Půjdeme ve stopách statečných předků ? Místo vyčkávání, či velkých slov, můžeme vykročit vlasti na pomoc. Každý svým dílem. Každý dle svých možností. Příběhů a vzorů statečnosti je kolem nás mnoho. Lékaři, zdravotní sestry, hasiči, řidiči, policisté, prodavačky, pracovníci komunálních služeb a tisíce dalších, ti všichni jsou v první bojové linii. Bojují i za naše zdraví, za naše životy….
Politici stojí před velkou životní zkouškou, my občané, hledáme v nich oporu, naději, respektujeme proto jejich pokyny, nařízení. Odpouštíme jim proto i drobná pochybení. Nedávné vystoupení premiéra nás povzbudilo, dalo nám naději. Dokonce již můžeme srovnávat s Evropou. I přes naše první oběti, vidíme za hranicemi tisíce obětí v Itálii, Španělsku, stovky obětí v dalších státech EU. Nemocnice kolabují, lékaři i sestry jsou tam na pokraji svých sil… Nedostává se jim zdravotních potřeb. Je nutno připomenout, že Česká republika jako jedna z prvních zemí zajistila potřebnou pomoc dodávkami z Číny, stovky tun dnes přistávají na letištích v České republice.
V souvislosti s tím je EU podrobována kritice. Ještě před několika týdny přešlapovala, nebyla připravena na COVID -19. To varování z Číny nebrala vážně, EU musí proto přehodnotit mnohé své postoje, priority. Kdo třeba slyšel, že v Evropské komisi (EK) má své místo i komisařka pro zdraví, jakási paní Stella Kyriakidis ? Já o ní neslyšel … Státy si mají podávat ruce v době nebezpečí ! Hledat porozumění. Nehledat jen chybičky, okopávat, ale umět i poděkovat, ocenit !!
Dnes stojíme před otázkou, co jsi Ty občane udělal pro vlast ? Co jsi udělal pro vlast Ty senátore, Ty poslanče, Ty ministře. Co jste odkrojili vy zástupci lidu pro pomoc potřebným. Každý svým dílem, každý dle svých možností…