Revui Fragmenty  naleznete rovněž na   Twitteru  a   Facebooku

 Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

  šíleném světě plném nesmyslných -ismů šířených úředníky EU  

  Institut Václava Klause

Prezident Klaus má prostě nestandardní geniální myšlení
Last Updated on dub 10 2024

Prezident Klaus má prostě nestandardní geniální myšlení

Každý z mých přátel nad vyslovením slova Piráti jen znechuceně mávne...
Jediný Bašta jako prezident nás chtěl ihned zbavit nejhorší vlády od roku 1989
Last Updated on dub 08 2024

Jediný Bašta jako prezident nás chtěl ihned zbavit nejhorší vlády od roku 1989

Dnes nás definitivně opustil jeden z čestných a odvážných politiků,...
Mexické Guadalupe - největší poutní místo světa
Last Updated on bře 31 2024

Mexické Guadalupe - největší poutní místo světa

Největší poutní místo světa, mexické Guadalupe, navštíví ročně 50...
Guadalupe - největší poutní místo světa
Last Updated on bře 05 2017

Guadalupe - největší poutní místo světa

Největší poutní místo světa, mexické Guadalupe, navštíví ročně 50...
Nechcete děti? Běžte do háje.
Last Updated on bře 31 2024

Nechcete děti? Běžte do háje.

 Tak prý stále více mladých neplánuje plodit děti. Prý kvůli nedostatku...
Šťastné Velikonoce plné Božího požehnání
Last Updated on bře 28 2024

Šťastné Velikonoce plné Božího požehnání

Krásné a šťastné prožití velikonočních svátků plných Božího...
Výstava Zdeňka, Míla a Kryštof Marschalovi pražské Galerii 9
Last Updated on bře 14 2024

Výstava Zdeňka, Míla a Kryštof Marschalovi pražské Galerii 9

Pro  absolventy Akademie výtvarných umění Zdeňku a  Miloslava Marschalovi...
Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody
Last Updated on úno 15 2024

Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody

Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. (*15.1.1944 v Praze, +19.5.2023 v Praze),...
Vše škodlivé pro naše děti - technologie jsou jako oheň
Last Updated on bře 16 2024

Vše škodlivé pro naše děti - technologie jsou jako oheň

Alkohol, heroin, tabák, kokain, HHC a mnohé další nezdravosti před dětmi...
Pitomé úvahy nejsou trestným činem,  musí se umlátit argumenty a vysmát se jim
Last Updated on bře 14 2024

Pitomé úvahy nejsou trestným činem, musí se umlátit argumenty a vysmát se jim

Lidé mají různé nápady, jimiž se pokoušejí vylepšit svět. Některé se...
PETICE ZA ODMÍTNUTÍ PROTIPANDEMICKÉ DOHODY WHO
Last Updated on bře 09 2024

PETICE ZA ODMÍTNUTÍ PROTIPANDEMICKÉ DOHODY WHO

PETICE ZA ODMÍTNUTÍ PROTIPANDEMICKÉ DOHODY WHO. Odmítnutí nově...
Český právní řád a unijní právo - zvedněme hlavu a bojujme za svoji svébytnost
Last Updated on bře 11 2024

Český právní řád a unijní právo - zvedněme hlavu a bojujme za svoji svébytnost

Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem...
Bojujme proti Pandemické dohodě, nenechme si globálně zničit zdravotní péči
Last Updated on bře 09 2024

Bojujme proti Pandemické dohodě, nenechme si globálně zničit zdravotní péči

Světová zdravotnická organizace (WHO) má do 20. 2. 2024 předložit...
Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte
Last Updated on bře 09 2024

Lockdowny a restrikce skončily – zapomeňte

Pandemickou smlouvu sice ještě nikdo neviděl, ale už nyní se Rada EU...
Václav Klaus jede urovnat poškození česko-slovenských vztahů pemiérem Fialou
Last Updated on bře 08 2024

Václav Klaus jede urovnat poškození česko-slovenských vztahů pemiérem Fialou

V pondělí 11.3.2024 bude bývalý prezident ČR Václav Klaus, na dlouhodobě...
Kdo vládne? Volič, nebo peníze z Bruselu? Místo boje s oteplováním může nastat skutečné horko
Last Updated on bře 02 2024

