Volme strany, které zajistí bezpečí a život ve svobodné zemi s evropskými kořeny ^Doporučený

úterý, zář 12 2017
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Neomarxistická EU je neopravitelná, volme politiky, kteří nás z ní vyvedou než nás muslimové vyvraždí

Při otevření televize či novin v současném předvolební atmosféře nejde nevzpomenout na dobu na počátku 90. let, kdy se politici utkávali v názorových sporech o dalším vývoji naší země. Kdy bojovali o to, zda se má naše ekonomika řídit keynesiánským či friedmanovským modelem, zda má stát hovořit lidem do všeho nebo je naopak nechat svobodně žít, zda máme zůstat neutrálním státem nebo se přimknout k jinému vojenskému paktu NATU... Zkrátka politici tehdy bojovali mezi sebou o ideje a nepomlouvali se jako omezené pavlačové klepny. Postupem let si, bohužel, stále víc uvědomovali, že na občany působí skandalizace a pomluvy mnohem víc a stačí si tedy platit agentury, které jim je sbírají a před volbami je začnou profesionálně v dávkách pouštět do oběhu. Jasným příkladem toho může být přímá prezidentská volba, z níž se stala úplná fraška. Slyšela jsem názor jedné dámy, že to byla velká legrace a volila "toho pruhovaného umělce" (ani jméno si nedokázala zapamatovat), aby prý se děti ve škole mohly zasmát při pohledu na jeho obraz. Vůbec jí nedošlo, že funkce prezidenta je nejdůležitější funkcí vůbec. Že je to právě prezident, kdo jako vrchní velitel ozbrojených sil rozhoduje o obraně státu, má moc vyhlásit válku, podepisuje a sestavuje všechny zahraniční smlouvy a presentuje stát navenek. Neboli je to člověk, který bez nadsázky rozhoduje o našich životech.

Rovněž v těchto sněmovních volbách volíme své zákonodárce, tedy lidi, které sice nerozhodují přímo o válce, ale i tak jsou velice důležití pro to, jak kvalitně své životy prožijeme. Rozhodující o platech, o tom, v jakých školách budou studovat naše děti, zda budeme mít dostupné léky, zda budeme nosit burku či budeme žít v křesťanské kultuře...

Prosím proto, abychom k volbám do PSP ČR přistupovali velmi uvážlivě. Abychom si při vhození volebního lístku uvědomovali, že rozhodujeme o tom, jaký život budeme žít. Zda budeme žít v zemi, kde si pracující budou vážit svých zaměstnavatelů a naopak, protože potřebují jeden druhého. Abychom proto volili strany, které neslibují populisticky pouze státním zaměstnancům velké platy, ale které jsou zárukou toho, že stejně dobré podmínky poskytnou zlým kapitalistům pro rozvoj jejich podniků a tím i jejich zaměstnancům. Jinak že nebudou mít dělníci od koho ty platy dostávat. Zastaví se ekonomika státu, která je dána výrobou a tedy rozvojem průmyslu a podniků. Žádný politik totiž nic nevyrobí, ale povinností dobrého politika je vytvořit dobré podmínky pro podnikání.

Dobrý politik musí proto vytvářet takové zákony a takovou bezpečnost pro náš život, aby se mohlo rozvíjet podnikatelské prostředí. Když to poněkud zjednoduším, tak je jedno, zda má či nemá koník pana toho kterého ministra hezkou maštal ve tvaru hnízdečka, ale je důležité posuzovat politika podle toho, co během své funkce udělal pro náš lepší život. A totéž platí o stranách. V knize knih Bibli stojí moudrá věta (parafrázuji): "Podle ovoce poznáte jich. Dobrý strom nese dobré ovoce a o ten je třeba, špatný strom nesoucí špatné ovoce je třeba spálit". A podle toho bychom měli přistupovat k volebním urnám.

Volte strany, které vám dají naději na bezpečný a smysluplný život

Nechci v tomto článku dělat propagaci žádné straně. Pouze prosím, abyste uvážlivě volili ty strany a politiky, kteří Vám přinesou naději na lepší život. Půjdete-li k volbám – a to byste měli do jednoho všichni - volte strany, které vám dají naději na bezpečný a smysluplný život. Volte razantní rozhodné lidi, kteří nabízejí rozumná řešení současné velice nebezpečné situace a ne pouze informace o tom, který politik víc krade. Od toho tu máme soudy a policii, aby to řešila. Vyhýbejte se proto politikům, kteří neumějí nic nabídnout a pouze se omezují na kritiku protihráče. Nevolte podle nepodložených drbů těchto nulových politiků, kteří nemají sami co nabídnout, ale zamyslete se nad tím, v jaké zemi chcete žít a co pro to ta která strana či politik udělal či co politici z nových stran udělati mohou.

Mějte vždy na paměti, že dobrý politik musí oslnit svými vlastními názory a návrhy na řešení. Musí umět nadchnout voliče svými názory a ne pouze fanatickou kritikou protivníka. Musí se tyčit svým intelektem nad Sobotky, Rathy či Kalousky. Máte v nabídce dostatek skvělých ekonomů typu Jana Skopečka či Petra Macha, takže není po této stránce na výběr jen tolik propagované ANO, ale i ODS či Svobodní. I když je samozřejmě důležité, kdo bude držet státní kasu, či kdo bude kultivovat naši zem po stránce kulturní a vzdělávací, ze všeho nejdůležitější v současné době je naše bezpečnost a národní suverenita.

Nevolme proto politiky, kteří by připustili, aby na naše území vtrhly hordy muslimských hrdlořezů!

Protože EU na nás nehorázně a protiprávně tlačí, abychom tyto nebezpečné zločince ukryté mezi tzv. uprchlíky bezmyšlenkovitě přijímali a nechali se od nich vraždit jako Němci, Španělé, Belgičané, Francouzi či další občané EU, je jedinou možností naší záchrany vystoupit z tohoto životu nebezpečného sdružení. Zárukou naší bezpečnosti jsou strany, které slibují jasně Czexit. V nabídce mají, bohužel, tuto alternativu pouze dvě a to Svobodní a SPD. A není to jen líbivá proklamace. Jejich vůdcové to myslí dlouhodobě vážně. Petr Mach, předseda Svobodných, se kvůli tomu vzdal lukrativní práce europoslance a pan Okamura za státní suverenitu bojuje několik let s razancí sobě vlastní.

Znám mnohé vlastenecké menší strany, kterým by stálo za to dát hlas, ale díky tomu, že nevyslyšely dlouhodobé volání Adama B. Bartoše, aby se v tomto bodě do voleb spojily, nejsou bohužel volitelné bez nebezpečí ztráty hlasu. Správně to kritizoval Ladislav Jakl přirovnáním, že když se vězni domluví, že utečou z věznice, nekádrují se v detailech za co který sedí, ale jdou společně za nejdůležitějším bodem, za svobodou. Teprve po útěku se rozejdou každý jinam. A toto by měli mít na mysli naši politici z malých stran. Spojit se v boji za to nedůležitější a menší nepodstatné neshody řešit až později, až bude dosaženo hlavního cíle. Až bude naše zem osvobozena z protektorátu EU.

Rovněž napříč ostatními velkými stranami se najdou skvělí bojovníci za bezpečnost nás všech a to dokonce i přesto, že jejich strany jsou proevropské. Příkladem je současný ministr vnitra Milan Chovanec, kterému patří dík za to, že s obrovským nasazením uhájil zatím naši zemi před tragédiemi, které se díky muslimským vrahům odehrávají v mnoha ostatních zemích. Bohužel ale předseda jeho strany Bohuslav Sobotka je europeista duší tělem, takže euroskeptickým voličům nepomůže kroužkování. Pro voliče chtějící se dostat z protektorátu Německé kancléřky Merkelové, která fakticky vládne Evropskou unií bez ohledu na dalších 700 politiků EP, není europeistická strana ČSSD přijatelná. S ODS je to podobné. Jsou tam rovněž skvělí politici stojící za zakroužkování, má dokonce podrobný program pro dobrou pravicovou domácí politiku, ale, bohužel pro euroskeptiky je nepřijatelná svým naivním postojem, že věří, že Evropská unie je opravitelná zevnitř a chce v ní proto setrvat. Je to stejný omyl, jakého se dopouštěli někteří naivkové v roce 1969 vstupováním do zločinecké a zavrženíhodné komunisté strany s nadějí, že ji opraví zevnitř.

Komunistická strana je neopravitelná, komunismus se musí zničit, jak říkal s důrazem největší americký prezident Ronald Reagan. Rovněž neomarxistická Evropská unie je již neopravitelná a proto jediné, co může rozumný politik pro stát udělat, je vyvést zemi z tohoto diktátorského a dnes již bez nadsázky slušným lidem životu nebezpečného prostředí, dokud je, snad ještě, čas.