"Ceterum autem censeo, unionem europaeam esse delendam" – "Ostatně soudím, že EU by měla být zničena"
Pane Obamo, uskutečněte svou vizi o světě bez jaderných zbraní
Pavel König
Skupina členů parlamentů členských států NATO se obrátila dopisem na prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamu. Vyjadřují v něm svou podporu americkému prezidentovi v jeho úsilí o jaderné odzbrojení ve světě. Iniciativa vznikla v Praze při příležitosti čtvrtého výročí Obamova průlomového pražského projevu na téma jaderného odzbrojení z 5. dubna 2009 z podnětu první místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Aleny Gajdůškové a ve spolupráci s celosvětovou sítí Členové parlamentů za nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení (PNND).
„Obamova výzva před čtyřmi lety v Praze nastartovala novou epochu nahlížení mírového vývoje světa. Také za to byl americký prezident oceněn udělením Nobelovy ceny míru. Ale ani nejmocnější muž světa nedokáže takto významnou změnu navodit sám, bez toho, že by měl podporu mnoha dalších lidí. My se hrdě hlásíme k tomu, že nová vize světa byla vyřčena právě v našem městě, a proto považuji za naši povinnost vizi mírové budoucnosti, světa bez jaderných zbraní, podpořit právě z Prahy,“ řekla iniciátorka iniciativy Alena Gajdůšková.
Své podpisy pod dopis připojilo 39 členů parlamentů z České republiky a z deseti dalších členských států NATO Belgie, Dánska, Estonska, Islandu, Kanady, Maďarska, Německa, Norska, Slovenska a Velké Británie. Dopis podepsalo devět českých senátorů a poslanců.
Členové parlamentů v dopise oceňují Obamův projev jako vizi světa bez jaderných zbraní, která dala novou naději všem, kdo usilují o lepší budoucnost lidstva. Tato vize podle nich odemkla dveře ke světu bez těch nejničivějších zbraní, které lidstvo kdy vidělo – zbraní, které B. Obama ve svém pražském projevu nazval „nejnebezpečnějším dědictvím studené války“. „Jako členové parlamentů ze zemí NATO si ceníme závazku Spojených států podporovat bezpečnost svých spojenců a uznáváme jejich významnou roli v této oblasti. Vzhledem k vyhlídkám na další šíření jaderných zbraní, riziku, že by jaderná zbraň mohla být použita nestátními aktéry, a nástupu nových bezpečnostních výzev vyžadujících globální spolupráci, je čím dál jasnější, že jaderný status quo je neudržitelný a že dosáhnout světa bez jaderných zbraní se stalo naléhavou potřebou. Proto vítáme, že se NATO ve své strategické doktríně zavázalo k „vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní“, a společně s našimi vládami budeme pracovat na tom, abychom vydláždili cestu k tomuto cíli podporou mechanismů a kroků v rámci NATO směřujících k dosažení bezpečnosti bez jaderných zbraní,“ ujišťují B. Obamu signatáři dopisu.>>>
Útok na kyperské střadatele je špatnou zprávou pro celou EU
Jan Zahradil, předseda europoslaneckého klubu ODS
Jednorázové zdanění bankovních vkladů, které kyperské vládě uložila eurozóna výměnou za záchranu před bankrotem, představuje nebezpečný precedens. Tento krok zároveň ohrožuje elementární důvěru občanů v instituce a pověst celé Evropské unie. To, co Kypru nařídili ministři financí eurozóny - tedy jednorázově obrat všechny majitele bankovního účtu až o deset procent jejich vkladů - sice ještě není přímo znárodnění, ale velice se to tomu blíží. Jde o bezprecedentní útok na úspory soukromých střadatelů i jednotlivých firem nebo společností a já to považuji za nešťastné. Ať už nakonec vláda a parlament nátlaku podlehnou nebo ne, bude mít tento krok velmi špatné důsledky pro mezinárodní pověst Evropské unie. Zcela nečekané zdanění vkladů je také významným signálem pro Českou republiku. Po této zkušenosti bychom si měli důkladně rozmyslet, jestli vůbec chceme do eurozóny vstoupit. Měnová unie už dnes předepisuje svým členům státní rozpočty a nutí je platit dluhy za ostatní. A jak vidíme, může dojít na naše bankovní účty, kterými zaplatíme za rozpočtově neodpovědnou vládu.
Odmítám rovněž stupňující se útoky na různorodost daňových systémů v Evropské unii. Zvláště v posledních letech vidíme silné tlaky na daňovou harmonizaci Evropy, za kterou stojí především snaha daně zvýšit a eliminovat konkurenci. Své by mohli vyprávět Irové, jejichž nízká firemní daň láká do Irska investory a je proto trnem v oku řady evropských vlád. Tvrdím, že jedním ze základních práv každého státu je určovat si své vlastní daňové zákonodárství, které nemůže být řízeno na úrovni Evropské unie.
Evropský lid
Martin Neznal
Nejsem si jist, zda jsem to pochopil správně, ale jedním z poměrně málo diskutovaných předpokladů zdárné budoucnosti Evropy je vznik evropského lidu. Tedy společnosti jedinců, kteří se oprostí od nevhodných vzpomínek a budou schopni spolupracovat na vyšší, ressentimentů zbavené úrovni. Nevhodné vzpomínky se však vyznačují nesnesitelnou setrvačností. V porovnání s veškerým sjednocovacím úsilím se zdá, jako by staré nevhodné vzpomínky spíše ožívaly. Stačí si představit, co si vyprávějí v příměstských hospodách Valoni o Vlámech, Vlámové o Valonech, Katalánci o Španělech a Španělé o Kataláncích, Baskové o všech ostatních a všichni ostatní o Bascích, nebo příkladně Chorvati o Srbech, Slovincích a Bosňácích a naopak. Jedním z mála zářných příkladů vzorné vzájemnosti se nakonec jeví vzájemnost česko – slovenská. Do české ani slovenské hospody bych se v posledních dvaceti letech opravdu nebál zajít. A je to bohužel ještě horší – na obzorech se rýsují události, které mohou mít sílu vzbudit zcela nové, budoucí ressentimenty. Nešťastné mi připadá, že krom irských podivínů dnes tvoří evropský lid patrně pouze snílci, úředníci evropských institucí, přidružení stážisté, studenti, kteří prošli vzdělávacím programem Erasmus, a potom pochopitelně lidé a instituce, jejichž živobytí stojí a padá s evropskými penězi. Netvrdím, že vznik evropského lidu je úplně nemožný. Muselo by to ale probíhat přirozeně, muselo by to probíhat dlouho, ne desítky, ale stovky let, a musela by tomu být nakloněna Štěstěna.
Kdo proboha může za to, že se nám to teď tolik kazí? Řekl bych, že to všechno zase jednou uspěchali inženýři lidských duší.>>>Americký pokus o vyšachování Klause
Adam B. Bartoš
Několik senátorů-nešťastníků se nechalo zmanipulovat k podpoře žaloby na prezidenta Václava Klause. Viní ho z velezrady nejen kvůli jím vyhlášené amnestii. Žaloba na Václava Klause je jedním z nejnovějších projektů pravdolásky a v tomto smyslu tedy není ničím novým, převratným a pozoruhodným. Za celou iniciativou stojí "miliardář a mecenáš" Karel Janeček, který je podle mne - který se pozorováním jeho aktivit dlouhodobě zabývám - s největší pravděpodobností americkým agentem.. Ve svých vystoupeních stále dokola napadá konkrétní politiky, převážně politiky ODS blízké Václavu Klausovi. Jmenovitě Pavla Béma. Janečkovým pomocníkem v nejnovějším boji proti prezidentovi je senátor za ČSSD, v Americe narozený a americké občanství vlastnící Jiří Dienstbier, který jako jediný z ČSSD před i po prezidentských volbách.Současný útok na Klause je motivován podobnými zájmy a vychází ze stejného zednářsko-finančnického doupěte, jen jména některých figurek-aktérů se změnilaProto by se politici, především senátoři, měli zamyslet, komu svým krátkozrakým postojem slouží. Možná by jim někdo měl říci, že když "občan ČR ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky" (pod kterým se míní například úmyslné rozvrácení ústavního zřízení), lze tento čin klasifikovat jako "vlastizradu".
Kosovo pět let poté: Vládnoucí mafie vraždí srbské civilisty
Ladislav Zemánek
V neděli 17. února se na Václavském náměstí u sochy sv. Václava sešly zhruba tři stovky lidí, aby vyjádřily svůj zásadní nesouhlas s uloupením Kosova Srbsku. Tuto akci již popáté zorganizovalo sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, a to v den neslavného výročí vyhlášení nezávislosti Kosova tamním parlamentem. S úvodním slovem vystoupil předseda Václav Dvořák, mj. autor dokumentu Uloupené Kosovo, který Česká televize odmítla vysílat. Připomněl, že kosovský „kvazistát“, jejž ovládá „albánská mafie“, uznala jen necelá stovka států, zatímco kupříkladu Rusko, Čína, Brazílie, Indie, Kuba či z evropských států Španělsko, Slovensko, Ukrajina a Bělorusko odmítly nezávislé Kosovo uznat. Odtržení Kosova od srbského území bylo protiprávním aktem odporujícím mezinárodnímu právu. Bohužel Česká republika patří mezi ty, kteří své srbské bratry zradili. "Učinila tak Topolánkova vláda pod nátlakem ministra zahraničí Schwarzenberga," dodal Dvořák. Jedním z řečníků byl také Marek Skawiński, jenž přítomným představil svou polskou organizaci Poláci pro srbské Kosovo, která podporuje Srby proti mezinárodnímu diktátu. P Český národ tak snadno zapomíná. Srbská vláda poskytla za války zakladateli československého státu Masarykovi srbský pas a během pochmurných dnů mnichovské zrady vyjádřila Československé republice svou plnou podporu a ochotu vyslat dobrovolnické oddíly, které by pomohly našim vojákům. Sedmdesát let nato jsme my zradili.>>>
Václav Klaus: "Havlismus byla extrémně levičáská ozvěna francouzského jakobínství"
* Po dvou volebních obdobích opouštíte prezidentský úřad. Co je pro Vás tím největším, čeho jste ve funkci dosáhl a čeho litujete?
