás stojí nefunkční sněmovna?
|
|
Archiv byl z důvodu přeplnění obnoven 20.11.2005.Články vyšlé do této doby jsou k disposici v redakci.
Kliente, oznámkuj svoji banku a pobočku! Patrik Nacher Za první tři týdny (období 4. – 28.4. 2007) se ankety zúčastnilo 1682 bankovních klientů. Klienti mohou u každé z devíti otázek oznámkovat kvalitu poskytovaných služeb od 1 výborné – do 5 nedostatečné. Tabulka 1 ukazuje počet hlasujících po jednotlivých krajích. Tabulka 2 znázorňuje počet hlasujících klientů podle hodnocených bank. Vláda má návrh, jak ušetřit miliardy. Ale váhá Ivo Brokeš Plýtvání státními penězi se může významně omezit. Není například třeba každoročně věnovat poslancům dvě až pět miliard. Není třeba, aby si stát půjčoval desítky miliard na běžné výdaje, když desítky miliard leží na účtech ministerstev. Také v tomto případě se dají ušetřit nečekaně velké peníze. Všechny peníze by měly jít na jeden účet. Napravit nejen zmíněné nedostatky může reforma, kterou předložila společnost eStat.cz, která patří k významným pravicovým think-tankům. Vede ji Edvard Kožušník, šéf kanceláře předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Stát v současné době nemůže dostatečně efektivně spravovat své finance, protože o nich neví, vysvětluje Kožušník, který doporučuje reformovat správu veřejných financí. Dosáhne se toho tím, že Česká republika převezme tzv. model Státní pokladny. Bude 2,6 mld. Kč na sčítání lidu vynaloženo efektivně? Ivo Brokeš Oproti původnímu věcnému návrhu zákona zaznamenalo ČSÚ posun v přístupu k možnosti získávat statistická data přímo z centrálních registrů tak, aby nedocházelo k obtěžování obyvatelstva vyplňováním sčítacích formulářů. Bohužel však zůstalo pouze u přiznání této skutečnosti a nedošlo k posunu, který by s sebou nesl i konkrétní praktické dopady. Výsledkem této skutečnosti je, že obyvatelé budou nadále ve svém volném čase vyplňovat sčítací formuláře a ze svých daní hradit 2,6 mld. Kč na realizaci celého sčítacího procesu. Přitom by stačilo jediné - zmíněné 2,6 mld. Kč investovat do vybudování základních registrů a na základě v nich uložených dat by se provedlo kompletní sčítání lidu, domů a bytů, jako je tomu např. v Nizozemí. Úspěch nebo přežití v globálním světě financí? Ivana Haslingerová Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď účastníci letošního Evropského bankovního a finančního fóra, které pořádala již po patnácté společnost Comenius. Do budovy České národní banky (ČNB) se na něj sjelo velké množství finančníků z celého světa a pozdravit přítomné delegáty přišel osobně místopředseda vlády pro Evropské záležitosti Alexandr Vondra. Prezident společnosti Comenius Karel Muzikář vítá přítomné degáty 15. ročníku EBFF. Vpravo naslouchá guvernér ČNB Zdeněk Tůma Úvodní slovo pronesl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Pochválil v něm jeho téma, protože letos je užitečné zaměřit se na zavedení eura a věci s ním související. Koncepce eura je podle pana guvernéra něco jiného než euro samotné. Každá země si musí uvědomit, je-li ekonomika zralá na jeho zavedení. Proto je u zavedení eura nutné zavést individuální přístup. Splnění Maastrichtských kritérií je sice nezbytný ale nikoliv jediný předpoklad pro jeho zavedení. Tříprocentní deficit v období silné výkonnosti ekonomiky může být problémem do budoucna, kdy se její růst zpomalí. Fórum by mělo dát odpověď na to, jak posoudit, kdy je ekonomika zralá na jeho přijetí a proč si jeho zavedení někdo chválí a druhý ne. Jaké je reálné zhodnocování měn v souladu s fixací směnných kurzů. Následující článek pana prezidenta byl napsán v roce 2000 pro tehdejší seminář Centra pro ekonomiku a politiku "Tři roky po měnové krizi". Připomněli jsme si ho nyní mj. kvůli aféře milicionáře a StBáka Josefa Tošovského a rozhodli se ho otisknout pro připomenutí toho, co Tošovský způsobil našemu národu nejen po morální, ale především po ekonomické stránce a také toho, že s ním již takřka deset let pan president bojuje. Po jeho přečtení každý soudný člověk pochopí, kde jsme již mohli ekonomicky být, kdyby nebylo kariéristy Tošovského a podrazů lidovců řízených skrytě z Hradu Václavem Havlem. Opravdu stojí za to se do článku, i když po letech, začíst: Václav Klaus V květnu roku 2000 jsou tomu tři roky od největší ekonomické turbulence naší postkomunistické éry. Říkám-li největší, z odstupu tří let a navíc se znalostí tehdejších i následných ekonomických dat si troufám tvrdit, že v onom květnovém týdnu šlo daleko více o otřes politický než ekonomický. Právě uplynulé tři roky jsou již dobou relativně dostatečného časového odstupu a jsou tudíž vhodnou příležitostí pro „klidnou“ či alespoň klidnější analýzu. Pokusme se proto ke spoustě existujících pokusů o výklad těchto událostí přidat výklad další, i když je evidentní, že z mé strany o úplně nový pohled nejde a že navazuji na řadu svých dřívějších, známých, veřejně publikovaných textů, zejména na knihu „Země, kde se již dva roky nevládne“ (CEP, duben 1999). V tomto mém dnešním pokusu nejde o rigorózní analytický text, a to mimo jiné proto, že krátkost časových řad naší „nové“ ekonomiky žádné náročnější metody empirické analýzy stejně neumožňuje. Jde však o pokus o teoreticky i empiricky podložený a pozorný narativní přístup Pokusím se zejména důsledně oddělit to, co u nás příliš často oddělováno nebývá. Pokusím se oddělit časová období, která se – v našich dodnes přepolitizovaných a zájmově motivovaných – polemikách bohužel míchají dohromady. Prezident republiky Václav Klaus plně podporuje ministra finací Miroslava Kalouska Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru Prezident republiky Václav Klaus přijal na Pražském hradě ministra financí Miroslava Kalouska. Tématem schůzky byla reforma veřejných financí. Ministr v obsáhlém rozhovoru představil svou koncepci reformy. Prezident vyjádřil ministrovi v jeho úsilí o ozdravení veřejných rozpočtů plnou podporu. Patrik Nacher Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a portál www.bankovnipoplatky.com se rozhodly vyhlásit anketu - Najdi si svoji banku. Mediální partnerem této ankety je finanční server Měšec.cz. Jedná se oAnketa je ODS děkuje všem, kteří podpořili její činnost svými dary Ing. Jaroslav Jurečka, hlavní manažer 0DS Občanská demokratická strana dne 30.3.2007 v souladu se zákonem o politických stranách a hnutích odevzdala do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2006. Součástí zprávy pro Sněmovnu je Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky provedeném firmou HZ Praha spol.s r.o. Podle výroku auditora účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, závazků a finanční situace Občanské demokratické strany k 31.12. 2006 a nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za rok 2006 v souladu s českými účetními předpisy. Marek Loužek, CentruM pro ekonomiku a politiku Starost Jiřího Havla (HN 4.1.2007) o vyrovnanost veřejných rozpočtů je dojemná. Co ale udělal někdejší vicepremiér pro ekonomiku ve své funkci pro to, aby státní kasa nezela prázdnotou? Nic. Proto jeho příspěvek do diskuse nelze považovat za upřímný. Schodek rozpočtu ve výši sto miliard korun v situaci, kdy česká ekonomika roste 6 % ročně, je tragédie. Popírá to doporučení všech ekonomických teorií – monetaristických i keynesiánských. Jaký je asi strukturální schodek rozpočtu? 150 mld. Kč? Nebo větší? Hospodářství může zpomalit během pár měsíců. S čím bude hospodařit český stát potom? Dědictví vlád sociální demokracie je nepopiratelné. Když dnes zástupci ČSSD kritizují novou vládu premiéra Topolánka, že neprovádí odpovědnou rozpočtovou politiku, je to podobné, když zloděj křičí „chyťte zloděje“. Vlády ČSSD prokázaly malou odvahu do rozpočtu pořádně říznout. Jejich rozpočtová politika byla více než lehkovážná. Od představitelů sociální demokracie vyznívají výzvy k odpovědnému hospodaření jako plamenná řeč teroristy o lásce k bližnímu. Rozpočtovému plýtvání je třeba říci rázné ne. Představitelé sociální demokracie by měli raději mlčet a pokorně hlasovat pro rozpočtové škrty z dílny ODS. Změny na nejvyšších postech Finance.cz Pavel Nesejt, Ředitel serveru Finance.cz V lednu proběhly na serveru Finance.cz dvě personální změny. Dosavadní šéfredaktor serveru Ing. Pavel Nesejt se stal ředitelem serveru a na jeho místo nastoupil Ing. Michal Ruml, dosavadní redaktor sekce Bydlení a sekce Bankovnictví. Michal Ruml bude mít na starosti kompletní obsahovou a redakční část serveru Finance.cz. Pavel Nesejt se bude v nové pozici ředitele věnovat strategii a budoucímu rozvoji serveru. Ing. Michal Ruml vystudoval Podnikatelskou fakultu VUT v Brně. Do redakce serveru Finance.cz přišel v listopadu roku 2005 a zabýval se především oblastí financování bydlení a bankovnictví. Předchozí pracovní zkušenosti má z rodinné společnosti Tramp, kde vedl distribuci zboží a maloobchodní prodejny. Ing. Pavel Nesejt vystudoval taktéž Podnikatelskou fakultu VUT v Brně. Od roku 2000 působil na serveru Finance.cz jako redaktor, analytik sekcí Kapitálový trh, Ekonomika a Krizové centrum. V roce 2004 se stal šéfredaktorem serveru. Jaký nejabsurdnější poplatek by zvolily banky? Patrik Nacher Otázka pro tiskové mluvčí bank. Portál bankovnipoplatky.com uspořádal tentokrát poněkud kuriózní anketu. Zeptali jsme se našich bank na názor, jaký poplatek považují za ten nejabsurdnější. Představitelé bank mohli svůj postoj doprovodit argumenty a názory na toto téma. Odpovědi naleznete na adrese: http://www.bankovnipoplatky.com/autorske-clanky/jaky-poplatek-by-zvolily-banky-za-nejabsurdnejsi-674/ Zatím reagovaly tři finanční ústavy – GE Money Bank, Česká spořitelna a Fio družstevní záložna. Na výše uvedenou adresu budou postupně přidávány další odpovědi, jak nám budou chodit. Den daňové svobody 2007 Jiří Schwarz jr., Liberální institut - Centrum pro studium ekonomické svobody V roce 2007 připadne den daňové svobody na 11. června. Pondělí 11. června tak bude v tomto roce prvním dnem, kdy již občané nebudou muset vydělávat na pokrytí výdajů veřejných rozpočtů. Celých 161 dní od začátku tohoto roku tedy rozhodují o cíli mezd čeští politikové a úředníci. Teprve po zbývajících 204 dní počínaje 11. červnem bude moci každý občan sám svobodně rozhodovat, jak s vydělanými penězi naloží. Proč je důležité, kdo rozhoduje, jak se naloží s vyprodukovaným bohatstvím? Problém leží v efektivnosti a motivacích. I kdyby politikové a státní úředníci vydávali peníze jen na to, co lidé opravdu chtějí, dělají tak z podstaty věci neefektivně. Nemají motivace chovat se ekonomicky – utrácejí totiž cizí peníze a nakupují za ně zboží a služby pro druhé. Ty jsou pak v důsledku dražší a méně kvalitní, než kdyby si je nakupovali sami občané za svoje peníze.´Den daňové svobody je v České republice vyhlašován již od roku 2000. Letošní rok je však zcela první, kdy došlo k snížení veřejných výdajů v poměru k hrubému domácímu produktu. Oproti loňsku tak bude průměrný občan ČR vydělávat na stát o 3 dny méně. Výpočet Liberálního institutu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika umožňuje srovnání Česka s ostatními zeměmi. Dozvídáme se tak, že například na Slovensku si připomenou takto vyjádřený den daňové svobody již 6. května, což je o více než měsíc dříve než u nás. Ze sousedních zemí je před Českou republikou ještě Polsko (4. června). Naopak Německo (15. června) i Rakousko (30. června) přerozdělují větší část bohatství vyprodukovaného tamějšími obyvateli. Kromě Slovenska se na špici vyskytují země jako Irsko, Švýcarsko, či Austrálie. Na chvostu žebříčku tradičně zůstávají Švédi, kteří si budou moci připomenout den daňové svobody až koncem července. Bankovní služby a lidé se zdravotním postižením Patrik Nacher Poštovní spořitelna má účet Handicap, Česká spořitelna bankomaty pro nevidomé a GE Money bank institut druhého bankéře… Portál www.bankovnipoplatky.com odeslal v pondělí 22. 1. bankám anketní otázky, které se týkají bankovních služeb a zajišťování vlídného prostředí pro lidi se zdravotním postižením. Do pátku 26. 1. jsme obdrželi reakce od eBanky, Raiffeisenbank, HVB Bank, Poštovní spořitelny, České spořitelny a GE Money Bank. Z odpovědí lze konstatovat, že banky většinou nenabízejí speciální produkt pro lidi se zdravotním postižením. Jedním z důvodů mohou být rozšiřující se možnosti přímého bankovnictví a tudíž možnost ovládat svůj účet z domova. Výjimkou je Poštovní spořitelna, která mimo to nabízí speciální běžný účet Handicap, který byl, podle tiskového mluvčí, vytvořen ve spolupráci s handicapovanými lidmi. To není jediná zajímavá zpráva. Z odpovědí tiskových mluvčí jednotlivých bank vyplynula řada pozoruhodných informací.Například Česká spořitelna provozuje 35 bankomatů pro nevidomé a ve svých největších pobočkách má instalovány zvukové majáčky pro lidi se zrakovým postižením. Poštovní spořitelna svoje bankomaty upravuje pro lidi se zrakovým postižením. GE Money Bank zase nabízí pro nevidomé občany institut „druhého bankéře“, který stvrzuje činnost prvního bankéře. Podle vyjádření tiskových mluvčí vesměs všechny banky mají bezbariérový přístup či na přizpůsobení svých poboček handicapovaným lidem pracují. Poštovní spořitelna dokonce uvedla, že více než 2200 pošt je přizpůsobeno pro lidi s omezenou pohyblivostí. Všechny rozhovory najdete na stránkách www.bankovnipoplatky.com Kolik lidé zaplatí měsíčně za bankovní poplatky Patrik Nacher, provozovatel www.bankovnipoplatky.com Portál www.bankovnipoplatky.com vyvěsil na svých stránkách anketní otázku, kde cílem bylo zjistit, kolik zaplatí klienti bank měsíčně za bankovní poplatky. Anketní otázka běžela na stránkách téměř měsíc a svůj názor v ní vyjádřilo přes 8400 návštěvníků webu. Otázka, která se často objevuje při diskusích o výši bankovních poplatků, přesně zněla: kolik platíte měsíčně za bankovní poplatky? A výsledky nebyly nezajímavé (viz údaje v tabulce).Největší skupinu tvoří respondenti, kteří uvedli, že za poplatky dají mezi 101 a 200 korunami - více než 29% (2468 lidí). Klientů, kteří prý zaplatí více než 301 je 12% (1030). Na protějším pólu jsou ti, kteří hlasovalo pro rozmezí 0 až 50 korun – těch je 15% (1256). Z toho tedy vyplývá, že respondentů, kteří dají v průměru měsíčně za bankovní poplatky více než 51 korun je 85%. To je celkem vysoký podíl. Otázkou navíc je, zda hlasující brali v potaz pouze poplatek za vedení účtu či veškeré bankovní poplatky, které měsíčně zaplatí v rámci jednoho bankovního účtu. Celkem hlasovalo 8402 osob.
Poplatek za příchozí platbu – vítěz I. ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek Patrik Nacher Od 16. 12. 2006 mohou lidé hlasovat na portálu www.bankovnipoplatky.com ve II. ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR. I. ročník této ankety zcela suverénně ovládl poplatek za příchozí platbu. V prvním kole ho mezi 14 nominovanými poplatky zvolilo za nejabsurdnější přes 46% hlasujících a ve finálovém kole obdržel tento poplatek dokonce neuvěřitelných více než 81%. Pro II. ročník jsme tento poplatek již nezařadili. Po vyhlášení výsledků ankety v únoru 2006 tento poplatek zrušily tři banky (Poštovní spořitelna, eBanka a Raiffeisenbank). Jaká je výše poplatku za příchozí platbu (běžné účty z vlastní banky) u bank, které poskytují základní bankovní služby pro retailovou klientelu a u družstevní záložny Fio, přehledně znázorňuje přiložená tabulka. Sněmovna stála od voleb 545 miliónů a stále nemáme vládu Ivo Brokeš, eStat.cz V nedávné době jsme na naší internetové prezentaci umístili počítadlo sdělující informaci, kolik nás stála nefunkční sněmovna, dnes Vás na tomtéž místě chceme seznámit s částkou, kolik nás od voleb stála sněmovna, aniž by se poslanci dohodli na nové vládě. Zveřejněná částka vygenerovaná ze státního rozpočtu představuje denní nárůst o 2 934 000 Kč a k dnešnímu dni činí 545 miliónů Kč. Nová verze portálu www.bankovnipoplatky.com Ing. Patrik Nacher V době 1. výročí fungování portálu www.bankovnipoplatky.com dochází k významnému rozšiřování webu. Lepší tématické přehlednosti a kvalitnějšímu informačnímu servisu pro návštěvníky portálu bude odpovídat i nové uspořádání a rozčlenění jednotlivých složek, sekcí a rubrik. Portál je nyní nově rozdělen na tři základní složky: svět bankovních poplatků, odborná část webu - o bankách vážně (poplatkofóbie) a zábavná část webu - o bankách nevážně (poplatkománie). Sekce banky a reklama, absurdity mezi bankovními poplatky a vtipy na bankovní téma. Portál vznikl na podzim 2005 jako protest proti alarmující situaci v oblasti bankovních poplatků. Na počátku se soustředil pouze na elektronickou verzi petice proti poplatkové politice bank. V průběhu následujících měsíců se na základě velkého zájmu veřejnosti a médií významně rozšířil. Hlavními cíli portálu je kultivace vztahu klienta a banky, zvyšování bankovní vzdělanosti a samozřejmě permanentní tlak na snižování bankovních poplatků u nás. II. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR - NOMINACE Patrik Nacher, provozovatel www.bankovnipoplatky.com Portál www.bankovnipoplatky.com vyhlašuje 2. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. V 1. ročníku návštěvníci webu zcela suverénně zvolili za vítěze poplatek za příchozí platbu. Může to být náhoda, ale několik týdnů poté, hned tři banky tento poplatek zrušily. Anketa měla pozitivní dopad. Snad se bude v podobném duchu dařit i nadále. Pro 2. ročník ankety jsme nezařadili vítěze minulého ročníku – tedy poplatek za příchozí platbu, ať mají šanci vyhrát i jiné absurdní a nesmyslné poplatky. Anketa by kromě zjištění postojů klientů bank měla určitým způsobem vyvíjet tlak na banky. Nejde jen o to, aby každý rok vyhrával stejný poplatek, byť může být nejnesmyslnější.
Prezident bude jmenovat nového člena Bankovní rady Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru KPV Prezident republiky Václav Klaus se setkal s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. V hodinovém rozhovoru s ním diskutoval své rozhodnutí jmenovat prvním ze dvou nových členů Bankovní rady České národní banky pana Doc. Ing. PhDr. Ing. Vladimíra Tomšíka, Ph. D., Ph. D., který v poslední době pracoval ve Světovém obchodním institutu ve Švýcarsku. Vladimír Tomšík se narodil 12. června 1974 v Čeladné. Vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Doktorát získal v oboru hospodářská politika (VŠE Praha) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova v Praze). V roce 2004 habilitoval v oboru finance na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do Týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do současnosti pracuje na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. V letech 1997 - 2005 přednášel kurzy zaměřené na hospodářskou politiku a makroekonomickou analýzu a prognózu na Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě Karlově v Praze a na NEWTON College v Brně. Absolvoval zahraniční studijní a pracovní pobyty v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. K problematice měnové politiky a makroekonomie pravidelně vystupuje a publikuje doma i v zahraničí. Průzkum výše bankovních poplatků a přehlednosti sazebníků Patrik Nacher I. Proč průzkum Před několika dny skončila na portálu www.bankovnipoplatky.com anketa o nejslušnější banku v České republice pro rok 2006, která běžela na webu ve spolupráci s deníkem Metro a finančním serverem Měšec.cz více než dva měsíce. Do čtyř kategorií, které se týkaly nejvíce kritizovaných oblastí - výše bankovních poplatků, přehlednosti sazebníků, srozumitelnosti obchodních podmínek a servisu pro klienty - celkem přišlo 10 952 hlasů. Cílem tohoto průzkumu bylo srovnat výši bankovních poplatků za běžné služby bank u typického či jinak řečeno průměrného klienta. V první řadě proto bylo třeba identifikovat typického klienta a jeho poptávku po běžných bankovních službách. Poté vyčíslit náklady za tyto služby u jednotlivých bank a porovnat výsledné údaje. Nakonec posoudit přehlednost sazebníků, ze kterých jsme údaje čerpali do celkové tabulky. Vítězové jednotlivých kategorií tak, jak hlasovali návštěvníci webu: Banka s nejnižšími poplatky: Poštovní spořitelna Banka s nejpřehlednějším sazebníkem: Česká spořitelna Banka s nejsrozumitelnějšími obchodními podmínkami: Česká spořitelna Anketa o nejpropracovanější bankovní internetové stránky Patrik Nacher Portál www.bankovnipoplatky.com vyhlašuje ve spolupráci s finančním serverem Měšec.cz anketu o „nejpropracovanější bankovní internetové stránky“. Čím dál tím více lidí pracuje s internetem, stále větší množství klientů využívá služeb internetbanking. Internet se pro banky stává stále důležitějším komunikačním nástrojem. Dnes už všechny banky mají profesionální webové stránky. Některé jsou přehledné a informativní, ale málo akční a nezajímavé. Jiné zase překypují zajímavými grafickými prvky, ale podstatné informace nejsou k nalezení. Zajímá nás proto názor návštěvníků webu, co si myslí o internetových stránkách našich bank a kterou z nich považují za tu nejpropracovanější. Hlasovat bude možné pro všechny retailové banky a stavební spořitelny, mezi nominovanými je též jedna družstevní záložna nabízející standardní bankovní služby. Každý může hlasovat pouze jednou. Hlasování bude probíhat jeden měsíc, tedy od 20. září do 20. října 2006. Ivana Haslingerová V úterý 30. května se konal v prostorách pražského Autoklubu již stý seminář Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) jehož název "Skryté dějiny evropské integrace" jakoby podtrhoval toto významné výročí. Po jeho ukončení přítomní vzpomínali v kuloárech na začátky CEPu a protože bylo tři dny před volbami bylo slyšet i úvahy co bude za pár let pokud zvítězí neurvalá levice. Jestli se sejdeme ještě na dvousté přednášce. Jeden z přítomných mladíků se přitočil ke skupině rokujících dam se slovy: "Dámy nezoufejte, už to vidím jak za padesát let vchází touto chodbou energický stařík s hůlčičkou a se slovy "Jak to, že to ještě nezačalo! Kde je Mach.?!" se vrhá k řečnickému pultíku zahájit miliontý CEP. Omlouvá se přítomným, že se poprvé ale opravdu poprvé v životě o 10 minut opozdil, ale že musel, ale opravdu musel ten Mač s tou protivnou Navrátilovou už konečně vyhrát. "Bylo už opravdu na čase, abych jí ukázal, kdo je světovou jedničkou," konstatuje a uvádí George Busche nejmladšího, aby přednesl referát na téma "Zásadní příčiny porážky EU Spojenými státy americkými". Představa krásná a nezbývá než si přát, aby se vyplnila a aby CEP kultivoval naši politiku a ekonomickou obec ještě nejméně tak dlouho...>>> Patrik Nacher Na portálu www.bankovnipoplatky.com v sobotu 26. 8. ve 12.00 hodin skončila anketa o nejslušnější banku v České republice pro rok 2006, která běžela na webu ve spolupráci s deníkem Metro a finančním serverem Měšec.cz více než dva měsíce. Celkem přišlo ve všech čtyřech kategoriích 10 952 hlasů. Největší zájem byl o kategorii „banka s nejnižšími poplatky“ – 2 871 hlasů. Naopak nejmenší zájem návštěvníci webu projevili o kategorii „banka s nejsrozumitelnějšími obchodními podmínkami“ – 2 592 hlasů. Celkově s náskokem vyhrála Česká spořitelna (2716 hlasů), na 2. místě skončila eBanka (2044) a na 3. místě Poštovní spořitelna (1711, dále viz poslední tabulka). Podrobnější rozbor ankety připravuji na další týdny. Co ale stojí za zmínku je pozice dvou velkých bank - Komerční banky (KB) a Raiffeisenbank (RB). KB se pohybovala mezi 5. a 7. místem a RB dokonce mezi 10. a 11. místem. Při srovnání například s relativně málo známou Waldviertler Sparkasse von 1842, která skončila dvakrát osmá a jednou sedmá, to je jistě zaznamenáníhodný výsledek. Kolik nás stojí nefunkční sněmovna? Ivana Haslingerová Činnost sdružení eStat.cz je především v oblasti legislativy, když nefunguje sněmovna, nemůže doslova nic dělat. Bez jeho činnosti se přitom náš stát obejde. Nyní zveřejnil kolik stojí každý den nečinnosti sněmovny. Každý den nefungování PS PČR stojí daňové poplatníky 2 934 153 Kč. Stav k okamžiku kdy píši článek byl 130 871 840 Kč. Aktuální odpověď k momentu, kdy ho čtete naleznete na stránkách eStatu: http://www.estat.cz/index.php?p=302. Když si uvědomíme, jak ušňupaně a uboze bojuje ministr vlády, která její provoz blokuje, David Rath se smrtelně nemocnými pacienty a pár milionů na léky, je to opravdu DĚS. Jinak to nejde nazvat.
Nejslušnější banka v ČR pro rok 2006 Patrik Nacher V návaznosti na úspěšnou anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR je tu anketa tentokrát zaměřená na banky. Původním záměrem bylo vyhlásit anketu v negativním smyslu – banka s největšími poplatky, s nejméně transparentním sazebníkem a podobně. Má-li ovšem činnost tohoto portálu vést k pozitivním výsledkům, měly by mít i jeho jednotlivé aktivity pozitivní charakter. Proto jsme se rozhodli vyhlásit anketu - „Nejslušnější banka v ČR pro rok 2006“ - a to z pohledu výše poplatků, přehlednosti sazebníků, srozumitelnosti obchodních podmínek a servisu pro klienty. Do ankety jsme zařadili banky poskytující základní bankovní služby pro retailovou klientelu. Vzhledem k tomu, že jde o anketu, budou výsledky subjektivním pohledem hlasujících a nemusejí tedy odrážet skutečný stav. I přesto může být tato anketa užitečnou zpětnou vazbou jak pro banky, tak pro jejich klienty. Díky Paroubkově komisi byla PMB prodána minimálně o 597 000 000,- Kč levněji John Bok Dne 29.3. 2001 rozhodlo zastupitelstvo hl.m.Prahy (HM) na návrh Komise pro prodej První městské banky (PMB) prodat 78 % akcií této banky spole čnosti PPF. Zodpovědní pracovníci pod vedením tehdejšího náměstka primátora HMP a předsedy DR PMB ing. Jiřího Paroubka, připravili takové podkladové materiály pro zastupitelstvo HMP, že toto zastupitelstvo z nevědomosti schválilo prodej této banky za cenu minimálně o 597 000 000,- Kč nižší. Podle vyjádření Jiřího Paroubka v tisku dlouhodobě po dobu několika měsíců (snad až 1,5 roku) komise vyjednávala jen s jediným zájemcem, vídeňskou bankou Komunalkredit v konsorciu s francouzskou DEXIÍ. Ing. Paroubek osobně bránil zveřejnění informací o tomto prodeji a jeho podmínkách. Návrh prodeje pro tuto společnost byl za cenu 409 mil. Kč, s podmínkou okamžitého schválení, jinak jako jediní zájemci odstupují od nabídky. Několik desítek hodin před jednáním zastupitelstva HMP přišla nabídka od České Pojišťovny, která byla o přibližně 100 mil. Kč vyšší, tj. 515 mil. Kč. ČP dokonce nabídla dalších 50 mil. Kč na opravu Karlova mostu, pokud dostane PMB! Pokud by se podařila utajená operace s Komunalkreditem Vídeň, dar města Prahy by se zvýšil na 188 000 000,- Kč!!! To vše se připravovalo v době, kdy jistý kandidát na senátora do volebního obvodu Praha 8 za sociální demokracii (Ing. Paroubek) obdržel oficiální cestou z Vídně 250 000,- Kč na svou senátorskou kampaň. Odborníci odhadují, že v souvislosti s utajovanou smlouvou o spolupráci a dalšími „připravenými“ dary pojišťovna získala zdarma od města hodnotu asi za 1 miliardu Kč...>>>Jak je to možné, soudruzi!!! Poslanci odešli s výslužkou – dluhem ve výši bilion Kč Petr Marek, předseda Asociace rodičů a přátel rodiny, Poslanci, kteří se sešli na posledním jednání sněmovny v tomto volebním období, si odnesli symbolickou výslužku – vytvořené dluhy. Přinesli jim je ve stylizovaných ranečcích lidé z Asociace rodičů a přátel rodiny, kteří tak chtěli upozornit na to, že tato sněmovna v uplynulých 4 letech přivedla schvalováním deficitních rozpočtů státní dluh ČR až téměř k biliónu korun. Petr Marek z Asociace uvedl, že dle posledních údajů Eurostatu z dubna je dluh ČR přes 900 miliard korun, tedy téměř 100.000 na hlavu, který si každý z nás obrazně řečeno nese na svém hřbetě do budoucna. Nejhorší na tom je, že zadluženi jsou i nezletilí, tedy ti, kteří to ani nemohli nijak ovlivnit, protože nemají volební právo, a jsou v tom zcela nezaslouženě. Údaj Eurostatu vypočtený dle metodiky ESA přitom ani nezahrnuje všechny dluhy, za nejasných okolností na žádost ministerstva financí z něj například byla vyjmuta platba za IPB, jinak by už celá suma přesahovala jeden bilión korun. Skupina lidí z Asociace rodičů se sešla na Malostranském náměstí s transparenty s nápisy jako „Děkujeme" za ty dluhy !“, a s ranečky v nichž symbolicky nesli dluhy se vydali do Sněmovní ulice, kde vedoucí kanceláře předsedy sněmovny předali krabice s dluhy především pro poslance ČSSD, kteří se na jejich vytvoření nejvíce podíleli. Podniky patří do bankLadislav Macka, předseda představenstva ČMZR banky a.s Banky mají požadavky na rizikovost a rentabilitu svých obchodů. Posuzují rizikovost - zajištění úvěru - dostatek základního kapitálu. Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytuje programy: KREDIT, TRH, PROGRES. Řešením je podřízený úvěr jako záruka. Podřízenost je substituce za nedostatek základního kapitálu. Max. 50 % projektu, 3 %, 8 let splatnosti, odklad splátek 5 let. V roce 2005 uskutečnila Českomoravská záruční a rozvojová banka 278 těchto projektů v hodnotě 1 478 mil. Kč. Veřejné zdroje pro podporu malého a středního podnikání se v převážné míře používají jako dotace, které pouze snižují náklady na financování, nerozšiřují však přístup k úvěrům. Přístup k bankovním úvěrům usnadňují záruky a podřízené úvěry ČMZRB. Prostředky na záruky a podřízené úvěry se však snižují.Řešení je nedávat dotace na projekty, které se i bez nich realizují. Sdílením rizika napomáhat realizaci nadějných projektů...>>> Rovná daň: podfuk nebo cesta k prosperitě? Jan Zapletal Rovná daň (také proporční, anglicky flat tax nebo proportional tax) je takový způsob zdanění, ve kterém jsou všechny subjekty zdaněny vždy stejnou relativní sazbou daně. Rovná daň není ve srovnání s progresívní daní, ve které se relativní sazba daně zvyšuje s rostoucím příjmem, příliš rozšířený model. Většina daňových systémů, ve kterých je rovná daň zavedena, má současně zaveden institut nezdanitelného minima, které je ze zdanění vyloučeno. Nezdanitelné minimum přibližuje rovnou daň k progresívní dani. Rovná daň dnes zažívá poměrně velký „comeback“. Od 90. let 20. století mají rovnou daň v Estonsku (24%), Lotyšsku (25%) a Litvě (33%). V roce 2001 zavedli rovnou daň v Rusku (13%), v roce 2003 na Ukrajině (13%) a v Srbsku (14%), v roce 2004 na Slovensku (19%), v roce 2005 v Rumunsku (16%) a v Gruzii (12%). Na Slovensku je zavedena tzv. „true flat tax“ (skutečně rovná daň), která zahrnuje stejnou relativní sazbu pro daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty. V USA je na federální úrovni nastaveno progresívní zdanění, ovšem na státních úrovních je zavedena rovná daň z příjmu fyzických osob ve státech Illinois, Indiana, Massachusetts, Michigan a Pennsylvania v sazbách od 3% v Illinois do 5,3% v Massachusetts. V Pennsylvanii zavedli tzv. „pure flat tax“ (projekt prosazovaný Stevem Forbesem). V USA se o rovné dani uvažuje i na federální úrovni. Jerry Brown, bývalý guvernér státu California, přišel s ideou rovné daně v roce 1992 v prezidentské kampani uvnitř Demokratické strany proti Billu Clintonovi. V roce 1996 (a znovu v roce 2000) se stejnou myšlenkou kandidoval na prezidenta uvnitř Republikánské strany Steve Forbes...>>> Bude zrušen poplatek za příchozí platbu Patrik Nacher Politici odpovídali na otázky o bankovních poplatcích Portál www.bankovnipoplatky.com oslovil předsedy významných politických stran s žádostí o reakci na otázky týkající se problematiky bankovních poplatků u nás. Do konce dubna odpověděli: Ať Jiří Paroubek podepíše garanci a směnku na škodu z prohrané arbitráže Vlastimil Tlustý Jan Mládek mi v otevřeném dopise doslova píše: "České republice hrozí značná škoda". Tento citát je v rozporu s tvrzením premiéra Paroubka, že "se jedná o remízu". Kdo z pánů má tedy pravdu: Za hospodaření IP odpovídali Jan Klacek (ČSSD), Jiří Tesař (ČSD) a Jaroslav Ungermann (ČSSD). O celé věci jednali P. Mertlík (ČSSD), J. Mládek (ČSSD), J. Havel (ČSSD) a J. Tošovský (ČNB). Rozhodli se odmítnout finanční účast státu na záchraně IPB. Následovala nucená správa IPB a poskytnutí neomezených záruk ze strany ministerstva financí, Konsolidační banky a ČNB. Poté byla očištěná banka prodána ČSOB za korunu. Parlamentní vyšetřovací komise k tomu uvedla, že stát předal IPB novému majiteli bez výběrového řízení a na základě scénáře připraveného nabyvatelem ČSOB při tzv. "Pařížské schůzce" za účasti ČSOB, KBC, P. Mertlíka, a J. Tošovského. "Způsob výběru investora byl bezprecedentní a netransparentní". Jednání o smíru ČR s Nomurou proběhlo tak, že když ministr financí Rusnok navrhoval "nulovou" variantu byl odmítnut a posléze odvolán. Ministr financí Sobotka jednání o "nulové" variantě loni na podzim osobně zastavil. Hodnota banky dle JP Morgan činila 68 miliard Kč. Ztráty dle ČKA se vyšplhaly na 130 miliard Kč + náklady MF (?) + náklady ČNB (?) + arbitráž (0 až 40 miliard Kč). Je potřeba provést personální audit týmu vedení arbitráží a vymáhat škodu na odpovědných osobách - bývalé vedení IPB, P. Mertlík, J. Mládek, J. Havel, J. Tošovský, B. Sobotka...>>> Je potřeba odvést mediální pozornost od odpovědnosti vlád Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Internetový deník aktuálně.cz přinesl dne 6. dubna "senzační" odhalení, že jsem v roce 1998, kdy jsem byl zaměstnancem IPB a pracoval ve funkci poradce jejího generálního ředitele, prý pomáhal Nomuře. V jednom ze zápisů dozorčí rady IPB jsem totiž uveden jako poradce Nomury, což má být zřejmě dnes zločin. Nevím, co na tom má být skandálního. Nomura, tehdejší renomovaný hlavní akcionář banky, se tehdy rozhodla pomoci IPB s prodejem televize Prima, kterou banka ovládala. Já jsem dostal od vedení banky úkol tento prodej s hlavním akcionářem za banku koordinovat. To bylo celé moje poradenství a pomoc Nomuře. Na tom nebylo nic špatného ani tehdy ani nyní, poté co stát prohrál s Nomurou londýnskou arbitráž. Celá tato umělá mediální kauza má jediné vysvětlení. Poté, co nezávislá zahraniční arbitráž jednoznačně rozhodla, že za pád IPB odpovídají tehdejší vlády, poté, co arbitrážní rozhodnutí a úniky informací z výpovědí svědků před arbitry ukazují skandálnost postupu odpovědných osob při řešení kauzy IPB, je potřeba odvést pozornost a mediální manipulací konstruovat umělou kauzu o někom, kdo plnil normální pracovní úkoly od svého zaměstnavatele. Z každých vydělaných 100 000 Kč skoro 70 000 Kč dostane stát Ivana Haslingerová Mnoho lidí nemá ani potuchy o "sociální spravedlnosti" levicových stran. Proto pro ně přinášíme finanční zamyšlení před volbami o spravedlnosti podle ČSSD. Kolik peněz Vám zbude když Vás firma ocení na 100 000 Kč aneb jak si ČSSD představuje blahobyt: 100 000,- Kč VÁŠ SKUTEČNÝ PŘÍJEM (na kolik si Vás firma cení) V případě nižších příjmů a zdanění nejnižší sazbou daně z příjmu 15% je konečný zůstatek 45 111,-, tj. celková daňová kvóta 55%... Kde ty peníze jsou, když zdravotnictví je v krizi, školství zanedbané, po silnicích se skoro nedá jezdit.? Proč je to lidem jedno?Jestli nechcete, aby bylo ještě hůř, ptejte se! Tak málo lidí ví, o kolik je stát ve skutečnosti obere...>>> Petr Mach Bývalý prezident Václav Havel v reakci na debatu ohledně role nevládních organizací při správě věcí veřejných podotkl, že by mělo být případně zrušeno Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), aby neohrožovalo demokracii. Šlo o odpověď na sugestivní otázku redaktorky Jany Machalické, co Václav Havel soudí o tom, že se "Václav Klaus v poslední době zaměřil proti nevládním organizacím a dokonce oznámil, že jsou hrozbou pro demokracii." Václav Havel se dopustil ve své odpovědi dvou chyb: Václav Klaus se zaměřil proti "ngo-ismu" či "postdemokracii", neboli proti ideologii, kterou považuje za hrozbu pro demokracii. Tvrzení "měly by být zrušeny" může být vztažen jen na státní instituce. Soukromoprávní organizace jako takové však mohou být státem nanejvýš zakázány... "Delegování části přerozdělovacích funkcí státu na jiné subjekty", které se nelíbí Havlovi, je přesně tím ohrožením demokracie, proti kterému bojují zastánci klasického liberalismu, včetně Centra pro ekonomiku a politiku. Nám také vadí, že stát centrálně příliš přerozděluje, ale místo delegování přerozdělovacích funkcí státu na jiné, nevolené, subjekty si přejeme, aby se stát přerozdělovacích aktivit zbavil a rozhodování ponechal na svobodných občanech...>>> LogicaCMG působí v jedné z největších asijských bank Petr Hampl LogicaCMG a HP řeší zpracování plateb a ochranu proti praní špinavých pěněz v jedné z největších asijských bank. LogicaCMG a HP společně nasadí řešení proti praní špinavých peněz (AML – Anti Money Laundering) v asijské Bank of Baroda. Systém monitoruje monitoruje všechny transakce a pomocí pokročilých statistických analýz vyhledává ty, v nichž by mohlo jít o podvod nebo praní špinavých peněz. Kontroluje také, zda nedochází k transakcím se subjekty uvedenými na černé listině. Nové řešení bude pokrývat centrálu banky v indické Bombaji a pobočky v dalších 16 zemích. Jeho technologickým základem je softwarový produkt ERASE Compliance Manager společnosti NetEconomy. LogicaCMG zavede v Bank of Baroda rovněž systém pro vypořádání transakcí a generování a distribuci zpráv. Tento systém bude integrován s mezinárodními transakčními sítěmi, jako například SWIFT. Kannan Ramaswamy, generální ředitel společnosti LogicaCMG v jižní Asii k tomu řekl: „Jsme velmi rádi, že můžeme podpořit Bank of Baroda v jejím úsilí dosáhnout shodu v řízení rizik a v platbách. Tento kontrakt posílí ve světě naši pozici vedoucího poskytovatele integrovaných řešení pro řízení rizik a shodu. Je to také jeden z největších kontraktů na AML a platební systém pro jedinou banku v Indii, který bude implementován v 17 různých zemích.“ „Toto vítězství upevňuje naši pozici dlouhodobého partnera indických bank; pomáháme jim v jejich strategických rozhodnutích v oblasti plateb a shody,“ dodal Ramaswamy. „Závazné regulační požadavky týkající se AML a směrnice pro platby brzy přiměje více indických bank k instalaci integrovaných systémů proti praní špinavých peněz a vyhovujících platebních systémů.“ Je velice znepokojující, že ne všechno, o čem je naše veřejnost dlouhodobě přesvědčována, je pravdivé Václav Klaus Rozhodnutí londýnského arbitrážního soudu o prohře českého státu se společností Nomura v kauze IPB není překvapivé a bohužel potvrzuje některá podezření a závěry vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v této věci, které až dosud byly českými vládami ignorovány. Hrozí reálné nebezpečí, že k dosavadním desítkám ne-li stovkám miliard ztrát, které vznikly v důsledku této podivné transakce, přibudou další miliardové náklady v důsledku této prohrané arbitráže, které budou muset zaplatit čeští občané. Rozhodnutí nezávislé zahraniční arbitráže potvrzuje, že ne všechno, o čem je naše veřejnost v této věci dlouhodobě z oficiálních zdrojů přesvědčována, je pravdivé, a to je velice znepokojující zjištění. Za výši škody s Nomurou je plně odpovědný ministr Sobotka Mirek topolánek Litujeme prohry České republiky v arbitráži s Nomurou. Je to špatná zpráva pro Českou republiku a její občany. Naplnily se naše nejčernější obavy a vedle již vynaložených 150 miliard korun ze státních prostředků budou vynaloženy další. Nezodpovědný postup ministrů a premiérů ČSSD bude stát občany ČR další desítky miliard korun. Osobní odpovědnost nese tehdejší ministr financí P. Mertlík, jeho náměstek J. Mládek a tehdejší předseda FNM a současný místopředseda vlády J. Havel. Osobně se v této kauze dále angažoval i současný ministr financí B. Sobotka. Ten je v plném rozsahu odpovědný za výši škody, protože zastavil vyjednávání mezi ČR a Nomurou, a to v zájmu soukromé banky ČSOB (jak se sám vyjádřil). Žádáme, aby z toho ministři Sobotka a Mládek a místopředseda vlády Havel vyvodili osobní odpovědnost. Na základě znaleckého posudku a vlastního šetření vyšetřovací komise PSP ČR konstatuje: Ministerstvo financí se ČSOB zaručilo za čistou hodnotu aktiv IPB, oceněnou ke dni 19. 6. 2000. Kromě této záruky se zavázala ČNB uhradit ČSOB ztráty plynoucí z neevidovaných závazků. Dohodou mezi MF ČR a ČNB ponese případné náklady tohoto závazku opět státní rozpočet. V praxi to tedy znamená, že veškeré ztráty vzniklé v IPB do 19. 6. 2000 uhradí ČSOB stát. Dokument dále obsahuje závazek, že od této částky bude odečtena kupní cena podniku dohodnutá mezi nuceným správcem a ČSOB. Bude-li kupní cena podniku kladná, zaplatí ji za ČSOB stát. ČSOB neriskuje nic. Jediný existující reálný závazek je pro ni poplatek za státní záruku v předpokládané výši 3 - 4 mld. Kč. Za těchto podmínek získává ČSOB státem zcela “očištěnou” IPB do svého vlastnictví. Nelze říci jinak, než že darem. Skutečná hodnota očištěné IPB na finančním trhu přitom osciluje kolem 100 mld. Kč Pokud by se ministr financí věnoval smluvním podmínkám v souladu s určením svých zákonných kompetencí, dbal by především, aby za významnou získanou hodnotu zaplatil investor odpovídající cenu. Touto cenou aby pak byly přednostně kompenzovány náklady státu na restrukturalizaci banky. Nic takového se bohužel nestalo, i když alternativní konstrukce transakčních dokumentů se nabízejí. Znalecký posudek hodnotí stávající dokumenty jako ustanovení, které jsou z hlediska obchodně-právní terminologie v příkrém rozporu s dobrými mravy. Komise má za to, že prvořadým zájmem vlády ČR by mělo být tento stav alespoň částečně narovnat...>>>
Čerpání peněz z EU je skandálně neefektivní, drahé a časově náročné Jan Zahradil předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu K rozpočtovým otázkám Klub poslanců ODS v EP v hlasování na plénu EP ve Štrasburku celkově podpořil Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu ES. Bez tohoto nařízení není možné zajistit v rozpočtovém období 2007-2013 efektivní čerpání prostředků z rozpočtu EU. Poslanci ODS v EP podpořili pozměňovací návrhy směřující k transparentnímu způsobu rozhodování a naopak odmítli ty návrhy, které rozpočtový proces komplikují nebo prodlužují. Současný stav čerpání peněz z evropského rozpočtu je skandálně neefektivní, drahý a časově náročný. Klub poslanců ODS v EP rovněž podpořil zprávu o Směrech rozpočtového procesu na rok 2007. Priority rozpočtového procesu EU pro rok 2007 dostatečně zohledňují české zájmy. Jak hospodařila ODS Ing. Jaroslav Jurečka, hlavní manažer ODS Občanská demokratická strana dne 31. 3. 2006 v souladu se zákonem o politických stranách a hnutích odevzdala do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2005. Součástí zprávy pro sněmovnu je Zpráva auditora o ověření účetní závěrky provedená firmou HZ Praha spol. s r.o. Podle výroku auditora účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz aktiv, závazků, vlastního jmění a finanční situace Občanské demokratické strany k 31. 12. 2005 a výsledku jejího hospodaření za rok 2005 v souladu se zákonem o účetnictví a příslušnými předpisy České republiky. Příjmy ODS byly 233.852 tis. Kč, z toho státní příspěvek na činnost byl 174.850 tis. Kč. Od 953 dárců obdržela ODS peněžní dary v celkové výši 17.113 tis. Kč, z toho od 37 dárců částky ve výši nad 50 tis. Kč. Tyto dary byly doloženy úředně ověřenými kopiemi darovacích smluv. Nepeněžní dary v hodnotě nad 50 tis. Kč od jednoho dárce byly rovněž doloženy úředně ověřenými kopiemi darovacích smluv. Výdaje ODS byly 131.426 tis. Kč. Z toho provozní výdaje byly 80.775 tis. Kč, personální výdaje 48.150,- tis. Kč, výdaje na daně a poplatky 2.501 tis. Kč. Tato položka nezahrnuje platby z titulu odvodu DPH ve výši 912 tis. Kč. V celkové pořizovací hodnotě 22.490 tis. Kč ODS rekonstrukcemi a stavebními úpravami zhodnotila bez úvěrového zatížení nemovitosti v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Ostravě a Ústí nad Labem. Výsledkem hospodaření ODS v roce 2005 po zdanění byl zisk ve výši 88.971 tis. Kč. Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2005 včetně zůstatku z r. 2004 byl ve výši 128.808 tis. Kč uložen na bankovních účtech a pokladnách. Prezident vystoupí na "Swiss Finance Conference" Prezident republiky Václav Klaus se ve středu 1. února 2006 ve švýcarském Zürichu zúčastní konference „Swiss Finance Conference“. Prezident zde vystoupí s projevem „Wie könnten die osteuropäischen Länder wirkliche Konvergenz erreichen?“. (red) Místo 17 280 Kč berete ve skutečnosti 8 000 Kč Petr Mach, Ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Průměrný zaměstnanec v České republice platí na daň z přídavné hodnoty (DPH) a spotřebních daních 20 % čistého výdělku. Kdo má čistý výdělek 10 000 Kč, odvede tedy na nepřímých daních v průměru 2 000 korun měsíčně. Aby člověk dostal oněch 10 tisíc čistého, musí mít hrubou mzdu 12 800, protože z ní se strhává 1600 na sociální a zdravotní pojištění a 1200 na daň z příjmu. Aby měl zaměstnanec hrubou mzdu 12 800, musí zaměstnavatel zaplatit státu dalších 4 480 korun na sociální a zdravotní pojištění, celkové náklady na zaměstnání někoho, kdo má mít čistou mzdu 10 tisíc korun, jsou tedy 17 280 korun. Každý měsíc stát dostane na přímých a nepřímých daních z našeho pracovníka 9 280 korun neboli 72,5 % hodnoty jeho hrubé mzdy. Je to dost, povážíme-li, že si Karel Havlíček v roce 1849 postěžoval, že běžný člověk platí na daních 12,5%. Tabulka: Zdanění mzdy v České republice celkové náklady práce 17 280 Kč Daně celkem 9 280 Kč To znamená, že skutečný příjem zaměstnance je 8 000 Kč a 9 280 Kč z jeho výdělku, který činí 17 280 Kč, dostane stát - ovšem pouze v případě že svoji výplatu 10 000 Kč celou utratí – nesmí to ale utratit celé pouze za alkohol a cigarety - pak odevzdá státu téměř úplně všechno. Finanční perspektiva EU by se neměla stát právně ústavním dokumentemIvana Haslingerová Jan Werich: "Je dobré bydlo býti bydélníkem" Přesně na tuto větu ze scénky Jana Wericha jsem si vzpomněla na panelové diskusi, kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky na téma "Rozpočet versus strukturální politika Evropské unie". Diskuse, kterou moderovala Soňa Vašků z oddělení pro evropské otázky Senátu ČR, měla sloužit k orientaci ve výši plateb ČR do rozpočtu EU a čerpání peněz zpět pomocí strukturálních fondů. Hosty diskuse byli výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach, Kateřina Mrázková a Lenka Porubová z Národniho fondu Ministerstva financi ČR a Miroslav Daněk z odboru "Rámce podpory Společenství", Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Lenka Porubová uvedla, že naše vláda chtěla v roce 2004 čerpat maximální limit 4 % HDP z fondů EU a proto zaplatila 1,24 % HDP. V roce 2004-6 prý máme získat 2,6 mld € tj. 2,7% HDP po přepočtu na tři roky. Petr Mach (obr. vlevo) na to glosoval, že podle údajů ministerstva financí ČR čerpala z fondů EU 0,22 mld €, což jsou dvě promile HDP a nikoliv 4 %, které mohla získat. Přitom země s prakticky týmž počtem obyvatel, Řecko a Portugalsko, čerpaly nad rámec 3,4 mld €, Irsko s méně než 4 miliony obyvatel čerpalo 1,5 mld €. "Nemyslím si, že do roku 2006 dojednáme něco takového, abychom se stali čistým příjemcem, neboť rozšíření EU o tři velmi chudé státy, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko povede k tomu, že v letech 2007-13 dostanou tyto státy čistý příjem a to se odrazí i na naší pozici. Přitom bude sílit tlak na výdaje do Turecka, Albánie, Bosny-Hercegoviny, Srbska a Makedonie. Představa o dlouhodobé úloze EU jako dárce peněz je proto nesmyslná a měli bychom již nyní platit na přerozdělování nejvýše 1,1 % HDP a po roce 2013 jen 1 % HDP, neboť pak se dostaneme do pozice čistých plátců, jako je nyní těch šest rebelujících vyspělých zemí," uvedl Mach. "Kdyby to bylo na mně, tak by ten nesmyslný penězovod do Bruselu a zpět vůbec zrušil. Pro ČR by bylo lepší, kdyby nemusela nic platit a nemusela o nic žádat ," říká Petr Mach při vysvětlování toku peněz do Bruselu a zpět z Bruselu a dodal: "Zásadním způsobem tento problém závisí na ratifikaci evropské ústavy, která zahrnuje odstavec o pravidlech rozdělení z principu jednomyslnosti na většinové hlasování (podle počtu obyvatel). Pro staré země bude tedy po ratifikaci snadné přehlasovat nové. Přijme-li se evropská ústava, bude "Finanční perspektiva EU" pro nás právně závazná a je proto nesmírně důležité znát, o co vlastně jde, neboť je to o tom, jak rozdělit peníze vytvořené v EU. Ať již nakonec dopadne vše jakkoliv, je v každém případě vidět, že toto číslo závisí na mnoha proměnlivých premisách a nemělo by se to rozhodně dávat závazně do ústavy. Finanční perspektiva by se neměla stát právně ústavním dokumentem. I to je jedním z důvodů, proč nevolím evropskou ústavu,"..>>> Václav Klaus bude přednášel k rakouským bankéřům Petr Hájek Prezident republiky Václav Klaus ve čtvrtek 24. listopadu 2005 navštívil Vídeň. Jednal zde jednat s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a setkal se s guvernérem Rakouské národní banky Klausem Liebscherem. V Rakouské národní bance vystoupil s přednáškou "Die heutige Denkpause in der EU und das langfristige Funktionieren der gemeinsamen europäischen Währung". Elita bankéřů a finančníků z Ruska, střední a východní Evropy si vybrala Prahu Martin Doležel Praha - Asociace ruských bank společně se Středoevropskou, východoevropskou a středoasijskou obchodní komorou a s podporou ambasády Ruské federace v ČR uspořádají v Praze ve dnech 10. - 12. 10. 2005 bankovní a finanční fórum s názvem „Banky Ruska, střední a východní Evropy a jejich role v prohloubení ekonomické spolupráce s ostatními státy.” Generálním sponzorem je První Česko Ruská Banka v Moskvě, která se dlouhodobě angažuje v podpoře česko-ruské obchodní výměny. Akce se bude konat přímo v sídle České národní banky, která ale není jejím spoluorganizátorem. Jedná se o první fórum tohoto typu v České republice, které není organizováno na čistě komerčním principu. Čeští a evropští bankéři a finančníci mají ojedinělou příležitost toto fórum využít k navázání nových vztahů. Na akci se představí špičky ruských bankéřů a finančníků Ruské federace. Místopředseda Centrální banky Ruské federace G. G. Melikjan, prezident asociace ruských bank G. A. Tosunjan, dále ředitelé ruských komerčních bank, exportních pojišťoven a manažeři firem, kteří mají zájem na prohloubení spolupráce s evropskými státy. Účast na této ojedinělé akci přislíbili také vládní zmocněnci Ruska, ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. K přednášejícím se mají připojit rovněž guvernér Slovenské národní banky, zástupce Ministerstva obchodu a průmyslu ČR a člen bankovní rady ČNB. Účast na fóru přislíbil i zástupce světové jedničky úvěrového pojištění Euler Hermes...>>> PETICE proti poplatkové politice bank v ČR Martina Goldová a Patrik Nacher Poplatky v českých bankách už dlouhou dobu překračují únosnou míru a ve vztahu k příjmům obyvatel patří mezi nejvyšší na světě. Ve vyspělých zemích se postavení klienta posiluje, služby se zpřehledňují, u nás tomu tak zatím není. Proto jsme se rozhodli sepsat petici a vytvořit tak určitý tlak ze strany těch, jichž se poplatky dotýkají nejvíce, tj. běžných klientů – vkladatelů. Petici je možné podpořit dvěma způsoby. Prvním je tradiční postup, kdy je zapotřebí přiloženou petici vytisknout, připojit pod ni svůj podpis a poslat na uvedenou adresu. Druhou variantou je připojení se k petici přes elektronický formulář, který je společně s dalšími informacemi o bankovních poplatcích na speciálně vytvořených stránkách www.bankovnipoplatky.com (web zpuštěn 10. listopadu 2005). Petici jsme se rozhodli šířit pouze elektronickou cestou, podpisové akce na ulicích či na jiných, veřejnosti přístupných místech, v této chvíli neplánujeme. Neděláme si iluze, že by tato petice obratem změnila přístup bank k poplatkům či znatelně zlepšila postavení klientů. Vnímáme ji jako jakousi zpětnou vazbu a snahu nekonfrontačně, ale přitom jednoznačně a zřetelně dát najevo nespokojenost se současnou situací v oblasti poplatkové politiky našich bank...>>> IVANA HASLINGEROVÁ MOTTO: "Nemínila jsem se smířit s tím, že by většinové hlasování v EU bylo aplikováno na daňový systém, který jsme měli podle přání Evropské komise "harmonizovat". Konkurence mezi daňovými režimy je mnohem zdravější než zavedení jednotného systému. Nutí to vlády držet vládní výdaje a zdanění na nízké úrovni a omezit břemeno regulací; a když se jim to nezdaří, umožňuje to společnostem a daňovým poplatníkům přestěhovat se jinam. V každém případě schopnost stanovit vlastní hladinu daňového systému je životně důležitým prvkem státní suverenity." Margaret Thatcherová, Roky na Downing Street O slovech lady Thatcherové není třeba pochybovat. přesto ale hrozí stále intenzivněji, že Evropská komise (EK) na její rady nedá a naopak se snaží o "harmonizaci" daňových systémů všech členských zemí v EU. Nad tím, kdo má pravdu, zda EK a potažmo naše vláda, která ji poslouchá jako loutka, nebo největší politička, jakou Evropa kdy měla, se zamýšleli významní ekonomové na semináři Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) pod názvem "Daňová harmonizace vs. daňová konkurence"...>>> Ředitel CEPu Petr Mach přichází na seminář "Daňová harmonizace vs. daňová konkurence" Alianci dominující trhu s finančními transfery PETR HAMPL Dva rozhodující hráči na globálním trhu se službami a systémy pro vypořádání finančních transakcí LogicaCMG a BACS uzavřeli partnerství, které jim umožní společný postup na tomto rychle rostoucím trhu. Odhady totiž hovoří o tom, že v roce 2010 budou banky zpracovávat 400 miliard platebních transakcí ročně, což jim přinese výnosy ve výši 364 miliardy dolarů. BACS je společný podnik největších britských bank a clearingových center, který je světovým leaderem v elektronickém zpracování transakcí. Ročně zpracuje přibližně 3,7 miliardy plateb, což představuje až 60 milionů položek denně. LogicaCMG je nejvýznamnějším světovým dodavatelem software pro vypořádání finančních transakcí. Oba partneři budou společně vyvíjet a dodávat platební infrastrukturu pro nové i pro již existující finanční trhy. Technologickým základem této spolupráce bude platforma NewBACS, což je unikátní vysoce bezpečné řešení založené na internetovém protokolu. Generální ředitel BACS Marion King uvedl: „Technologická expertiza společnosti LogicaCMG a její výborná znalost finančního odvětví společně s rozsáhlými zkušenostmi z globálních trhů s finančními transfery znamená, že se naše silné stránky výborně doplňují. Vytvoření tohoto partnerství je pro nás důležitý krok vpřed, který nám umožní vstoupit na nové trhy. Budeme přitom stavět na službách, které již poskytujeme ve Velké Británii.“ Guy Warren, divizní ředitel pro finanční služby ve firmě LogicaCMG ve Velké Británii, dodal: „Nejnovější legislativní změny přinesly velké zostření konkurence na trhu se zpracováním plateb. Jsme rádi, že můžeme spolupracovat s BACS nejen tak, že dodáváme jejich softwarové produkty, ale také v oblasti vývoje.“ Fiskální opatření: reforma nebo balíček? MICHAL HASLINGER Poslední dobou se kromě Evropské ústavy nehovoří prakticky o ničem jiném než o tzv. reformě veřejných financí. Opozice o ní říká, že není ničím jiným než zdražením, neboť postrádá jakékoliv prorůstové prvky, ministr Sobotka naopak tvrdí, že je právě tím nejlepším, co povede naší zemi k prosperitě. Nebylo proto překvapením, že se stala hlavním tématem semináře Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), které sezvalo výkvět obce ekonomických analytiků, aby odpověděli na otázku, zda se jedná o skutečnou reformu nebo o balíček podobný tomu z poslední pravicové vlády. Moderátorovi Petru Machovi, řediteli CEPu, odpovídali analytik České spořitelny, a.s., Mojmír Hampl, poradkyně prezidenta republiky Stanislava Janáčková, hlavní ekonom ING, a.s., Jiří Rusnok a Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd UK. "Je reforma veřejných financí reformou nebo pouhým balíčkem?" ptá se přítomných diskutujících moderátor semináře Petr Mach Název příspěvku Stanislavy Janáčkové „Systémové opatření nebo jen záplaty pro rozpočet“ hovoří za všechno. V důsledku neshody v koalici vzniká podle ní nefunkční slepenec. Je potřeba udělat reformu zdravotnictví a školství, a ta je nahrazena balíčkem záplat, kde probíhají skoky ve výdajích a zvyšování daní. „Snížení daní právnických osob je kompenzováno zvýšením DPH u malých podnikatelů a povinného daňového základu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) spolu se zvýšením sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ budou mít základ pro výpočet zdravotního pojištění místo dosavadních 35 % celých 50 % průměrné mzdy. Sociální podporu získá OSVČ pouze s podmínkou, že nesmí odmítnout práci pro obec. Toto vše tyto občany uvrhne ve velké míře do šedé ekonomiky. Sociální cíle se nemají řešit zvyšováním daní,“ uvedla Janáčková....>>> |