Kdo vládne? Volič, nebo peníze z Bruselu? Místo boje s oteplováním může nastat skutečné horko

Demokracie má své limity. Vždyť demokraticky byl zvolen i Hitler. To přece...
ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce
Last Updated on úno 18 2024

ÚNOR ze sbírky básní Kalendář srdce

ÚNOR Ne, nekvetou v něm fialky, jen tmavá mračna do dálky plují jak...
Český právní řád a unijní právo: EU ho chce nahradit jediným evropským
Last Updated on bře 02 2024

Český právní řád a unijní právo: EU ho chce nahradit jediným evropským

Následující text je pohledem senátorky, která se setkává s právem...
Orbán je charismatický, bodrý a bezprostřední člověk se smyslem pro humor
Last Updated on bře 02 2024

Orbán je charismatický, bodrý a bezprostřední člověk se smyslem pro humor

Dne 27.2.2024 byl u nás, v Institutu Václava Klause (IVK), na návštěvě...
Volby zblízka i z dálky
Last Updated on úno 29 2024

Volby zblízka i z dálky

Dne 27. února 2024 proběhl na půdě Senátu pod záštitou Ústavě-právního...
IVK drží slovo - od svého vzniku se stále hlásí k odkazu Margarety Thatcherové
Last Updated on úno 27 2024

IVK drží slovo - od svého vzniku se stále hlásí k odkazu Margarety Thatcherové

To, že náš prezident v letech 2003-2013, profesor Václav Klaus, uvítal...
Václav Klaus uvítal ve svém Institutu předsedu Celosvětové organizace konzervativců Viktora Orbána
Last Updated on úno 27 2024

Václav Klaus uvítal ve svém Institutu předsedu Celosvětové organizace konzervativců Viktora Orbána

Dnes, 27. února 2024, vítal prezident Václav Klaus  ve svém Institutu...
Protektorát nebyla autonomie paní učitelky
Last Updated on úno 22 2024

Protektorát nebyla autonomie paní učitelky

Jak už jsme na tomto místě dříve zmínili, jedna česká ústavní...
Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ
Last Updated on led 28 2024

Dominik kardinál Duka zve občany do Svatováclavské kaple k modlitbě za národ

Jeho Eminence Dominik  kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas...
Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy
Last Updated on úno 19 2024

Ke zrušení nadřazenosti práva EU nad naším, stačí vyškrtnout článek 10a z naší ústavy

Ve své tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze  Mrazivá...
Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově
Last Updated on úno 18 2024

Záznam o poradě Daladiera, Chamberlaina, Mussoliniho a Hitlera v Mnichově

Dne 29. září 1938 se v Mnichově setkaly hlavy čtyř velmocí – Německa,...
Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak
Last Updated on úno 08 2024

Fialova vláda v roce 2022 ohlásila konec povinných biopaliv, stal se opak

Lihu je od nového roku v benzinu dvakrát tolik. Přimíchávání biopaliv do...
Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR
Last Updated on úno 11 2024

Libor Vondráček: Mrazivá fakta o právu EU a ČR

Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze...
Není advokát jako advokát
Last Updated on úno 07 2024

Není advokát jako advokát

Sotva se člověk trochu vzdálí praktické advokacii, nestačí se divit. Ve...
Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!
Last Updated on úno 05 2024

Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení!

Považuji problém vzdělávání za zásadní, poněvadž jde o proces, který...
Chyba
  • JUser: :_load: Nelze nahrát uživatele s ID: 755

Proč se propagandě nedaří, aneb proč jí to ti lidi nežerou?

