Revui Fragmenty naleznete rovněž  na    Twitteru  a    Facebooku

  Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU  

  Institut Václava Klause

Destrukce vzdělávání - Současné školství je přímá cesta k sebezničení! Doporučený

  • pondělí, úno 05 2024
  • Napsal(a)  MILAN KNÍŽÁK, generální ředitel NG v letech 1999-2011
Profesor Milan Knížák  na vernisáži své výstavy 5.10.2015 na níž představil 30 portrétů osobností, které ovlivnily jeho život. Kolik současných studentů by asi vědělo o většině z nich a že vůbec ty osobnosti žily? Čí je to asi chyba?! Profesor Milan Knížák na vernisáži své výstavy 5.10.2015 na níž představil 30 portrétů osobností, které ovlivnily jeho život. Kolik současných studentů by asi vědělo o většině z nich a že vůbec ty osobnosti žily? Čí je to asi chyba?! snímek Ivana Haslingerová, šéfredaktorka revue Fragmenty

Považuji problém vzdělávání za zásadní, poněvadž jde o proces, který se podílí na formování člověka od útlého věku. Současné školství se zredukovalo na předávání informací, pseudovyrovnávání šancí, navíc podporuje genderový zmatek a verifikuje aktivistiské teorie.

Základním pilířem školství nebylo předávání informací, ale osvojování návyků, zdůrazňování nutnosti struktur a životních rytmů, důraz na hledání morálky a uvědomování si potřeby limitů a povinností. Důležitou součástí vzdělání byla i určitá zdrženlivost, úcta a skromnost. Učitelé bývali morálními vzory a i když nebyli vždy schopni tento ideál naplnit, byli tak vnímáni a to vytvářelo nároky.

Ze základního vzdělávání se vytratily disciplíny jako je např. krasopis, který jasnou a nenásilnou formou rozvíjel součinnost fyzického projevu s myslí a podporoval tak smysl pro kázeň, která se z dnešního školství téměř vytratila. Byla to první estetická výchova, která měla vliv na utváření obecného vkusu.

Další element, který mizí ze škol je memorování. Ještě dnes s rozkoší doluji v paměti texty básní nebo fyzikálních zákonů, které jsem se ve škole naučil nazpaměť. Vytvořila se tak určitá kulturní báze, která modelovala další život.

Postava učitele ztratila důstojnost. Stává se z něho druh údržbáře, opatrovníka až sluhy.

Zhoubný je trend k všeobecnému nabízení vzdělání i když jeho diferenciace by lépe vyhovovala potřebám společnosti. Dnes máme daleko víc zbytečných studentů než pro společnost potřebných řemeslníků a dělníků jejichž vzdělávání zkolabovalo.

Nesmyslná je nivelizace při které se za každou cenu snažíme vyrovnat rozdíly mezi žáky, místo abychom rozdílné dispozice citlivě rozeznávali a využívali.

Vysoké učení přestalo být elitním a proto hluboce klesla jeho kvalita. Kritické postoje pedagogů jsou považovány za dehonestaci. Vztah mezi pedagogem a studentem ztratil napětí potřebné pro vytvoření studijní atmosféry. Pro ilustraci je dobré se podívat na témata diplomových a doktorských prací, především na humanitních fakultách. Je to snůška groteskností až pitomostí vypracovaných velmi často za státní, tedy naše peníze. Finanční nároky škol se stále zvětšují úměrně s klesající kvalitou.

Nejhorší je situace na uměleckých školách, které se mění ve zmatená aktivistická doupata nenabízející žádný systematický výukový proces.

Pokud se nevrátíme k strukturovaně stabilizované společnosti, pokud nezaložíme výuku na systému povinností a limitů, společnost rychle zdegeneruje. Překonávat nesnáze je nejlepší školou pro naplnění života. Současné „antidepresivní programy“ vedou k prohloubení depresí, snížení odolnosti a ztrátě sebezáchovy.

Současné školství je přímá cesta k sebezničení!

 Prof. Milan Knížák, Dr.A.

© Kulturní komise ČR, 6.2.2024

Číst 425 krát
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)

Související položky (podle značky)

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

   

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %