Nebezpečné chování Macrona tlačícího na stěhování Afričanů do zemí EU ^Doporučený

pátek, čec 26 2019
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Vítejte v budoucí EU pod taktovkou Macrona

Zatímco naši občané v naivní víře, že se naší zemi vyhne apokalypsa ženoucí se na EU v podobě hostů kancléřky Merkelové, se vesele opalují u moří, v Paříži jednali 22. 7. 2019 ministři zahraničí a vnitra členských států EU o tom, že se tito, kromě Německa nikým nezvaní Afričané a Arabové vylovení lodí německé neziskové společnosti Sea-Watch 3 plující pod nizozemskou vlajkou v mezinárodních vodách u Libye, mají rozdělovat do členských zemí EU. Přestože snaživý prezident Macron navrhl, aby se tito mladíci přerozdělovali do všech zemí EU, tak naštěstí pro ČR její vrcholoví politici toto zatím odmítají. Otázkou je, jak dlouho vydrží odolávat nátlaku Bruselu.

Před nebezpečím stěhování afrických národů do Evropy varuje dlouhodobě prezident Klaus, který kromě bezpočtu varovných článků o nebezpečí, které by naší zemi hrozilo osídlením muslimskými cizinci, napsal dokonce s ředitelem svého institutu Jiřím Weiglem knihu "Stěhování národů s.r.o.", v níž vysvětlují rozdíl mezi oprávněnou migrací jednotlivců a přemisťováním milionů obyvatel z Afriky do Evropy. I když jeho nástupce prezident Zeman je z opačné strany politického spektra, zastává naštěstí v této otázce podobný názor. Premiér Babiš rovněž a pokud jde o ministry vnitra, měla naše zem velké štěstí díky panu Milanu Chovancovi, který dokonce pozval do naší země na pomoc při její ostraze zaměstnance nejlepší bezpečnostní služby světa Izraelskou službu Mosad (česky Institut pro výzvědné a zvláštní operace) díky čemuž se podařilo a daří zabránit již mnoha vážným teroristickým útokům u nás. Jeho současný nástupce ministr vnitra Jan Hamáček se pařížského jednání neúčastnil, ČR zastupoval pouze velvyslanec, ale na interpretaci schůzky prezidentem Emmanuelem Macronem jako na "shodu v řešení velké části migrační problematiky" reagoval slovy: "Podle mě není řešení, abychom migranty vozili do EU a až pak se zabývali, co s nimi a jak zprocesovat jejich žádosti o azyl. Pokud máme tuto situaci řešit, musíme ji řešit mimo území Evropské unie. Opět tu jde o nějaký přerozdělovací mechanismus, ale my jsme zásadně proti. Řešením jsou vyloďovací centra. To je systém, když chtějí lidé požádat o azyl, měli by o něj požádat mimo země Evropské unie ." Vyloďovací centra by měla podle představ ministra Hamáčka vzniknout v jedné ze zemí severní Afriky a odtud posílat migrující Afričany do zemí Afriky.

I když by mělo tuto vysoce nebezpečnou situaci řešit se svými hosty pouze Německo a především přestat pro ně posílat své lodě plující například pod pláštíkem neposlušné neziskovky Sea-Watch 3 plující pod nizozemskou vlajkou u Libye, je postoj pana Hamáčka o nepřijetí těchto lidí potěšitelný.

Pro ty, kteří se nechali ukolébat naší proevropskou Českou televizí, že tak zvaná uprchlická krize již prakticky neexistuje a největším problémem je podle ní, že si dovolil vyhodit ministr kultury Staněk z funkce generálního ředitele Fajta za to, že si připisoval k platu milionové odměny a Sociální demokracie jinak mající plná ústa protikorupčního jednání za tento krok požaduje proti vůli prezidenta republiky bezpodmínečné odvolání svého odvážného ministra Staňka, připomínám, že migrační krize pokračuje dál. V Libyi čeká na převoz miliony Afričanů. Podle průzkumu nezávislé agentury je pro odchod z Afriky rozhodnuto 38 milionů Afričanů.

Oč v Paříži šlo

Jak je známo, Malta a Itálie uzavřely na jaře lodím s hosty paní Merkelové, kterým říkají v EU pokrytecky "migranti", své přístavy. Nyní se podařilo Macronovi a jeho přátelům přesvědčit podle jeho slov 14 zemí (mezi nimi Německo, Francie, Portugalsko, Finsko či Litva), že si přistěhovalce z lodí putujících z Afriky po Středozemním moři rozeberou a požadují, aby jim za tento slib dovolily Itálie a Malta přistávat v jejich přístavech. Německá kapitánka ubezpečuje, že přiveze "pouze" půl milionu těchto lidí.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas je ale výsledkům pařížské schůzky opatrnější. Sliby jsou sliby, ale dohoda podle něj uzavřená nebyla a jednání na toto téma budou pokračovat v září na Maltě.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini označil dokonce schůzku jako fiasko a už před jejím zahájením zdůrazňoval, že tzv. migrační politiku celé Evropské unie nemohou určovat pouze Francie a Německo. Itálie a Malta leží nejblíže k libyjským břehům a mají proto největší právo do toho hovořit. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma a pak pochopí problémy Itálie s migranty. Schůzka svolaná do Paříže, na níž nepřijel a poslal tam jen delegaci, byla podle něj chybou jak ve formě, tak v obsahu. Itálie neposlechne Macrona a žádné lodě s migranty do Evropy nevpustí do svých přístavů a nebude přijímat žádné jeho další příkazy.

Je potěšitelné, že ČR patří mezi země, které přebírání migrantů uvnitř unie odmítají nejostřeji a zachovává nejpevnější spojenectví se zbylými zeměmi visegrádské čtyřky - Polskem, Maďarskem a Slovenskem a v poslední době s Rakouskem, jehož představitelé mají podobné smýšlení o migraci.

Nezbývá než popřát odvážným politikům, aby ustáli tlak Německa a Francie na přestěhování nebezpečných cizinců do zemí EU. Ať jim v tom pomáhá Bůh.