K ideologické výbavě před volbami do Evropského parlamentu patří také naparování a vytahování představitelů politických stran. Mezi největší namachrovance nyní patří předseda Pirátů Ivan Bartoš, který se holedbá, že se svou pochybnou straničkou o síle 900 rumem a drogami posilněných bukanýrů porazí všechny osvědčené posádky bitevníků a torpédoborců na celém širém moři. Bartošovu komickou partičku povede zcela neznámý floutek Marcel Kolaja. Další uchazeči o lídra si už předem nadávali po pirátsku do "zmrdů". Věřím, že podobných existencí bude pirátská kandidátka plná. Lidí, kterým chybí už i elementární lidská slušnost, tak jak po nich chtít morální kredit a charakterové vlastnosti. Těžko! Přitom se od Pirátů pomalu nastává odvracení i jejich kamarádíčků z Kliniky a dalšího aktivistického neomarxistického podhoubí, pro které už příliš zavánějí systémem, proti kterému tolik horují a urputně bojují. Dredatý pirátský boss je přesvědčený, že jeho strana konvenuje dokonce i starším lidem a svou ideovou neukotveností může oslovit většinu společnosti. Jenže něco chtít a něco získat, to jsou dvě rozdílné věci.
Naštěstí pro občany České republiky jediné validní známky a hodnocení v tomto směru rozdávají jen a pouze voliči, kteří snad ještě nejsou zcela nesvéprávní a smyslů zbavení. Pevně věřím, že pirátský boom je pouze dočasná anomálie, které přirozeně klesne s nadcházejícím s odlivem. Tomu se říká přirozený běh života.