Nesmyslnými dotacemi přinutili zemědělce místo obilí a brambor na jídlo pěstovat všude řepku či kukuřici na benzín a na biopaliva. Namísto čtyřpolního systému, který udržoval zdravou půdu, se na polích pěstuje díky dotacím na tyto nesmysly stále totéž a tvoří se polní škraloupy, po nichž voda stéká, aniž se vsákne do půdy, odtéká pryč a nastává sucho. S jetelotravami nebo vojtěškou, která dokáže prokořenit půdu až deset metrů hluboko, je dočista amen.
Prasata ani krávy nechtěla EU u nás chovat. Výkupní cena díky tomu padala dolů. Pamatuji, že jednou z podmínek vstupu do EU bylo snížit počet pracujících v zemědělství na 4%. Tehdejší europoslanec Jan Zahradil svolal tehdy kvůli tomu na Žofín konferenci, na níž varoval naše politiky, co na nás Brusel chystá, že dává díky tomu našim zemědělcům jen 25 % dotací proti jiným zemím, ale nikým to tehdy nehnulo. Vidina teplých míst v Bruselu byla pro politiky mnohem větší dotací, než nějaké zemědělství. Pan Špidla za zpěvu Babety odešel do Bruselu a po nás potopa.
Plody neodborných a nehorázných požadavků EU nyní sklízíme v nedostatku vody, problémům s potravinami, o Bursíkově výstavbě sídlišť pro kůrovce na Šumavě nemluvě. Nechtěl tehdy slyšet, že tento brouk neumí číst, která zóna je která, že má křídla a přeletí všude. Již je ve všech lesích u nás. O tom, jak se likviduje orná půda nemluvě. Nejlepší půda je ta, která se prodá zahraničním investorům.
Nedávno se mne ptal soused, co si myslím o tom, proč lidé, kteří museli přeci vědět, jak to s přírodou dopadne, to nastavili tak špatně. Odpověď je, že naši politici za místo v Bruselu poslouchali silné státy v čele s Německem, které si dotovaly svá zemědělství a dokázaly díky tomu vyrábět produkty pod cenou. Naši lidé se nechali ukonejšit, že vlastní zemědělství nepotřebujeme, když si všechno levně dovezeme. Během let však ceny stoupaly. A tak dnes jíme pochybné a drahé brambory z Egypta zatímco na Vysočině, jež bývala bramborářskou oblastí, roste řepka do nafty.
