O co konkrétně jde: Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš byl obviněn ze tří trestných činů - hanobení rasy, národa a přesvědčení a popírání genocidia. Policie po podrobné domovní prohlídce původně požadovala vazbu, ale nakonec ji vyměnila za příslib, že nebudu v „trestné činnosti“ pokračovat a bude na soud nad ním čekat na svobodě. Neboli přeloženo do lidštiny má jako předseda strany Národní demokracie fakticky zákaz pořádat protestní demokracie, jako publicista zákaz psát, prostě domácí vězení jako vyšité a jeho strana nebude již v nastávajícím volebním klání nebezpečnou pastraničkám jako je TOP09, Zelení a další. Po volbách půjde obvinění samozřejmě vše do ztracena jako pověstná neexistující Klausova švýcarská vilka či propuštění poslance Sládka z jednodenního vězení okamžitě po zvolení Václava Havla prezidentem (tehdy by jeho hlas volbu zhatil)...
Jestli se někomu zdá, že přeháním, pak vězte, že nešlo jen o běžnou domovní prohlídku, kdy policie hledá nějaký předmět a pokud ho nenajde, odejde a vy si byt dáte do původního stavu. Adam B. Bartoš ji popsal našemu listu následovně:
"Domovní prohlídka v mém bytě trvala od poledních hodin do pozdního odpoledne, poté následovala domovní prohlídka v garáži mého známého (policie zde údajně hledala zbraně, ale k její smůle se tam žádné nevyskytovaly. Poslední, třetí domovní prohlídka probíhala v kanceláři Národní demokracie od večera až do 23:00 hodin. Policie mi zabavila veškeré tituly mého nakladatelství i další knihy, které jsem prodával, stejně jako všechna vydání všech čísel novin Národní demokracie. Brala z produkce mého nakladatelství vše, včetně pohádek pro děti, programu ND (brožury o Zlatém standardu) a podobně. Celkem mi zabavila zhruba 900 ks knih a způsobila mi tak škodu za více než 200 tisíc korun, protože není jasné, zda mi budou knihy navráceny. Policie zabavila nejen mé osobní věci jako písemnosti, diáře za několik let, deník, poznámky, rukopisy knih, dva notebooky, mobil, externí disky a další technická zařízení, ale i věci, které patří Národní demokracii - noviny, sborníky, archivní materiály a dokumenty strany, databáze, kontakty, faktury apod. Jde o jednoznačné porušení svobodné soutěže politických stran, protože podniknutá razie v sídle Národní demokracie dala vládnímu režimu do rukou citlivé materiály, na které nemá nárok. Policie tyto materiály zabavovala i přes výhrady mé a mých právníků, že je zabavování těchto dokumentů nepatřičné." 
Z výše uvedeného je jasné, že jde o proces na politickou objednávku vedený za účelem zastrašení představitele strany a jejích sympatizantů a především voličů. Zabavením nejen počítačů, ale veškerých digitálních dat a záloh z nich na externích nosičích jak v kanceláři ND, tak v osobní pracovně doma, tedy zabavení celého dvouletého digitálního archivu strany ochromí kontakty členů a její práci a do voleb mají páni Kalouskové a jim podobní nuloví politici o hlasy vystaráno. Nehledě k tomu, že iniciátoři tohoto procesu doufají, že to podlomí odvahu samotného předsedy. Možná se ale přepočítali. Existují i lidé, kteří se nedají tak lehce zastrašit jako se to stalo v případě Ladislav Bátory v nechutné kauze rozpoutané proti němu předsedou a místopředsedou TOP 09. Skuteční vůdci se chovají na rozdíl od většiny politických zbabělců podle fyzikálního zákona "Každý tlak budí protitlak, každá akce budí reakci". Připomeňme jak nezlomilo Václava Klause ani podpásové Sarajevo vyvolané vlastně týmiž typy lidí. Předseda Národní demokracie možná bude právě tento typ, protože našemu listu po propuštění z výslechu sdělil:
"Národní demokracie ani já jako její předseda se tohoto tlaku nezalekneme a nepodlehne mu. Ve své práci budeme pokračovat a vytrváme, cítíme ohromnou podporu ze strany veřejnosti, která nás zavazuje, abychom v našem úsilí nepolevili ani přes tyto zákeřné zákroky končícího režimu. Už dříve jsem řekl, že podobnými policejními zásahy se zcela umlčet nenechám. Naším cílem je demise vlády, ustavení vlády národně orientované, okamžité vyřešení vetřelecké krize a odchod ČR z EU a NATO. A věřím že nakonec zvítězíme"
Bohužel i přes toto své odhodlání bude muset ve svých výrocích být opatrnější neboť nejen jeho verbální, ale dokonce i písemný projev bude více než kdy dříve monitorován a analyzován policií a bude muset být ve výrocích opatrnější než dříve, jinak mu hrozí okamžitý nástup do vazby. Buď musí mluvit nemasně a neslaně a nikoho nenadchne nebo bude vzat do vazby. To ho prostě ve volebním boji oslabí. Komu to prospěje je nad slunce jasné.
Zarážející na tom je, že i když ještě neproběhl soud a trestná činnost nebyla Bartošovi prokázána, policie s ním již jedná jako s odsouzeným a zakáže mu pokračovat v jakési neprokázané trestné činnosti, jinak že půjde do vězení. Znemožní mu pracovat. Kde zůstala presumpce neviny? Pro mne jako pro laika je toto chování policie záhadou. To pak může policie jednat s každým nepohodlným občanem jako s předem odsouzeným, odnést si z jeho domu co se jí zlíbí a soudy nejsou pak již ani potřeba. Ať žije právní stát ve svobodné demokratické zemi.
Celý případ ukazuje, že svoboda slova a projevu v naší zemi neexistuje ani 25 let po revoluci. Aniž bych chtěla někoho navádět koho má volit, tak po této zbabělé akci politických protivníků na umlčení vůdce Národní demokracie je jasné, že hlas pro ni ve volbách znamená hlas pro svobodu slova v její maximální a neokleštěné podobě. A pokud si to uvědomí více občanů, může se vše obrátit jako bumerank v její prospěch.
