JAK VYPADALA STOVKA A CO ZA NI

ROK 1921

V roce 1921 si například kancelářský úředník vydělal mezi čtyřmi až sedmi tisíci korunami za rok, vyšší úředník okolo dvaceti tisíc korun. Na jednu stokorunu tedy níže postavený musel pracovat v průměru 45 hodin, lépe placený kolega necelých třináct hodin.

ROK 1929

V roce 1929 museli dělníci na jednu stovku pracovat zhruba 19 hodin. Například řemeslník si vydělal okolo 270 korun týdně, dělnice v tabákovém průmyslu za stejný čas zhruba o sto korun méně.

ROK 1939

V roce 1939 činila průměrná hodinová mzda od 2,35 do 5 korun. Vyšší platy pobírali např. zaměstnaní v chemickém, nižší naopak v textilním průmyslu. Na stokorunu bylo potřeba pracovat přibližně 27 hodin.

ROK 1949

Zaměstnanci, kromě pracovníků v zemědělství, si v roce 1949 vydělali průměrně 870 korun za měsíc. Na jednu stokorunu museli tedy pracovat zhruba 24 hodin.

ROK 1959

V roce 1959 se průměrná roční mzda pohybovala okolo devíti tisíc korun. Pracovní měsíc měl více než 200 hodin, neboť se chodilo do práce i v sobotu. To znamená, že na jednu stokorunu bylo třeba pracovat zhruba 28 hodin.

(Pokoušel jsem se najít, proč tuto stokorunu z padesátých let musel navrhovat zrovna člověk se jménem Ivan Ivanovič Dubasov. Bankovky totiž byly obvykle navrhovány předními výtvarnými umělci dané země, ale zejména v případech, kdy byl stát tlačen nějakou nouzí, často navrhovali jejich podobu výtvarníci ateliéru tiskárny. To je případ i zmíněného Dubasova, který byl designérem moskevské tiskárny cenin Goznak, a podílel se na tvorbě téměř všech sovětských bankovek, ale třeba i řady poštovních známek, vyznamenání, odznaků. A důvodem, proč se právě on stal autorem této státovky, je to, že její příprava byla velmi překotná a utajená s ohledem na očekávanou měnovou reformu v roce 1953.)

ROK 1969

V roce 1969 se pracovalo na jednu stokorunu 13,5 hodiny. Za rok si zaměstnanci v průměru vydělali kolem 16 tisíc korun, tedy zhruba 1300 korun za měsíc, ve kterém odpracovali v průměru 187 hodin.

(Jen pro zajímavost uvádím, že tato stokoruna nejen že byla v platnosti neobvykle dlouhou dobu, ale údajně vyhrála jakou mezinárodní soutěž o nejkrásnější bankovku.)

ROK 1979

Průměrná hodinová mzda v roce 1979 činila 11,50 koruny. Na jednu stokorunu se tedy muselo pracovat necelých devět hodin.

ROK 1989

Na jednu stokorunu se muselo v roce 1989 strávit v práci asi šest hodin. Průměrný měsíční příjem činil asi 3161 korun.

(K této státovce je třeba poznamenat, že byla krajině neoblíbená a jednalo se o zoufalý pokus soudruhů uchovat gottwaldovský kult co možná nejdéle, a to i přesto, že už si museli být vědomi, že jejich éra definitivně končí. Jak vidíme, byla v oběhu jen necelý rok a lidé svoji nevůli vyjadřovali tím, že propichovali Gottwaldovi na státovce oči.)

ROK 1999

V roce 1999 musel člověk s příjmem 12 000 korun na jednu stokorunu pracovat zhruba 1,5 hodiny.

Jen jako zajímavost si povšimněte, kolik pracovních hodin bylo nutno vynaložit na koupi běžného osobního vozu, či televizoru (údaje v závorce).

Tolik tedy k přehledu z dokumentu. Protože je článek už opět značně veliký, analýzu dat ponechám do příštího článku na zítřek.

  vyšlo v Pravém prostoru