Při poslechu názorů pana prezidenta jsem si vzpomněla na nedávnou konferenci pořádanou v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR místopředsedou jejího Zahraničního výboru Jiřím Kobzou Energetická budoucnost ČR – perspektivy energetické politiky, na níž bylo uvedeno a dokumentováno na níže uvedených obrázcích, jak naopak ekonomické sankce uvalené na Rusko kancléřkou Merkelovou za to, že se jí nepodařilo dohodnout s tehdejším ukrajinským prezidentem Janukovyčem na jejím vstupu do EU kvůli čemž vypukl Majdan a všechny následující válečné hrůzy, Rusku v konečném výsledku velmi pomohly otevřením spolupráce s Čínou a Indií.
Prezident Putin nemusel ani dlouho hledat jiné trhy než s EU. Paní Merkelová si ve svém velikáštví neuvědomila, že kromě Německa a EU existují i jiné světové trhy, které zaplní rády mezeru na trhu, kterou uvolnila. Že sice mohla udělat malou nepříjemnost chvilkovým nedostatkem jablek na ruském trhu, ale že Rusko má obrovskou sílu v plynovodech Sibiř 1 a Sibiř 2. a ve zdrojích ropy.
Čína okamžitě využila mezery na trhu a v současné době do ní teče plyn i ropa z Ruska (na obr. níže označeno červeně):
Výsledkem je, že do Asie teče již vybudovanými a nadále poteče právě budovanými čínskými ropovody mnoho plynu a ropy z Ruska.
Díky tomu v Číně roste rychle průmysl a Čína staví pro rychlou přepravu výrobků do Evropy a dalších zemí nové obří železnice (obr níže ukazuje jak je již jimi protkaná). Rusko prý díky tomu kvůli konkurenci začne stavět druhou kolej transsibiřské amgistrály, aby se urychlila přeprava tam i zpět.
Takže pane prezidente Zemane, sankce jsou nejen zbytečné, nikomu nepomáhají a poškozují obě strany, ale mohou být i užitečné když vyburcují vůdce jimi napadené země k nutnosti se jim postavit. A to se, jak se zdá, paní Merkelové podařilo mírou vrchovatou. Vyburcovala ruského medvěda z poklidného spokojeného spánku nad tím jak Rusku pomohl z bídy k nové činnosti, z níž jde při poslechu odborníku mráz po zádech. Ne snad proto, že bych se bála, že sám prezident Putin rozpoutá válku, ale nebezpečí spočívá v tom, že pro jeho nástupce vybuduje velmi silný a bohatý stát a kdyby nedej Bože byl tento tak hrůzostrašným psychopatem jako Stalin, raději nedomýšlet jeho sílu. O Číně a jejím zboží, které se bude k nám bezkonkurenčně valit, nemluvě. Sice bude levné a jistě i hezké, ale naše podniky si mohou už nyní začít hledat thry někde ve čtvrtém světě...
