Bude-li pokračovat slabý ekonomický růst v Evropě a Asii, může dojít k výraznému posilování amerického dolaru. To by mohlo ovlivnit toky v rámci mezinárodního obchodu a mohlo nepříznivě dopadnout na vyjednávání kolem obchodních válek. Ve Spojených státech navíc existuje riziko takzvaného „government shutdown“, kdy z finančních důvodů může být omezen provoz vládních institucí.
Ve světě nepanuje shoda ohledně zdanění nadnárodních korporací a regulaci technologických firem. Spory mezi jednotlivými státy i uvnitř států samotných navíc může vyvolávat střet mezi ochránci soukromí a zastánci pevné ruky, kteří požadují, aby se lidé vzdali svých svobod ve jménu zvyšování bezpečnosti a boji proti terorismu.
V roce 2020 může rovněž dojít k poklesu korporátních zisků, což by znamenalo méně peněz na zpětné odkupy akcií a celkové zhoršení výhledů na akciových trzích. Po velmi úspěšném roce 2019 se tak růst na trzích může zastavit. Proti tomuto scénáři hovoří velmi rozvolněná měnová politika, kdy se nevyplatí držet peníze a je lepší nakupovat aktiva. Ocenění některých aktiv však můžeme již nyní označit za zjevně nadhodnocené.
V Austrálii, Kanadě či Švédsku může dojít k propadu cen nemovitostí. Nadále může docházet ke zhoršování ratingů vybraných firem, které budou přeřazovány do spekulativního pásma.
Rovněž může docházet ke stagnaci automobilového průmyslu, který je svázán příliš přísnými ekologickými limity. Ty nutí automobilky, aby investovaly do elektromobility, která prozatím není příliš výnosná.