V roce 2003 jsem do funkce prezidenta nevstupoval v nějakém přelomovém období naší země – na rozdíl od toho, kdy jsem se stal ministrem financí a následně předsedou vlády o jednu dějinnou fázi dříve. Tehdy šlo o jistý zakladatelský okamžik, teď už více méně „jen“ o běžné fungování země, navíc oslabené naším členstvím v Evropské unii, které možnost země autonomně se rozhodovat výrazně snižuje. a v tom jsem se i v období svého prezidentování snažil dělat maximum. Žádný velký úspěch v tomto ohledu si však připisovat nemohu – svoboda je v roce 2013 u nás, v Evropě, i ve světě omezenější než v roce 2003. O tom se snažím říci více ve své knize My, Evropa a svět, která vyjde koncem února 2013.
*Jak hodnotíte stav, v němž se nyní nachází Evropa a Evropská unie? Co ve Vás vzbuzuje optimismus a co naopak je pro Vás zdrojem znepokojení?
Mnoho důvodů k optimismu bohužel není. O ubývání svobody jsem již mluvil, neúspěch ekonomického vývoje Evropy snad také vidí každý, kdo má otevřené oči. Zesílila politická korektnost, svou moc nad námi, občany, neuvěřitelně rozšířila média, trh je stále více a více oslabován tisíci stále narůstajícími etatistickými opatřeními, nesmyslná doktrína obviňující lidi z globálního oteplování přes veškerou kritiku v celém světě dominuje (i když je už snad za svým zenitem), transnacionální ambice oslabují národní státy a vedou k předávání rozhodovací moci od volených a následně kontrolovaných (či kontrolovatelných) politiků k nadnárodním organizacím, které žijí v naprostém vzduchoprázdnu, tedy bez kontaktu s občanem. Je nás málo, kteří se tomu všemu zpěčujeme.
* Jak jste přijal nedávno učiněné varování Davida Camerona před evropským superstátem? Má dnes ještě smysl přijímat společnou evropskou měnu? V jeho projevu jsem se v tomto smyslu nic nového nedozvěděl. Možná jsem ale ještě lépe pochopil jistou polovičatost či rozpornost jeho postojů. Ohledně svých pozic odkazuji na svou nedávnou knihu „Evropská integrace bez iluzí“.a její přijímání bych v současnosti určitě nikomu dalšímu nedoporučoval. >>>
Cameron pojmenoval co Evropa potřebuje
Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR
Britský premiér David Cameron ve svém projevu ze dne 23. ledna 2013 o vztazích Velké Británie a EU zhodnotil současný stav Unie, se kterým se plně ztotožňuji. Evropu trápí obří zadluženost, nedostatečná konkurenceschopnost. Řešením podle Camerona je hledat nové uspořádání, které přinese flexibilitu, otevřenost a přizpůsobivost při zachování národních zájmů členských zemí. Na tom by měla trvat i Česká republika, neboť je to i v našem zájmu. Ztotožňuji se rovněž s reakcí Davida Camerona na kritiku svého projevu ze strany bruselských eurokratů. Skutečně není možné, aby vládci Bruselu měli odlišné názory za kacířské a nepřípustné. Je dobře, že alespoň někteří evropští politici neztratili smysl pro realitu a zároveň mají vizi úspěšné Evropy.
PAŘÍŽ VÍTÁ NOVÝ ČÍNSKÝ ROK 2013
Hana Strejčková
V neděli 10. února odpoledne se v Paříži rozloučily tisíce lidí s nebeským drakem a přivítaly hada – malého draka, v čínském zvěrokruhu šesté znamení z dvanácti. Pro Číňany je vítání nového roku nejvýznamnějším svátkem ze všech. Podávají se slavnostní novoroční jídla, vystřelují se ohňostroje, věší se lampiony a lidé si navzájem dávají červené balíčky jako přání všeho dobrého. Rok 2013 bude podle Číňanů dobrý právě proto, že přichází po roce draka. V Paříži slavnost vítání nového roku začala na place de l'Hôtel de Ville a průvod vedl třetím a čtvrtým obvodem. >>>
Václav Klaus: Europe has not yet made a necessary change!
Prezident republiky Václav Klaus vystoupí v úterý dne 22. ledna 2013 v 11.00 hodin ve vídeňském House of Industry na ekonomické konferenci Wiener Kongress com.sult s projevem s názvem Europe has not yet made a necessary change. Týž den v 18.30 hodin ve švýcarském Curychu představí svou knihu Evropská integrace bez iluzí, kterou v němčině vydalo nakladatelství LIT Verlag pod názvem Europa braucht Freiheit – Plädoyer eines Mitteleuropäers. Přednášku prezidenta spojenou s prezentací knihy pořádá nadace Avenir Suisse a Efficiency club.
Momentky z adventního Montmartru
Hana Strejčková
V Paříži během podzimních dnů téměř denně hodně prší, cestou na Montmartre se ale na chvíli slunce prodralo skrze šedé, těžké mraky. Adventní Montmartre totiž nejsou jen davy turistů, ale i malebná zákoutí s mnoha příběhy a tajemstvími. Jsou to i lákavé vůně z pekařství a kaváren, ze stánků se svařeným vínem a horkou čokoládou. Je to i Sacré-Coeur, která se majestátně tyčí a vypíná na svém kopci, že je vidět téměř odkudkoliv. Jsou to i pouliční muzikanti, umělci i žebráci a bohužel i zloději a kapsáři. Dnes si jeden vyhlédl i mne. Nechť ho ruka bolí ještě dlouho ...
Neomarxisté útočí: Chceme Evropu pro všechny!
Evropský neomarxismus a soudobá levice se vskutku činí
Ladislav Zemánek
Ano. Evropský neomarxismus a soudobá levice se vskutku činí. Slyšeli jste už o kampani s názvem EUROPE4ALL, tedy Evropa pro všechny? Pokud ne, o hodně přicházíte. Nechtěl bych svým článkem dělat této průkopnické kampani reklamu, což mi mohou mnozí vytýkat, na druhou stranu však – myslím – stojí za to upozornit na snahy, které evropská levice vyvíjí ve svém boji za lepší zítřk Myslel jsem v prvé chvíli, že se jedná o oficiální unijní kampaň. Polilo mě horko a vzedmul se ve mně, jako v zapřisáhlém odpůrci evropské integrace, vztek. Pak jsem zjistil, že jde o něco jiného, anebo se to tak přinejmenším tváří. Za Evropou pro všechny totiž stojí Evropské sociální fórum, které vzniklo před deseti lety v reakci na plány amerického prezidenta Bushe vyhlásit válku Saddámu Husajnovi. Nic proti tomu, ani já neokonzervativní politiku amerických vlád nepodporuji, avšak zpoza líbivých a vzletných slov o míru, demokracii a svobodě na nás číhají pohrobci marxismu, kteří – poté, co se leninský socialismus znemožnil – hledají nové cesty, kterak naplnit své konstruktivistické sny. Počínaje rokem 2002 pořádají fóra, na nichž horlí proti imperialismu a neoliberalismu. Už samotné tyto pojmy odhalují, s kým máme tu čest.
Logo EUROPAL4ALL vypovídá za vše: pěticípá hvězda, na jejímž vrcholku se skví srp a kladivo. Něco takového by mě snad nevyděsilo tolik jako koláž, kterou vyplodili, neboť krom symbolu dělníků a rolníků na ní můžeme spatřit islámský půlměsíc, symbol buddhismu, taoismu i bráhmanismu, židovskou hvězdu a další. Pokud snad nevíte, jak vypadají, máte co dohánět. Své budoucí sousedy bychom přece měli znát.
Základem kampaně EUROPE4ALLu je Charter of principles for another Europe = Charta principů pro jinou Evropu, vydaná v roce 2007. Podívejme se zběžně na ty, kteří se na její přípravě mimo jiné podíleli: Nadace Rosy Luxemburgové (propojené s „postkomunistickou“ německou parlamentní stranou Die Linke), sdružení Espaces Marx (zabývající se studiem marxismu), feministická organizace Réseau féministe Ruptures, francouzská odborová organizace Solidaires Unitaires Démocratiques, České sociální fórum, strana GUE/NGL (zastoupená v Evropském parlamentu; roli pozorovatele v ní zastává KSČM) a další levicové subjekty. A co se v ní píše? Na prvém místě to, že jiná Evropa je možná. Říká, že neoliberalismus(!) Evropské unie ztroskotal, je to neoliberalismus antidemokratický a patriarchální. Už po přečtení prvních několika vět úvodu začínám pochybovat o duševním zdraví jejích autorů. Bez ohledu na relevantnost pojmu samého zde zůstává rozum stát nad tím, jak mohou srovnávat ryze pravicovou hospodářskou politiku právě zmíněných představitelů konzervatismu a bojovníků za svobodu s navýsost levicovými praktikami Unie.>>>
Adventní trhy na Champs-Elysées
Hana Strejčková
Nejznámější a nejoblíbenější trhy jsou v Paříži na Champs-Elysées, pro Francouze nejkrásnější ulici světa. Jsou otevřeny denně od 10 do 23 hodin, v pátky a soboty dokonce do půlnoci.>>>
Prosíme podpořte prezidenta v jeho rozhodnutí nepodepsat ESM
Ivana Haslingerová
Téma Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) začíná být zase populární. Zatímco socialistická Horní komora Parlamentu apeluje na prezidenta republiky Václava Kluse, aby neprodleně podepsal doplněk lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), pan prezident brzdí vznik této nehorázné dluhové diktatury v Evropě. Naše republika je díky tomu poslední zemí, která ratifikaci nedokončila. Útoky evropeistických socialistů se proto stupňují. Místopředseda ČSSD a prezidentský kandidát této strany Jiří Dienstbier dokonce nehorázně obvinil prezidenta Klause z toho, že prý svým otálením pohrdá ústavou, porušuje prezidentský slib a ohrožuje pozici ČR na mezinárodní scéně. A nejhorší je, že naše mainstreemová média pouze suše informují, že zase díky panu prezidentovi brzdíme pokrok obdivuhodné EU. Protože naše média o tomto důležitém dokumentu prakticky v záplavě veledůležitých zpráv o milencích Bartošové či krádežím dětí dalších "hvězd" neinformují, uvádím pro nezasvěcené, že tento fond znamená pro slušně se chovající země platit do něj desítky a stovky miliard, které budou přeposílány těm, které si žijí nezodpovědně a nad poměry. V této současné situaci, kdy mnozí nemají ani na dobré léky a kdy jsou ministři vyhazováni z míst jen proto, že žebrají pro svůj rezort o mizernou miliardu navíc, si přejí páni Diensbierové ještě ožebračit náši republiku o další desítky miliard.
NENÍ UŽ NA ČASE ZRUŠIT PŘEDPOJATÝ TRIBUNÁL V HAAGU?
Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc.
Listopad 2012 se stal černou skvrnou v dějinách mezinárodního práva, protože v něm soudní fraška, zvaná Mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii (ICTY), de facto prodloužená ruka USA, propustil po novém soudním řízení jako nevinné dva chorvatské generály A.Gotovinu a M.Markače, před rokem odsouzené za válečné zločiny na 24 a 18 roků. A propustil již podruhé zatčeného známého kosovsko-albánského velitele UCK a nějakou dobu i premiéra Kosova, Ramushe Haradinaje a jeho dva spolu zabíjáky Idrize Balaje a Lahi Brahimiho, za četné válečné zločiny, za vraždy a mučení zajatých Srbů, Romů i Srbsku loajálních Albánců. Po prvním zatčení R.Haradinaje a jeho spolu zabijáků prohlásila o nich prokurátorka ICTY Carla del Ponteová, která jinak vystupovala proti srbsku „Před vámi jsou lidé, obžalováni za zločiny – hrozné, kruté, násilné zločiny; zločiny vraždy, vyhánění a mučení, znásilňování, únosů, násilného věznění až nejkrutějšího týrání…Nepochybujte ani trochu, a obžaloba to i dokáže, že tito tři lidé – tento pán války (tj.Haradinaj), jeho poručík a jeho vězeňský dozorce – mají okrvavené ruce" Je zcela zřejmé, že Západ si Tribunál vynutil 25.května 1983 Rezolucí Rady Bezpečnosti 827 i když RB neměla k tomu mandát – mělo by ho pouze Valné shromáždění OSN. Bylo by totiž jistě divné, kdyby zakladatelé Tribunálu v Haagu dovolili, aby v něm byl odsouzen nějaký významný Albánec nebo Chorvat, protože by tím odsoudili sami sebe, jako organizátory největší etnické čistky v Evropě po II.světové válce a jako organizátory odtržení Kosova, za vyhnání tamních 230 000 Srbů, Romů, Goranců, Srbsku loajálních Albánců, za četné vraždy, loupeže a ničení, a také za vraždění Srbů a Romů k získání jejich orgánů k transplantacím. V kontextu s tím ztrácí cenu i Nobelova cena míru pro 2012 udělená pro Evropskou unii, když se tato v roce 1999 účastnila zločinu agrese proti zbytku Jugoslávie. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, svým nesmyslným uznáním suverenity Kosova (21.května 2008) nejen přerušil tradiční bratrské vztahy se Srbskem, za pohrdání českým parlamentem, ale uznal i kriminálními postupy zatíženou vládu Kosova. Jak může takový člověk kandidovat za prezidenta České republiky?>>>
PROČ UMÍRAJÍ DĚTI? KVŮLI NÁBOŽENSKÝM MUSLIMSKÝM FANATIKŮM!
Petr Paulczynski
Sleduji příšernou mediální ofenzívu, která servíruje světu drastické záběry z pásma Gazy. Tato ofenzíva vyznívá tak, jako by pocházela z nějaké militantní muslimské agentury. Zlotřilí Izraelci vraždí nevinné palestinské děti. Ne, že bych schvaloval smrt jakýchkoliv dětí. Ale tady ti, co nám představují černobílý obraz židovského zloducha zapomínají na jednu věc. V této nově eskalované středo-východní válce není Izrael tím, kdo si začal. Izrael není tím, jehož doktrína je vyhlazení někoho z mapy. Izrael není veden šílenou militantní náboženskou ideou. Palestinský Hamás poté co se stačil dostatečně dozbrojit, jednostranně zahájil ostřelování civilního území Izraele. Opravdu si někdo myslí, že Izrael nemá nezcizitelné právo takovým útokům se bránit? Militantní teroristé odpalují rakety bez ohledu na to, jestli někde nějaké děti jsou, nebo nejsou. A bezzubá světová a evropská diplomacie vydává akorát nějaké směšné rezoluce, se kterými si teroristé akorát tak vytřou víte co. Ať se jde vycpat politicko-korektní mašinérie světových zpravodajských stanic. Co by měl Izrael asi tak dělat? Nechat se bombardovat a se stoickým klidem předstírat, že se nic neděje? Která z oněch velmocí, které Izrael kritizují, by dovolila cizí teroristické organizaci beztrestně ostřelovat svá města? Nechala by se Francie bombardovat Lucemburskem, aniž by reagovala? Nechalo se snad Rusko napadat čečenskými teroristy? Byl bych rád aby si ti moudří mužové co kroutí rozumem nad situací uvědomili, že v Izraeli se tady a teď rozhoduje dost možná i o nás. Připomínám slova svého oblíbeného W.Churchilla z roku 1942: “Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele.“>>>
Prezident představí anglické vydání své knihy "Evropská integrace bez iluzí"
Prezident republiky Václav Klaus odcestuje v úterý dne 27. listopadu 2012 do Londýna, kde ve 14.00 hodin v prostorách dolní komory britského parlamentu představí anglické vydání své knihy Evropská integrace bez iluzí, kterou v září 2012 vydalo nakladatelství Bloomsbury pod názvem Europe: The Shattering of Illusions.
Kardinál Duka převzal v Římě svůj titulární kostel
Aleš Pištora
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP se v rámci své návštěvy Říma zúčastnil veřejné konzistoře kardinálů. V neděli 25. listopadu 2012 převzal při mši svaté svůj titulární kostel sv. Marcellina a Petra a 26. listopadu otevřel na univerzitě Sv. Kříže výstavu "Diktatura versus naděje".Program kardinála Duky začalá v Římě hned v den příjezdu. V české papežské koleji Nepomucenum pražský arcibiskup 23. listopadu požehnal novou sochu sv. Jana Nepomuckého a uvedl sborník o kněžském semináři Nepomucenum. Druhý den 24. listopadu se kardinál Duka zúčastnil veřejné konzistoře kardinálů a pogratuloval novým kardinálům v aule Pavla IV. Absolvoval také různá jednání s vatikánskými úřady. Při obědě se setkal s rektorem Papežské univerzity sv. Tomáše Akvinského prof. Miroslavem Konštancem Adamem OP. Poté ve farnosti kostela sv. Stanislava prezentoval polské komunitě překlad své knihy rozhovorů „Tradice, která je výzvou“. V neděli 25. listopadu kardinál Duka koncelebroval mši svatou, kterou sloužil v chrámu sv. Petra papež Benedikt XVI. Večer od 19.00 hodin při mši svaté převzal jako svůj titulární kostel baziliku sv. Marcelina a Petra. Dekret ke své titulární bazilice převzal pražský arcibiskup kardinál Duka od papeže Benedikta XVI. již 18. února 2012.Titulární bazilika je jedním z atributů kardinála. Tato tradice odkazuje k původnímu významu této hodnosti. Kardinálové totiž původně byli faráři největších římských kostelů. Později se tak označovali kněží 25 římských titulů, tzn. hlavních míst kultu srovnatelných s dnešními farnostmi, na které se papež jako biskup Říma obracel v různých záležitostech. Podle dávné tradice je proto každému z kardinálů přidělován jeden z římských chrámů, tzv. titulární kostel, jako výraz příslušnosti k římskému kléru.
Nobelova cena za mier pre EÚ? To snáď nie!
Richard Sulík
Kde sú tie časy, kedy Nobelovu cenu za mier dostali osobnosti, ktoré „vykonali najviac pre bratstvo medzi národmi, zrušenie alebo zmenšenie existujúcich armád či usporadúvanie a propagáciu mierových kongresov". Willy Brandt, Lech Walesa, Dalajláma, Michail Gorbačov boli takými osobnosťami. Už ocenenie pre Baracka Obamu vyvolalo mnoho otáznikov. V čase lehoty pre podanie nomináciibyl iba dva týždne vo funkcii, pre bratstvo medzi národmi toho preto moc nespravil. Tento rok dostala Nobelovu cenu za mier Európska Únia, čo prinajmenšom možno pokladať za vtip, ako sa vyjadril český prezident Václav Klaus. Áno, treba uznať, že počas existencie EÚ (a jej predchodcov) nedošlo na jej území k ozbrojenému konfliktu. Lenže to je do veľkej miery zásluha NATO a keď v Európe k ozbrojenému konfliktu došlo, na jar 1999 v bývalej Juhoslávii, tak EÚ bola až smiešne neschopná a situáciu riešilo NATO. Otázkou ostáva, či bombardovanie mostov a nemocníc v Belehrade naozaj prispelo k mieru. Rovnako je otázkou, na základe akého mandátu bola niekoľkými členskými krajinami EÚ bombardovaná Líbya. Dávať cenu EÚ, lebo úspešne bojuje za demokraciu, je už čistý výsmech. EÚ je stále menej demokratická. Predsedom päťčlennej komisie je od roku 2009 Thorbjorn Jagland, ktorý bol od 1992 do 2002 predsedom sociálnodemokratickej strany Nórska, v rokoch 2005 až 2009 predsedom Nórskeho parlamentu a následne, od roku 2009 je generálnym tajomníkom rady Európy. Ťažko hovoriť o politickej nezávislosti predsedu komisie. Bolo by zaujímavé vedieť, prečo Nórsko neplánuje vstúpiť do EÚ, keď je to taký super spolok. >>>
Kdo z koho; Obama či Romney aneb Mají USA v rukách Židé...?
