Multikulturní řešení navrhované politiky EU, že má být přesídleno za dvě desetiletí do Evropy 80 milionů obyvatel se ukázalo jako nefunkční a nic neřešící a přesto nebylo dosud odvoláno a to i přesto, že neexistují žádné dlouhodobé inkulturační programy. Krátkodobá nepromyšlená řešení situaci neustále zhoršují. Neměli bychom připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace.
Již léta hlásám a spolu s biskupy požaduji především úsilí o nastolení míru v oblastech migračního pohybu. To vyžaduje spolupráci s OSN a přítomnost mírových vojenských sborů. Naše pomoc by měla směřovat především do míst opuštěných a zdevastovaných. Příklad USA připomíná, že i tento stát je postaven na migrantech, ovšem vše bylo regulováno. Není možné poukazovat na to, že regulací narušujeme principy náboženské a individuální svobody příchozích. Jejich příchod má - což si málo uvědomujeme - také vojenský, bezpečností a ekonomický aspekt. Neměli bychom proto připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace.
Protože jako biskupové neseme odpovědnost nejen za místní církve, ale také za společnost, její starosti a bolesti, považuji za nutné stanovit jako prioritu pro řešení demografické krize prorodinnou politiku. Jedinec nezávislý na rodině, vykořeněný, se stává manipulovatelnou součástkou mechanismu nové společnosti. Církev v této chvíli nemůže být jen humanitární a sociální institucí, ale především musí hlásat Evangelium, osvobození jiného typu, než je sociální inženýrství.
Jistě, je třeba vést nadále mezináboženský dialog s islámem. Měli by jej ale vést skuteční znalci. Není možné se vyhnout politickým pohledům, protože v islámu existuje vnitřní spojitost náboženství a státních struktur. Za užitečné bych považoval svolat mezinárodní konferenci, kde by nás odborníci seznámili s celou problematikou bez zbytečných ideologických a politických nánosů. Bez našeho úsilí a otevřenosti, bez zodpovědnosti a schopnosti nalézat nová řešení se velkolepý projekt otců Evropy – Konrada Adenauera, Roberta Schumana a Alcide De Gaspariho může ocitnout v troskách.