Spiritisté a duchaři – chodí většinou na demonstrace odpůrců nekontrolovaného přílivu islámských přivandrovalců a vykřikují tam „aktuální“ hesla: „Ať žije Havel!“ Přitom jejich guru, ani kdyby chtěl, by jim nemohl vyhovět.
Kimirsenovci a ctitelé kultu osobnosti – v pátečním posthavlovském rádobydotazníku pátera Halíka dospívají k myšlence, že „V. H. prezidentem navždy“. I rudá Severní Korea bledne před touto progresivní myšlenkou.
Marxističtí bojůvkáři – momentálně vedeni tetou Šiklovou (která za vědeckou práci vydává dopisy vnučce) a „katolickou buznou“ Martinem C. Putnou zaštitují líheň levicových teroristů – známou pražskou Kliniku (taková pražská kavárna ve verzi hardcore). Abychom nebyly na omylu, proč tak činí, vysvětluje Putna ve svém pravidelném úterním evangeliu v Lidových novinách, které ač se zove „Poslední slovo“, bohužel stále poslední není. V tomto svém traktátu spojování s marxisty zdůvodňuje tím, že se vlastně jedná o novou Chartu (nebo snad chátru?). Jasné a srozumitelné. Pochopí i ti, kteří si naivně donedávna mysleli, že snad Charta vznikla pro boj s bolševiky.
Škarohlídi a zapšklíci – obecně pravdoláskaři nevykazují skoro žádný smysl pro humor. Jejich vrcholem jsou červené trenky na Hradě, což bude zřejmě freudovská vzpomínka na trýzeň zažitou při dlouhých hodinách tělesné výchovy na základní škole. Právě tato skupina neúspěšně rozšifrovala upgradovanou verzi postaršího vtipu humoristy a hudebníka Ivana Mládka z povídky Boženka (in: Ivan Mládek, Zápisky šílencovy, Praha 1990, úctyhodný náklad 70 000 výtisků – kam se hrabe Michal Viewegh sic!):
„Pak mě napadla Francie, ale tu jsem časem také pustil z hlavy. Je tam pořád nějaká demise! Ještě nedávno jsme si myslel, že „Demise“ je křestní jméno, ale už vím, že demise je, když odstoupějí ministři. Vím také, že jsou tři druhy demisí. Za a) dobrovolná, za b) nedobrovolná a za c) kulometem.!"
Ano, poznali jste – známá causa Miloš Zeman a kalašnikov, kteří naši havloidé přehráli téměř do podoby výzvy k provádění politické genocidy. To jsou celí oni! Lidovému humoru nerozumí, ten se v kavárnách neprovozuje. Bible svatá píše, že podle slov poznáte je. A zase to sedí!
Havlofašisté – militantní stoupenci odkazu velkého VH, pro které ten, kdo ho nectí, není kosmopolita, má svůj názor, ctí rodinu, národ a vlast, tak je rázem onálepkován jako xenofob, fašista, nacista a extrémista, se kterými se samozřejmě demokraticky nediskutuje a pokud možno ani nestýká. Manuály této party tiskne každý týden novinářská žumpa jménem Respekt a jejich věrozvěsti v čele s Erikem Taberym (odchovanec této školy je také psesstitut Jindřich Šídlo).
Odpadoví umělci a jiní zmetci – angažovaní umělci typu Ztohoven a Davida Černého, které snad ani netřeba představovat.