Břetislav Olšer
V televizní debatě se opět střetli Obama a Romney. Kdo z nich zvítězil? Barack Hussein Obama, nejideálnější jméno pro amerického prezidenta. Barack je hebrejsky, Hussein arabsky. Narodil se do rodiny keňského otce Baracka Husseina Obamy a americké matky (bělošky) Stanley Ann Dunhamové… Žil v Indonésii a pak na Havaji. A především je prvním černochem, jenž se stal prezidentem USA... Je iluzí bílých voličů, že o něčem rozhodují. Televizní duely jsou jen pro pobavení diváků. Reality show a nic víc... V USA žije dvanáct milionů Židů. Představitelé amerických židovských obcí dostali imperativní doporučení dát hlas Obamovi, jehož budou volit také všichni svobodní zednáři. Dále jsou zde čtyři procenta gayů a lesbiček, miliony amerických bělochů beroucí drogy a několik milionů bílých vězňů. Celkem tito běloši tvoří na 10 procent pro Obamu. Je nutné počítat i s barevnými obyvateli. Tyto proobamovské menšiny tvoří dohromady téměř třetinu obyvatelstva USA, kterým se podařilo v minulých volbách nejednotné bělošské voliče přehlasovat. Americká centrální banka je navíc zcela v rukou Židů, kteří tak prostřednictvím FED řídí americkou ekonomiku. V roce 1945 nastoupil k moci první židovský president Harry Spencer Trumann, který se původně jmenoval Harry Solomon Treumann, ale před vstupem do politiky takticky konvertoval ke křesťanství včetně pozměnění svého jména.
EU? JEJICH STAROSTI A ROTSCHILDOVY PENÍZE
Petr Paulczynski
Místo aby v Bruseli (neplést s fpr*eli) oslavovali cenu pana Nobela, zamysleli se opět přímo hlavou a vymysleli zase kolečko od trakaře. Snad už by bylo nošením dříví do lesa připomínat všechny perly které z bruselských hlav vypadly. Normy na přímost okurky, na ohyb banánu, předepsané žárovky, cedulky na baráky, sajrajt do paliv co ničí motory, zákaz říkat rumu rum, dokonce nám blbci šli po syrečkách a špekáčcích. Dokonce si hňupi vyskakovali i na naši slivovičku. Momentálně řeší naše pomazánkové máslo. Zbytek hovadin rodících se v hlavách eurobyrokratů si každý dosadí podle toho nač si vzpomene. Jeden by řekl, že tam mají ho.no na práci. A protože už dlouho žádnou ptákovinu nevymysleli, rozhodli se zakázat nám marmeládu. Teda vlastně marmeládu ne, ale už jí tak nebudeme smět říkat. Prý už se bude vyrábět a prodávat jen rosol a džem. A kdo bude chtít marmeládu, tak prý jen z citrusů. Teda řeknu vám, to musela být hlava, co to vymyslela. Nevím jak vy, ale já si budu na palačinky furt mazat marmeládu i kdyby si v Bruseli zalomili prst v zadnici. Mazat na palačinky rosol si může třeba Barosso s Rompuyem. Zajímavé je, že marmeláda, která není vyrobena z pomerančů či citronů, je k dostání v Dánsku, Řecku nebo v Rakousku. Tyto státy si totiž pro směrnici platnou od roku 1979 vyjednaly výjimku. Čeští politici prý měli před vstupem do Unie v roce 2003 řadu starostí s označením jiných produktů a proto marmeládu zasklili. Nedávno jsem byl v lázních na Ischii. Když jsem balil nabíječky k elektronice, říkal jsem si, zda mám přibalit univerzální zásuvkový adaptér. Nepřibalil jsem. Však jedu do země EU a ne do nějaké asijské či jihoamerické exotické destinace. A co myslíte, pasoval štyft ke trýbu? Hani houno, jak říkají Chodové. Tak co kdybyste kluci pitomý bruselský raději unifikovali zásuvky, ha? Ale to né. To vy budete vysírat s rosolem. Ten si narvěte do špic. My v Česku si budeme na palačinky mazat naši marmeládu. Teda aspoň já. Vy bruselský paka si na ně můžete mazat třeba eurosajrajt. Opravdu bych chtěl mít bruselský starosti a Rotschildovy peníze.
Kardinál Duka otevřel v Římě výstavu "Diktatura versus naděje".
Aleš Pištora
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP se v rámci své návštěvy Říma na níž se zúčastnil veřejné konzistoře kardinálů a převzal při mši svaté svůj titulární kostel sv. Marcellina a Petra otevřel v pondělí 26. listopadu na Papežské univerzitě Sv. Kříže v Římě výstavu „Diktatura versus naděje“. Výstava pojednává o pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948 – 1989 a v rámci Roku víry ji uspořádaly Velvyslanectví ČR u Sv. stolce, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a Ústav pro studium totalitních režimů. Pro veřejnost bude výstava otevřena od 27. listopadu 2012 do 31. ledna 2013. Základním záměrem výstavy (celkem 24 panelů) je jednak zmapování šíře perzekuce římskokatolické církve totalitním režimem v Československu a postižení mocenských nástrojů i konkrétních metod, užívaných k likvidaci církevního, respektive duchovního života společnosti, jednak způsoby, jak církev těmto tlakům čelila. Historické souvislosti jsou prezentovány v nadnárodním kontextu, jsou zvýrazněny československo-vatikánské aspekty. Výstava zdůrazněním duchovního dědictví, které vzešlo z odkazu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, je jedním z příspěvků českých archivářů a historiků k blížícímu se jubileu 1150. výročí příchodu jejich misie v roce 2013.
Rezavá bula bruselská aneb Pravda a iluze Zlaté buly sicilské
Břetislav Olšer
Česká republika měla mít dne 26. září 1212 svůj slavný den. Před osmi sty lety totiž vystavil v Basileji sicilský král, pozdější římský císař Fridrich II., českému Přemyslu Otakarovi I. tři provázané listiny, nazvané Zlatá bula sicilská. Fridrich II. v ní především uznal dědičný královský titul českých panovníků, včetně nošení královské koruny. Šlo však o státoprávní dokument zaručující navždy dědičnost českého královského titulu a následnictví nejstaršího syna? V překladu Zlaté buly není ani slovo o právu prvorozenství, resp. o následnictví nejstaršího syna. Jediné, co z Buly pro nás plynulo byl fakt, že český kníže se mohl nazývat králem a nosit královskou korunu. Jak nadčasová listina. Fridrich II. byl Barrosem a Říšský sněm Evropskou unií. Přemysl, jako milující otec, zkrátka potřeboval zajistit zvolení svého syna Václava budoucím králem a dál už Zlatou bulu na nic nepotřeboval. Vyšachováním konkurence bez mrknutí oka. Prezident Václav Klaus má i bez královské koruny jasno: Důležité je se nenechat v EU umlčet při prosazováním svých požadavků. Zánik národní suverenity definitivně započne vznikem evropské armády a vytvořením funkce přímo voleného prezidenta EU.>>>
Ivana Haslingerová
"Úkolem doby je být pevnými, ale ne tvrdými. Umět říkat pravdu s láskou." Kardinál Dominik Duka OP, rytíř Čestné legie
V sídle Francouzského velvyslanectví v Buquoyském paláci v Praze se 19. září 2012 sešel na slavnostním večeru kruh přátel, které si vybral pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP, aby byli spolu s ním účastníky pocty, jíž se mu dostalo od Francouzské republiky, udělení nejvyššího státního vyznamenání Francouzské republiky – insignií rytíře Řádu čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur). Insignie obdržel z rukou velvyslance Francie v České republice Pierra Lévyho. A nešlo jen o formální předání vyznamenání, která se často konají mezi vysoce postavenými osobnostmi jen z titulu jejich funkcí. Z projevu Jeho Excelence Pierra Lévyho bylo zřejmé, že je ve Francii náš primas český opravdu znám a velmi ceněn mnoha významnými osobnostmi a to nejen církevními. Že je tam znám svými postoji ještě z dob života v komunistických okovech a že má ve Francii mnoho významných přátel. V čele řádu Rytířů čestné legie stojí velmistr zastávaný hlavou státu, která tímto vyznamenáním ocenila jménem Francie zásluhy kardinála Dominika Duky nejen o církev, ale zejména jeho osobní nasazení v boji proti totalitnímu komunistickému režimu. Především byl vydvižen boj Jeho Eminence Duky za každého člověka a jeho působivá kázání, jež v katedrále rozehřívají ledový vzduch. Pan velvyslanec rovněž zdůraznil, že si ve Francii velmi cení jeho činnosti šíření vědomostí, které získal při své studijní práci, mezi lidmi a jeho nekonfliktní konsensuální postoje k šíření míru mezi národy. >>>
ZABILI AMERICKÉHO VELVYSLANCE. A CO JSTE ČEKALI?
Petr Paulczynski
Když Evropa ruku v ruce s Amerikou pomáhali svrhávat Mubaraka s Kaddáfím s plnou hubou očekávané demokracie, nevěřil jsem vlastním očím a uším. Zfanatisovaný dav s ručníky na hlavě zaseklý zvyky kdesi ve středověku, tlupy zabedněných vraždících primitivů a demokracie mně nešly dohromady. No netrvalo dlouho a ukázalo se, že arabské jaro má k demokracii tak daleko jako holinky k hodinkám. Dění okolo filmu Nevinnost muslimů je toho názornou ukázkou. Výsledkem je vyhlášení fatvy na tvůrce filmu a je jen otázkou času kdy budou zabiti. Obamovo plané žvanění o dostižení viníků je jen mlácením prázdné slámy. Že jde o jiný svět, svět zabíjení, kamenování, řezání hlav a jiné pouštní kratochvíle? Koho to hoši přivádíte zpět k moci a zadními vrátky i k nám prostřednictvím masové imigrace? Copak si ti co pomáhali zničit vládu, sice možná diktátorů, ale přece jenom těch co drželi militantní pomatence na uzdě, neuvědomují, že vlastně vyhlásili válku vlastní civilisaci? Jak dlouho bude trvat, než zde bude islámská Evropa bez svobody? Není nejlepší odpovědí na tyto otázky smrt amerických diplomatů a bezuzdné pouliční řádění zfanatisovaných hord? Nechci malovat čerta na zeď, ale jestli zůstane zachován vliv militantních Muslimů, bude demokracie svobodného světa vážně ohrožena. A čím dříve si toto vládnoucí elity Evropy i Ameriky uvědomí, tím lépe pro svobodný svět.>>>
Velký úspěch europoslance Jana Zahradila
Ivana Haslingerová
Předseda Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) Jan Zahradil byl ve čtvrtek 31. srpna 2012 zvolen místopředsedou Mezinárodní demokratické unie (IDU). Stal se tak po premiéru Petru Nečasovi druhým Čechem ve vedení této celosvětové organizace. Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) vznikla v roce 2009 jako zastřešující organizace eurorealistických politických stran, která nabízí alternativu k evropskému federalismu. Mezinárodní demokratická unie IDU je nejpočetnější světová organizace pravicových a pravostředových stran, jakož i politických organizací ze všech kontinentů. Jejím předsedou je bývalý australský premiér John Howard a jediným individuálním členem z České republiky je Občanská demokratická strana.
„Své zvolení i členství Aliance v Mezinárodní demokratické unii rozhodně vnímám jako potvrzení rostoucího významu racionální eurorealistické politiky,“ řekl Jan Zahradil. Na snímku s předsedou IDU Johnem Howardem
Vzpomínám na konferenci ve Šlapanicích u Brna v roce 2005, na níž nás informovala jeho asistentka, že se Jan Zahradil snaží o založení AECR. Že to bylo velmi nesnadné, protože musí pro vznik tého aliance získat zástupce pěti zemí EU a stále mu ta pátá chybí. Jan Zahradil ale šel tvrdě za svým snem a jeho Aliance dnes čítá přes padesát členů EP. Jeho místopředsednictví v IDU a začlenění AECR do ní je dalším jeho velkým úspěchem.
Kéž by všichni europoslanci takto pracovali pro obranu zájmů naší země, jako on. Je to po dlouhé době krásná zpráva z Bruselu, děkujeme za ni a přejeme Janu Zahradilovi v další práci pro náš národ hodně úspěchů.
Podpora Akce D.O.S.T. Petru Nečasovi ve sporu s Karlem Schwarzenbergem
Michal Semín, předseda a Petr Bahník, místopředseda Akce D.O.S.T.
Vážený pane předsedo vlády, vyjadřujeme Vám podporu ve sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem ohledně Vašeho výroku na adresu Pussy Riot a tzv. dalajlámismu. Jsme Vám vděčni za to, že jste poukázal na společensky škodlivé působení anarchofeministické skupiny, používající k prosazování svých politických cílů prostředky odporující právu i dobrým mravům. Spolu s Vámi vnímáme i nepatřičnost glorifikace dalajlámy, tedy osoby, hlásící se k marxistickému socialismu a na poli duchovním k náboženskému relativismu. Tyto myšlenkové proudy nic pozitivního nepřinášejí, a proto nepovažujeme za potřebné brát na ně zřetel při prosazování našich národních zájmů.To však neznamená, že otázku lidských práv v zahraniční politice, včetně jejího hospodářského aspektu, považujeme za nedůležitou. Naopak bychom uvítali, kdybyste podnikl účinné kroky k tomu, aby se vláda České republiky, přinejmenším se stejnou rozhodností, s jakou ministr Schwarzenberg hájí myšlenky a činy odporující svobodě a demokracii, zasazovala za práva pronásledovaných křesťanů v islámských zemích, Indii, Vietnamu či buddhistickém Bhútánu. Potlesk médií, lidskoprávních aktivistů či soudobých intelektuálních elit Vám to sice nepřinese, ale dobré dílo je v posledku cennější než pochvala od Tomáše Halíka či novinářů Respektu.
Diskuze o knize „Kmotra“ od Gertrud Höhnerové k aktivitám Angely Merkelové
Erhard Müller, Altenberg Nemecko
V neděli 26. srpna 2012 pozval moderátor Günter Jauch v ARD - televizi k diskuzi o nové knize Gertrud Höhlerové o aktivitách naší kancléřky Angely Merkelové.Kromě moderátora Günter Jauch se zúčastnily diskuze autorka knihy a bývalá poradkyně bývalého kancléře Kohla paní Gertrud Höhlerová, náměstek předsedkyně CDU a ministryně práce a sociálních věcí Dr. Ursula von Leyen, první a jediný premiér NDR z řad CDU 1990 Lothar de Maizière a vedoucí redakce kultury ZDF a novinář Wolfgang Herles. Na začátku expremiér NDR Lothar de Maizere, který dnes pracuje jako právník, zdůraznil, že to byl on, který kancléři Helmutu Kohlovy v roce 1990 doporučil svou novou mluvčí Dr. Angelu Merkelovou, ačkoli pak kancléř už měl jiný návrh, a mluvil o hodnocení práce současného kancléře od paní Höhlerové jako o vnucování vlastního názoru plného urážek a narušování pricipu demokracije. Ve své řeči zdůraznil, že paní Merkelová, která byla pár dní předem časopisem Forbes zvolena jako nejvlivnější žena Evropy, dělá velmi skvělou práci ve smyslu CDU pro občany Spolkové republiky a že knihou "Kmotra" uráží autorka paní Merkelovou před volbami do Bundestagu 2013. Podpora paní Höhlerové přišla od novináře Wolfganga Herlese, který kritizoval časté porušení demokratických principů v parlamentu i vlastní strany kancléřkou Merkelovou a obhajoval obavy vyjádřené v knize. Pan Jauch i interwiev s vnukem prvního německého kancléře po druhé světové válce Konrada Adenauera, který rezignoval a opustil CDU i přešel ke straně volných voličů z důvodu politiky současné kancléřky CDU. >>>
Kniha "Die Patin " (Kmotra) volá po pádu vlády pod heslem "Merkelová pracuje na rozpadu demokracie"
Henning Krumrey, překlad Erhard Müller
Demokracie jako rukojmí zloducha moci a jen prázdná fasáda? Tak popisuje Německo Gertrud Höhlerové v knize "Die Patin (Kmotra)". Bývalá poradkyní dřívějšího kancléře Helmuta Kohla a jde s Angelou Merkelovou tvrdě do boje s výzvou k pádu kancléřky Angely Merkelové (CDU). Kancléřka Merkelová je kvůli systému svých "M" podle Höhlerové spoluvinicí snížení demokratizace společnosti v Německu.
"Kdo degraduje, jako Angela Merkelová, normy a hodnoty demokratické společnosti na pouhou schopnost manévrovat, ten pracuje na rozpadu demokracie. To je důvodem, proč jsem se rozhodla touto knihou "
Jako alfa vlk v rouše beránčím skočila Merkelová z temné scenérie východu", podvedla na podzim kancléře Kohla a získala zdarma moc pro svou politickou kariéru. Její jednání lze srovnat s národním socialismem a komunismem: diktatury dvacátého století nám přinesly nové poznatky z hlediska politického stylu, přestože se jejich ozvěna nedala globálně realizovat: marginalizaci stran, přejímání témat z vyslanectví zemí druhého tábora a ožebračení celého národa rukou jedné samozvané královny-regentky. Její nonšalance v jednání s parlamentem se ztrátou právních a etických norem.>>>
Kniha o Mis EUdSSR – Angele Merkelové
Erhard Müller, Altenberg Nemecko
Ve čtvrtek 23.8.2012 byla v Berlíne konference švýcarskeho nakladatelství Orel Füssli-Verlag Zürich. Paní Gertrud Höhlerová - byvalá poradkyne kancléře Kohla a od RAF zavražděného bývalého předsedy představenstva Deutsche Bank Alfreda Herrhausena, napsala knihu o naší kancléřce Merkelové a její praci na rozpadu demokracie v Německu. Německou demokracii ve své knize porovnává se stalinismen a hitlerovskými časy, zejména při organizaci Evropské unie. Překládám pro Vás dva clanky z německého časopisu a objednal jsem si i tu knihu. V Německu byl kvůli tomu velky rozruch a dali paní Merkelové i nové jméno: Mis EUdSSR. Já osobně také již nesouhlasím s její politikou. Je na pováženou, že mohla jako dcera "rudého farare z Templina" jít v NDR na gymnasium, studovat v Berlíně a Moskvě, promovat jako Dr. fyziky v roce 1968. Bez sympathie a pomoci tomuto státu to u neatheisty nebylo možné. V NDR se nepouštělo neatheisty ani na gymnasium. Podivné je také, že potom jako nestraník byla tajemnicí pro agitaci a propagandu FDJ u Akademie der Wissenschaften, i když na internetu píše, že to není pravda, že prý dělala jenom kulturu.
OPRAVDOVÝ HOLOCAUST A OKORALÉ DUŠE
Benjamin Kuras
„Těšte se na opravdový holocaust“ je již hezkou řádku let populárním heslem islámských demonstrací v západních velkoměstech, vedle podobných důmyslností jako „Svobodo, jdi do pekla“, „Islám ovládne svět“, „Usekávejte hlavy těm, kdo islám urážejí“ nebo „Zabíjejte židy pro mír“. Dlouho se nad nimi svět shovívavě usmíval jako na fantazii rozzlobených puberťáků. Perzekuce křesťanů v islámských zemích dosahuje šíře a intenzity hrozící odstartovat největší humanitární katastrofu naší doby. Nejnaléhavější tragédií posledních několika měsíců, kam za poslední dva roky uprchl téměř milion (dvě třetiny) křesťanů z Iráku před masivní islámskou perzekucí. Jsou jich další dva miliony. Valí se na ně postupující povstání proti Asádovi, jehož režim křesťany chránil. Povstalecké jednotky, které ovládli džihádisté a alkajdisté, křesťany vyhánějí po tisících, město po městě a vesnici po vesnici, jak je obsazují. Křesťanský západ fandí jejich pronásledovatelům proti jejich ochráncům, které zas podporuje bizarní kombinace Iránu, Ruska a Číny. Dalších deset milionů křesťanů viněných z kolaborace s Mubarakem, sekularisty a levicí, vázne v kde vítězství Muslimského bratrstva v parlamentních i prezidentských volbách povzbudilo muslimy k otevřené perzekuci. Jeho trvalým politickým programem j je „Alláh je náš cíl, Korán je náš zákon, Prorok je náš vůdce, džihád je naše cesta a smrt v boji za Alláha je naše nejvyšší touha.“ Z Egypta uprchlo přes sto tisíc křesťanů a exodus pokračuje přes netečné vlády a církve, po Baracka Husseina Obamu, který spěchal novému egyptskému islamistickému prezidentovi popřát k vítězství. Většině lidí byl kdysi holokaust lhostejný, netýkal se jich, rušil je z pohody a nestrannosti. Až nakonec dorazil i na jejich práh a týkal se všech. Totéž může platit o křesťanech.
Frankovo povstání bylo odpovědí na zlo a bezpráví
Ladislav Zemánek
Dne 17. července roku 1936 v pět hodin odpoledne vypuklo v marocké Melille, která patřila a stále patří Španělsku, vojenské povstání. Ta část armády, která se nedokázala smířit se socialistickými experimenty, jež vyvracely z kořenů samotné základy španělského státu a národa, se rozhodla zakročit. Vytkla si za cíl zachránit Španělsko katolické, skoncovat s regionálním separatismem a navázat na staletou slavnou tradici španělského národa. Státní převrat byl připravován již od března 1936, tzn. měsíc po volbách, v nichž těsně zvítězila levicová Lidová fronta. Události, k nimž začalo docházet, potvrdily vážné obavy všech těch, kterým nebyly lhostejné hodnoty, jež vyznávali jejich předkové. Mezi ně patřila i nemalá část armády. Odpovědí důstojnického sboru byla příprava převratu, jež měla do čela státu postavit slavného generála Josého Sanjurja, známého mj. svým neúspěšným pučem z roku 1932. Hlavním organizátorem se stal generál Emilio Mola, který se později vyznamenal v bojích občanské války. Jeho plán počítal s tím, že se generál Francisco Franco postaví do čela elitních afrických jednotek; do té doby byl totiž Frankův postoj spíše zdrženlivý. Co by zemi čekalo, pokud by vlastenecké síly nezakročily, ukazuje dění, k němuž docházelo během občanské války na republikánském území? Ve Španělsku by se nastolil stejně hrozný režim jako u nás po roce 1948. Z tohoto pohledu se pozdější vítězství Frankovy strany jeví v poněkud jiném světle, než jak je obvykle prezentováno. Nešlo o žádné vítězství fašismu ve Španělsku. Povstání zabránilo nesrovnatelně většímu krveprolévání, k němuž by v případě, že by republikánům byla dána příležitost, bezpochyby došlo, jak o tom svědčí události v republikánské zóně, jež byly naznačeny výše. Vítězství Frankova povstaleckého tábora zachránilo španělský národ i katolickou víru. >>>
Petr Nečas by měl říci stop další integraci a odvolat spícího Schwarzenberga
Jana Bobošíková
Vyzývám premiéra Nečase, aby na jednání Rady EU v Bruselu zásadně protestoval proti návrhu na prohloubení evropské integrace z dílny šéfa Evropské komise Barrosa, evropského pseudoprezidenta Rompuye a guvernéra Evropské centrální banky Draghiho. Tito sociální inženýři bez ohledu na vůli občanů jednotlivých členských států EU navrhují vznik bankovní, fiskální, ekonomické a politické unie. Pro Českou republiku neexistuje žádný racionální ekonomický důvod připojovat se k tzv. hlavnímu proudu evropské integrace, který směřuje k evropské fiskální unii. Trváme na tom, že hlavní v této situaci v žádném případě neznamená správný. Určitě ne pro budoucnost České republiky a pro zájmy našich občanů. Premiéra Nečase dále žádáme, aby okamžitě započal jednání o vyvázání České republiky z povinnosti přijmout euro. Bruselský summit nebude ničím jiným, než dalším kolem bezradnosti politiků, kteří svými zásadně chybnými rozhodnutími přivedli Evropu na pokraj ekonomické katastrofy. Budou trvat na tom, že permanentní krizi, kterou svou ekonomickou ignorancí způsobili, vyřeší ještě větší integrací pod heslem „více Evropy“. Jsem znepokojena tím, že stejné postoje, jako probruselští demagogové, zaujímá v české vládě i ministr zahraničí a vyzývám premiéra Nečase, aby ministra Schwarzenberga neprodleně odvolal. Předseda TOP 09 svými postoji i chováním dlouhodobě podkopává suverenitu České republiky a tím i svobodu jejích občanů. Suverenita považuje za jediný možný model budoucího uspořádání EU návrat k rozhodování v demokraticky zvolených orgánech jednotlivých členských států. K řešení současné krize eurozóny je třeba využít výhradně ekonomických nástrojů a nikoli postupovat na základě dalších politických proklamací, které tuto krizi jenom dále prodlouží, prohloubí a prodraží její řešení.
Ako sa chrániť pred krízou eurozóny
Richard Sulík
Bohužiaľ, naša vláda strčila hlavu do piesku a tvári sa, že Brusel má krízu pod kontrolou. Každý súdny človek však vidí, že po dvoch rokoch „zachraňovania“ je eurozóna vážne ohrozená. Skutočný štátnik by v prvom rade hájil záujmy krajiny, za ktorú prevzal zodpovednosť. Róbertovi Ficovi však stačí, že v Bruseli je za „dobrého Európana“. Potom ani neprekvapuje, že vláda nemá plán B. Euro a eurozóna sa nachádzajú vo vážnej kríze a nikto nevie, aký bude ďalší vývoj. Na Slovensku trestuhodne chýba diskusia o tom, čo nám hrozí a ako týmto hrozbám čeliť. Preto namiesto slepej dôvery voči „bruselským záchrancom“ je dobré sa pripraviť aj na horšie časy. Myslím, že je správne vychádzať z toho, že Grécko tento rok opustí eurozónu, že hodnota eura voči doláru bude tento rok priebežne klesať, že inflácia sa zvýši a že kríza v Španielsku sa bude zväčšovať a Španielsko požiada o peniaze z EFSF. Probruselskí lídri sa budú snažiť využiť krízu na viac integrácie, čo ešte viac zníži dôveru v našu spoločnú menu.Hotovosť v eurách na účte nie je rozumné držať . Je celkom rozumné si práve teraz kúpiť nehnuteľnosť. Do pracovných zmluv, nájomných zmluv zabudovať takzvanú inflačnú doložku, podľa ktorej sa každý rok zvýši o infláciu eura. Takisto stojí za zváženie dohodnúť sumu v pevnejšej mene, napríklad v švajčiarskom Franku. V čase znehodnocovania meny sa oplatí robiť dlhy. Na cestách do južných krajín – Grécko, Portugalsko, Španielsko mať vyššiu hotovosť so sebou. Nezabúdajte na jednu vec. Politická elita, bruselská, európska či slovenská je absolútne bezradná. Keď nie ste spokojní s Róbertom Ficom, máte možnosť ho nevoliť . Keď nie ste spokojní s pánom Barrosom, pánom van Rompuyom, pánom Junckerom alebo pánom Draghim, neviete spraviť vôbec nič. >>>
O spojování a rozdělování Evropy
Dan Drápal
Naše společnost je rozdělená. Navenek se to jeví jako rozdělení mezi pravicí a levicí. Rozdělená je i Evropa. Navenek se to nyní jeví jako rozdělení mezi státy zadluženými méně a hospodářsky úspěšnějšími a státy zadluženými více a hospodářsky méně úspěšnými. Hranice rozdělení se ale mohou měnit a posouvat, některá rozdělení přestanou být relevantní a jiná, dosud nevnímaná, relevantní být začnou. Klíčové otázky se mohou měnit, hranice rozdělení se může nově vymezit, ale rozdělení samo zůstává. Chybí nám totiž jednotící myšlenka. Bývaly doby, kdy Evropa již sjednocená byla – pro nás dnes nevídaným způsobem. Bylo to ve středověku. Jistě, to sjednocení se týkalo jen poměrně úzké vrstvy vzdělanců. Všichni mluvili latinsky a s trochou nadsázky se dá říci, že všichni četli tytéž knihy. A především četli knihu knih – Bibli. Dnes se posmíváme některým otázkám, které řešili – ty otázky nám připadají zcela zbytečné. A kvůli některým otázkám interpretace Písma se dokonce vedly války. Jenže to byla doba, kdy vzdělanci byli přesvědčeni, že člověk potřebuje hledat odpověď na základní otázky vesmíru a lidského života. Řešení konkrétních problémů nemůže být čistě pragmatické, ale musí nějak vyplývat z toho, jak jsme si zodpověděli ty nejzákladnější otázky. Řeknu-li to stručně,Já mám jednoduchý cíl, ale když ho vyslovím, většina lidí nebude vědět, o čem mluvím. Ale přesto si dovolím ho vyslovit: Mým cílem je pracovat na vylidnění pekla a zalidnění nebe. Jistě, mohl bych ho vyjádřit i jinak a ukázalo by se, že jde o tentýž cíl. Nedávno jsem byl se svým šestnáctiletým synem, který se věnuje malbě, na návštěvě u jedné věhlasné malířky – dnes již staré dámy. Ptala se ho na jeho motivaci. Odpověděl s až naivní přímočarostí: „Já chci svým uměním oslavit Boha.“ Přiznám se, že mé otcovské srdce se nesmírně zaradovalo. Přestože vím, že pokud půjde za tímto svým cílem, bude to mít velice těžké. Takové lidi postmoderní doba jen tak snadno nestrpí. A vím, že v šestnácti letech je v jeho postoji ještě i mnoho bezelstné naivity, za kterou bude patrně tvrdě platit. Přesto doufám, že za deset, za dvacet či za padesát let půjde stále za svým cílem. Samozřejmě bude odcizen od těch, kteří považují lejno za umělecké dílo. Od těch, kteří si libují v záměrné ošklivosti.>>>
Nejhlasitější kritik EU z řad europoslanců, Nigel Farag, bude hostem Akce D.O.S.T.
Michal Semín, Petr Bahník, www.akce-dost.cz
Do České republiky přijíždí v pondělí 18. června na pozvání konzervativního občanského sdružení Akce D.O.S.T. předseda frakce "Evropa svobody a demokracie" v Evropském parlamentu, europoslanec Nigel Farage.
Známého kritika unijních nešvarů přijme na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus!
V odpoledních hodinách se Nigel Farage setká při číši vína s vedením Akce D.O.S.T. a s některými představiteli euroskeptických stran a organizací v ČR. Přítomen bude i zástupce ředitele kanceláře prezidenta republiky a tajemník prezidenta republiky a ředitel politického odboru kanceláře prezidenta republiky Tisková konference proběhne v budově ČSVTS, sál č. 217, Novotného lávka 5, Praha 1 od 17. hodin.
Ve večerních hodinách pak Nigel Farage vystoupí na moderované přednášce s názvem "Pravda o Evropě". Celým večerem bude provázet předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.>>>
Kdo seje vítr
Petr Hájek
“Klaus, nebo válka?” klade vzrušující otázku v titulku svého článku "Proč Češi cítí odpor k Evropské unii", zástupce šéfredaktora MFD Michal Musil. O Václavu Klausovi píše: “Tento na kontinentální poměry jedinečně euroskeptický státník by nejraději vrátil Evropu zpátky před začátek integrace (asi někam do roku 1945 chce se uštěpačně dodat).” To není uštěpačnost, ale lež. Prezident republiky po dlouhá léta opakuje totéž: Opravdu je třeba se vrátit – kdyby to bylo možné, což není – před Maastrichtskou smlouvu. Zde spočívá základní chyba evropské integrace, protože volný pohyb zboží, myšlenk a občanů po kontinentu politické elity zaměnily za násilné směřování k federální Říši. V jednom zahraničním rozhovoru VK odpověděl, že jde o klasickou záměnu příčiny s následkem: "Evropa není dlouhá destiletí bez válek díky Evropské unii, ale naopak EU může existovat, protože žijeme vzácné období dlouhého míru." Jen mládí pak omlouvá autora za neskutečnou větu: “Nejhorší válečné běsnění se Čechů dotklo relativně málo”. Válka měla různé podoby, všechny strašlivé. Argumentace “mírem”, coby důsledkem a hlavním důvodem existence EU, je zlou a nebezpečnou mystifikací pro lidi bez paměti. Nabízím proto panu Musilovi na jeho otázku "Klaus, nebo válka?" poměrně jednoduchou odpověď: Nemůže to být čirou náhodou tak, že federalistický evropský projekt je chybný z principu, a proto není vůbec překvapující, že je nefunkční? Není to tak, že další pokus o vytvoření “kotle národů” se stává opět “papiňákem”, což lidé navzdory mediálním pohádkám přirozeně cítí a ve své každodennosti už vnímají? Nemůže být problém v tom, že
Svatý otec přijal premiéra a pozval prezidenta ČR na návštěvu Svatého stolce
Ivana Haslingerová
Premiér Petr Nečas navštívil ve dnech 25.-26. května Vatikán. Byla to zřejmě pro něj jako pro hluboce věřícího katolíka jedna z nejpříjemnějších zahraničních cest jaké absolvoval. Návštěva se odehrávala v duchu přípravy na oslavy 1150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje do střední Evropy připadající na rok 2013. Premiér Petr Nečas převzal v rámci příprav tohoto jubilea záštitu nad koncertem, který Česká republika jakožto předsedající země Visegrádské skupiny pořádala v pátek 25. května v papežské bazilice Santa Maria Maggiore. Vystoupila na něm zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů a soubor Hradišťan. Českou delegaci ve Vatikánu přijal státní tajemník Svatého stolce Mons. Tarcisio Bertone, s nímž předseda vlády jednal o stavu náboženské svoody ve světě, či o situaci katolické církve v České republice. Největší poctou naší delegace byla audience u Svatého otce Benedikta XVI. Nejvyšší představitel katolické církve přijal Petra Nečase na soukromém dvacetiminutovém setkání v papežské knihovně. Pan premiér opětovně tlumočil pozvání Svatého otce na vyvrcholení oslav příchodu věrozvěstů příští rok na Velehradě. Papeži dovezl dar v podobě kopie vzácného zdobeného Strahovského evangeliáře z 9. století. Svatý otec Petra Nečase obdaroval vzácným psacím perem. Velkým vyznamenáním pro ČR je, že pan premiér přivezl do Prahy pozvání Svatého otce pro prezidenta Václava Klause na osobní setkání, aby mu mohl osobně požehnat před koncem jeho funkčního období do další práce a do šťastného života.>>>
Mírumilovný islám, korán nekorán, klidně vraždí nevinné lidi dál...
Břetislav Olšer
Nejméně 96 vojáků v jemenském městě Saná roztrhal na kusy sebevražedný atentátník. Další stovky byly těžce zraněny. Ke zvrhlé akci se přihlásila jemenská odnož al-Káidy, podle níž byl útok namířen proti ministrovi obrany a armádním velitelům. Zvládli to i bez bin Ládina. Před časem jsem v Britských listech objevil článek Lukáše Lhoťana „Primitivní skandalizace islámu v českých médiích“. Zapátral jsem po tomto svérázném mladému muži, jehož prý nasadili mezi české muslimy jako agenta Izraele. Lhoťan je kategoricky proti tomuto nařčení a tvrdí, že byl léta skutečně přesvědčeným vyznavačem islámu. Nelíbilo se mu ale zejména že: Nemohl uvěřit, že by byl pravý Bůh opravdu tak zoufalý, aby své věřící lákal na sex. Když poznal práci jednoho orientalisty, že v Koránu nejde o pany, ale spíše o aramejské slovo o hroznovém vínu zkomoleném muslimy, tak mu to bylo bližší. Dokud nebyl teokratický režim v Iránu, tak šíité dokázali spolupracovat a žít relativně v míru s ostatními. Na rozdíl od křesťanského práva se to islámské, tedy šaría, nevyvíjí. Pokud dnes vznikne islámský stát, bude platit to, co platilo před tisíci čtyřmi sty lety. >>>
Neprosazujme pouze cizí zájmy, chraňme i zájmy své země
Václav Klaus, prezident republiky
Na program jednání vlády České republiky dne 16. května byl zařazen materiál s názvem „Návrh na sjednání Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy“. Někteří si vzpomínáme, že občané Irska v červnu 2008 v referendu Lisabonskou smlouvu odmítli. Členské státy Evropské unie – ve snaze tuto smlouvu prosadit – učinily politický závazek, že poskytnou Irsku záruky reagující na obavy, které mohly přispět k irskému odmítnutí této smlouvy. Jedná se především o ochranu práva na život (protipotratová problematika), o daňovou suverenitu a také o neutralitu Irska. Irský protokol a záruky v něm obsažené mají vstoupit v platnost společně se Smlouvou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii. Jako prezident České republiky mám pochopení pro obavy Irů z možných negativních důsledků Lisabonské smlouvy, a proto nemám důvod nepodpořit jejich požadavky. Proto také – pokud vláda se sjednáním zmíněného Protokolu vysloví souhlas – neprodleně zmocním velvyslankyni České republiky paní Vicenovou k podpisu tohoto Protokolu. Považuji však za nezbytné připomenout, že si i Česká republika před svou ratifikací Lisabonské smlouvy vyjednala dodatkový protokol, který garantuje nedotknutelnost poválečných majetkových poměrů v naší zemi. Na rozdíl od Irů, kteří si dokáží své zájmy a priority prosadit, v našem případě sám náš vlastní parlament přijetí podobného dokumentu zkomplikoval. Proto se v této souvislosti obracím na ústavní orgány a politickou reprezentaci státu se žádostí, abychom nepodporovali pouze zájmy ostatních zemí, byť jakkoliv oprávněné, ale abychom na mezinárodní scéně dokázali prosazovat a chránit i zájmy země své.
Sedmnáctý květen bude dnem delegací
Ivana Haslingerová
Na pozvání prezidenta republiky Václava Klause přicestuje ve dnech 17.-19. května 2012 na státní návštěvu České republiky prezident Islandské republiky Ólafur Ragnar Grímsson s manželkou Dorrit Moussaieffovou. V den příjezdu prezidenta Grímssona 17. května 2012 přicestuje na návštěvu České republiky předseda vlády Státu Izrael Benjamin Netanjahu. Členy jeho delegace budou i další ministři izraelské vlády, a to ministr zahraničí Avigdor Lieberman, ministr průmyslu Shalom Simhon, ministr pro vědu a technologii Daniel Hershkowitz, ministr sociálních věcí a komunikací Moshe Kahlon, ministr dopravy Israel Katz, ministr výstavby Ariel Atias a ministr kultury Limor Livnat. Uskutečnění prvního společného zasedání české a izraelské vlády bylo domluveno během návštěvy premiéra Nečase v Izraeli v září 2011. Předmětem jednání předsedů vlád i resortních ministrů bude rozvoj bilaterálních hospodářských a kulturních vztahů a projektů konkrétní spolupráce, včetně oblastí vzdělávání a výzkumu. V rámci programu návštěvy se uskuteční setkání předsedy vlády ČR Petra Nečase s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a izraelských ministrů s jejich českými protějšky. Následně se obě delegace sejdou ke společnému setkání vlád u pracovní večeře. Za českou stranu se jednání zúčastní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr školství Petr Fiala, ministr práce Jaromír Drábek, ministr dopravy Pavel Dobeš, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a ministryně kultury Alena Hanáková.
Adieu, Francie
Michal Semín
Vítězství Françoise Hollanda v prezidentských volbách může být jedním z posledních hřebíčků do rakve první dcery Církve. Tím netvrdím, že by případný triumf Nicolase Sarkozyho na osudu Francie mohl něco zásadního změnit. Sarkozyho konzervativní rétorika před druhým kolem prezidentských voleb byla zcela nepřesvědčivá, neboť neodpovídala jeho předchozímu působení v prezidentském úřadu. Jen těžko lze popřít fakt, že za jeho vlády kosmopolitní síly, usilující o definitivní likvidaci historicky vzniklých národů a států Evropy, ve francouzské společnosti výrazně posílily. Sarkozy nečinil nic proti ničivé imigraci z islámských zemí a neevropských kultur a jeho předvolební „kopněte si do svého muslima“ proto působí nevěrohodně až trapně.
Osud francouzského národa je protikřesťanskými silami výrazně ovlivňován přinejmenším od konce 18. století a těžko si lze představit obnovu Francie bez toho, že by se s dědictvím Velké francouzské revoluce kriticky nevyrovnala. To ostatně platí i pro ostatní evropské národy, čerpající z kalných vod organizovaného naturalismu a osvícenských představ o člověku a jeho právech, svobodě a lidské společnosti. V tomto smyslu tedynení zase až tak důležité, je-li prezidentem Francie radikální socialista, stoupenec multikulturalismu a genderového fašismu či liberální kosmopolita s příležitostnou konzervativní rétorikou. Obě varianty představují jen další demontáž, v případě Hollanda rychlejší, v případě Sarkozyho o něco pozvolnější, tradiční Francie. Hollande je upřímnějším a čitelnějším nepřítelem historické Francie než Sarkozy. Nepřímým důkazem jsou i jeho vítězství oslavující levicová mládež v ulicích a náměstích velkých měst, mísící se s neméně početnými zástupy protifrancouzsky smýšlejících nebělochů.
Petr Nečas: "Povzbuzení ekonomického růstu za cenu prohloubení dluhů by ohrozilo EU"
K nedávným výsledkům francouzských prezidentských voleb našemu listu sdělil předseda vlády Petr Nečas, že novému francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandovi blahopřeje. Nicméně, že teprve následující dny ukáží, co bude znamenat tento výsledek nejen pro Francii, ale pro celou eurozónu a nedávno dohodnutou evropskou smlouvu o fiskální odpovědnosti. "Česká vláda nadále preferuje rozpočtově zodpovědnou a reformní politiku. Jakýkoliv ústup od této strategie a pokusy povzbudit ekonomický růst za cenu prohloubení rozpočtových schodků a dluhů by byl krokem zpět a mohl by v blízké budoucnosti ohrozit fungování nejen eurozóny, ale i celé Evropské unie," zdůtraznil Pan premiér.
Chytrému napověz a hloupého kopni…
Danuše Herpe Jungmannová, Allgemeiner Tierhilfsdienst e. V., Německo, OI SOS pro PES, Česko
V červenci loňského roku odvysílal renomovaný německý televizní kanál RTL šokující reportáž o zadržení ilegálního transportu 62 štěňat, která byly za opravu otřesných podmínek porušujících zákon na ochranu zvířat a také veterinární nařízení, převáženi ze Slovenska do Německa za účelem dalšího obchodu. Štěňátka atraktivních plemen, ve věku 5 – 6 týdnů, která byla předčasně odebrána svým matkám, nemocná, namačkaná také i po třech v malých přepravkách, že se ani nemohla hnout, byla vystrašená, žíznivá a hladová a s nedostatečným očkováním. Některá měla parvovirózu a na následky pak v útulku v Norimberku umřela. Ostatní pejskové pak našli díky této televizní zprávě láskyplné domovy v německých rodinách. Vínový transporter řídily dvě ženy ze Slovenska, jedna dokonce s magisterským titulem. A teď přijde to nejlepší na celé věci. Tento ilegální transport se štěňaty vykoupenými ze slovenských množíren organizovala jedna nejmenovaná velká, známá organizace ochránců zvířat z Bratislavy. >>>
MACH: "Existuje alternativa Kalouskovu škrtání a rozhazovačnosti levice"
VYROVNANÉHO ROZPOČTU jde dosáhnout i bez zvyšování daní, tvrdí liberální ekonom Petr Mach, předseda Svobodných, a dodává, že stát je rozhazovačný. Jeho malá neparlamentní Strana svobodných občanů nedávno v průzkumech dostala 3,6 procenta hlasů.
*Jako člen Evropské unie to ale Česko udělat nemůže.
Myslím, že členství v EU má více nákladů než přínosů. Svobodní si přejí, . Pokud jde však o směrnici o biopalivech, ta mluví o plnění v roce 2020, takže by nás ani EU nemohla trestat za to, že cíl neplníme dnes. Pravděpodobné je, že do roku 2020 Evropská unie buď dostane rozum a tu směrnici zruší, anebo nedostane rozum a celá se zhroutí a rozpadne.
Předseda Svobodných Petr Mach získal na audienci od Jeho Jasnosti Hanse Adama II z Lichnenštejna ujištění že v případě, že by ČR vystoupila z EU, by podpořil její vstup do Sdružení volného obchodu EFTA, jehož členy jsou Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko. "To bych plně podpořil. Česko by bylo pro ESVO obohacením,"ujistil ho lichtenštejnský panovník. Takže po vystoupení z EU by určitě ČR nečekala žádná ekonomická katastrofa, ale naopak by se zařadila mezi jedny z nejbohatších zemí Evropy ne-li světa. (podrobně viz články Koruna Česká a Svobodní u J. J. Hanse Adama II., Představuje monarchie ideální stát třetího tisíciletí? )
* Obešlo by se vystoupení ČR z EU bez odvety?
Ti, co si myslí, že EU je to nejlepší, co nás mohlo potkat, by měli zvážit, jestli budou argumentovat, že Unie je hodná, nebo budou argumentovat, že na nás uvalí sankce. Ty dvě věci se prostě vylučují.
„Arabské jaro rok poté – naděje, nebo zklamání?“
Prezident republiky Václav Klaus bude v úterý dne 17. dubna 2012 od 17.00 hodin v pražském Autoklubu moderovat seminář „Arabské jaro rok poté – naděje, nebo zklamání?“. Seminář pořádá Centrum pro ekonomiku a politiku a vystoupí zde vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl a bezpečnostní analytik Diplomatic Services Ondřej Šlechta.
Očekáváme naplnění české „výjimky“
Tomáš BARTOVSKÝ
uvedli před jednáním v Evropském parlamentu předsedové sněmovního a senátního evropského výboru Jan Bauer a Luděk Sefzig. Česká republika očekává, že jí členské státy EU umožní přistoupit k britsko-polskému protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v souladu s politickou dohodou, která byla učiněna v roce 2009 během ratifikace Lisabonské smlouvy. "Žádost o vystoupení zástupců českého parlamentu ve výboru AFCO vnímám i jako reakci na hlasy europoslanců za ČSSD, kteří přistoupení k protokolu hlasitě odmítají a staví se proti dlouhodobému oficiálnímu postoji České republiky,“ uvedl Jan Bauer. Podle něj je přístup sociální demokracie škodlivý a snižuje vážnost České republiky v zahraničí. „Pochopím, že ČSSD prezentuje jiný názor na fiskální pakt nebo zavedení evropských daní. Tentokrát by si ale levice měla pro své divadelní aranžmá zvolit vhodnější kulisy. Vtahováním vnitřních záležitostí na evropskou půdu a Neumím si představit, že by podobně podráželi nohy vlastní vládě europoslanci z jiných členských zemí. Protokol už platí ve Velké Británii a Polsku a Česká republika se k němu pouze připojí. V žádném případě se nezmění a nezmenší rozsah práv garantovaných Listinou. Jde pouze o interpretační nástroj, který mimo jiné vyloučí, aby Evropský soudní dvůr rozhodoval o českých zákonech mimo působnost unijního práva.“>>>
Hovínko podle EU normy
Petr Paulczynski
Už jsme tu měli z EU různé šílené nápady. Norma na ohyb banánu, zkoumání přímosti a průměru okurek, žárovkové šílenství, přidávání biosr...ček do paliva, ohrožování klimatu býčími prdy, genderové ptákoviny o tom jak přijímat zaměstnance „vyváženě“ podle rasy, věku či pohlaví a dalo by se úspěšně pokračovat. Vypadá to, že se svět zbláznil, že něco takového není možné. Je to ale tak. Poslední absurdita z bruselské dílny: Kadeřnicím chce EU zakázat podpatky, hodinky a snubní prstýnky. Podle zvažované direktivy by kadeřnice napříště neměly mít povoleno nosit boty na podpatcích, ale pouze obuv s protiskluzovou podrážkou. Neměly by také nosit hodinky a šperky, a to včetně snubních prstýnků. A co víc, má být omezen počet hlav, které mohou ostříhat. Podpatky nemají holičky nosit, aby neuklouzly. Prstýnky mají být zapovězeny z hygienických důvodů.
Slovensko kontra Thajsko
DANUŠE HERPE JUNGMANNOVÁ
ALLGEMEINER TIERHILFSDIENST E.V., NĚMECKO, OI SOS PRO PES, ČESKO
Po posledním článku Ivany Haslingerové "Přestane s novou Ficovou vládou psí pláč na Slovensku?", který byl jakýmsi shrnutím informací o žalostném stavu ochrany zvířat na Slovensku, o němž jsem i já z pozice evropského ochránce zvířat pro ČR a SR informovala revue Fragmenty, se do mě pustila jedna velmi rozzlobená Slovenka žijící v Čechách a napadla mě, že šířím a zveřejňuji o Slovensku zavádějící bludy , že Slovensko není Korea… To je sice pravda, ale v chování a přístupu k psům a kočkám jsou Slováci těžce třeba i za takovým Thajskem a mám velké přání – aby se všechna slovenská zvířátka, potažmo pejskové a kočičky měli na Slovensku stejně tak dobře a bylo s nimi také tak láskyplně nacházeno jako na malém, exotickém ostrově v Indickém oceánu, které patří Thajsku. "Pane Fico, kdy ze Slovenska uděláte moderní stát 21. století? Kdy bude odzvoněno psím koncentrákům a týrání? Kdy přesvědčíte tu méně chápající část obyvatel svého státu, že stát v srdci Evropy je povinen přijmout závazné směrnice EU na ochranu zvířat, ty akceptovat, dodržovat a podle toho i jednat?"
VĚCNĚ O EVROPĚ – KONEČNĚ!
Ivana Haslingerová
Je nutné, aby se EU začala chovat jako ostatní svět a kladla důraz na podporu exportu a otevírání trhů místo na velice drahou zelenou politiku, která ji postaví mimo zbytek světa.Vývoj zemí eurozóny je až na Německo hluboko pod vývojem zemí bez eura. Fiskální unie eurozónu nespasí.
V kongresovém sále Malostranského paláce Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky Petra Nečase, konference "Hospodářské zájmy ČR v EU a jejich prosazování" řešící téma českých ekonomických zájmů a pozici podnikatelského prostředí v rámci Evropské unie. Premiér varoval, abychom se nadále nespoléhali na přerozdělování peněz z evropského rozpočtu, ale naopak
kladli důraz na rozvíjení jednotného vnitřního trhu založeného na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, který je základem integračního potenciálu Unie. Závěry konference lze shrnout následovně: Je nutno Musíme mít aktivní evropskou politiku a nepřijímat pasivně všechny mnohdy velmi drahé návrhy Bruselu. Pozdě ale přece si snad naši politici a podnikatelé sundají růžové brýle z očí a začnou vidět EU realisticky i s jejími chybami.>>>