  • sobota, zář 27 2014
  • Napsal(a)  LUBOMÍR VYLÍČIL

V Lidových novinách vyšel článek Kateřiny Šafaříkové “Skleróza, rusofilie, nebo hazard“. V něm se autorka zamýšlí, proč má protiruská propaganda medií tak malý dopad. Proč český národ po více než půlroční masáži stále jaksi nesdílí bojové nadšení svých „elit“ a nedemonstruje v ulicích za tvrdší postup vůči zlotřilému Rusku. Autorka při hledání viníka tohoto pro ni nepochopitelného jevu spekuluje o české ustrašenosti, obavách z dopadu sankcí, o krátké paměti českého národa a dokonce i o tzv. Stokholmském syndromu, tedy ztotožnění se oběti s názory agresoraCo k tomu říci. Asi nejlépe podobné teorie charakterizuje slavný citát George Orwela: „Byla to taková pitomost, že tomu mohl uvěřit jen intelektuál.“

 Jako člověk „nezatížený“ humanitním vzděláním vidím příčiny neúspěchu našich propagandistů úplně jinde a pokusil jsem se je shrnout do následujících tří bodů:

1) Syndrom Rudého práva.

 V dobách totality, tedy alespoň v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století, které dobře pamatuji, dosáhlo Rudé právo (a s ním i ostatní sdělovací prostředky) takové důvěryhodnosti, že lid už nevěřil naprosto ničemu, co napsalo. Jaksi automaticky se předpokládalo, že pravdou je opak předkládaných tvrzení. Ve všech oborech, a šlo to až do groteskních detailů. Sám si vzpomínám, jak jsem si vybíral, na co půjdu do kina tak, že kdykoli jsem si přečetl zdrcující kritiku, věděl jsem, že to musím vidět a naopak, filmům dobře hodnoceným jsem se obloukem vyhnul. Zpravidla jsem neprohloupil.

Tohoto stupně důvěry u občanstva se, bohužel, podařilo sdělovacím prostředkům opět dosáhnout. To není pomluva, ale konstatování faktu. Jak k tomu došlo je na delší vyprávění, ale aspoň stručně: lidé jsou přecitlivělí na propagandu a manipulaci, možná i díky dřívějšímu režimu. Poznají a vycítí ji na sto honů a vnímají ji velmi negativně. Dále je to i otázka idejí a hodnot. V této oblasti se, bohužel, sdělovací prostředky s veřejným míněním, tak zhruba od konce devadesátých let, zcela rozešly. I když to možná humanitnímu vzdělanci z metropole tak nepřipadne, tak hlavní proud je z pohledu běžného občana výrazně proromský, proislámský, progenderový, prohomosexuální, zelený, multikulturní a korektní. Všechny hlavní sdělovací prostředky, bez výjimky. A když už ne přímo, tak alespoň jazykem, tónem zpráv a komentářů a hlavně výběrem událostí, které se rozmáznou a které potlačí.

Kapitolou samou pro sebe je pak tzv. proevropskost našich medií. Ta se v podstatě projevuje jako permanentní devótní podlézavost Bruselu, tak jako kdysi Moskvě. I lejno z Brusele prý voní jako fialky a je velikým darem našemu lidu… jo, takový tón si dobře pamatuji, právě z toho Rudého práva.

Takže se nemůžete divit – výsledek se dostavil. Po dvaceti letech formování a správného směřování veřejného mínění se občan odpojil. Některý tak jako kdysi do soukromí, ke svým koníčkům, zahrádce a rodině, jiný, zvídavější, k alternativním mediím.

2) Odmítnutí vnucovaných „eurohodnot“. 

Podíváte-li se do jakéhokoli průzkumu hodnot našeho národa, tak na příčkách nejvyšších vždycky spatříte rodinu a práci. Takže nahlédněme co nám v tomto oboru, v oblasti ideí a hodnot, nabízí nebo spíš vnucuje evropský mainstream? Nejagresivněji a nejhlasitěji tlačené jsou právě ty shora již zmíněné „hodnoty“. S nimi se většinový občan, nebudeme si nic zastírat, opravdu neztotožnil. Ba co více, považuje je za dílem šílené, dílem škodlivé, ale hlavně za agresivně nepřátelské k jeho vlastním prioritám a jeho způsobu života.

Co tu máme dál? Podporu nejrůznějších menšin. Inu, zkuste se člověka z ulice zeptat, co o tom soudí. Snažte se ale přitom být mimo dosah jeho hole. Co dalšího? Třeba podporu občanské společnosti. Ano, v takzvaných „lepších kruzích“ patří podpora občanských sdružení a neziskovek tak nějak samozřejmě k dobrému tónu. Ale co v kruzích „horších“? Budete se divit, ale běžný občan mimo metropoli vnímá většinu „aktivistů“ a „neziskovek“ dílem jako pošuky, dílem jako potížisty a parazity, kteří chtějí bez dovolení nabourávat jeho způsob života, měnit jeho zvyky, názory a preference podle svých ujetých představ a stát (a zprostředkovaně i cizí velmoci) je za to královsky platí. 

Pak je tu ještě pomoc méně rozvinutým regionům. Eurodotace. Člověk si představí krásně opravenou památku, novou silnici… Ale občan mimo velkoměsto je pohříchu konfrontován spíše s plýtváním a nekvalitou. Vidí novoučnou cyklostezku kolem obce s rozbitými chodníky, na něž peníze jaksi nezbyly, vidí lavičku Václava Havla, bratru za 300 tisíc, a dosluhující pouliční osvětlení, na něž také nevyšlo. A hlavně vidí potíže a propouštění v místní firmě, protože konkurence si vylobovala eurodotaci a je cenově někde jinde. Zkuste si také představit pocity živnostníka, ždímaného na krev nejrůznějšími povinnostmi dávkami a odvody, když slyší že zas nějaká obří, nadnárodní společnost dostala stamilionovou investiční pobídku. To bych Vám snad ani nepřál slyšet.

Víte, skutečná hodnota se pozná podle toho, že je za ni člověk schopen něco obětovat. A v krajním případě i bojovat. Ale ruku na srdce, to si vážně umíte představit občana, který potěžká v ruce samopal vz.58 (těch nových Brenů je stále ještě málo) a půjde dobrovolně tam, kde po něm budou střílet třeba kvůli kvótám pro ženy, právům homosexuálů, eurodotacím nebo za snížení emisí skleníkových plynů?

Takže si vezměte průměrného člověka práce (neplést prosím s tzv. dělnickou třídou). Myslím tím třeba majitele střední firmy, živnostníka i zaměstnance, zkrátka toho, kdo žije ze své práce a jejich výsledků. A teď mi řekněte, co mu ty hodnoty, které evropský mainstream přináší, co mu prosím dávají? On už si odpověděl. Jeho dojem je, chcete-li ho slyšet, že podporují cizí, proti domácímu, velké proti malému, úchylné proti normálnímu a škodlivé proti užitečnému. A proto nad celým evropským projektem, poté co jej zevnitř postupně poznal, zlomil hůl a máchl znechuceně rukou.

3) Změna politické situace ve světě. 

V osmdesátých létech minulého století jsem byl, tak jako všichni mí kamarádi, obdivovatelem USA. Ameriku Ronalda Regana jsme tehdy asi právem považovali za jakýsi maják svobody a Rusy? Ty jsme, i vzhledem ke vzpomínkám na rok 1968, fakt nemuseli… Jenže od odchodu posledního okupanta už uplynulo téměř čtvrtstoletí a svět se změnil. A lavina kvót, regulací, nařízení, směrnic, příkazů a zákazů už zasypala i vzpomínku na volná a svobodná devadesátá léta.

Shodneme-li se na tom, že socialismus je v podstatě extrémní posílení úlohy státu na úkor práv a svobody jednotlivce, pak se porozhlédněme, odkud k nám všechna ta omezení a regulace proudí. Odkud se bere a odkud přichází duch normalizace, kterého každý, kdo jej jako já osobně zažil, tak neomylně poznává? Napovím, z východu to není!

Kdyby s tím ruku v ruce přicházela alespoň jakás takás bezpečnost a prosperita, mnozí by to se skřípěním zubů skousli. Ale o prosperitě si už netroufají mluvit ani profesionální optimisté a bezpečnost? USA se podařilo za posledních 12 let rozvrátit nejméně 6 stabilních, sekulárních a prozápadních diktatur arabského světa a proměnit je v divoká vosí hnízda sektářského násilí, krvavým půlměsícem obkružující Evropu z jihu, a zároveň zažehnout jiskru nenávisti a džihádu v muslimské diaspoře Evropy. Takže jsme s řečmi o šíření demokracie obdrželi násilí v západní Evropě a nekončící proud uprchlíků, zcela nekompatibilních a nezačlenitelných do naší kultury. A co na tuto hrozbu říkají evropské tak zvané elity? Ne, že by se ozvaly na obranu zájmů občana a daňového poplatníka. To ne. Stále slyšíme jen že musíme pochopit, vcítit se, přijmout, začlenit, ustoupit, přizpůsobit se… A tak se člověk práce a daňový poplatník v Evropě i u nás nemůže v poslední době jaksi zbavit dojmu, že se stal cizincem ve své zemi. Že občany prvního řádu hodnými respektu a úcty jsou všichni ti jiní, cizí a odlišní. Proto také mají práva, ze všech stran halasně vyhlašovaná, kdežto on, daňový poplatník má jen povinnosti.

