Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Vznik a poslání Kulturní komise České republiky Doporučený

  • sobota, lis 11 2023
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty
Země česká, domov můj... Země česká, domov můj... IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty

Základní kámen pro vznik Kulturní komise ČR – IČO: 60456582 položila v roce 1991 Výzva občanů za společný stát, kterou jako první podepsala historička Anna Masaryková, Pavel Tigrid, Václav Malý, Marta Kubišová, Michael Kocáb, Josef Švejcar a dalších 1,061.000 občanů.*) Stát se ale rozpadl a spolu s ním zanikly umělecké  svazy, jejichž prostřednictvím získávali mnozí umělci podporu pro svou činnost. Zřejmě i to přispělo k tomu, že se umělečtí petičníci rozhodli nadále scházet a vyměňovat si informace jak se ve změněných poměrech orientovat. Začali si přitom uvědomovat, že když podpoří žádost o pomoc s jejich projektem větší skupina umělců, spíš se s nimi bude ministerstvo či sponzoři bavit. "Výzvu občanů" přejmenovali na "Kulturní komisi ČR," která měla pomáhat při shánění sponzorů na pořádání výstav, točení filmů či propagací knih na veletrzích a podobně. Nic tím nikdo neriskoval a nějakou dobu to bylo postačující vylepšení když se za žádosti o podporu jejich projektů postavila organizace sdružující několik set z nich.

 

Ale pozor, Kulturní komise ČR byla opravdivá neziskovka bez státní podpory. Každý se živil sám svou prací mimo ní a to včetně jejího vedení. 

Zájemců o pomoc ale přibývalo a nešlo všem vyhovět a aby to nevedlo ke sporům stalo se nakonec to, že  Kulturní komise ČR (dále jen Komise) existovala, ale nikdo se o ni vlastně nestaral. Leč nikdo z ní i přesto neutíkal, neb přece jen se dostávali její členové na důležité a příjemné akce, na nichž měli naději nalézt sponzora nebo si alespoň odpočinout od stresů denního života.

A právě na jedné takové akci, se seznámil s jejími členy Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., který po bezprecedentním zákroku Rudolfa Zahradníka nesměl pokračovat ve vědecké práci a živil se v té době jako novinář v ČTK. Nabídl, že se pokusí pomoci Komisi s neobsazenou Sekci vědy a vysoké školy, aby si udržel s milovanou vědou kontakt. Když ale do její práce nahlédl víc do hloubky, rozhodl se pomoci i s jejím vedením a na konferenci 27.7.1995 byl zvolen jejím prezidentem. Nebral ale tuto funkci bez rozmyslu. Radil se o všem s tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem, zkušeným vydavatelem skvělého exilového časopisu Svědectví, který stejně jako mnoho z nás za komunismu hltal, pokud časopis někdo propašoval do ČR. 

Děkujeme Pavlu Tigridovi!

Bylo velkým štěstím, že právě taková osobnost jako Pavel Tigrid byla právě v této pro Komisi kritické době od 19. ledna 1994 do 4. července 1996 ministrem kultury. Nejenže ministr Tigrid poradil se zaměřením Komise a její stanovy byly upraveny dle jeho rad tak, aby mohla pracovat v budoucnu za jakékoliv vlády, neboť měla poradní hlas pouze pro vybraná ministerstva. Vysvětlil tehdy Pancířovi, že svoboda je vždy nade vše  a pokud chce Komise být opravdu svobodná, nesmí přijmout finanční podporu od žádné vlády, dokonce ani od pravicové. I to by podle něj zneužila po volbách ke štvanici na ní vláda následující a to i kdyby od ní nic Komise nepožadovala. On sám, že by rád pomohl, ale nikdy neví kdo přijde po něm. Byl přesvědčen, že by nemohl ani on sám v cizině vydávat časopis Svědectví opravdu svobodně, kdyby žádal o pomoc tamní ministerstva. 

V Semilech je nové náměstí Pavla TigridaKomise tedy zůstala pod Pancířovým vedením opravdovou neziskovkou a nikdy nepřijala ani jedinou korunu ze státní podpory natož dotaci. 

Díky Pavlu Tigridovi může dodnes, 30 let po rozhovoru s ním, psát a jednat skutečně svobodně, protože na nikom není závislá. 

Pavel Tigrid měl pravdu, byl to moudrý a zkušený pán.  Má to ale také jednu velkou nevýhodu. Byť má Komise podle stanov hlas poradní pro několik ministerstev, hradí své aktivity výhradně z darů soukromých osob – občanů či firem – a z případných výnosů z vlastní činnosti.

Soukromá podpora je proto důležitým zdrojem pro její činnost, zejména pro vydávání publikací či pořádání a zaštiťování akcí. 

A tím se dostáváme k další nezbytné činnosti Komise, vydávání vlastního časopisu kulturně-hospodářské revue Fragmenty. Tato revue nikdy nebyla na žádné vládě závislá tím, že by přijala, a někdy dokonce byla občas nucena odmítnout, jakoukoliv dotaci.

Vznik a poslání  kulturně-hospodářské revue Fragmenty 

Ředitelkou odboru pro styk s veřejností a tiskovou mluvčí Komise se v roce 1994 se stala RNDr. Ivana Haslingerová, CSc. a ředitelem odboru mediální a hudební sekce její syn Michal Haslinger. Jako majitelka reklamní agentury GORO Publicity, si uvědomila, že pokud Komise nemá vlastní časopis, tak o ní nikdo nebude nic vědět, protože nemá jako neziskovka statisíce na placení reklamních článků v novinách, o televizi nemluvě. Proto nabídla Komisi, že místo shánění reklam po jiné časopisy začne se synem shánět reklamu pro její časopis, který bude psát o kultuře, o podnikatelích a o politicích. Prostě o všech fragmentech našeho života. Dostal proto jméno Fragmenty.

Fragmenty se v průběhu doby staly časopisem spojujícím ekonomiku, tedy hospodářství, s uměním v tom renesančním smyslu, tedy shrnutí do jednoho proudu umění, vědu a techniku. V této oblasti zeje stále na českém mediálním trhu mezera.

Přitom spojení těchto oblastí bylo dříve zcela běžné. Botticelli, Michelangelo, Shakespeare, Mysliveček, Händel, božský Vergilius i zcela nebožský Voltaire byli závislí na přízni mocných. Vytvořili tak společně civilizaci, v jejímž stínu se my Evropané dodnes ohříváme. Je pravdou, že rod Medicejů, panovníci typu Alžběty I., Bedřicha Velikého či Kateřiny Veliké by byli pouze efemérní, kdyby neumožnili na svých dvorech rozvoj evropského umění. 

Kdo by vzpomněl na nějakého Mediceje kdyby nepodporoval velikány umění

"Z historie víme, že skutečná cesta ke zviditelnění národů a jejich vůdců vedla přes jejich umělce a jejich mecenáše, kteří podporovali umělce již nejméně 2000 let. Připomeňme například pana Maecenata ze starého Říma," zdůrazňoval vždy doc. Pancíř.

Prezident Komise Jiří Pancíř si přál, aby se časopis Fragmenty pokusil překlenout hroznou vzdálenost mezi umělci a finančníky, která podle něho vznikla díky dvěma diktaturám komunismu a nacismu, které principiálně odmítly výše popsané historické schéma.

"Nacisté i komunisté totiž pochopili, jak křehká jsou křídla umělců, jak velká je jejich nesvébytnost a jak je mohou využít. Že stačí je v zájmu veřejného blaha skrýt pod svá široká státnická ramena. Umělci dostali peníze přímo od státu, ale jen na ideologicky posvěcené umění. Skutečné svobodné umění chátralo a začalo se z jejich prací vytrácet," konstatoval Pancíř a rozhodl se proto, aby podobnému nebezpečí bránil, v roce 1996 kulturně-hospodářskou revui Fragmenty zaregistrovat oficiálně na Ministerstvu kultury pod číslem: TS 6A/A2, MK ČR 7671.

"Snažíme se přesvědčit mocné a bohaté, že spojení jména s umělci bylo vždy ve všech stoletích před i po Kristu ku prospěchu všech zúčastněných. Kdo by si vzpomněl ještě po půl tisíciletí na nějakého florentského knížete Mediceje, kdyby nepodporoval velikány jako Michelangela, Rafaela, da Vinciho. Právě jeho láska k umění, která prozářila jeho vládu a dvůr, z něj vytvořila Lorenza Magnificza, neboli historickou postavu par excelence," říkal vždy doc. Pancíř.

Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. odešel k Bohu a jeho nástupcem je Mgr. David Saudek

Redakce s bolestí oznamuje, že po téměř třiceti letech práce pro Kulturní komisi České republiky povolal 19. května 2023 k sobě Bůh Doc. Ing. Jiřího Pancíře, CSc. Za jeho slova uvedená v článku se plně od 20. června 2023 staví nový prezident Kulturní komise ČR Mgr. David Saudek (životopis naleznete ve Wikipedii, foto vpravo). Takže pro směřování časopisu, sponzory, zájemce o reklamu a příznivce Komise platí vše jako platilo dosud.

Pokud se chcete zařadit mezi mecenáše kultury 

Pokud se chcete zařadit mezi mecenáše kultury a rozhodnete se podpořit Kulturní komisi ČR sponzorským darem na kulturu, prezident Kulturní komise Mgr. David Saudek Vám zaručuje, že s Vámi sepíše Komise darovací smlouvu, v níž se zaváže využít darovaných peněz na vzdělávací projekty – výrobu publikací a pořádání akcí. (Věnování peněz na tuto vzdělávací činnost můžete odečíst od daňového základu a snížit si tak povinnost daně z příjmu). Je samozřejmé, že Vás i Vaší společnost za tento bohulibý počin Komise patřičně zviditelní jak v  kulturně-hospodářské revue Fragmenty, tak na jejích internetových stránkách www.fragmenty.cz uvedených též na twitteru a na facebooku. Je  rovněž možné zadat do revue PR článek či klasickou reklamu, čímž podpoříte její vydávání a tím zviditelnění umělců, o nichž v ní bude psáno. Ceník naleznete kliknutím na Možnosti presentace v revue Fragmenty či  Ceník. Podrobnosti Vám ráda sdělí naše akreditovaná agentura Kulturní komise ČR GORO Publicity, K Vodojemu 35, 150 00 Praha 5, tel.: 730615402, mailto: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Věřte, že Vaše peníze budou použity na dobrou věc. 

Podrobnější informace získáte kliknutím na následující nadpisy: 

Poslání revue Fragmenty

Poslání Kulturní komise ČR

Kontakty a tiráž

Šéfredaktor

Možnosti presentace v revue Fragmenty

Jak se orientovat v revue Fragmenty

------------------------------------------------------------------------------------------------------

*) Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Václav Neumann,  Jiří Suchý, Petr Skoumal, Jan Vodňanský, Marta Kubišová, Bohumil Kulínský, Adolf Born, Václav Malý,  Jiří Menzel, Milan Knížák, Miroslav Horníček, akademik Katětov, Martin Němec, Martin Rajnyš, Jiří Bartoška, Jana Brejchová, Martin Beouška, František Čech, Petr Čepek, Josef Topol,  arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk, Olbram Zoubek, Igor Chaun, Martin Mejstřík, Monika Pajerová, Oldřich Černý, Jan Spálený, Jiří Stivín, Ivan Vyskočil, Hana Zagorová,  Vlasta Chramostová, Věra Chytilová, Irena Kačírková, Josef Kemr,, Dana Kovářová, Otomar Krejča, Ludvík Kundera, Juraj Jakubisko, Ladislav Smoček, Karel Steigerwald, Ondřej Trojan, Helena Třeštíková, Tomáš Vorel, Gabriela  Vránová, Bára Basiková, Vlastimil Harapes, Hana Hegerová, Ilja Hurník, Emílie Vašáryová, Magda Vašáryová, Jaroslav Hutka, Michael Kocáb, Vladimír Merta, Petr Novák, Michal Prokop, Zdeněk Rytíř, Otto Wichterle, Jiří Hájek, akademik O. Knapp,  Radim Palouš, Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Lída Rakušanová, Karel Kryl, Jacque Rupnik, Tomáš Baťa, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Josef Škvorecký, Zdena Škvorecká, Jan Kubelík, Jan Anastáz Opasek,  Ondřej Pavelka, Jaroslava Šiktancová, Petr Šiktanc, Jan Štern, Daniel Kohout, Sylva Daníčková, Irena Obermannová, Jiřina Šiklová, Jiří Musil, Josef Švejcar, Sylva Daníčková, Jiřina Jirásková, řed. NG Jan Grosmann, Pavel Landovský, Jan Kačer, Bolek Polívka, Miloslav Petrusek, Václav Bělohradský, Helena Klímová, Libuše Šilhanová, Michal Rittstein, Karel Šiktanc, Josef Topol, Forman, Jiří Menzel, Vladimír Nohavica, Karel Kryl, Vladimír Železný, Marta Železná, Ivan Vyskočil, Petr Rezek, Jaroslav Foglar, Zdeněk Mahler, Jitka Vodňanská, PEN- Hanuš Karlach, Karel Šiktanc, Milan Uhde, Tomáš Halík, Jiří Kantůrek, Eva Kantůrková,  Erika Bornová, Vladislav Preclík, Boris Hybner, Anna Masaryková, Herbeta Masaryková, Věra Chytilová, Miroslav Ivanov, Jiřina Šiklová, Miloslav Švandrlík, Ludvík Kundera, Ondřej Neff, František Nepil, Josef Nesvatba,  Petr Dvorský, Miro Dvorský, Michal Dočolomanský, Martin Huba, Ladislav Chudík, Milan Lasica, Laboda, Vlado Miller, Kamila Magálová, Ivo Pántik, Rapaičová, Rodančík, Satinský, Zdena Studénková, Strnisková, česká šlechta, kněží, politikové všech směrů a mnoho dalších....

© Kulturní komise ČR, 18.11.2023

 

Číst 702 krát
Ohodnotit tuto položku
(295 hlasů)
Zveřejněno v UMĚNÍ

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %