Jako člen volební komise jsem zaznamenal velkou nechuť a nedůvěru ke komunálním politikům i u těch, kteří nakonec do volebních místností dorazili. Mnoho lidí neuplatnilo plnou sílu voličského hlasu (např. ze 65 možných hlasů dali pouhé dva). Nadávky a nelichotivá slova byla nejčastějšími slovy na adresu politiků.
Zažít někoho, kdo s úsměvem na rtu přišel podpořit svého favorita, patřilo k okrajovým jevům. Lidé neuplatňují pozitivní volbu, ale volbu negativní – zpravidla volí proti někomu, jehož politický vzestup nechtějí dopustit.
Ve finále bývají zklamáni všichni. Vítěze voleb obejdou a političtí rivalové, jejichž programy nemají styčné plochy, se vesele objímají a společně pózují. Hlavní je, že mají přístup ke korytu. Touha po moci rozdrtí vše a boří ideové příkopy a mantinely. A voliči, ty na svůj reparát počkej další čtyři roky a pěkně se usmívej, jak jsme tě zase dostali…