Před 25 lety, 4. srpna 1992, odešla k Bohu morální autorita komunistické diktatury J. Em. František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský. Osobnost, která byla nejen symbolem boje za náboženskou svobodu v naší komunisty tak morálně ničené zemi, především však vzorem pro nás pro všechny žijící v době duševního temna jak se máme chovat, abychom neztratili úctu před sebou samými. Kardinál Tomášek ukazoval lidem cestu jak si zachovat svou důstojnost i v té nejtěžší životní situaci. I přes ponižující komunistické vězení v Želivském táboře nucených prací neslevil ze svých postojů a zachoval si díky tomu svoji velikost.
V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě připomněl mší svatou odkaz kardinála Tomáška jeho důstojný nástupce v čele pražské arcidiecéze, Dominik kardinál Duka, který rovněž za svého života poznal komunistická vězení a co víc, byl svědkem komunistické zvůle páchané na jeho otci, bojujícím za svobodu našeho národa od německé okupace v řadách anglického letectva. Již jako malý chlapec poznal při návštěvách svého otce v Plzni na Borech, co to je nesvoboda a nespravedlnost. Díky tomu klade svobodu a čestnost na přední místo v životě každého z nás.
Není divu, že ve svém kázání na vzpomínkové mši svaté za kardinála Tomáška připomněl především jeho zásluhy o boj za svobodu naší země proti komunistickému bezpráví. Při té příležitosti jsem si vzpomněla na nádhernou definici svobody panem kardinálem (parafrázuji): "Svoboda je Bůh. A pokud ho má člověk v srdci, je svobodný i na Borech, protože nikdy není sám." A podle mne právě toto dodávalo sílu nenechat se zlomit jak kardinálu Tomáškovi, tak současnému panu kardinálovi Dukovi.
A nemohu nepřipomenout předchůdce obou pánů kardinálů, kardinála Berana, na něhož ve svém působivém kázání pan kardinál Duka rovněž vzpomněl. Ocenil zejména jeho odvahu, že v nechvalně známých vražedných padesátých letech kardinál Beran našel v sobě sílu k tomu, aby vyzval kněze, aby neslibovali věrnost KSČ. Za svého života pan kardinál Beran sice na to doplatil pronásledováním a emigrací, ale jeho velikost ocenil Vatikán, že jako jediný kardinál je pochován v hrobce papežů ve svatopetrském chrámu vedle posledního odpočinku sv. Petra.
Pan kardinál rovněž ocenil postoj kancléře Helmuta Kohla , který vyzval své ministry, aby při návštěvě socialistického Československa jako prvního navštívili kardinála Tomáška a až po té prezidenta Gustava Husáka.
Zdálo by se, že nyní, kdy konečně církev získala odluku od státu a byla jí vrácena alespoň část ukradeného majetku měla by být bez starostí. Ale zdaleka tomu tak není. Do Evropy se valí miliony muslimů, kteří přímo v Koránu mají za povinnost bojovat proti nevěřícím a naši politici až na výjimky jsou k tomu lhostejní. Velké břímě na záchranu křesťanských hodnot bude v budoucnu spočívat na církvi. Proto prosil pan kardinál Boha o spravedlnost pro území ovládaná Islámským státem a apeloval na naše současné politiky, aby se nesnižovali k předvolebním útokům na církev. Aby vymýtili sobectví jak osobní, tak i mezi národy.
Podrobnosti o životě kardinála Tomáška naleznete například v článku Stanislava Zemana
