Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Hospodářstí státu není na šikmé ploše, ale v propasti Doporučený

  • pátek, bře 03 2023
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty
Radim Fiala a Václav Klaus na semináři IVK o nehospodaření našeho státu Radim Fiala a Václav Klaus na semináři IVK o nehospodaření našeho státu snímek IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty

Seminář Institutu Václava Klause (IVK) "Hospodářství státu na šikmé ploše" o klíčovém a nejzáludnějším problému doby - inflaci - se konal symbolicky poprvé v kongresovém centru České národní banky a v době stého výročí od smrti Aloise Rašína, skvělého ekonoma dbajícího o rozpočtovou kázeň bez inflací a kterého stál tento jeho boj s ekonomicky nevzdělaným národem doslova život. Vystoupili na něm nejvýraznější ekonomičtí politikové Poslanecké sněmovny (PSP ČR) a IVK. Prvním řečníkem byl sám tvůrce naší ekonomické reformy  v roce 1991, prezident Václav Klaus, který poté celý seminář moderoval. Po něm vystoupili místopředseda PSP ČR doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, předseda poslaneckého klubu SPD a místopředseda Hospodářského výboru PSP ČR Ing. Radim Fiala, hlavní ekonom RGBE Ing. Martin Slaný, Ph.D., a výkonný ředitel IVK PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc.

"Výše inflace přes 17,5 % je ve stoleté historii našeho státu zcela mimořádná a stala se klíčovým problémem naší země. Nevznikla ale  naráz jako důsledek situace na Ukrajině. Již v polovině roku 2021 jsem varoval před jejím vážným rozbíháním. (V roce 2022 o tomto nebezpečí napsal profesor Klaus obsáhlou a varující knihu "Návrat inflace" - kluzká cesta k bezstarostnému zadlužování - pozn. redakce Fragmentů.) Vysoká hodnota inflace poškozuje hodnotu peněz a chaotizuje ekonomiku. A jak se zdá, současná vláda si to neuvědomuje, protože proti inflaci nic nepodniká. Na rozdíl od zemětřesení není inflace přírodní kastastrofou, ale je fenoménem měnovým, který dělají lidé. Je projevem nadměrného množství peněz v ekonomice, které jde odstarnit pouze inflací. Současná dynamika naší inflace je více rozpočtová než měnová, čili působí ji více politika vlády než kroky ČNB.  Proto ji může snížit významněji zásah vlády než ČNB. I když ČNB začala inflaci brzdit, ale vláda s inflací nic nedělá, způsobuje to zavlečení naší země do inflační spirály. Musím proto nepochválit vládu a zejména jejího ministra financí Zbyňka Stanjuru," vysvětlil komplex příčin, které  působí současnou inflaci prezident Václav Klaus.

Má pravdu. Kdyby v 90. letech jako tehdejší mininstr financí neprosazoval politiku makroekonomické restrikce, dopustil by tak obrovskou inflaci, jakou měli v Polsku či v Pobaltí, kde se inflace pohybovala nejen ve tříciferných, ale dokonce ve čtyřciferných číslech. Výsledek obrázku pro inflace v ČR v roce 1990-2Roční inflace v roce 1991 činila v Polsku kolem 500 %, v Litvě 383 % a v roce 2004 dokonce 1200 %. Obdobná  situace byla i v jiných baltských zemích - v Lotyšsku a Estonsku. Díky restriktivní politice ministra financí "taťky skrblíka", jak  tehdy Václavu Klausovi národ říkal, byla v první dekádě devadesátých let inflace u nás ze všech postkomunistických zemí nejmenší. 

Nejvyšší hodnota míry inflace v České republice těsně po zavedení měnové reformy v roce 1991 byla 56,6 %, ale již během jednoho roku díky Klausově restriktivní politice zvané "utahování opasků"  došlo k jejímu propadu až na 11,1 %. Pouze v roce 1993 byla po rozpadu státu zaznamenaná vyšší míra inflace, a to 20,8 %. Od tohoto roku docházelo k neustálému jejímu poklesu s výjimkou roku 1998 po tzv. Sarajevském atentátu, kdy inflace mírně stoupla na 10,7 %.

