Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Charta 24 Doporučený

  • pondělí, kvě 06 2024
  • Napsal(a)  Markéta Šichtařová, Tomáš Zitko, Vondráček Libor
Charta 24 Zprava: Mgr. Libor Vondráček, Ing. Markéta Šichtařová a Tomáš Zítko na svátek lásky 1. máje 2024 na Máchově pražském Petříně vyhlásili Chartu 77

PROHLÁŠENÍ CHARTA 24 Charta 77 se postavila proti porušování lidských svobod, bez ohledu na to jestli text této charty znáte nebo neznáte, mnoho lidí je překvapeno, když tento text se dneska čte, že ten text je univerzálně platný a to i dneska, bez ohledu na to jestli jsou nám sympatičtí nebo nesympatičtí původní signatáři, bez ohledu na to jestli stojíme vlevo nebo vpravo na politické části spektra, text původní cha rty 77 má nadčasovou platnost. Dne 1. 5. 2004 vstoupila Česká republika společně s dalšími devíti zeměmi do Evropské unie. Evropská unie vznikla na ideálech mezinárodní spolupráce a volnému pohybu osob, pracovních síl, kapitálu, zboží i služeb. Smyslem jejího zrodu bylo přinášet občanům vyšší míru prosperity a osobní i politické svobody. I kdybychom k ní cítili nevoli, je dnes pro Českou republiku závazná Listina základních práv Evropské unie. Naši občané mají právo a náš stát má povinnost se jimi řídit. Svobody a práva, na jejich ideálech Evropská unie vznikla, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí. Vstup České republiky do Evropské unie měl tyto civilizační hodnoty stvrdit. Dvacetileté výročí vstupu naší země do EU nám ale s novou naléhavosti připomíná, kolik základních občanských práv platí v naši zemi už opět - bohužel - jen na papíře. Zcelá iluzorní je např. právo na svobodu projevu a informací, zaručované článkem 11 hlavy II. Desítkám tisíc našich občanů je znemožňováno získávat objektivní, nezkreslené a úplné informace, stejně tak jako vyjadřovat se veřejně na sociálních sítích či v médiích jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objekty nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadu i společenských organizací; zbavení jakékoli možnosti bránit se. Statisícům dalších občanům hrozí, že projeví-li své názory na aktuální společenskovědní témata, ztratí pracovní a jiné možnosti, a to nejen ve veřejném sektoru, ale i u soukromých korporací. Článku 16 hlavy II., zaručujícímu právo na svobodu podnikání, odporuje chování bank i pojišťoven, které pod taktovkou Evropské centrální banky a ideologie ESG odmítají poskytovat finanční služby společnostem angažujícím se v obranném či těžebním průmyslu, nebo firmám, které jsou v danou chvíli z nejrůznějších důvodů ocejchovány jako nežádoucí. Kritéria této ESG selekce jsou stanovována netransparentně s absenci demokraticky získaného mandátů. V rozporu s článkem 21 hlavy III., zakazujícím jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, politických nebo jakýchkoliv jiných názorech nebo příslušnosti k národnostní menšině, je obsazování pracovních míst na základě kvót odvolávajících se na příslušnost k daným skupinám. V rozporu s článkem 8 hlavy II., zaručujícím právo na ochranu osobních údajů, dále s článkem 16 hlavy II., zajišťujícím občanům Unie právo na svobodné podnikání a také v rozporu s článkem 45 hlavy V., zajišťujícím všem občanům Evropské unie právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, bylo jednání většiny členských států během období pandemie. Jednání naší vlády minule i současné během pandemie bylo nejen v rozporu s původními hodnotami EU, ale i v rozporu s naší vlastní Ústavou. Nepojmenovat zločin znamená legalizovat jeho opakování! Svoboda pohybu, kapitálu, zboží i služeb je jen zdánlivá, jak ukazuje například nedostatek léků v Evropské unii. Uplatnění práva vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem (článek 11 hlavy II.) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou údajného šíření dezinformací. Svoboda veřejného projevu je potlačována centrálním řízením veřejnoprávních sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn ve veřejnoprávních médiích či na sociálních sítích; je znemožněna veřejná kritika kritizovaných společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana lidské důstojnosti, jednoznačně zaručovaná článkem 1 hlavy I., v praxi neexistuje – viz např. označování lidí vyjadřujících nedůvěřivost vůči deklarovaným účinkům vakcín za dezinformátory, nebo označování lidí odmítajících tvrzení o původu energetické krize ve válce na Ukrajině za putinovce a dezoláty); lživá obvinění nelze vyvrátit. Svoboda veřejného projevu je potlačována centrálním řízením veřejnoprávních sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický filozofický i vědecký názor nebo umělecký projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn ve veřejnoprávních médiích, či na sociálních sítích; je znemožněna veřejná kritika kritizovaných společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana lidské důstojnosti, jednoznačně zaručována článkem jedna hlavy jedna; v praxi neexistuje například označování lidí vyjadřujících nedůvěřivost vůči deklarovaným účinkům vakcín za dezinformátory a nebo označování lidí odmítajících tvrzení o původu energetické krize ve válce na Ukrajině za putinovce a dezoláty); lživá obvinění nelze vyvrátit. V předních společenských tématech často spojených s enormními veřejnými výdaji ze státního rozpočtu členských zemí EU je vyloučena otevřená diskuse. Mnoho vědeckých a akademických pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jenom proto, že legálně zveřejňují či otevřeně vyslovují názory, které současná politická moc odsuzuje. Svobodné hlasování, západní princip demokracie, je systematicky omezováno mocenskou svévoli; oklešťování hlasovacích práv jednotlivých zemí v rámci Unie je praktikováno odpíráním příjmů ze strukturální fondů Unie. Nad zeměmi s odlišným politickým nebo společenskovědním postojem trvalé visí hrozba odepření nebo ztráty hlasovacích práv. Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám Evropské unie. Nové zákony a ideologie jsou často prosazovány politicky aktivními a nikým nevolenými neziskovými organizacemi financovanými z veřejných peněz, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, zájmových i všech ostatních spoločenských organizací, politických stran, podniků, ústavů, úřadů, škol a dalších zařízení. Další občanská práva, včetně práva na nezasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence (článek 7 hlavy II.), jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například budováním sítě informátoru z řad obyvatelstva (získávaných výzvami k „whistleblowingu“ neboli udavačství). Dochází ke kontrole soukromé pošty na sociálních sítích. Média jsou motivována ke spolupráci se státem. Tato činnost není regulována zákony, občan se proti ní nemůže nijak bránit. Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí získávají status uprchlíka jen na základě deklarace, že jsou v mateřské zemi údajně pronásledováni. Kromě nedodržování předpisů vůči vlastním občanům nerespektuje Evropská unie ani své závazky vůči jiným zemím. Ve článku 216 Smlouvy o fungování Evropské unie se EU hlásí k tomu, že jsou dohody uzavřené Unii (jako například smlouva o volném obchodu GATT94 podepsáná u Světové obchodní organizace) závazné pro orgány Unie i pro členské státy. Při rozchodu s Velkou Británií ovšem EU tento svůj závazek porušila, protože trvala na vytvoření nových obchodních překážek tam, kde dříve nebyly. Evropská unie, ve které dnes žijeme, již není stejnou Evropskou unii, pro kterou se občané České republiky vyslovili ve všelidovém referendu. Ideály na nichž Evropská unie vznikla, měly za cíl posílit svobodu a prosperitu a odstranit byrokratické bariéry pro mezinárodní spolupráci; dnešní směřování Evropské unie však vede k oklešťování občanských svobod, cílenému ničení prosperity a zavádění stále nových byrokratických překážek vůči svobodnému podnikání. Dobré vztahy se mohou vytvořit pouze na dobrovolné bázi, tedy bez nátlaku, kde základní motivací k uzavření dohody je oboustranná spokojenost. Souhlas s přijetím jakýchkoli závazků musí být informovaný. Neměla by mu tedy předcházet jednostranná kampaň, ale vyvážená diskuse. Posledním pokusem o vytěsnění odborné diskuze nad závažným tématem je snaha vládnoucích elit protlačit navzdory převládající vůli lidu a závěrům ekonomických analýz přijetí společné evropské měny euro. Jako sebevědomý národ a sebevědomí občané deklarujeme, že naše měna musí být nástrojem dosažení prosperity. Prosperita nesmí být obětována za účelem získání jakékoliv nové měny. Lze ovšem identifikovat i další závažné snahy o vyhýbaní se seriózní veřejné diskuzi nad dokumenty jejichž podstata - drastické oslabením naší suverenity - je překryta falešnou rouškou veřejného blaha. Někteří občané na soustavné porušování demokratických principů upozorňují a dožadují se nápravy; jejich hlasy jsou však upozaďovány, cenzurovány anebo se stávají předmětem nejrůznějšího očerňování. Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany. Pocit této spoluodpovědnosti nás přivedl k myšlence vytvořit CHA RTU 24, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme. CHARTA 24 je volné, neformální a otevřené provolání lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování přirozených lidských práv v naší zemi i ve světě. CHARTA 24 vyrůstá ze zázemí lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili a spojují svůj život a práci. CHARTA 24 není organizací, nemá stanovy, stále orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, šíří její text a podporuje jí. CHARTA 24 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k prosperitě, hrdosti a sebevědomí našeho národa. Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 24, že vychází z textů Charty 77, který pozměňuje pouze mírně a pouze natolik, aby správně pojmenovával instituce a problémy existující 47 let po vzniku Charty 77; hlavní myšlenky textu Charty 77 - dodržování uzákoněných svobod - však zůstávají nedotčeny. Signatáři a mluvčí CHARTY 24: Ing. Markéta Šichtařová Ing. Tomáš Zitko Mgr. Libor Vondráček 1. 5. 2024

Číst 176 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v SOUDCOKRACIE 4.PARLAMENT

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %