Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (též Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí (a vykoupení celého lidstva). Svatovítští zvoníci a zvonířky oslaví Boží hod velikonoční mimořádným zvoněním v katedrále sv. Víta na Velikonoční neděli 16. dubna 2017v délce 20 minut, které bude zároveň pozvánkou pro všechny, kdo se chtějí zúčastnit slavnostní pontifikální mše. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.Neděli Zmrtvýchvstání předchází velikonoční vigilie, bohoslužba noci (Vzkříšení v sobotu večer), během níž byl Ježíš vzkříšen. První křesťané se sešli v noci ze soboty na neděli, slavili do rána a pak šli spát. Dnes je to jiné, v sobotu večer se koná velikonoční vigilie a pak, v neděli ráno probíhají slavnostní mše. Oslava Velikonoc trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná speciální křesťanská oslava. Z tohoto důvodu také na velikonoční pondělí z katedrály sv. Víta zvony neuslyšíte.
Zmrtvýchvstání – Mistr třeboňského oltáře, 80. léta 14. století, tempera na jehličnatém dřevě. Třeboňský oltář byl namalován zřejmě hned po roce 1380 pro augustiniánský klášterní kostel sv. Jiljí v Třeboni na objednávku Petra z Rožmberka, který byl v té době proboštem kaple Všech svatých na Pražském hradě.