Seminář ´DAB není budoucnost, DAB je současnost‘ pořádal Český rozhlas ve spolupráci s Volebním výborem Poslanecké sněmovny. Jako veřejné služby stojí a bude stát Český rozhlas v čele rozvoje digitálního rozhlasového vysílání. “Na semináři jsme prezentovali naši dlouhodobou koncepci, která jasně ukazuje, že jsme připraveni přechod na DAB kdykoliv spustit,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.
Kromě vedení Českého rozhlasu se semináře také zúčastnili i zástupci komerčních rádií a zástupci provozovatelů. Přítomen byl i poslanec Martin Kolovratník, pod jehož záštitou se akce konala, či paní Smolíková, Vrchní ředitelka ministerstva kultury. Vystoupili zde také zahraniční hosté - Mats Akerlund, koordinátor digitální strategie Švédského rozhlasu a předseda EBU New Radio Group a Jorn Erik Jensen, vedoucí poradce pro digitalizaci v Norském rozhlase a člen řídícího výboru WorldDMB.
"Svou připravenost na start digitálního vysílání již Český rozhlas mnohokrát prokázal. Například v tomto roce chceme spustit experimentální vysílání digitálního rádia pro Prahu s dosahem 10 až 15 procent populace celé republiky. Český rozhlas má v současné době několik speciálních digitálních stanic a chystá do budoucna další projekty, které rozvoj digitálního vysílání podpoří,“ řekl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral.
"Českému rozhlasu se díky digitalizaci otevírají další možnosti, jak nabídnout posluchačům ještě dokonalejší veřejnou službu než dříve. Český rozhlas bude nadále hledat na rozhlasovém trhu v republice prázdná místa, která nechtějí nebo nemohou zaplnit soukromí provozovatelé. Má hotovou vlastní koncepci digitalizace, která však vyžaduje splnění několika podmínek. Kromě legislativy jde například o financování souběžného analogového a digitálního vysílání nebo koordinaci se soukromým sektorem. Pro úspěšný průběh digitalizace prosazujeme také vznik národní koordinační skupiny a plánu přechodu, jež by počítaly i se soukromými provozovateli,“ uvedl náměstek generálního ředitele pro správu a provoz ČRo Michal Koliandr.
A co ostatní provozovatelé a příjemci digitálního vysílání?
Český rozhlas je prý tedy plně připraven na digitalizaci rozhlasového vysílání. Jsou však připraveni i ostatní účastníci, provozovatelé a příjemci digitálního vysílání? Jaké náklady a co to vše bude znamenat pro provozovatele soukromých rádií, která zaujímají také významnou pozici na českém radiovém trhu?
Úplné vypnutí FM a plné spuštění rozhlasové digitalizace má v ČR plně proběhnout v roce 2025. Zajistit přechod a zavést plně digitalizaci rozhlasového vysílání nejen v České republice je především otázka politického rozhodnutí. Přechod na DAB a plná digitalizace rozhlasu stejně jako předtím byla provedena digitalizace televizního vysílání vyžaduje přijmout důležité zákony a předpisy, spojení lobby a zapojení soukromé, státní i vědecko-technické a univerzitní sféry.
Pro digitalizaci rozhlasového vysílání bude nutné legislativně podpořit dostatečnou nabídku přijímačů a rádii pro DAB na trhu. Bude třeba vyřešit i otázky jak dostat digitální vysílání i do Iphonů, na internet, jak zapojit velké prodejce elektroniky, ale i výrobce automobilů, kteří budou dodávat digitální rádia přímo již jako součást vybavení nových automobilů, propojit nejen výrobní, ale i marketingové aktivity.
Vrchní ředitelka ministerstva kultury paní Smolíková k tomu dodává, že je třeba předem vyřešit otázky jako jaká bude přidaná hodnota digitálního rozhlasového vysílání a jaký to bude mít přínos i dopad na ekonomiku a jednotlivé občany? Proč v ČR vyměnit 15 miliónů rozhlasových přijímačů? Bude zajištěna dostupnost levně dostupných přístrojů? Pokryje všude digitální vysílání stejně jako analogové? Bude všem přístupné?
Michel Fleischmann, Prezident mediální skupiny Lagardère Active ČR a člen představenstva Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), jakožto zástupce soukromých médií řekl: „Pro přechod na digitalizaci je třeba ještě vyřešit mnoho otázek. Je třeba brát v potaz i názory a požadavky také sektoru soukromých rádií, ne pouze veřejného sektoru, protože soukromá média prezentují skoro 80% českých posluchačů. Soukromá rádia nejsou závislá na povinných rozhlasových poplatcích, které se platí Českému rozhlasu, ale jsou závislá na poslechovosti a jiných zdrojích příjmů než veřejné rozhlasové poplatky. Pro soukromá rádia bude přechod na digitalizaci velice nákladný a mnohá rádia tak mohou zaniknout.“
Jaké jsou zkušenosti s digitálním vysíláním DAB v zahraničí?
Na semináři vystoupili kromě zástupců regulátorů, vysílatelů a provozovatelů rozhlasového vysílání také zahraniční hosté, kteří se podělili se zkušenostmi s digitálním vysíláním DAB ve své zemi.
Mats Akerlund, koordinátor digitální strategie Švédského rozhlasu, a předseda EBU New Radio Group, předal své zkušenosti ve Švédsku „Přechod na digitalizaci rozhlasu je záležitost na více jak 20 let. Ve Švédsku jsme začali digitalizaci rozhlasu DAB již v roce 1995 a stále není plně dokončena. Teprve v roce 2010 bylo přijato politické rozhodnutí přijmout digitální vysílání také na privátních rádiích. V roce 2013 vláda zavázala průmyslové koordinátory. A teprve nyní v letech 2014-2015 čekáme na finální politické rozhodnutí přijmout definitivně digitální vysílání. Ve Švédsku plánují analogové vysílání vypnout v roce 2022, tedy o tři roky dříve, než navrhuje Český rozhlas. Digitální vysílání je stále potřebné, protože Švédsko je veliká země a lidé v menších městech či na venkově mají omezený příjem rádiového signálu.“ Akerlund se dále zmínil „Potřebujeme více silných rádií pro švédský trh. Soukromá rádia ve Švédsku nemají propracovanější byznys model v FM, mají nedostatek frekvencí v FM. Zavedení a rozšíření digitalizace DAB by také umožnily větší konkurenceschopnost pro všechny hráče na trhu.“
„Nemohu si v Norsku koupit Škoda auto bez rádia,“ začal vtipně svůj projev Jørn Erik Jensen, vedoucí poradce pro digitalizaci v Norském rozhlase a člen řídícího výboru WorldDMB. V digitalizaci Norsko pokročilo nejdále. Pro konec FM vysílání v Norsku musí být splněny tři základní podmínky, a to že veřejné služby zajistí 99,5% pokrytí celého území, komerční rádia 90% pokrytí, a to i dostupnost v autorádiích, a bude zajištěna přidaná hodnota posluchačům. Jaká by to měla být, však neuvedl. V nejbližší době by v Norsku mělo být přijato rozhodnutí, zda bude plná digitalizace v roce 2017 či 2019. Vypnutí analogu se uskuteční postupně po jednotlivých regionech. „Politická rozhodnutí pro rádia musí být v zájmu posluchačů. Posluchači musí být vítězové. Je to boj politických rozhodnutí v zájmu komerčních rádií, která potřebují peníze na provoz svých rádií, a posluchač rozhodne,“ dodal Jensen.
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
