Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Fragmenty - ISLÁM JE STÁTNÍ IDEOLOGIE PROROKA MOHAMEDA
Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
11. 2. 2017 11:03

Věřme, že tuto stranu uspí už konečně na věky a bude následovat jí podobné party přeběhlíků jako byly US, ODA, OH. Proradný Kalousek zřejmě doufá, že ho ještě před vyhazovam z politiky zachrání bývalý kancléř Václava Havla, osmdesátiletý  aristokrat Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, protože prohnaný Kalousek ví, že na namnohé voliče a zejména voličky šlechtické tituly platí jako afrodiziakum. 

"Uvidím, jak se rozhodnou spolustraníci v Praze, ale ještě bych chtěl kandidovat," pochlubil se před dvěma roky Schwarzenberg, který podle svých slov zatím nevidí v metropoli někoho vhodnějšího. "Kdyby TOP 09 v Praze měla někoho, kdo by Pražany opravdu uchvátil, tak by mohl být lídrem on. Nestačí však ctižádost, je třeba přinést straně co nejlepší volební výsledky. Prozatím, ve vší skromnosti, nikoho takového kromě sebe nevidím. Nejznámější jsem tam stále já," prohlásil bývalý ministr zahraničí, který se v oněch dobách věnoval ze všeho nejvíce volební kampani pro krajské a senátní volby.

Tak si nad hrobem zavzpomínejme, jak žila, co činila a jak se k trapasům svým dopracovala. Když se do Parlamentu a Senátu dostala jako strana přeběhlíků TOP 09, Tradice, Odpovědnost, Prosperita a číslo devět symbolizovalo rok jejího vzniku, byli všichni zaskočeni, zvláště, že se do jejího čela postavil první post sametový adoptovaný aristokrat Karel Schwarzenberg, celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, jehož předcházející politickou stranou byla Strana zelených... http://www.rukojmi.cz/clanky/1431-pornoherec-nenavistna-kampan-schwarzenberga-marxista-dalajlama-zcenzurovany-spisovatel-o-tom-jak-mu-zrusili-blog-i-o-tibetu-a-cine

Dnes odepsaná TOP 09, která se změnila ve stranu Trapasů, Obstrukcí a Průjmů, se mohla blahé paměti pochlubit největší přeběhlickou armádou ze všech kandidujících partají. Jen namátkou; Miroslav Kalousek tíhl ke KDU-ČSL, litvínovského starostu Milana Šťovíčka (dříve VV) přijala TOP 09, když ho vyloučily Věci veřejné, že hlasoval spolu s vládními poslanci. Ludmila Müllerová byla členkou KDU-ČSL, Bedřich Moldan přišel z ODS, Igor Petrov z SNK ED, Jaromír Štětina původně vystupoval za Stranu zelených… Až na čtyři desítky členů ODS v Plzeňském kraji přestoupily do TOP 09. Přeběhlíci a zrádci?  Petr Gandalovič (ODS) se nechal slyšet, že „se neříká „přeběhlíci“, ale konstruktivní lidé, kteří si přejí konečně vládu...Dvě “osobnosti” a je jasné

Nevím, komu z těch dvou politiků dát za pravdu? Důvěřovat jim? Kníže Karel Spáč I. prospí, co se dá a kde se dá, přemohla ho dřímota mj. též setkání premiérů a ministrů zahraničí na Bělehradském bezpečnostním fóru za přítomnosti sedmdesáti dalších státníků nebo v Bruselu. Druhý – Kalousek – je latentní alkoholik, co občas během svého projevu i škytne či musí přerušit své televizní vystoupení, aby se mimo záznam kamer vyzvracel… Jednoduše řečeno; zatímco Karel Schwarzenberg byl vychováván v duchu aristokratické etikety, padákový a věčně intoxikovaný Kalousek studoval socialistickou morálku ještě jako člen Lidovců pod dirigování Národní fronty ÚV KSČ…

Moc po něm nezbude, zatímco na knížete Karla Spáče I. pamatovali i tvůrci seriálu o Arabela, Rumburakovi, kde byl obsazen do trojrole Pekoty, Blekoty a Mekoty...

Proboha, paní Miriam Müllerová-Blekotová, ten Zeman mě zase převezl; Remek bude v Moskvě, Livie v Bratislavě…

Knížecí milosti, vidím v kouli křišťálové, že jste zůstal sám jako Miloušův kůl v plotě…

Myslíš si Blekoto, že toto bude stačit, aby Babiš volby nevyhrál...?

Demonstrace registrovaného partnerství a Pussy Riot je velmi přesvědčivá, pane kníže… “Kundí výtržnosti a kočičky se bouří”;

Foto archiv České televize

Posléze mlsný kocour kníže Karel, s hypotékou přes třináct mega, balil lepou venkovskou děvu Vopěnkovou. Komu se nelení, tomu se zelení. Hrdý národ má jasno; jeden je opilec, druhý proutník. Prostě Zeman je obyčejný křupan, jelikož neví, jak žijí praví aristokrati a prezidenti.http://www.showmix.cz/bulvar/foto-schwarzenbergova-kraska-jana-vopenkova-pod-palbou-lesbicke-hratky-odhalena-prsa-co-jeste.html

Na Karla Schwarzenberga nezapomněli ani tvůrci poutavých sousoší, ani autoři písně: "Spát, chviličku spát, hlavu mít línou, spát, přestat ho znát, stejně má jinou...."

http://www.rukojmi.cz/clanky/696-kdyz-zednari-rozhodnou-nejede-pres-to-vlak-obama-merkelova-halik-schwarzenberg

A nyní zcela jasný důkaz toho, jaký je Zeman buran a křupan z Vidlákova, zatímco Karel Schwarzenberg je vždy usměvavý a nadmíru noblesní: http://www.youtube.com/watch?v=9W5IX54JuFo

Inu, kníže Karel Spáč I. bude opět volebním lídrem Prahy pro nadcházející volby, aby podpořil svoji stranu Trapasů, Obstrukcí a Průjmů; všichni soudní lidé věří, že tuto partičku přeběhlíků uspí už navěky... http://www.rukojmi.cz/clanky/2874-devet-let-ho-tahaji-pred-soudy-pro-nic-za-nic-byvaly-velvyslanec-rozkryl-nekale-ksefty-na-schwarzenbergove-ministerstvu-a-od-te-doby-se-nestaci-divit

http://www.rukojmi.cz/clanky/1392-kdyz-se-dva-tonouci-papalasi-schwarzenberg-a-kalousek-z-top-09-i-stebla-tibetske-vlajky-chytaji

Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 6 - Džinovi se nechce zpět do láhve

7. 2. 2017 19:17

V těchto dnech, konkrétně 13. února, si připomínáme právě čtvrtstoletí, kdy vstoupil i u nás v demokratické využití jeden z největších světových vynálezů všech dob, srovnatelný s vynálezem kola či parního stroje. Ano, jde o internet. Výše uvedeného data roku 1992 došlo k oficiálnímu připojení tehdejší ČSFR k Internetu. Jako první bylo připojeno ČVUT v Praze. 1992.

 
Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 6 - Džinovi se nechce zpět do láhve

Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Co vlastně je ten internet? Vezměme si na pomoc encyklopedii: Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Internet jsou volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé síťové uzly. Slovo internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.

Dějiny internetu jsou spojeny se vznikem počítačů (po roce 1945) a následně počítačových sítí, které jim umožnily vzájemně komunikovat. Přímým impulzem byla studená válka (od roku 1947 mezi USA a SSSR), kde protivníkům hrozilo masivní ničení komunikační infrastruktury jadernými zbraněmi. Odpovědí na toto riziko bylo v USA zadání agentuře DARPA na vývoj komunikační sítě pro počítače, která by neměla žádné řídící uzly podobné telefonním ústřednám, a místo toho by bylo řízení sítě rozprostřeno (decentralizováno), takže by mohla dále fungovat i při výpadku některých jejích částí. Její dnešní název je právě Internet. Málokdo si ještě dnes uvědomí, že každé ráno si místo denního tisku otevírá původně strategické vojenské zařízení. To však zdaleka není jediný z paradoxů tohoto vynálezu.

Původně jednoduchá dvojbodová komunikační technika (point to point) byla lety průzkumů dovedena do fáze komunikace síťové, v níž se právě nacházíme. Její výhodou je “world wide” rozprostraněnost a víceméně celosvětová dostupnost. Toto rozšíření síťování dalo základ vytvoření globální sítě, která byla nazvána Internet; oficiálně byla realizována v roce 1982. Tedy přesně o dekádu před tím, než se v síti ocitlo také Československo. A mimochodem téhož roku - 1992 - byl k internetu připojen i Bílý dům :-)

Původně strategický, vojenský komunikační prostředek se vpádem byznysu stal především prostředím pro rozmach internetové zábavy a shoppingu. Bezhraničně otevřená komunikační příležitost měla podobu emailů, chatů, později sociálních sítí. To je dnešek. Co bude zítra? Možná to vědí vývojoví inženýři v Silicon Valley, ale vlastně na tom ani příliš teď nezáleží.

Je zajímavé si ale všimnout, jak rostl počet uživatelů Internetu v průběhu let: 1996 – 55 milionů, 2000 – 250 milionů, 2003 – 600 milionů, 2005 – 900 milionů, 2009 – 1,8 miliardy, 2010 - přes 2 miliardy uživatelů... Tato křivka nabyde na zvláštní zajímavosti, když si uvědomíme, že skrze internet je možné distribuovat nejen počítačové hry, popové hvězdičky a trendy v mladé módě, ale především informace a názory, což byla ještě před oněmi zhruba pětadvaceti lety bezvýhradná doména tradiční mediální propagandy. Ta stavěla výhradně na jednosměrném působení - producent - publikum. Publikum si v ní sice může myslet o producentovi a jím produkovaných obsazích, co chce, ale nemůže mu online odmlouvat. Což dnes nejen že jde, ale je to samotným základem celé názorové výměny ve veřejném diskursu. Proto jsou také zastánci tradičních médií tak nervózní: přicházejí o monopol na ohlupování veřejnosti a na prosazování svých partikulárních zájmů (obvykle politických nebo ekonomických, což je zpravidla provázáno).

A je v zásadě jedno, zda tento alternativní informační a názorový proud má faktickou podobu individuálního blogu, více či méně profesionálně dělaného serveru (portálu), či prostě jen nekonečně multiplikované a diverzifikované rozpravy na sociálních sítích. To jsou jen formy, obsah je týž: alternativa k tomu, co slyšíme z maintreamových tlampačů. A při všem vědomí, že tyhle alternativní informační zdroje nemusí být vždycky stoprocentní garancí jejich věrohodnosti a důvěryhodnosti, přece jen vytvářejí tak potřebný doplněk k informacím tzv. oficiálním. Tím spíše, že právě ty ztratily svou důvěryhodnost tím rychleji, čím intenzivněji se zaprodaly oněm až příliš čitelným zájmům svých usměrňovatelů (a zdaleka to nemusí být jen fyzičtí vlastníci, jak víme). O tom, jak moc se ona tradiční média a jejich loutkovodiči tohoto nového internetového informačního prostředí bojí, svědčí stále se zvyšující agresivita a snaha o jejich administrativní potlačení a veřejnou ostrakizaci. Pravděpodobně by dnes, kdyby to šlo, vzali čtvrtstoleté a starší události geneze internetu zpět a vrátili džina do láhve. Ale ono to už nejde. Naštěstí pro nás.

Lenka Kohoutová: Lidé, kteří dlouhodobě pečují o své blízké, mají dostávat mzdu, nikoli sociální dávky

8. února 2017

 

Starat se o své blízké, kteří se sami o sebe postarat nemohou, je určitě správné, nicméně dlouhodobé ošetřovné není cesta správným směrem. V rámci našeho programu hovoříme o možnosti, kdy by stát hradil pečujícím osobám dlouhodobě mzdu. Tedy odměnu například jako pěstounům, kdy se z této mzdy odvádí řádná srážka na zdravotní a sociální pojištění. Pečující by tak mohl být libovolně dlouhou dobu s členem rodiny, který potřebuje trvalou pomoc. Toto by pro nás byl jeden z možných nástrojů řešení dlouhodobé péče, který se dvacet let v naší zemi nedaří nastavit.

 

Dlouhodobým ošetřovným však můžeme ochromit zaměstnavatele, kteří již dnes velmi zápasí o každého zaměstnance. 90 dní ošetřovného může být pro některé zaměstnavatele komplikací, kvůli níž budou mít problém najít krátkodobý zástup, zapracování apod. V době takřka plné zaměstnanosti mohou tři měsíce čekat na zaměstnance a krátkodobou náhradu vůbec nenajdou.

 

Máme zájem na tom, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a nemít strach, jak zajistí za tři měsíce, až dlouhodobé ošetřovné vyberou, péči o nemohoucího člena rodiny. Máme ale také zájem na tom, aby zaměstnavatel neměl problém s dlouhodobou nepřítomností.

 

Lenka Kohoutová

expertka ODS pro sociální věci

MFF Berlinale

MFF BERLINALE

UDÁLOST TÝDNE / REDAKCE / 6. 2. 2017

Životopisný snímek Django zahájí ve čtvrtek 9. února mezinárodní filmový festival Berlinale. Historické drama o slavném kytaristovi a skladateli Djangu Reinhardtovi natočil jako svůj režijní debut francouzský scénárista a producent Étienne Comar. Snímek se odehrává v Paříži roku 1943, odkud Reinhardt utíkal před nacistickou okupací.

Django bude také součástí hlavní berlínské soutěže, ve které mezi největší adepty na vítězství patří snímek Akiho Kaurismäkiho Toivon tuolla puolen (Odvrácená strana naděje). Příběh se odehrává v Helsinkách, kam přijíždí hledat azyl syrský uprchlík. V hlavní soutěži představí svůj nový snímek také britská filmařka Sally Potter, německý veterán Volker Schlöndorff nebo rumunský držitel Zlatého medvěda z roku 2013 Călin Peter Netzer.

O ceny se v hlavní sekci bude ucházet i česko-polský film Přes kosti mrtvých režisérky Agnieszky Holland. Na filmu se scénáristicky podílel Štěpán Hulík a jednu z hlavních rolí ztvárnil Miroslav Krobot. V nesoutěžní sekci Berlinale Special se představí film Masaryk. Slovenský snímek Pátá loď režisérky Ivety Grófové pak bude uveden v sekci dětských filmů Generation Kplus.

Mezinárodní porotu letos povede holandský filmař Paul Verhoeven. Připojí se k němu například herečka Maggie Gyllenhaal nebo čínský režisér Wang Quan'an.

Čestného Zlatého Medvěda za celoživotní dílo převezme kostýmní návrhářka Milena Canonero, která pracovala na filmech Stanleyho Kubricka, Francise Forda Coppoly nebo Wese Andersona.

67. ročník festivalu Berlinale potrvá do 19. února.

Martin Kuba: ČR potřebuje dostupný mobilní internet. Ministr Mládek ale hraje za zisky mobilních operátorů

7. února 2017

 

Ministr Mládek v oblasti mobilní komunikace naprosto selhává. Jako ministr jsem se snažil navrhovat do rady ČTÚ nestranické nominace, ale především mladé odborníky, kteří se problematikou dlouho zabývali a nebáli se postavit operátorům. Nastavené mechanismy MPO v součinnosti s ČTÚ pak pomáhaly tlačit na nižší ceny služeb mobilních operátorů, což většina občanů poznala na svých účtech. Ministr Mládek na tuto aktivitu nejen rezignoval, ale v Bruselu se dokonce stavěl proti snížení ceny roamingu napříč EU. Tento krok pokrytecky obhajoval jako zájem většiny občanů ČR. Bohužel ministr Mládek každým svým krokem prokazuje, že hraje více za zisky mobilních operátorů než za občany ČR. 

 

To hlavní, co mohlo přispět k rozvoji rychlého internetu v ČR, je 14 miliard z evropských fondů, které mělo MPO vypsat na podporu výstavby optických sítí. Bohužel v tom ministr Mládek a celý jeho úřad naprosto selhali. Doporučil bych panu Mládkovi, aby více pracoval a nevyřizoval si přes média účty s členy rady ČTÚ. Zákazníci mobilních operátorů by to jistě ocenili. Rychlý a dostupný internet je základní podmínkou pro rozvoj inovativní ekonomiky.

Martin Kuba
expert ODS pro průmysl a obchod

 

 

S pozdravem

 

19. 1. 2017 10:21

Pracovní skupina pro brexit a reformu EU jednala o přesídlení unijních agentur do ČR
18. ledna 2017

Ve středu 18. ledna se ve Strakově akademii uskutečnilo čtvrté jednání Pracovní skupiny pro otázku vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním EU. Pod vedením státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se zástupci ministerstev a sociálních a hospodářských partnerů věnovali především tématu přesídlení unijních agentur do ČR.

Ačkoliv vyjednávání o brexitu ještě nezačala a EU stále čeká na notifikaci ze strany britské vlády, otázka přesídlení agentur EU v souvislosti s brexitem je velmi živým tématem. Některé členské státy již vyjádřily svůj zájem na získání agentur, které nyní sídlí v Londýně.

Členové pracovní skupiny se již dříve shodli, že pro ČR připadá v úvahu přemístění dvou agentur, a to Evropské lékové agentury (EMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). Záměr kandidovat na přesídlení jedné z nich schválila vláda v prosinci loňského roku a uložila pracovní skupině pro brexit a reformu EU, aby do konce prvního čtvrtletí letošního roku vypracovala materiál k jednotlivým aspektům naší kandidatury a nabídky České republiky. 

„Získání agentur EU, respektive jejich přesídlení do ČR, je prestižní záležitostí. Pro Českou republiku by z toho vyplývala řada pozitivních politických i ekonomických dopadů. V Praze už nyní sídlí Regulační úřad pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, známý především díky řízení systému Galileo. Nejedná se tedy o novou zkušenost a je zřejmé, že ČR má agenturám co nabídnout. V boji o kandidaturu může využít nejen atraktivní polohy ve středu Evropy, ale i řadu dalších výhod,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Agentura EMA je významná především s ohledem ke své velikosti a charakteru aktivit. Výhodou agentury EBA pak je, že v ČR by bylo její sídlo mimo eurozónu, tedy byla by zachována integrita vnitřního trhu a udržení rovnováhy mezi členy bankovní unie a ostatními zeměmi EU. Pro ČR je to významné i s ohledem na její závazek do eurozóny v budoucnu vstoupit.

Tyto závěry předloží pracovní skupina vládě, která by v následujících týdnech měla učinit rozhodnutí o konkrétní agentuře a přijmout nezbytná opatření související s kandidaturou.

Pracovní skupina se dnes zabývala také úterním projevem britské ministerské předsedkyně Theresy Mayové, v němž nastínila příklon Velké Británie k tzv. hard brexitu. Zároveň uvedla, že Velká Británie po odchodu z EU nebude usilovat o plném setrvání na vnitřním trhu, ale bude se chtít vydat cestou zóny volného obchodu. Na základě tohoto projevu a představených plánů dojde k aktualizaci přípravných pozic české vlády na březen, kdy by měla Velká Británie formálně zahájit jednání o vystoupení z EU. Česká republika bude společně s dalšími 26 členskými státy EU připravovat mandát pro vyjednavače Michela Barniera.

MgA. Martin Ayrer
mluvčí vlády, ředitel Odboru komunikace

9. 1. 2017 17:15

Nový rok 1. ledna 2017 byl prvním dnem zbytku našich životů. Je jen a jen na nás, jak rok 2017 prožijeme. Jestli dovolíme, aby pokračoval trend pozvolného návratu do nesvobody, kdy totalitu komunistickou postupně nahrazuje totalita eurobolševická. Nepůjde to změnit hned, ale je potřeba se začít bránit. Zítra už může být pozdě. Kde začít? Co je nejdůležitější? Těch věcí je spousta. Tady jsou tři zásadní: škola, neziskovky a média. Jedním slovem – propaganda. Zločinná propaganda. Totalitní ideologové vždy usilují o naše duše, vždy chtějí ovládnout naše myšlení. A vůbec nejzranitelnější jsou naše děti. Je potřeba opět odideologizovat naše školství. Možná, že právě tohle je oblast, kde jsou páchány ty úplně největší škody. Dovolili jsme totiž, že náš školský systém namísto, aby neutrálně vzdělával a vychovával, už zase našim potomkům vymývá mozky a przní jejich duše jedinou údajně správnou ideologií, politicky korektním europeismem. 

28. 11. 2016 16:23

Je všeobecně známo, že pokud vypukne válka, bude to zejména kyberválka a vláda na ní musí být připravena. Proto odsouhlasila novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o svobodném přístupu k informacím. Jedná se o další z řady našich kroků, jimiž zlepšujeme připravenost státu na hrozbu kybernetických útoků. Pro nově zahrnuté skupiny odvětví budou platit povinnosti tohoto zákona o kybernetické bezpečnosti. Vyžaduje od nich, aby přijaly odpovídající kroky eliminující bezpečnostní rizika a oznamovaly případné kybernetické incidenty Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

5. 10. 2016 15:46

V islámských zemích roste počet žen zavražděných tzv. vraždami ze cti. Podle organizace Human Rights Commission of Pakistan jich loni bylo  například v Pakistánu 1 184, rok před tím 1 005 a v roce 2013 "pouze" 869. Je to důsledek toho, že islámské ženy se začínají emancipovat a chtějí si vybrat samy, koho si vezmou za muže. Muži jsou z toho frustrováni a rodiny dívek se cítí zneuctěny. A protože podle zaběhnutých muslimských zvyků se čest rodiny může získat pouze vraždou ze cti, neboli zabitím takové ženy, která ji v očích okolí zneuctila, zavraždí tuto ženu vlastní rodina. Podle islámu se musí prostě ženy podvolit trdicím a pro mnohé naivní sluníčkářky bojující za příchod muslimskýcjh mladíků do EU by to mělo být mementem.

3. 10. 2016 14:30

V současné době, kdy hrozí po neuváženém pozvání německé kancléřky Merkelové zaplavení Evropy přistěhovalekými hordami nebezpečných islámistů s naprosto odlišným přístupem k životu než má původní křesťanské obyvatelstvo se dostávají do středu zájmu zděšených občanů nové strany slibující zastavení této apokalipsy. 

Oproti tomu, co ve své době znamenali republikáni, jsou dnes ostatní nové strany jen slabý účelově vzniklý odvar. Jelikož ale o nás nějaký čas nebylo slyšet a náš program je skutečně kvalitně napsaný již v letech 1990–92, tak není divu, že s ním uspěli i plagiátoři, míní Miroslav Sládek (SPR-RSČ). S předsedou strany jsme si povídali nejen o volbách a cílech strany, ale i o její minulosti a o struktuře dnešního financování. Proč je přesvědčen o tom, že vláda stranu v roce 1998 okradla a co jí vyčítá dnes? Proč označuje Sobotku s Ficem za lháře? Vyjádřil se k ústavní stížnosti, kterou chystá. A nejen k tomu…

 

Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Sládek

Ve volbách v roce 1992 byl iroslav Sládek  zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za SPR-RSČ a své zastoupení tam srana měla až do roku 1998. Načas tak strana včetně něj zmizela z popředí celostátní politiky. Až počátkem 21. století jste vstoupil do politiky znovu, s politickou stranou Republikáni Miroslava Sládka, do níž přešla velká část členské základny. Co podle vás bylo příčinou oslabení strany a proč se jí po návratu na politickou scénu nepodařilo oslovit větší množství voličů?

Naše zastoupení v parlamentu bylo obrovským problémem pro vládnoucí garnituru. Uvědomte si, že za dobu našeho pobytu v parlamentu si poslanci nemohli zvýšit plat, že museli stoprocentně docházet na zasedání Poslanecké sněmovny, že by si ministr nedovolil nepřijít na interpelace. Potřebovali nás odstranit, a proto rozpoutali obrovskou pomlouvačnou kampaň před volbami 1998, která na občany zabrala, bohužel. Bohužel především proto, že bylo již vzápětí po volbách 1998 jasné, že se jednalo jen a jen o nepodložené pomluvy a ničím neodůvodněné špinění a především hru na strunu závisti, vlastnosti naneštěstí velmi rozšířené v naší zemi. Po úspěšném odstranění republikánů zahájila média naprostou informační blokádu, která trvá prakticky dodnes.

Je sice pravda, že dnes máme internet, což tehdy nebylo, ale stále platí – kdo není v televizi, jakoby nežil. Je vidět, že komunisty a jejich pohrobky prolezlý parlament se velmi dobře seznámil s Poučením z krizového vývoje, které po roce 1968 sepsal Vasil Bilak a že se jeho doporučeními přesně řídí. Za této situace není divu, že je pro nás velmi obtížně oslovit občany. Proto také cestuji neustále po republice a snažím se prorazit informační blokádu osobními setkáními.

Jak nyní vidíte vaše šance?

Nemáme vlastní agenturu na průzkum veřejného mínění, abychom si mohli falšovat předvolební průzkumy, jako to dělá sociální demokracie, Babišova sekta apod. Naše šance závisejí na tom, kolik lidí půjde k volbám, doufám, že nezůstane 70 procent lidí doma, jak tomu bylo při minulých volbách do krajského zastupitelstva. Bez ohledu na výsledky v těchto volbách budeme pokračovat v naší činnosti dále a připravíme se důkladně na parlamentní volby v příštím roce.

Psali jsme:

Máte vysvětlení pro to, proč tzv. velká dohoda stran, kterou jste iniciovali, a jejímž cílem bylo společně konkurovat větším stranám, nezískala šiří podporu u oslovených politických subjektů?

Naprostá většina neparlamentních stran, a v to počítám i Úsvit a SPD, nebyla ustavena a nevyvíjí činnost proto, aby mohli realizovat svůj program a změnit neutěšenou situaci naší země. Naprosté většině těchto stran a jejich vedením jde jenom o to – získat nějaká křesla, nějaké mandáty a s tím související peníze. O nic jiného jim nejde. Co si myslet o jejich chování a záměrech, když v parlamentu o něco jde, tak hlasují proti sociálním jistotám, ve prospěch přivandrovalců, nejsou přítomni jednání anebo se alibisticky zdržují hlasování. A co se týká zvláště neparlamentních stran, to je jako „Margaritas ante porcos“. Naprostá neschopnost realisticky posoudit vlastní schopnosti.

Přitom krajské volby byly ideální příležitostí prorazit s vlasteneckým programem a ovlivňovat tak politiku zdola. Představte si kraje silně pod vlivem našich programů a jejich vzpouru vůči centrální vládě a parlamentu. Přitom díky tomu, že se kandiduje ve třinácti krajích a nezvyšuje se vstupní hranice pro koalice, mohl každý předseda zúčastněných stran být jedničkou, místopředsedové mohli rotovat, atd. Nikdo by se nemohl cítit ukřivděný. Jsem i tak rád, že se nám podařilo dát dohromady společnou kandidátku alespoň tří stran, tj. včetně Patriotů a HOZK.

Nikomu jsme přitom nevnucovali náš program, šlo jen o to se shodnout na několika základních bodech přijatelných pro všechny. Ty byly také obsahem té tzv. velké dohody. Bohužel dopadlo to tak, jak všichni víme a je zcela jasné, že prospěch z toho bude mít jen vládnoucí garnitura. Z toho je snadné udělat si úsudek, kdo tyto strany zakládá, řídí a kdo také financuje jejich činnost.

Jak se mají voliči orientovat v té škále stran, které svůj program zaštitují změnou stávajícího systému a odmítáním nelegální imigrace, vystoupením z NATO a EU? A čím je jedinečná strana SPR-RSČ Miroslava Sládka? Proč by vám měli dát voliči přednost?

Jak opakuji při každém osobním setkání. Jestliže má normální člověk možnost si vybrat například originál Rembrandta anebo nějakou lajdáckou kopii od nějakého mazala, sáhne zcela logicky po originálu. Dnes mohou být lidé skutečně zmateni podobností programů mnoha stran. Jak by také neměli stejný program, když ho úplně všichni opsali z našeho více než dvacet let starého.

V originalitě je naše jedinečnost a také v tom, že vidíme na rozdíl od ostatních mnohem dál. Připomínám jen na internetu zveřejněný záznam na VHS kazetě z roku 1991, kde hovořím o přistěhovalecké vlně, která přes nás přejde z východu, pokud budeme mít štěstí tak jen jednou, anebo náš návrh na vypsání referenda o osudu Československa z roku 1992. Naše protesty proti vstupu do EU a NATO, srovnání tehdejších reakcí a dnešního chování takových politiků jako je Klaus nebo Zeman. Nikoho z dnešních zapřisáhlých bojovníků za referendum, vystoupení z EU nebo NATO jsem na žádné z akcí v devadesátých letech neviděl. Kde byli? Jsou dostatečně staří na to, aby se již tehdy mohli angažovat.

My můžeme říkat, co uděláme, pokud budeme zvoleni, můžeme tedy používat podmiňovací způsob. To by však neměly dělat ty strany, které jsou dnes v parlamentu a ve vládě, ony přece mají reálnou moc to, co slibovali v minulých volbách, uskutečnit. Když tedy dnes říkají, zvolte nás a my uděláme to nebo ono, tak prostě jenom lžou a spoléhají přitom na krátkou paměť lidí.

 

PhDr. Miroslav Sládek

  • SPR-RSČ Miroslava Sládka
  •  
  • mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat ProfilPoložit dotaz OdpovědiHodnotit Štítky

Zvlášť tvrdě se vymezujete proti senátoru Janu Velebovi a Tomiu Okamurovi, které obviňujete z toho, že vám vykrádají program. Čím to, že na rozdíl od vás s ním ale částečně uspěli?

Nemyslím, že bych se jim nějak zvláště věnoval. Jsem však na ně dosti často dotazován hlavně novináři, jak je vidět ani PL nejsou výjimkou. Jelikož o nás nějaký čas nebylo slyšet a náš program je skutečně kvalitně napsaný již v letech 1990–92, tak není divu, že s ním uspěli i plagiátoři. Bohužel v politice nelze uplatnit žádná autorská práva. Mne na tom mrzí jediná věc – když dnes všichni bez nejmenšího studu kopírují náš původní program, proč to neudělali již před lety? Kdyby se jím skutečně řídili, mohla být naše země v podstatně lepším stavu.

Bohužel poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost něco jiného vykládají do mikrofonu, něco jiného prezentují na Facebooku, zvláště před volbami, a úplně jinak hlasují. To je úmyslný podvod na voličích. Přesto jsou voleni znovu a znovu. To by se dalo pochopit jednou, možná dvakrát, ale že se to se železnou pravidelností opakuje každé volební období, to skutečně nechápu. Bylo by dobré, aby si každý člověk, občan, volič uvědomil, zda by třeba v osobním životě toleroval dvacet pět let lháře a podvodníka. Asi těžko, už by se s ním dávno rozešel. O to nepochopitelnější je chování u volebních uren.

Vrcholem byla zrada při hlasování o zmrzačení volebního zákona a zákona o politických stranách, což v praxi znamená zánik demokracie v naší zemi. Nemyslím si, že jsou vámi jmenovaní nějak zvlášť úspěšní. Dostal jsem stranu do Federálního shromáždění i České národní rady, do Poslanecké sněmovny a naše výsledky se pohybovaly kolem 8 procent při daleko větší volební účasti. Což představovalo půl milionu našich voličů. Ti současní, podle vás úspěšní, nedokázali oslovit ani polovinu tohoto počtu a těží jen z minimální volební účasti. Projevuje se to i na počtu poslaneckých mandátů. My jsme jich měli ve své době 18 až 28. Opět porovnejte sami úspěšnost. Byli jsme stranou, kterou nikdo nemohl brát na lehkou váhu a opravdovým postrachem tehdejší vládní garnitury. Za dobu naší přítomnosti si nemohli zvyšovat platy a účast na zasedáních parlamentu byla takřka stoprocentní. A to vše v době, kdy nebyl internet a za naprostého nepřátelství médií a jejich majitelů. Oni nejsou ničím z toho, co jsme ve své době znamenali my – jsou jen pouhý slabý, účelově vzniklý odvar.

Jak je na tom vaše strana s financováním?

Jak by na tom asi mohla být politická strana, která působí léta v ilegalitě za naprosté informační blokády, kterou nikdy žádný podnikatel nesponzoroval, především ze strachu, že přijde o zakázky nebo si vykoleduje kontrolu účetnictví od Babišových úředníků. V takových podmínkách je jedinou možností boje dobrovolná práce a osobní obětavost členů a příznivců. Takto prostě pracujeme a teď si představte, že bychom podle zmrzačeného zákona o volbách a o politických stranách měli prokrmovat banky za vedení desítek účtů a že parlamentní banda bude rozhodovat o tom, zda jsme dobrovolnou práci vynaložili účelně. Kde to žijeme? V Orwellově roce 1984? Ať si kontrolují ty strany, které tuční z tunelování státního rozpočtu, my to nejsme.

Při této příležitosti připomínám, že jsme jedinou stranou, která výrazně do státního rozpočtu přispěla, když nám vláda ukradla veškeré peníze, které jsme měli dostat za volby v roce 1998 a následný příspěvek na činnost, což bylo zhruba 50 milionů. Bylo by dobré zjistit, na co byly tyto republikánské peníze použity. Rád bych to věděl, když už jsem byl, jako následek tohoto aktu státní loupeže, odsouzen ve vyloženě politickém procesu s dopředu známým rozsudkem za předlužení strany, které však způsobil svým jednáním právě stát, který zneužil neexistenci správního soudu. Stát se v této souvislosti dopustil dvojnásobného zneužití moci proti nepohodlné straně a nepohodlnému politikovi. Ono to sice od počátku nemělo se spravedlností nic společného, ale arogance moci a její zneužívání vládnoucí skupinou bylo v tomto případě do nebe volající.

Do roku 1998 totiž republikáni nedlužili nikomu ani korunu, před volbami 1998 jsme měli závazky za cca 10 milionů, které jsme byli schopni díky volebnímu výsledku ihned uhradit. V důsledku blokace veškerých stranických financí Finančním úřadem pro Prahu 5 a Ministerstvem financí jen na základě falešných obvinění, která se v průběhu minulých mnoha let i přes důkladné vyšetřování nikdy nepotvrdila, jsme nemohli svoje závazky uhradit a strana, která byla de facto 40 milionů v přebytku, skončila jako předlužená.

A aby absurdní drama plně podle Rozmarného léta Vladislava Vančury a pod taktovkou Zahradních slavností Václava Havla bylo dokonalé, jsem pronásledován dodnes. Vzpomeňte na stařečka, který třásl sloupem a tím i lanem na kterém chodil kouzelník Arnoštek. Třásl stále silněji a přitom pokřikoval, „slez nebo spadneš, slez nebo spadneš“. A když Arnoštek samozřejmě spadl, tak stařeček s uspokojením konstatoval, „vidíš, já jsem ti to říkal, že spadneš“, a spokojen se svojí prací i jasnozřivostí odkráčel.  

Psali jsme:

Kolik máte členů a jak je to s jejich nárůstem?

Členů máme dostatek na to, abychom mohli být aktivní na celém území Československa, včetně Podkarpatské Rusi, a jejich počty rostou. Přichází nová generace, která nám během let dorostla, ale také staré známé tváře, u kterých musím ocenit především jejich věrnost a stálost v názorech.

Jaké by byly první tři kroky, které byste podnikl, kdybyste se stal senátorem?

Předložil bych návrh na změnu Ústavy. Jednokomorový parlament o 150 poslancích, sedmičlenná vláda v čele s prezidentem. Do té doby, než bude Senát zrušen, by měl být senátor čestnou funkcí, tedy nepobírat plat a náhrady.

Předložení návrhu přísného imigračního zákona, který by umožnil deportaci všech přivandrovalců od počátku roku 2015 a do budoucna by chránil republiku před jakýmkoliv novým příchozím.

Zrušení soukromých exekutorů a zpětné přezkoumání jejich činnosti a majetku, včetně majetku jejich rodinných příslušníků a spolupracujících firem. Při zjištění jakéhokoliv rozporu nejen se zákonem, ale i s dobrými mravy, bude tento majetek vrácen okradeným.

Jak byste hodnotil vystoupení prezidenta na valném shromáždění OSN, zejména jeho výzvu k většímu a koordinovanějšímu přístupu OSN?

Vzhledem k tomu, že moje osobní zkušenost s charakterem prezidenta není nejlepší, nebudu asi objektivním kritikem. Rozhodně si nemyslím, že by svět čekal na nějaká naše moudra. A co se týká samotného OSN. To je organizace, která nás stojí miliony na povinných poplatcích, ze kterých tučnějí všelijací podivní politici, především z rozvojových zemí. Proč bychom tedy měli financovat a žádat větší koordinaci postupu OSN. Snad proto, aby modré barety měly větší platy na přilepšenou k jejich obchodům se zbraněmi, k vydírání, únosům, znásilňování a prodeji drog domorodcům? Navrhujeme okamžitě ukončit financování této dnes již zbytečné a ve své podstatě zločinné organizace. Jak můžeme brát vážně organizaci, ve které je členem Rady pro lidská práva například Saúdská Arábie...

Psali jsme:

Před pár dny také skončil neformální summit EU v Bratislavě. Na jeho skutečné výsledky ale panují rozporuplné názory. Domníváte se, že uprchlické kvóty jsou po něm už skutečně politicky mrtvé, jak to v ČT tvrdili slovenský premiér Fico i Bohuslav Sobotka? A skutečně se EU nyní zaměří na důslednou ochranu schengenských hranic, anebo jsou to zase jen chlácholivé projevy vůči veřejnosti a vlivné západoevropské státy budou kvóty stejně prosazovat dál?

V otázce jste si zároveň naprosto přesně odpověděla. Fico i Sobotka lhali. Nepodařilo se jim prosadit vůbec nic. Kvóty budou dále vyžadovány, oba se jim nakonec podřídí. Hranice nejsou a nebudou chráněny. Proč ve Středozemním moři operují lodě NATO, jež místo toho, aby chránily Evropu, tak loví imigranty. To je v pořádku, ale proč je po vylovení neodvezou zpět do Afriky nebo Blízký východ, ale místo toho je vozí do Itálie. Proč lodě NATO nepotápějí po vylovení přivandrovalců jejich lodě, aby je pašeráci nemohli znovu použít. Takhle tedy hranice neochrání, takže buď tam pošleme wehrmacht, pardon bundeswehr, anebo si budeme muset chránit naše vlastní hranice domobranou, protože armádu prakticky nemáme a policistů je málo.

Kompromisní názory jsou pro veřejnost nezajímavé. Co když se věci zvrhnou a skutečně budou vítězit zcela radikální a extremistické názory? Co udělat, aby vše opravdu neskončilo potoky krve? A jaký odhadujete vývoj bezpečnostní situace v příštím roce?

V naší zemi? Mám rád náš národ a jsem hrdý na světlé okamžiky jeho dějin, od Sámovy říše, přes Jana Husa, porážku hned několika křížových výprav až po naše letce v Británii a pouštní krysy v Tobruku. Musíme se na sebe ale dívat sebekriticky. U nás se dělá vždy revoluce až poslední den války, kdy je zcela jasné, která strana barikády je ta správná. Potom si všichni navzájem vystavují písemné potvrzení, že se viděli na barikádě, aby dostali odbojářské přilepšení k důchodu.

A nemusíme jít tak daleko do minulosti. Vzpomeňte jen na rok 1989. Němci čekali v pořadníku desítky let na trabanta, potom ho nechali i s klíčky v zapalování a běželi dolů z Letné, aby měli dostatečný švuňk na přeskočen zdi u ambasády Spolkové republiky Německo. V té době se ještě občané České republiky chodili radit na OV KSČ, jak na toto reagovat. Nemyslete si, že Václavské náměstí bylo plné protestujících lidí hned po 17. listopadu. Mrzla nás tam jen hrstka a teprve po několika dnech, když začali průvody na Václavské náměstí organizovat předsedové ZO KSČ na jednotlivých podnicích, tak tam bylo k nedýchání. Ale to už to bylo povoleno a naprosto bezpečné. Potom už zbývalo jen rozkrást ty trabanty na Letné a předat v rámci sametu moc do rukou komunistických pohlavárů nebo jejich potomků.

Bezpečnostní situaci bude ovlivňovat i složení krajských zastupitelstev. Ta mohou vyvíjet tlak na ústřední vládu tak, aby ji donutila změnit vítačskou politiku podřízenou Bruselu a Německu. Musíme si však uvědomit, že v příštím roce jsou parlamentní volby a tak se bude vláda snažit co nejvíce zalíbit občanům. Jakmile by ji však občané potvrdili na další čtyři roky, vrátí se ke své protinárodní zrádcovské politice.

Psali jsme:

O kolik by se měl podle vás snížit plat a náhrady členů vlády a poslanců? A podle čeho by měl být plat stanovován?

Celkový příjem poslance a ministra by měl být ve výši průměrného příjmu. Vždyť je otřesné, že naprostá většina občanů musí vystačit s podstatně méně penězi, než se jim snaží vsugerovat statistický úřad. Nejde jjen o důchody, ale většina lidí ani za práci nedostane tolik, kolik činí průměrný plat. Zeptejte se v pohraničí, kdo tam má 27.000 Kč měsíčně.

Pokud se to někomu nelíbí a žehrá, že by si v soukromé sféře vydělal více, tak ať tam jde. Politika je od slova péče o věci veřejné nebo také služba veřejnosti.

Stejně tak liché jsou obavy, že by tam při nízkých platech byli méně schopní. Copak tam jsou dnes nějací odborníci nebo lidé inteligentní? Podívejte se na jejich projevy, které jim píší úředníci placení z našich daní. Podívejte se na jejich vystupování a na výsledky jejich práce. Tyjí z našich peněz a stejně buď nic nedělají anebo zneužívají funkci k množení svého miliardového majetku. Konkrétně viz tragikomickou hru, zatím o třech dějstvích, nazvanou „kterak se estébák stal ministrem financí aneb kozel zahradníkem“. Když Jára Cimrman slaví, tak by se to do jeho divadla rozhodně hodilo.

V minulém týdnu schválil parlament zákon o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“, který zakazuje politikům vlastnit média a získávat státní dotace a veřejné zakázky, pokud vlastní soukromé firmy. Co si o tomto zákonu myslíte? Většina českých politiků ho schvaluje, kromě členů hnutí ANO. Sám Babiš označil politiky, kteří zákon podpořili, za zoufalce. Bylo to tedy správné rozhodnutí od poslanců, jak omezit možnou korupci a klientelismus, anebo to byl neadekvátní zásah do občanských práv? Hlasoval byste pro něj v případě, že vaše kandidatura do Senátu by byla úspěšná?

Tento zákon podporujeme a ještě bychom ho zpřísnili hlavně v oblasti trestů nejen za jeho porušení, ale i za pouhý pokus o jeho obcházení. Není se co divit, že poslanci hnutí ANO tento zákon nepodpořili. Nejsou totiž nic jiného než lokajové svého pána, a především bezcharakterní kariéristé, jejichž jedinou kvalifikací je gumová páteř, nulové svědomí a vynikající čich na koryta.

Psali jsme:

Pokud projde novelizace zákona o politických stranách a o volbách, ihned podáte ústavní stížnost. Na čem ji chcete stavět? A věříte, že budete úspěšní?

Bohužel v době, kdy odpovídám na tento dotaz, již v podstatě prošel. Prezident, údajný zastánce referenda a jiných svobod jej podepsal ve vší tichosti a předseda vlády jej dostal vzápětí také k podpisu. Je to tak odporné jako únor 1948 a přesmyčkou nástup roku 1984, tedy svět podle Orwella, ve kterém bohužel již žijeme.

Ústavní stížnost se již zpracovává, má ji advokát, který ji podá. V její úspěšnost právě u Ústavního soudu v Brně příliš nevěříme, protože jej vede také bývalý člen zločinecké organizace proškolený v minulosti na potlačování demokratických práv a svobod. Vždyť stále ještě nedořešili stížnost na neplatnost volby Václava Havla v roce 1998, kdy byl zvolen o jeden jediný hlas. Vězňové mají právo volit a proto, když jsem byl držen protiprávně na Pankráci, měli poslanci ke mně poslat volební komisi s urnou. Neudělali to, porušili zákon, a jelikož rozhodl právě jen jeden hlas, volba Václava Havla nebyla platná. Ústavní soud se k tomu dodnes nedostal, tak doufám, že řešení té ubohé novelizace zákona o volbách a o politických stranách mu nebude trvat dvacet let, abychom se mohli co nejdříve obrátit na všechny mezinárodní soudy a organizace.

Smysl novely je jednak v tom zabetonovat v parlamentu na věčné časy stávající strany, zničit jakýkoliv pokus neparlamentních stran již v zárodku a také dále výrazně zlepšit rozpočet parlamentních stran, tedy nic jiného než jejich tunelování státního rozpočtu. Ten příspěvek na různé politické instituty není ničím jiným, než penězovodem na placení jejich aparátu, protože dobrovolně by pro tu bandu již nikdo nepracoval. 

 

Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka

  • SPR-RSČ Miroslava Sládka

 

 

 

21. 9. 2016 6:58

 

Pan Kalousek i pan Fiala sice tvrdí, že vedou pravicové strany, pan Kalousek dokonce tu jedině pravou, ale ve skutečnosti od nich kromě občasných drobných připomínek k celkem nepodstatným detailům práce vlády za celé volební období nepřišla žádná ideová vize pro změnu nepolitické politiky vládní koalice. Pokud vůbec někdy slabě zakritizují chování vlády k diktátorské EU, vždy to končí dovětkem, že ale nic lepšího než v protektorátu šílené kancléřky Merkelové nevidí.

10. 7. 2016 10:36

Tento článek jsem psala 18. června 2012. Byl o setkání s politikem, který se po celou dobu svého působení v Evropském parlamentu snažil o jedíiné, o osvobození své země z protektorátu Evropské unie. Do politiky se vrhl až díky Margaret Thatcherové, která byla podle jeho slov neskutečně statečná žena. 

Do doby, než jsem poznal Thatcherovou, jsem žil skvěle. Hrál jsem golf, chodil na party, zakládal rodiny. Pak vypukl alarm, když Thatcherová varovala před Maastrichtskými dohodami. Když jsem si přečetl podrobně jejich text, došlo mi, že po jejich přijetí budou naše zákony k ničemu. Vládu předáme Evropské komisi, kterou nevolíme, což je proti všemu demokratickému. To mne velice rozčílilo a uvědomil jsem si, že musím něco udělat. Se skupinou podobně smýšlejících dvanácti kamarádů jsem založil "United Kingdom Independence Party (UKIP)" a v doplňujících volbách do EP jsme získali k našemu překvapení 48 % voličů," uvedl pan Farage.

Na pozvání předsedy konzervativní, pravicové a euroskeptické Akce D.O.S.T. Michala Semína navštívil 18. června 2012 Prahu nejvýraznější kritik evropské centralizace, předseda konzervativní pravicové euroskeptické politické frakce "Evropa svobody a demokracie (EFD)" v Evropském parlamentu, europoslanec Nigel Farage. Názory tohoto europoslance budily kdysi výsměch evropeistů, nyní se mu již nesmějí. Vědí, že nehovořil do větru a jen ti nezarytější kladou proti jeho konkrétní kritice prázdné ideologické fráze. I v jeho rodné zemi jsou již dvě třetiny Britů proti členství v EU a jeho strana UKIP byla v evropských volbách druhá.


Předseda konzervativní, pravicové a euroskeptické Akce D.O.S.T. Michal Semín přivítal předsedu konzervativní, pravicové a euroskeptické politické frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) europoslance Nigela Faraga číší vína na návštěvě Prahy v kavárně na Novotného lávce v Praze s krásným výhledem na Karlův most...

Pro Akci D.O.S.T. a její příznivce byla návštěva pana Nigela Faraga velkým povzbuzením v jejich boji za vymanění se z útrob dravé bájné mořské obludy Charybdy – EU – která požírá všechny národní kultury, stráví je a vyvrhuje jako jednolitou páchnoucí hmotu natráveného euroguláše, do kterého zahrnula do té doby Evropě cizí směry a hnutí jako multikulturalismus, islamismus, homosexualismus, ekologismus a mnoho dalších nebezpečných -ismů.  A co víc, tato Charybda stříká obsah svého žaludku volně do světa.

Není proto divu, že se na přednášce Nigela Faraga sešli všichni opravdoví vlastenci a sál v budově ČSVTS na Novotného lávce v Praze byl nabit k prasknutí. Pan Farage nikdy neustoupil od svých euroskeptických názorů, ostatně stejně, jako náš pan prezident Václav Klaus. V současné době, kdy začíná otevřeně probíhat bitva za záchranu demokracie  v EU stojí obě tyto osobnosti v jejím čele.

Nebylo proto překvapením, že Pražský hrad byl na přednášce Nigela Faraga zastoupen nejbližšími spolupracovníky pana prezidenta – jeho osobním tajemníkem a předsedou Politického odboru Hradu Ladislavem Jaklem, kandidátem na budoucího prezidenta za Svobodné, vicekancléřem Petrem Hájkem a poradcem pro zahraniční politiku Jiřím Brodským. A nechyběl ani přítel pana Faraga z Evropského parlamentu, europoslanec a kritik současné EU Ivo Strejček. Senát reprezentoval senátor Petr Pakosta s chotí

Před přednáškou si pan Farage pohovořil s přítomnými hosty. Ukázalo se, že je velmi bezprostřední, vtipný a příjemný společník. Několik snímků to potvrzuje lépe než slova:

Pan prezident Václav Klaus přijal před tím pana Faraga na Hradě a pohovořili si o problémech EU v soukromí. Setkání s Václavem Klausem Nigel Farage komentoval: "Václav Klaus je skutečným obrem v evropské politice. Nikdy jsem nikomu netleskal ve stoje, ale jemu po vystoupení v Evropském parlamentu ano. Můj zvednutý prst by dostal Václav Klaus. Chválí ho ale i další moji kolegové. I tehdy ho chválilo 86% europoslanců i když to nedali tak masivně najevo, jako já," sdělil našemu listu pan Farage.

"Ale teď už musím vážně jít přednášet," říká pan Farage a míří za přednáškový pultík

Pan europoslanec se nejdříve omluvil, že není politik. Od 18 let pracoval v City of London v oblasti bursy kovů. Do politiky se vrhl až díky Margaret Thatcherové, která byla podle jeho slov neskutečně statečná žena. Když nastoupila, bylo daňové pásmo v Británii 87-93 %. Dokázala změnit tyto nemravné daně tak, aby se staly pobídkou pro podnikatele zůstat v Británii.

"Do doby, než jsem poznal Thatcherovou, jsem žil skvěle. Hrál jsem golf, chodil na party, zakládal rodiny. Pak vypukl alarm, když Thatcherová varovala před Maastrichtskými dohodami. Když jsem si přečetl podrobně jejich text, došlo mi, že po jejich přijetí budou naše zákony k ničemu. Vládu předáme Evropské komisi, kterou nevolíme, což je proti všemu demokratickému. To mne velice rozčílilo a uvědomil jsem si, že musím něco udělat. Se skupinou podobně smýšlejících dvanácti kamarádů jsem založil "United Kingdom Independence Party (UKIP)" a v doplňujících volbách do EP jsme získali k našemu překvapení 48 % voličů," uvedl pan Farage

Jednou z prvních věcí, kterou po nástupu do Evropského parlamentu Niegel Farage provedl, bylo, že varoval členy před tím, že do něj přichází mnoho bezcharakterních a přímo trestně stíhaných lidí. Prohlásil veřejně, že tehdejší francouzký komisař je obviněn doma ze zpronevěry a na zbytek života má zapovězeny veřejné funkce za své chování.

„Vyskočil proti mně tehdy maličký Francouz, ale já se nedal a dal jsem EP celý seznam lidí počínaje Mendlsonem, který byl dvakrát vyhozen z našeho britského kabinetu. Maličký Francouz, tehdejší ministr kultury Francie (Frédéric Mitterrand, synovec prezidenta Mitterranda, který měl skandál, protože napsal autobiografickou knihu podle níž platil na zahraničních cestách za sex s mladými chlapci - pozn. red.),  běhal zprava doleva jako chycené zvíře v kleci. K mému překvapení se všichni postavili na jeho stranu, říkali, že jsem ostudou EP, že se mám omluvit a nést právní důsledky. Nejlépe že by bylo mne evakuovat na nějaký ostrov jako Napoleona. Mne, který pouze upozornil na skutečné viníky!" zavzpomínal na svůj vstup do evropské politiky pan Farage

Nicméně přes tyto útoky na svou osobu se nakonec jednoho dne při sledování hlasování v referendech o euroústavě pan Farage přece jen u baru EP radoval. Naivně si s kamarády tehdy mysleli, že přece jen změnili EU k lepšímu, že Francouzi a Holanďané svým NE pohřbili nebezpečnou euroústavu. Z omylu je vyvedl opět maličký Francouz, europoslanec pracující pro Giscarda d´Estaigna, a to slovy: „Jen si slavte, ale je 50 různých cest, jak nakonec vyhrát!“

Tehdy si Nigel Farage uvědomil, že čelí opravdu bezcharakterním a špatným lidem. Uvědomil si, že EU není pouze nedemokratická, EU je protidemokratická a musí proti ní bojovat. Uvědomil si, že EU je mocenský nástroj vybudovaný k likvidaci svobody a demokracie. Vytiskl brožurku pro irské voliče z peněz, které měli europoslanci na to, aby tiskli letáky, jak je EU dobrá. A od té doby bojuje stále.

"Chápal jsem, že NATO a EU byly pro nás všecny a zejména pro socialistické státy kdysi pozdravem „Na shledanou Moskvě!“ EU se ale začala vyvíjet jinak, než ta, do níž jsme vstupovali. EU se vymkla kontrole. Nebylo to ale tak překvapující. Superstát EU začal být budován v pozadí již v roce 1957 Římským kongresem. Jeho strůjce Monet, nakonec přiznal, že se superstát EU již od té doby budoval za oponou. My Britové víme, co to je vést občanskou válku. Nebojovali jsme 500 let v Severním Irsku, abychom spadli do Bruselského područí," říká Nigel Farage k otázce superstátu EU

Pozor na euro! Ruší suverenitu zemí!" varuje Farage. Sever EU si již prý uvědomil, že země ztratily nezávislost, a nastává tam demokratická vzpoura. Lidé si tam uvědomili, že premiér není vlastníkem země, ta patří jim. Evropská měna má několik velkých nedostatků. V Evropské centrální bance si mysleli, že Mezinárodní měnový fond je zde pro záchranu evropské měny. Nyní do něj musejí pumpovat peníze, aby ho zachránili.

"Nechci centralistické ovládnutí plánování hospodářství, prohlubování společné legislativy, ovládnutí státních rozpočtů a přesun práv občanů ze státní úrovně na úroveň nadstátní.  Nechci parlamentní demokracii svěřovat někomu, jako panu Rampuymu. Hájím myšlenku stáhnout se z politické EU a nahradit ji ekonomickým spolkem zemí volného obchodu, "zdůraznil Farage.

 

"EU to umí skvěle s tzv. evropskými dotacemi. Stalin oponenty zabíjel, EU je uplácí. Nedochází jim, že to dělá z jejich vlastních peněz. Jen Velká Británie platí denně 51 milionů liber panům Rampuymu a Barosovi," varuje pan Farage před dotacemi EU

"EU se rozpadne, ano, absolutně rozpadne! A nic mimořádného se nestane. Jen nás tím straší. Budeme obchodovat, já v Praze, vy v Londýně. Mezistátní smlouvy a kontakty mezi podnikateli budou fungovat dál. Švýcarsko má větší obchod se světem než celá EU a nic mu nechybí.  Od roku 1945 se svět rozkládá do stále menších jednotek a nic se neděje. I Vy jste se rozdělili se Slovenskem a nic se nestalo. EU je osamocena proti tomuto vývoji. Málokdo si už uvědomuje, co se stalo v roce 2008 na Islandu. Zhroutily se banky, měna klesla o 80 %, úroky stouply o 20 % a to si ještě Islanďané objednali sopku. Vzpomínám jak na mne v EP jeho předseda Martin Schultz křičel, zda bych byl radši na Islandu než v Irsku. Nyní Island roste s 3% přírůstkem HDP, úroky jsou jednociferné. Odchod z EU by byl pro státy osvobozením," říká s hlubokým přesvědčením pan Farage.

Jedinou nevýhodou rozpadu EU je podle něj, že vznikne okamžitě mezinárodní organizace, která se pod jiným jménem pokusí stát novou EU a my musíme být bdělí, abychom do ní opět nevstoupili. Jiné neřešitelné nevýhody po vystoupení z EU Farage nevidí.

EU vznikala původně jako zajištění toho, aby již nebyla na světě válka. EK byla konstituciována francouzskými intelektuály , kteří si stěžovali, že je Německo stále napadá. Myšlenka zabránit válce byla stejně podbízivá jako ty komunstické, že všichni budou mít všechno. EU neměla ani tak zabránit konvenční válce jako omezit francouzský a německý nacionalismus i další -ismy. Výsledkem je, že naopak tyto povzbudila a extrémismus přímo pěstuje. V Řecku může současná situace podle pana Faraga vést ke krvavé revoluci. Nespokojenost s ekonomickou politikou EU tam vede k reinkarnaci opravdových nacistických stran. Zatímco v ostatních státech jsou to jen provokační pokusy mládeže, která ani neví, co to vlastně nacismus byl, v Řecku již taková strana vážně existuje. Je to důsledek jen a jen chybné politiky EU:

 

"Nejde lidem bez diskuse vmést do tváře novou vlajku, hymnu, prezidenta, policii a novou identitu v novém státě. Nelze centralizovat ekonomické řízení na desetiletky bez jejich souhlasu. Zejména Vy Češi byste měli rezonovat při vzpomínce na komunistické pětiletky. Nicméně vzpomínám, že v roce 2004 přišlo do EP mnoho nadšených poslanců ze socialistických zemí. Po čase si je však koupil životní styl europoslanců a svůj boj za své země vesměs vzdali. Nevadí jim, že nás EU chce zbavit myšlenky myslet na národní státy. Já ale budu bojovat! Stále bojovat!" zdůraznil Farage a dodal: "Řecko by mělo vystoupit z EU. Řecko je chyceno v ekonomickém vězení, z něhož by mělo co nejrychleji vystoupit. Řídí ho tři cizí byrokraté, kteří říkají jeho premiérovi, co má dělat. Zatím se zdá, že se v Řecku po volbách nic nezměnilo. Udrží-li si ale Řecko euro, dojde k revoluci. Jeho dluh je o 70 % vyšší, než je schopno unést. Merkelová se Řecko snaží udržet stůj co stůj v eurozóně z obavy že odejde-li z ní, odejdou další země a padne její šílený sen. Řekové proto musejí trpět, aby zachránili ošklivý a šílený sen paní Merkelové o superstátě EU."

 

Pan Farage také s úsměvem zavzpomínal, jak europoslancům stále vštěpovali do hlav, že EU vznikla proto, aby nastala rovnováha Evropy s Amerikou a Čínou a jak je důležité mít  na mezinárodních jednáních s nimi representativní osobu prezidenta na plný úvazek. Že to musí být taková impozantní figura, že lidé ve Washingtonu i Pekingu z touhy ho uvidět blíže zastaví v celém městě dopravu.

 

"Když jsem po této masáži uviděl pana Rampuyho s charismatem mokrého hadru, který vypadal jako špatně placený bankovní úředník, neovládl jsem se a průšvih byl na stole. Když mne předseda EK  Jerzy Buzek pozval druhý den již na brzkých 9:00 hodin ráno do své kanceláře a když mi ani nenabídl kafe, věděl jsem, že vypuklo něco velmi vážného, nejméně nukleární válka. A když mi se starostlivým výrazem v očích oznámil, že jsem uvrhl hanbu snad na všechny evropské instituce, že se musím omluvit nejen Rampuymu, ale i EP a lidu Belgie, došlo mi, že jsem odvedl dobrou práci. Zeptal jsem se, zda je na světě někdo, komu se omlouvat nemusím, a když jsem odešel za cvakotu blesků fotoreportérů ke dveřím, znělo za mnou: "Uložím Vám nejvyšší pokutu, kterou EP může uložit!" Nicméně jsem nakonec kajícně předstoupil před EP se slovy, že se musím bezvýhradně omluvit, že jsem se včera unáhlil. Parlament ztichl, pan Buzek vítězoslavně zíral a já se za urážku omluvil v tom zbožném tichu všem bankovním úředníkům. Dostal jsem pokutu desetidenního odebrání platu. Byla to nejlevnější reklama, jakou jsem kdy měl.  Mohl bych být spokojený a zasmát se všemu. Tato příhoda nicméně ukázala, že nás vedou špatní lidé. Lidé bez naděje, a proto jsme ekonomicky na pokraji propasti. A tomu se smát nedá. Proti tomu se musí bojovat!"

 

Po expresivní závěru výzvy k boji za rozpad EU předal na závěr přednášky Michal Semín panu Faragovi na památku sošku Svatého Václava jako symbol vládce, který "nenechá zahynouti nám ni budoucím". Ten měl z dárku nefalšovanou radost.

 

 

 

 

 

 

 

A pak již za potlesku vstoje celého sálu odešel pan Farage do Hydeparku české televize. Dostalo se mu od publika stejného ocenění, jaké projevil on Václavu Klausovi v EP. Pan vicekancléř Petr Hájek tleskal tak nadšeně, že si ani nevšiml, že již ostatní usedli. A to právem. S výjimkou některých vystoupení pana prezidenta v jeho Centru pro ekonomiku a politiku jsem takovou přednášku za celých dvacet let neslyšela.

Červen 23, 2012

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %