Největší tuzemský ctitel Dalajlámy a odkazu Václava Havla Mirek Kalousek má ve svém náhledu na svět jasno. Šmahem zatracuje komunismus, potírá estébáky (když se mu to zrovna hodí a nejsou z okruhu pražské kavárny) a vše zlé před rokem 1989. Freudisty by jistě potěšil fakt, že de facto potírá i sám sebe, když byl v předlistopadové éře coby člen lidovců pevnou součástí systému Národní fronty. (A také chtěl dělat koalici s komunisty místo spolupráce s Topolánkovou ODS - pozn. redakce). Možná, že právě v tom spočívají kořeny jeho zloby. Škoda, že Kalousek nemá podobný názor také na éru nacistického Německa. Jinak by se nemohl uchýlit k podobným rétorickým figurám, jakou bylo označení Tomia Okamury a jeho hnutí SPD za "nácky" v reakci na legitimní požadavek otázky reparací ze strany Německa jakožto nástupnického státu nacistické Třetí říše. Jedná se o hrubou urážku nejen dotčeného subjektu, ale nepřímo také všech 360 000 obětí nacistické okupace. Nehledě k tomu že výrok je hloupý a nesmyslný.
Z Mirdy Kalouska v podobných slovních extempore mluví nejen démon alkohol, ale i ego zneuznaného a ve své podstatě i zkrachovalého politika na sklonku své politické kariéry. Zosobněný relikt mafiánského kapitalismu a ukázkový příklad klientských struktur v politice. Dobře se bude vyjímat na smetišti dějin, kde musí zákonitě a nevyhnutelně skončit. Doufejme, že to bude již po příštích parlamentních volbách, když včera už bylo pozdě.