A co na opačné straně? Copak to? Vítr z východu přináší, alespoň v posledních pár letech, úplně jiné tóny. Že třeba kdo chce s námi žít, tak musí mluvit naším jazykem a dodržovat naše zákony a zvyky. Že host, ne hostitel, se musí přizpůsobit, a nebo svobodně odejít jinam… Ano, loňské takzvané Valdajské fórum, mainstreamem zcela vygumované, mělo na občany mnohem větší a hlubší dopad, než by si všichni slavní „opinion makeři“ dokázali představit.

Všechny tyto události a změny občan, daňový poplatník a člověk práce pozorně vnímá, ať už přímo či zprostředkovaně a činí z nich závěry.

Takže teď už konkrétně a stručně přímo k Ukrajině. Tamější režim vznikl pro občana dost nesympatickým způsobem. Víte, pozorný divák těžko tráví házení molotovových koktejlů na stojící, nebránící se policisty. A nadšená, jásavá podpora „vrhačů“ evropským i naším establishmentem zní velice, velice falešně a podezřele uchu člověka, který má ještě v živé paměti, jak právě náš establishment poslal těžkooděnce na pokojnou občanskou demonstraci v Českých Budějovicích. Ano, ta videa se „zákroky“ proti maminkám s kočárky a invalidům na vozíku si bude lid pamatovat ještě dlouho.

A dále? Inu, rozpoutat občanskou válku, schvalovat palbu armádních raketometů a dělostřelectva na obytné čtvrti měst na vlastním území, to chce docela silný žaludek a více než protiteroristickou operaci to připomíná válečný zločin genocidy. Takhle se sympatie veřejnosti fakt nezískávají.

A pokud jde o Krym, Rus si vzal, co bylo ruského. Elegantně a bez násilí. Tak zní názor obecného lidu. Navíc to schválilo a legalizovalo referendum. Vypadalo dost spontánně, ostatně byli tam i pozorovatelé, že? A tak se přemýšlivému občanu vtírá myšlenka, proč by si třeba Skotové klidně a svobodně mohli své odtržení od Británie odsouhlasit nedávným referendem, ale Rusové na Krymu ne? Divné, že? Není to jakýsi zvláštní dvojí metr? Ostatně, pokud si vzpomínám, tak v Kosovu žádné referendum nebylo a stejně se odtrhlo za nadšené podpory Švarcenberka s Kocábem. Takže, ptá se občan, to jako někdo může a jiný ne? Tak na tohle je fakt dost citlivý!

Takže to celé shrňme. Občan nepociťuje nejmenší důvod nekriticky fandit západu. Ukrajinu považuje za zbytečný problém, po kterém netoužil, který nevyvolal, ale který jej zcela určitě bude stát jisté oběti a peníze. Navíc se, spíše instinktivně, cítí být manipulován a tlačen do konfrontace s Ruskem, o kterou nemá zájem a jejíž eskalace se právem obavá. Rusko v jeho současné podobě nevnímá jako agresora, ani jako hrozbu pro své hodnoty a svůj způsob života. Nevidí také důvod cokoli riskovat a v čemkoli se uskrovňovat kvůli jemu zcela cizím zájmům, které vidí, či alespoň tuší v pozadí celé té krize.

Pravý Prostor, 26. září

 

 

 

Číst 50776 krát
Ohodnotit tuto položku
(3 hlasů)
Zveřejněno v MEDIOKRACIE

Související položky (podle značky)

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

   

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %