K tomu jak se mu Norská mise zatím vydařila nám pan europoslanec sdělil následující: "Jednání s norským úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet) bylo doslova zoufalé – úředníci si viditelně užívají pocit moci nad „obyčejným“ člověkem. Pak jsem byl s paní Michalákovou a její právničkou jednat s tamní policií, což proběhlo v mnohem vstřícnějším duchu. Potvrdili nám, že případ vyšetřovali, na nic nepřišli a odložili ho. Dokonce řekli, že věří, že se paní Michalákové podaří získat děti zpátky. Bojujeme dál, české děti se musejí vrátit ke své rodině!"
Přejeme Petru Machovi v příštím jednání více vstřícnosti ze strany norských úřadů a čtenářům slibujeme, že budeme o průběhu jeho mise průběžně informovat. Je smutné, že je jediným europoslancem, kterého tato tragická kauza, trvající již 3 roky, zajímá a chce pomoci nešťastné matce. Co dělalo a stále ještě dělá ministerstvo Zahraničních věcí, co dělali kolegové Petra Macha v EP a naši zástupci v Radě Evropy po celé tři roky. Proč muselo dojít vše tak daleko, že matka může vidět své děti jen jednou za půl roku na 15 minut? V očích veřejnosti neobstojí tvrzení, že naši politici a diplomaté nemají v Norsku žádné kompetence. Hlas každého vrcholného politika je, pokud si to přeje, slyšet. Minimálně evropský tisk by mu jistě dal rád místo s tak zajímavou kauzou.
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