Z obrázku vpravo je zřejmé, že je možno poměrně rychle inflaci snížit, pokud je v čele ministerstva financí vzdělaný a rázný ekonom. Podotýkám, že inflační výkyvy souvisely s transformacemi v ekonomice státu, nebyly vyvolány chybnou systémovou politikou vlády, jako je ta současná. Ale vraťme se k semináři.

Kromě neustálého růstu inflace  nastaly i další systémové politické defekty země:  

"I když náš problém s inflací považuji za velmi  vážný systémový defekt, trápí mne i jiné dimenze současného života. Mimořádně mne trápí defekt politický, kterým je absence standardních politických ideologických stran. Po roce 1989 měl náš stát výhodu, že se začaly z politicky naprosto nesourodého Občanského fóra rychle vytvářet politické strany. Bohužel nyní jsme opět na začátku. Prezidentské volby ukázaly že u nás již dominuje nestranická či dokonce antistranická politika, která povede na přímou cestu k dedemokratizaci našich životů," posteskl si pan prezident. 

Neboli se vyplňuje cíl tehdejší hradní poliky, který vedl k Sarajevskému atentátu v roce 1997. Nepolitická politika byl jak známo sen prezidenta Havla a jeho svity. Asi si neuvědomovali, že s tím bude spojeno radikální omezení svobody slova neboli, jak trefně nazval člen naší redakční rady Doc. Petr Žantovský, merkantilizace naší země. Jde to přirovnat ke komuninistickým praktikám. "Dedemokratizační kampaň s desinformacemi  jsou věci varovné a je s podivem, že se proti nim nezdvíhá odpor," uvedl varovně prezident Klaus.

Další věc, která trápí profesora ekonomie Klause, je systémová  změna vnější  orientace naší země, v níž nastala éra  naprosté rezignace k českým národním zájmům. Jde podle něj o posun zcela extrémní. Nic podobného žádná ze zemí podobné velikosti jako naše nedělá. Je to projev totálního zapomenutí na historické zkušenosti. Jen za poklepání na ramena od cizích státníků se zahraniční politika státu nesmí podle Václava Klause dělat. Je pak otázkou, jaká část z inflace je doma způsobená a jaká dovezená. 

Klíčovou otázkou je podle pana prezidenta  i nepředstavitelně velký deficit rozpočtu. V tomto ohledu napáchalo nedozírné škody vládní socialistické  keynesiánství. Z obrázku níže je zřejmé, že v roce 2016 jsme měli rozpočet plusový (+62mld), pak s malými změnami 3 roky stálý, ale v roce 2020 se vše změnilo. Chování rozpočtu v  letech 20-21 v době tzv. kovidového šoku bylo zlé (-376 a -420 mld). Věřili jsme ale, že po odeznění kovidové paniky vláda rozeběhne opět průmysl a deficit začne klesat. V roce 2022 ale deficit neklesl, zůstal prakticky  stejně obrovský (-360 mld) jako za kovidové hysterie a co je nejvarovnější, že  ministr Stanjura plánuje takto obrovský rozpočet udržet do roku 2025. Není přitom podle prezidenta Klause pravda, že s tím vláda  nic dělat nemůže. Ona však spíše nechce, protože, jak říká jeho přítel Jiří Weigl, vláda má vysokou inflaci ráda. (Čísla v závorkách přidala pro orientaci redakce přibližným odečtením z grafu.)

 Naší údajně pravicové vládě nevadí dokonce ani vysoká daňová kvóta. Musí neustále mluvit o zvyšování daní spolu s kdysi liberálním ekonomem Hamplem. Chce zvyšovat výdaje na nemovitosti a další věci. Vybízí k vyššímu přerozdělování, neboť prý ví, komu má daně zvyšovat. Vládní socialisté zkrátka podle ministra Stanjury zvažují zdaňováním řešit co jen jde, čímž podnikají útoky na naše peněženky. "Při zprávách o nápadech našeho ministra financí mne napadá myšlenka bývalého kanadského premiéra Pierrea Elliotta Trudeau o podobném výtečníkovi v jeho vládě, jako Zbyněk Stanjura. „Zná-li něco z ekonomie, velmi šikovně maže všechny stopy této znalosti," sdělil přítomným prezident Klaus a byl za to odměněn bouřlivým potleskem. Pak již ale pokračoval ve vážném duchu:

Jsme v rozpočtové pasti a z té se jde dostat pouze čtyřmi možnostmi: rozpočtovou restrikcí, nebo nic neděláním a jen doufáním, že se to vyřeší samo, nebo  pokračovat s deficity do budoucna s nadějí, že nám to bude trh tolerovat, nebo rozeštvávat společnost zvyšováním daní. Preferencí IVK je rozpočtová restrikce.  Jen to nás zachrání od dalšího obrovského deficitu. 

"Vláda musí začít rychle oznamovat s předstihem rozpočtové kroky. Izraelský ekonom řekl: "Chcete-li stabilizovat rozpočet, nekácejte stromy a nesbírejte listí, ale vykopávejte kořeny." Neboli, musíme  sáhnout do podstaty systému. Nobelovský ekonom Milton Friedman pravil v roce 1989: "Systémové změny jsou vždy předbíhány posunem myšlenkového klimatu." Ten u nás bohužel nenastal a ve vládě nikdo není, kdo by ho vůbec chtěl nastartovat," uzavžel pan prezident.

Doc. Karel Havlíček připomněl, že prezident Klaus hovořil o vysekávání stromů i s kořeny a změně myšlenkového klimatu společnosti, on sám že ještě přidá změnu zeleného klimatu. Pokud jde o název semináře, nepatří tam podle něho slovo hospodaření, neboť to žádné není. Mluvit o něm je proto drzost. Bylo nahrazeno účetním přístupem. Chci-li něco změnit, musím pochopit příčiny - inflaci - snižující konkurenci podniků a přerozdělování. Trh práce, který není nejpružnější, řešit udržováním sazeb na nule, jak chce ČNB, je chybou.

 

Souhlasil s názorem moderátora, že ceny energií rostou obecně a nejen kvůli válce.  "Ceny rostly už od roku 2021 a jejich hlavní příčinou bylo přerozdělování výroby elektřiny. Odstavení jaderných elektráren a přechod na plynové.  Jakákoliv závislost na dovážené komunitě díky burze vyhání ceny nahoru. To nehovořím o emisních  povolenkách."

"Zisk generují pouze podniky, které z něho platí daně do rozpočtu.  Stát jim proto má vytvořit dobré podmínky pro podnikání a pro snadný export výroby. Bohužel konkurence podniků EU vůči Asii a světu obecně klesá díky její zelené doktríně, která měří vše ideologicky místo ekonomicky. Vůči Asii to nepřekvapí, ale že i vůči USA, to je děs. Zeleným přerozdělováním utahujeme smyčku podnikům tím, že bez dotace současná firma nepřežije. Nikdo nám ale již dotaci nedá. Musíme proto podnikům pomáhat z vlastního rozpočtu  tak, že někomu to zase musíme vzít. Výroba elektřiny z fotovoltaik stojí stát 600 mld Kč. Vzali jsme je těm elektrárnám generujícím levnou elektřinu. Přitom za těch 600 miliard vyrobíme jen 3 % předražené zelené elektřiny. Jsme stále nepoučitelní. Naši politci za předsednictví EU „nezklamali“. Zajistili snížení počtu emisních povolenek na uhlí a na spalovací auta od roku 2024. Ale tím zvedli jejich ceny. Také nastane konec aut na spalovacéí motory. Premier Fiala sice byl proti tomu, ale ministr Stanjura byl jasně pro. Stal se z něj populistický politik. Automobilky už dnes platí na investice do elektromobilů. Od roku 2025 ceny malých elektrických aut půjdou nahoru. Běžní lidé přestanou s jejich nákupem ve velkém. Ohrožuje to ekonomiku státu," uvedl docent Havlíček a pokračoval ve zdrcující kritice:

"Vláda chtěla vládnout a my museli okamžitě začít skákat podle zelené opony. Ministr životního prostředí kdysi prohlásil, že bude konec s uhlím v roce 2038, nyní uvádí že již v roce 2033. Stát vybral 5 bank které prosazuje.  Energetické společnosti mají platit tzv. válečnou daň, ale zbrojařský průmysl ne. Vláda zruší EET a současně vezme odvody živnostníkům. Zdaní hazard jen pro některé. Pro kamenné obchody ho ulehčí. To vše je parodie a groteska na hospodářskou politiku."

Na závěr uvedl doc. Havlíček, co by podle něho měla vláda dělat, aby stát vyvedla ze stále narůstající ekonomické krize: "Pokud chce vláda opravdu dobře vládnout, musí vsadit na výkonnost podniků, vytvořit férové prostředí pro export a ne poskytovat jim dotace z rozpočtu. Nesmí vybírat daně špatně a zvyšovat je, musí zavádět úspory ve státní správě. Musí se ořezat klientelistické kliky přisáté na stát."

Modeátor Václav Klaus s úsměvem komentoval přednášku doc. Havlíčka slovy:"Jste nejsilnější strana, když vláda vše pokazí, vy vyhrajete. Znamenám si, že zavedete normální ekonomiku místo účetnického přístupu, dotace že zrušíte neb jsou zlem, budete bojovat se zelenou ideologií EU a nebudete zvyšovat daně. V takové společnosti budu spokojeně žít."

Ing. Radim Fiala se nad reakcí pana prezidenta jen zasmál a s úsměvem poznamenal, že byl od roku 1988 členem Klausovy ODS. Odešel z ní až 31.10.2012 kvůli nesouhlasu se zvyšováním daní za vlády Petra Nečase. Nepřestoupil však nikam, SPD vznikala daleko později až 5.5.2015. Pomáhal jí s Tomiem Okamurou zakládat a je jejím místopředsedou. Ve svém příspěvku se zaměřil kromě  chybné rozpočtové politiky vlády zejména na to, jak naší politickou situaci ovlivňuje externí prostředí, odkud na nás nejvíc doléhá genderismus, zelené hospodářství a dotační politika EU. Díky tomuto tlaku EU stále více našich občanů klesá do chudoby, stát jim musí vyplácet sociální dávky z našeho rozpočtu, díky čemuž je naše hospodářství na šikmé ploše. 

"Je třeba o tom nahlas hovořit, neboť díky tomu hluboké deficity rozpočtu rýsují naší ekonomiku. Vláda přitom již rok nic neříká o tom, že by je chtěla zmenšovat, přestože před svým zvolením říkali její  současní členové, že kovidové deficity rozpoštu budou snižovat, aby tak netlačily na inflaci. Slibovali i změny ve výdajích. Místo toho nyní hrozí zvyšováním daní a to všech, protože ani v tom nemá vláda jasný cíl. Vláda dokáže reagovat jen zvýšením všeho, co jde právě kolem ní. Nyní například narazila na obrovské problémy při vyplácení důchodů, aniž si toho rok předtím všimla. Taktně mlčela o tom, že na důchody nemá, že všechny důchodce čeká obrovský problém. Ani nyní neříká to hlavní, že státní dluh dvojnásobně narostl a na úrocích bude stát ročně splácet až 100 mld. Kč. A protože s tím nic celý rok nepodnikala a ani nyní nepodniká, zmenšuje se počet těch, kteří jsou ochotni jí půjčovat za slušné úroky," uvedl místopředseda SPD Fiala.

A protože dobrá kritika ukazuje cestu k nápravě, ukázal jí i pan Fiala: "ČR musí produkovat technologicky vyspělé výrobky a vyvážet je úspěšně do zahraničí jako před kovidem. Jinak vznikne krize, protože jedině z podniků plynou peníze do rozpočtu."

Hned si ovšem položil otázku, může-li to vůbec vláda vyřešit v politické realitě EU, která nemá ekonomickou efektivitu za primární cíl. Primárním cílem EU je hluboká přeměna evropské společnosti. Zničení národních států a tím i národních zájmů.  A protože naše proevropská vláda se o nic nepokouší, můžeme pouze oddalovat dopad zelených požadavků EU na náš průmysl. A ten bude stále hrozivější. 

"Vláda se snaží uchlácholit národ dotační politikou a sociálními dávkami z rozpočtu. To ale neřeší příčinu ekonomické krize. Je navíc otázkou, jak dlouho to tak půjde dělat. Většina těch, kteří si říkají pravicoví politici, nás přesvědčuje o tom jak je jejich dávková  politika skvělá. Přesvědčují lidi, aby chtěli chodit pro dávky. Zájem lidí o dávky pokládají vládní politici za úspěch místo toho aby se hrozili, jak roste počet chudých zoufalých občanů a astronomické deficity státu tím jen navyšují. Hloubku problému si nepřipouštějí. Jsou prostě zastánci ideologie EU, z níž není úniku. Blíží se tím k totalitnímu socialismu před rokem 1989. Je to katastrofa," nešetřil oprávněnou kritikou pan poslanec Fiala a ještě zdůraznil, že ekonomické problémy nejsou jediné, které se na nás valí: "Cenzura médií, dokonce i internetu zamezuje svobodu projevu a vede, jak správně uvedl pan prezident, k dedemokratizaci společnosti. Cenzurován je  jistě i tento problém z prostoru politické diskuse." 

Dá se uzavřít, že řešení ekonomické není možné v systému EU, v níž dochází k dedemokratizaci společnosti díky omezování svobody projevu. Politicka ČR je z pohledu naší vlády vlastně mimořádně úspěšná vzhledem k tomu, co chce naše vláda docílit. "My v SPD ale nesouhlasíme s vládou ani s politikou EU. Jsme extrémisty a nezměnili jsme se.  Prosazujeme odvahu říkat pravdu a za tím si stojíme. Víme jak na to, ale pod nadvládou EU to nepůjde. Musíme bojovat za národní svobodný  samostaný stát! " uzavřel rozhodně místopreřdseda SPD. 

Doktor Martin Slaný připomněl, že po vzoru Aloise Rašína naši ekonomové vždy kladli důraz na rozpočtovou kázeň. Jako by to měli díky tomuto skvělému ekonomovi zakořeněno v našich genech. Dokonce i v sedmdesátých normalizačních letech se dbalo na fiskální zdrženlivost. Kovid to změnil, ale bohužel ne jen krátkodobě, jak jsme doufali. A hned se doktor Slaný pustil do dokladování naší špatné ekonomické situace spoustou důležitých grafů, čímž byl jako nejlepší žák profesora Klause na VŠE znám již od roku 2005 a poté jako člen jeho institutu.  

 

Na obrázcích uvedl zlom  salda v rozpočtu v letech 2010-2019 a 2020-2022. Tři roky byla nasazena stálá změna rozpočtu. Příjmy i výdaje byly rekordní, ale pak se začaly příjmy a výdaje rozcházet a začal narůstat dluh. Zatímco na  Kypru a v Dánsku dluh po kovidu poklesl, u nás naopak o třetinu vzrostl. V roce 2021 z příjmů již prakticky  nic nezbylo.  Jak to napravit? Vláda zná pouze jedinou cestu - zvyšování daní. A také tím, že sáhne na mandatorní výdaje těm nejchudších

Vládní Keynesiáni tvrdí, že je pozitivní žití na dluh. Ale to jen, když to jde do kapitálových výdajů k návratu. Jinak nastane ohromný nárůst bežných výdajů na trhu práce. Vláda táhne zaměstnace do veřejného sektoru a dává stále vyšší platy zaměstnancům. S růstem dluhu nastává akcelerace nákladů a náklad z úroků činící již 570 mld. A ten musí vláda platit. Peníze na to nemá. Musí tisknout státní dluhopisy a podíl rezidentů narůstá. Vedle regulatorních důvodů je masivní přebytek ativ obchodních bank na vkladech a úvěrech ČNB. S ohledem na eliminaci rizika budou státní cenné papíry požadovány. Ty vláda může sice lehce emitovat. Investoři již ale  vnímají více rizika. Vláda by měla konečně vzít veřené finance a  inflaci jako hlavní problém. Zásadně omezit všechny výdaje. Ne pouze selekcemi. Není možné, aby bobtnaly sociální dávky, dotace podnikům, neziskovkám…. Ani v nebi nelze žít v ráji bez předchozích zásluh.

"Za nejděsivější pokládám graf vývoje počtu státních zaměstnanců a jak se tím dají omezit všechny výdaje. Páni poslanci, zaměřte se na to" reagoval na referát doktora Slaného profesor Klaus. 

Doktor Jiří Weigl uvedl, že ke všem negativním trendům je třeba se dívat, v jakém vnějším prostředí k jejich vývoji dochází. "Zvykli jsme si na starý svět, v němž k nám proudily laciné suroviny z Ruska a výrobky z Číny. Ten ale končí. I USA již zjistily, že volný globální obchod  kapitálu, lidí a služeb udělal to, že se bohatství přesouvalo ze Západu na Východ a Čína se nakonec stala vyzyvatelenm jich samotných, že Čína bude dominantní silou, což bude mít dopady i do vojenské oblasti. Proto se Západ začíná odklánět od volného obchodu a nastává konec dodávek přes půl planety. Dokonce prý mají obchodovat spolu jen země politicky kompatibilní. Cesty na Thai-wan jsou důsledkem tohoto politického tlaku," uvedl doktor Weigl.

My se zařadili jako dodavatel do nadnárodních řetězců velmi úzce spojených s Německem na čínský trh. Pro Německo jsme byli jakási malá Čína. Může nám pomoci tlak na návrat výroby z Asie k nám. Do toho ale přišla zelená levicová ideologie z EU. A pozor. Není to jen nehumánní ideologie. Je to přímo antihumánní konzistentní ideologie, která si klade za cíl přebudovat společnost na jiný trh, než byla ideologie svobody slova a volnéhio trhu. 

 "Máme vládu složenou z největšího počtu stran majících pod kontrolou všechny klíčové instituce, přesto ale není schopna provádět konzistentní ekonomickou politiku. Nedělá škrty a rozpočtovou restrikci, protože ve vládě není nikdo s konzistentními cíly jako národohospodář. Aby to zastřela, tak si vláda vytvořila fíkový list z nadstranických expertů Národní ekonomickou radu zvanou „NERV“, která má být jejím odborným poradním orgánem pro oblast ekonomických opatření a strategických hospodářských plánů. Tito experti s různými politickými názory dávající tudíž nekonzistentní doporučení mají zakrýt to, že vláda nemá vlastní ekonomickou strategii. Já byl členem prvních dvou NERVů, vím proto, jak se to dělá. Vláda si vyzobe, co je pro ni z doporučení expertů nejsnazší splnit, a svede případný neúspěch na NERV. "Nerv navrhl zvýšit daně z nemovitostí" vymlouvá se  např. vláda. Díky tomuto hospodaření máme nejvyšší zdanění práce a nejvyšší nezaměstnanost. Prostě zmatky. Nemám nic proti tomu, že premiér potřebuje ekonomické poradce. Pamatuji  dobu, kdy jsem byl poracem Klause jako premiéra. Každé pondělí se ve Strakovce sešli ekonomičtí ministři na poradu, co dají ve středu do vlády. Nešlo ale  o hlasování o papírech, které jim připravili jejich úředníci,  ale o vážnou ekonomickou debatu ekonomických odborníků. A důležité je, že byl této poradě vždy přítomen premiér, takže nebyl před  zasedání vlády informován pouze nějakým papírkem sepsaným na sekretariátě NERVU o tom co má říkat," kritizoval pan doktor  vládu za velice neprofesionální ekonomickou politiku a pokračoval v tom i nadále:

"Pan prezident uvedl, že říkám, že vládě inflace nevadí. Ano říkám to. Na každé inflaci vydělávají dlužníci a největším dlužníkem je stát. Ministr financí si může vybrat, jak vyrovnat rozpočet. Snažší než škrtat v rozpočtu je poplatit dluhy na úkor úspor obyvatel. Při 15% inflaci bude váha schodku klesat a vláda bude říkat, že snížila oddlužení a lidi jí budou tleskat, pokud díky tomu nesáhne na důchody. Vláda nyní začíná debatu o důchodové reformě, ale ta je dávný problém. Není to projekt akutní a neprojeví se bezprostředně na výši schodku. Debaty jak valorizovat a zvýšt věk odchodu do důchodu jen odvádí problém od podstaty věci. U naši vlády je ekonomika na druhém místě. Uchvacuje ji především zbrojení zdůvodňované očekávaným bojem s Čínou a zavlékáním nás do ukrajinského konfliktu." 

Vláda přijala myšlenku EU, že střední třída je největší obtíží pro překonání světa rozděleného na navzájem nekompatibilní národy. Má pravdu, střední třída totiž nežije jen přežitím, ale chce konzuminí způsob života a všímá si proto politiky. Nechce žít pod zeleným údělem a dalšími nebezpečnými -izmy EU, ale ve svobodném národě. Proto ji EU toužící po jediném superstátě chce dostat na lopatky. A naše vláda tomu neodporuje. Naopak. Zvedá daně vlastníkům nemovitostí a trestá je, jak jen to jde. Ani předsednictví EU nevyužila vláda bojem za české zájmy, zatímco Poláci naopak tvrdě prosazují svoje priority a národní zájmy proti nám. Naše vláda by se měla v cizině zbavil ponížené protektorátní mentality. Měla by zastávat zahraniční politiku naší země, ne dělat politiku jednotlivců snažících se zalíbit v zahraničí. Bohužel to nečiní.

"Na šikmé ploše se díky tomu celá EU a Západní civilizace, nejen my. Pokud se politicky nezmobilizujeme, není nám pomoci," uzavřel varovně doktor Weigl.

Moderátor Václav Klaus po projevu Jiřího Weigla konstatoval s úsměvem, že je absolutně šokován tím, že on byl dlouhodobě Jiřím Weiglem kritizován za to že dospívá k příliš pesimistickým názorům a nyní se to otočilo. "Já se optimisticky těším, jak to bude krásné po sněmovních volbách, které vyhraje opozice po té spoušti, co za sebou zanechá současná pětikoalice, a on pesimisticky volá po mobilizaci." Co si s tím v IVK počneme? Ale snad to nebude tak zlé. Shodneme se určitě alespoň na tom, že fíkový list současných nadstranických expertů NERV  je největší zlo doby."

"Jste oba optimisté, když můžete hovořit o tom, že hospodaření státu je na šikmé ploše, protože hospodaření je již v propasti a to dlouhodobě. Při transformaci ekonomiky po roce 1989 stoupl státní dluh z jedné miliardy na 16 miliard za pět roků. Nyní to udělali od 16. ledna do 27. února.  Oba jste proto optimisté, že jste mohli při takovém nehospodaření vlády nazvat seminář "Hospodařením státu na šikmé ploše," rozhodl důrazně spor Weigl vs. Klaus děkan Národohodpodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík. 

 

"Souhlasím s panem docentem Ševčíkem. Současná situace státu mi připomíná hořící dům. A neměli bychom jako ve Formanově filmu Slavnosti sněženek pouze koukat, jak a komu dům hoří, ale musíme být schopni oheň začít hasit. A ptáte se ják? Znova a znova říkám, že je nutné začít dělat škrty v rozpočtu a opakuji, že škrty jsou snadné. Podobně jako když dochází doma peníze, tak něco prostě nakoupíte. Musejí být ale plošné. Jinak se na nich nikdy nedohodnete, natož pak taková velká koalice. V roce 1990 jsem při tvorbě rozpočtu na prvním čtvrtletí rozhodl, že když do něj  nevybereme 25 % nevymahatelných pohledávek zděděných z komunismu, tak ho rovnou o 20 % snížíme a budeme pracovat s tímto novým rozpočtem. Podobně když jsme řešili konvertibilitu koruny, tak jsme celou noc před jejím vyhlášením řešili škrty, aby nevznikla velká inflace. Chce to pouze odvahu a přesvědčení, že jsou škrty nutné," uzavřel seminář prezident Klaus s připomínkou, že ho překvapilo, že se na něm neobjevilo nic z výroků Jakuba Jandy zahlcujících internet, že na semináři půjde o dostaveníčko fašistů, ruských roztleskávačů a obhájců Agrofertu.

© Kulturní komise ČR, z.s., 6.3.2023 

Číst 374 krát
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Zveřejněno v HOSPODÁŘSTVÍ

Související položky (podle značky)

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Právě přítomno: 35 hostů a žádný člen

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %