Prezident Zeman vyhlásil válku novinářským hyenám
Ladislav Zemánek
Na webových stránkách České televize se nedlouho po inauguraci nového českého prezidenta objevily komentáře, které kritizovaly Zemanův inaugurační projev. Proč? Část médií totiž označil za jeden z „ostrovů negativní deviace“. A to, že se novináři ocitli ve společnosti kmotrovské mafie, která parazituje na těle českého národa, a neonacistů, ať už si pod nimi představíme cokoli, je asi příliš netěší. Právě tento bod se stal snad jeho nejdiskutovanějším. Hned po skončení inaugurace začal v prezidentském speciálu jeho slova o novinářích, kteří lidem vymývají mozky, manipulují veřejným míněním a provádějí mediální masáž, rozebírat Václav Moravec. Zval si hosty a s nimi uvažoval nad tím, co Zeman vlastně chtěl říci. Není mým cílem reprodukovat zde to, co diváci mohli vidět. Spíše chci vyjádřit potěšení nad tím, že slovutná novinářská obec pocítila jisté znepokojení, o to větší, když viděla, že po zmínce o tomto třetím „ostrově negativní deviace“ se ve Vladislavském sále ozval spontánní potlesk (doplňme jen, že to bylo jednou jedinkrát). V jednom z komentářů na stránkách veřejnoprávní televize se s odvoláním na Lidové noviny tvrdí, že „ideálem pro něj je stav, kdy si politické strany rozparcelují zemi, dohody budou kabinetní, neveřejné, a o tom, kdo je tunelář, rozhodne zas jen politická dohoda.“ Jeho projev prý jasně ukázal, že se nedokázal vymanit z dědictví opoziční smlouvy, naopak by na ni rád navázal (kéž by- pozn. redakce). A protože média odhalují, o jaké zlo se ve skutečnosti jedná, z logiky věci na ně Zeman útočí. Ve spolupráci se sociálními demokraty a komunisty bude vyvíjet nátlak především na novináře z veřejnoprávních médií. Ti by se měli bát nejvíc. Mf Dnes (Heute) přišla s tím, že mezi „ostrovy negativní deviace“ opomněl zmínit neokomunismus. Důvod je jasný. Musel by totiž ukázat sám na sebe! Jak vidno, novináři přece pociťují jistý strach, a proto na nového prezidenta útočí, pomlouvají ho a snaží se ho diskreditovat. Pokračují jen v tom, co činili za jeho předchůdce. Je smutné, že k tomu využívají i zostuzujícího nálepkování. Vždyť co je to „neokomunismus“? Naprosto nic. Je to jen špatná reminiscence na totalitarismus, analogie k pojmu „neonacismus“, které alespoň nějaké opodstatnění má. A vše je o to úsměvnější, když se podobnými pojmy ohánějí mainstreamová média, ta média, jež jsou hlásnou troubou a nástrojem neomarxismu. Pozor! Tento termín na rozdíl od neokomunismu význam má. Možná by bylo i v kontextu tohoto článku vhodnější se slova „neomarxismus“ vyvarovat, ale nemohu zastírat pravdu a halit ji roucha beránčího. Pokud si ale čtenář přesto myslí, že je to termín příliš vágní, snad se spokojí s jeho bližším určením: mainstreamová média jsou hlásnou troubou a nástrojem multikulturalismu, unijního socialismu a postdemokracie. Ještě vulgárněji a poněkud schematicky řečeno, co je u nás neomarxistické, pochází z Bruselu. Miloš Zeman, ač sociální demokrat, není součástí tupého davu poslušně kývajícímu na vše, co je mu zvenčí vnucováno. Nebojí se říkat pravdu a za to je médii nenáviděn. V mnoha věcech s novým prezidentem nesouhlasím, ale ze srdce mu přeji, aby válku s těmi „novinářskými hyenami“ dovedl do vítězného konce!>>>
MILUJI NAŠE MÉDIA – (23-24.února)
Petr Paulczynski
Uplakaný víkend způsobil, že jsem ho lenivě proválel. S dálkovým ovladačem v ruce jsem v leže zjistil, že žádný ze zhruba stovky programů nestojí za nic. Ovšem vrcholem byly programy televize, která mne měsíčně okrádá o výpalné, kte
ré stanovil náš parlament plný intelektuálního výkvětu. Nevím jak vám, ale mně připadne, že se vrátil čas. Že ČT znovu ovládají komunisti. Za moje i vaše peníze vytahují ze sklepa normalisační kusy. O přehledu starých zpráv, kde koukám na rudé gaunery nemluvě. A tak se nám nabízí ke koukání Hvězdy které nehasnou, kuchař Svatopluk, Silvestrovské koktejly, Proč bychom se nebavili, když nám Pánbůh archiv dal. nebo Nemocnice na kraji města. Už mi chybí jen Muž na radnici. Řídí tu ČT pan Dvořák, nebo soudružka Semelová? Nebo soudruh Filip Falmer který na mne co chvíli juká u Otázek Václava Hlodavce. No tak to jen na začátek takový malý televizní postesk a teď pár titulků: Předpokládá to návrh jejího rozpočtu. Podle zjištění serveru iDnes.cz by počet zaměstnanců měl v ČT vzrůst o 92 lidí a mírně se zvýší i průměrná mzda. Mzdové náklady ČT pro letošek očekává ve výši 1,746 miliardy korun. Počet zaměstnanců k pololetí bude podle předpokladu 2962. Loni ČT měla k pololetí 2870 zaměstnanců a na mzdách vydala za celý rok 1,721 miliardy. Průměrná mzda činila 36.585 korun, letos se zvýší na 36.603 korun. ČT náklady pro letošní rok zvyšuje, přestože loni vedení předložilo Radě ČT úsporný plán na následujících pět let. V něm se píše, že do roku 2017 předpokládá snížení personálních nákladů o 14 procent. Snížením nákladů chce televize dosáhnout vyrovnaného hospodaření, protože už několik let musí sahat do úspor, připomněl server.No v souvislosti s úvodním sloupkem je tohle opravdu zpráva která nás co na to nedobrovolně přispíváme jistě radostná. Přece vykladači, co si máme myslet, si svůj žold zaslouží. Těmto novodobým masovým politrukům nejde o žádné šíření informací, nýbrž o tendenční manipulaci našeho myšlení. Známe je všichni i jmény. Kromě téměř všech redaktorů ČT pak jejich přicmrndavači. Když sociolog, tak Šiklová, když katolík, tak Halík, když filozof, tak Bělohradský nebo Kohák, když politolog, tak Pehe nebo Dvořáková, když analytik tak Šídlo. Tak jim to přejme, ne? * >>>
Zlo musíme porazit činy, myšlenky na ně ani jeho propagaci nejde zakázat
Ivana Haslingerová
Naše média svou bulvarizací a psaním pomluv či polopravd již tak otravují a rozhořčují občany, že přibývá těch, kteří volají po trestání za tuto činnost. Jinak řečeno, občané volají na omezení svobody slova alespoň do té míry, že by neměly být povoleny názory obhajující zločinné jednání, protože tyto myšlenky negativně ovlivní mnoho občanů, zejména dospívající mládež. Přejí si zavést zákony zakazující propagaci myšlenek vedoucích k útokům na svobodu, na právo, na propagaci politických stran vyzývajících k násilí atd. tedy jakousi částečnou cenzuru. Sdílím samozřejmě jejich rozhořčení nad některými zprávami v našich médiích. Když člověk otevře večer televizní zprávy, má pocit, že kouká na černou kroniku, místo toho, aby se dozvěděl zásadní zprávy ze světa a z domova. Přesto nemohu souhlasit s tím, že by se měly zavést zákony na zakazování propagace myšlenek, i kdyby byly sebehorší. Občané volající po tomto si neuvědomují, že existuje velmi křehká hranice mezi svobodou slova a jejím zneužitím. Za čas by to vedlo k tomu, co jsme zde měli přes půl století, k cenzuře. . Vždy je to, až na výjimky, subjektivní. Komunisté například zakazovali propagovat myšlenky disidentů, které po revoluci byly naopak chváleny. O nacistech nemluvě. Vždy to vedlo k hrozným nespravedlnostem. Pokud si některý diktátorský režim o sobě myslel, že může trestat lidi za šíření (podle něho) chybných myšlenek a snažil se používat stát k selektování myšlenek občanů na správné a zavrženíhodné, a ty poslední zakazovat a trestat, nikdy to nevedlo k dobrým výsledkům. A nevedlo by to ani nyní k těm výsledkům, jak si tito lidé slibují. Dobro nevznikne tak, že zakážeme mluvit o zlu, ale tak, že proti zlu budeme stavět lepší spávné myšlenky. Se špatnými názory je potřeba polemizovat a analyzovat je. Zlo musíme porazit, myšlenky na něj a diskusi o něm nelze zakazovat, ale potřít je v diskusi. Nevolejme proto opět po zavedení cenzury projevu. Je samozřejmě určitě špatné propagovat zlé myšlenky, ale Tedy celou naši svobodu vydobytou po roce 1989.>>>
Miluji našě média, 21. 2.2013
Petr paulczynski
: Poslední akce stávajícího prezidenta odhalily, na čem je závislý. Václav Klaus skončí jako těžký alkoholik. Vychází mi to pořád stejně. Tyto dvě věty pronesl před dvanácti lety můj přítel, amatérský – leč v předpovědích velmi úspěšný – astrolog. Zbývající část kavárenské společnosti, tedy já a pan Patizon, protestovala. Muž s tak sportovním duchem nemůže skončit jako závislák. Dnes přiznávám, že jsme se s panem Patizonem mýlili. Václav Klaus je závislý na pozornosti, obdivu či patolízalství úplně stejně jako těžký pijan na alkoholu a tato závislost jej vede stejnými cestami jako alkoholika. Pane Spurný, na Vás padne jako ušitý následující bonmot: Žurnalismus ospravedlňuje svou vlastní existenci velkým darwinistickým principem přežití těch nejsprostších. A pak mám ještě drobnou radu. Lépe je mlčet a vypadat jako blbec, nežli promluvit a tato slova potvrdit. píší Eurozprávy. Ačkoli se řadí mezi nejmenší strany v Parlamentu, je velmi bohatě sponzorovaná, neb dle poslední výroční zprávy získala v roce 2011 přes 38 milionů korun. Reportéři ČT se podívali některým kontroverzním sponzorům na zoubek. Následuje výčet sponzorů, firem ve kterých působili, spousta spekulací ale i skutečných záhad. Samozřejmě, že u akce opět figuruje jako investigativec pan advokát Láska. Tak mne napadá, když je v tom takový švajneraj, proč už to není na policii, namísto prudění ve virtuálním prostoru? Žeby proto, že by z toho mohlo být křivé obvinění? Jestli jsou veverky opravdu takhle financovány, tak šup s nimi do trestního řízení. Nebo jestli si někdo jenom jako cintá vestu, tak ať nesmradí veřejný prostor. * Ústavní výbor horní komory Parlamentu pořádá veřejné slyšení k motivům, okolnostem a důsledkům novoroční amnestie prezidenta Václava Klause. Iniciátorem je senátorka Eliška Wágnerová. Závěry slyšení by mohly ukázat, zda a jak by bylo možné amnestii zrušit. Jindy, a to na mimořádné schůzi Senátu, která by se měla konat do konce prezidentova funkčního období, by se senátoři mohli zabývat návrhem žaloby na Klause za velezradu. Tu zatím podalo 17 senátorů. Aby měla žaloba šanci na úspěch, musí jich být o deset víc. Prezident Klaus nicméně již včera zopakoval, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně.
K tomu mám jediné. Čím víc se do lejna plácá, tím víc smrdí. S Hrabalovským dodatkem: to zas bude v álejích(senátu) nablito.>>>
MILUJI NAŠE MÉDIA (20.02.13)
Petr Paulczynski
Plný virtuální prostor elektrovoltaiky. Někteří říkají, že je to tunel. Nevím, ale jestli mi v důsledku toho někdo leze do peněženky tak je to spíš krádež. Fakt, že státní skupina ČEZ dostala z našich kapes za loňský rok 1,630.000.000 Kč dotací pokládají Lidovky za bizarní. Já ne. Vždyť je to přece zcela jasné: ČEZ v podstatě žádné solární elektrárny nebudoval, ale skupoval je (zvláště v letech 2009 a 2010), a to od podivuhodných firem, kupříkladu od kyperské firmy Amun Re s utajenými majiteli za 5 miliard korun. Stačilo by tedy vědět, kdo byli majitelé této firmy a jaký měli vliv na rozhodování ČEZU a je po bizarnosti. Zatím lze jen zavzpomínat, kteří politikové a vysocí státní zaměstnanci ovládali tehdy ČEZ. * Pro Klause hrát nebudu, odmítl Stivín děkovný koncert. Prý proto, že se zřejmě bude nazývat Díky nejen za jazz, pane prezidente. To, že tam dosud hrával, jakoby zapomněl, zřejmě se přidal k nesmrtelnému proudu pravdy a lásky, která zvítězí i nad jazzovým koncertem. (To jsou Ti nejlepší, dokud je politik u moci, tak se mu podbízejí jako přátelé a jakmile ztratí moc, už ho neznají. Na takové lidi pozor do budoucna. red.) ** Strůjce slušovického zázraku Čuba bude radit Zemanovi. Čuba na Hradě. Ještě by tam mohl jít Miroslav Vacek či Oskar Krejčí. * Martin Kuba: "Tak jsem se vrátil z Bruselu a koukám, že jsem překvapil Mirka Kalouska, že jsem si jako ministr průmyslu dovolil komentovat situaci ČEZu v Bulharsku. Chápu, že v TOPce, když chce někdo něco veřejně říct, musí se nejdřív poradit s Kalouskem, aby to řekl správně a jestli vůbec může. Ale nenapadlo mě, že tohle pravidlo chce Mirek rozšířit i na vládu :-)) * "Zajímalo by mě, kdy si odpovědní idioti uvědomí, kam až vede "boj proti korupci" a jak blokuje normální běh věcí. Potřebujeme koupit paměťovu kartu do fotoaparátu v hodnotě asi 1400 Kč. Žádost musíme poslat na ministerstvo a to má 30 dnů na to, aby se vyjádřilo, jestli ji smíme koupit nebo ne. Na jaké planetě to žiju?" volá kdosi na fecebooku>>>
Mladá fronta DNES se opět předvedla hloupým titulkem
Alena Gajdůšková, 1. místopředsedkyně Senátu PČR
Mladá fronta DNES se 19.února opět předvedla hloupým titulkem "Vymítání Škormacha z ČSSD", který mě skutečně rozčílil. Ohrazuji se proti tomu, aby mě používali ke svým hrátkám a snahám o rozdělování sociálních demokratů. Bez Zdeňka Škromacha si sociální demokracii nedovedu představit, stejně jako jsem přesvědčena o tom, že úspěšní příští rok můžeme být jen pod vedením tandemu Sobotka - Hašek.
Když dva dělají totéž – není to totéž
Petr Hannig
Tak totiž hodnotí naše média. Někdo má znaménko plus a druhý mínus. V Mf Dnes jsem četl: „ ... účastník prezidentského klání Vladimír Dlouhý....“. Když se referuje o Tomio Okamurovi, tak je ve všech médiích vždy uváděno: “ ... neúspěšný kandidát na prezidenta...“. Co to znamená? Pro propletenec mocných s médii je Okamura nebezpečný, kdežto Dlouhý akceptovatelný. Oba dva shodně nesplnili podmínku prováděcího zákona a tudíž byli z možnosti ucházet se v přímé volbě o úřad prezidenta vyřazeni. Pouze jeden z nich je však „neúspěšným kandidátem“. V současné době lidé nemají čas a ani chuť číst dlouhé články. V hlavě se jim zahnízdí zkratka - pojem „neúspěšný“. A už má stigma pro další volby. „Nemá to cenu pro něj hlasovat bude zase neúspěšný“ budou si říkat voliči, i když v případě senátních voleb byl vrcholně úspěšný, to se však při zmiňování jeho osoby neuvádí. Systém – establishment pochopil, že to, co je důležité jsou titulky a nálepky. O obsah vůbec nejde Bravurním příkladem byla akce „Karel“. A je třeba hodnotit, že to byla akce ďábelsky dokonalá. Klobouk dolů před autory této image. Použití punkových výtvarných atributů zkratky, masového nadšení v pražských a velkoměstských hospodách bylo dokonalé. Vůbec nešlo o obsah. Já jako image maker jsem zíral, jak se obor dá přivést k dokonalosti i v politice. Sám jsem kdysi v první polovině devadesátých let vymyslel produkt - zpěváka, který v podstatě nezpíval a prodalo se hudebních nosičů za několik platinových desek. Ovšem ani jednou tento interpret nevystoupil na veřejnosti. Vše se udávalo pouze formou videoklipů a reklam v tehdy téměř jediné soukromé televizi. Takže si myslím, kdyby se „Karel“ nezúčastnil žádných televizních, ani jiných debat a zůstal pouze nedostižným idolem, výsledek by byl ještě pro autory kampaně kladnější. A kdyby to nepřepískla umělecká fronta, a příslušníci žurnalistického fochu, kteří nekriticky svého favorita chválili a jeho soupeře hanobili, tak by dokonce mediální produkt „Karel“ zvítězil i ve druhém kole. Jaké je z toho poučení: Nevěřit agenturám zjišťujícím a prezentujícím volební preference. Je možné při souběhu mediální a finančně velkopodnikatelské lobby, vytvořit idol velice rychle z kohokoliv. Naučte se luštit noviny tak, jak jsme to dělali my dříve. Platí většinou pravý opak. Zkuste si porovnat noviny z počátku devadesátých let a nyní. Uvidíte patrný rozdíl. Spousta novin zanikla, zůstali pouze velcí hráči s jednotným názorem. Už se pomalu blížíme k předsametové žurnalistice.>>>
MILUJI NAŠE MÉDIA - přehled tisku 13. února 2013
Petr Paulczynski
Papež pomalu odeznívá, Klaus neřekl nic nového za co by bylo potřeba ho mediálně zlynčovat, v parlamentu žádná mimořádná slovní dysenterie, na Zemanovy sepjaté ruce si všichni pomalu zvykají. Nu a my pojďme na další titulky. Tak tento Klausův výrok potvrzuje poslanec Boris Šťastný, který mezi lety 2003–2006 působil jako poradce prezidenta Klause. "Vzpomínám, že když jsme poprvé vstoupili do kanceláře bývalého prezidenta Václava Havla a sáhl jsem na kliku, tak mi zůstala v ruce a její druhá část spadla na zem. Dveře byly omlácené, oprýskané, špinavé. Stěny byly šedivé, zašlé, a to prakticky všude. V prezidentské kanceláři byly na zdi velké díry a šmouhy z neodborně odmontovaných kusů nábytku, což jsem se až později dozvěděl, že to byla Šípkova knihovna.“ Teda, ne že bych byl zrovna příznivcem pana poslance, ale takovéto svědectví svědčí, že Klaus asi nekecal, jak se všichni snažili naznačit. píší na iDnes. Vedení Ostravy předalo klíče od nových bytů čtyřem romským rodinám. Ve městě tak startuje unikátní projekt Sociální inkluze. Výměnou za byt se Romové museli zavázat, že si budou hledat práci či posílat děti do školy. A pokud nebudou platit nájem, bude ho městu muset doplatit "romská" nezisková organizace. Prosím pěkně, to dostane byt každý kdo posílá dítě do školy? Že ne? Tak to potom je něco špatně. Ostatně jsem zvědav, jak dlouho budou byty v původním stavu.
Ještě k amnestii: já o voze, Neff o koze
petr Štěpánek
Ještě nikdy mi na žádný článek nepřišlo tolik pozitivních, často doslova nadšených ohlasů jako na ten o Klausovi a amnestii Klaus opět o kolo napřed aneb O amnestii trochu jinak. Nevyvozuji z toho, že můj názor je jediný správný, nýbrž že mezi lidmi je neuvěřitelný hlad po alternativních názorech, které jim hlavní proud české žurnalistiky (dlouhodobě) vůbec nenabízí. Amnestijní a schwarzenberské mediální vymývání mozků jsou jen posledními plody z tohoto nemocného stromu. To je největší důvod k zamyšlení! Dvacet čtyři let po sametu jsou naše média opět názorově unifikovaná, jen trochu jinak než kdysi. Na Ondřeji Neffovi jsem si vždycky vážil toho, že jeho Neviditelný pes, do téhle kategorie nepatří. Přesto musím napsat, že způsob a tón jeho polemiky s mým článkem mne zarazil. Vytrhnout z celého textu jednu půlvětu a na polemice s nadsázkou o „profackování justice“ vystavět demagogii, že „to není v ústavě“, to je opravdu hodně laciné. Navíc ten osobní osten. No... dost se tím u mě Aston shodil. Chtěl jsem na to původně reagovat, ale někteří čtenáři tak v diskusi učinili za mě: Z. Švrček: Astone, Astone! Petr Štěpánek vám musí ležet v žaludku, jako ostatně mnohým dalším, když používáte takovouhle „protidemagogii“. Jasně, že Klaus justici profackoval a ani to v ústavě být nemusí!... M. Zikmund: Demokratický přístup ke spravedlnosti má nejen starost o to, aby neutekl viník, ale i o to, aby nebyl poškozován nevinný. Pokud prezident svou amnestií „profackoval“ justici za příliš dlouhé řízení (a tím i poškozování řady nevinných), pak média zase využila amnestie k „profackování“ Klause (amnestie přitom byla jen záminka, klacek). Totalitní a demokratický přístup ke spravedlnosti má společný rys - chce potrestat viníky. Demokratický se od totalitního ale odlišuje a má to daleko obtížnější tím, že myslí i na nevinné - než odsoudit nevinného, raději nepotrestat viníka... M. Moravcová: Píšete blbiny, Astone! Tak Klaus za 10 let nic neudělal? On neodvolal Brožovou? On neupozorňoval na hrozící soudcokracii?... P. Pokroný: Pane Neffe, než začnete někoho kritizovat, zjistěte fakta: Víte, náš milý pane Neffe, kdo to zaplatí? Justice? Nikoliv. My, co zde žijeme. A ani jeden soudce nebyl potrestaný za děsivá rozhodnutí. Šok? Ne, fakta z naší vlasti. Pan prezident Václav Klaus chtěl odvolat naprosto neschopnou, neviditelnou nejvyšší soudkyni Ivu Brožovou za totální nečinnost. Víte, co se stalo? Rychetský, Wagnerová a spol. mu to zablokovali. Prý, i když bude po mozkové mrtvici, nikdo ji nesmí odvolat. NIKDO! Jeden soudce dá podmínku, druhý šest let. To je rozptyl, co? A baba Brožová mlčí! 15 - 17 let staré soudní procesy. A nic se neděje. Amnestie otevřela lidem oči.... V. Mlich: Oni se Klause bojí! Amnestie byla samozřejmě správná a pěkně profackovala justici, přesně jak píše pan Štěpánek. Ráno jsem si všimnul billboardu asi 3 x 5 metrů „Amnestie po Česku“. Kdo asi má tolik peněz navíc a co si od takové investice slibuje, že si takhle kopne do člověka, co za měsíc odchází z úřadu
Veřejnoprávní telvizní bulvár a amnestie
Zdeněk Jemelík
Od pádu totality patří k dobrému tónu občas se přihlásit ke křesťanským kořenům naší civilizace. Dalo by se proto očekávat, že v přístupu k novoroční amnestii prezidenta republiky převládne porozumění, odpovídající moudré lidskosti kardinála Dominika Duky, pro něhož je amnestie kouzelné slovo (zde a zde). Ve skutečnosti ale neutichají projevy nevole profesionálních žvanilů, neskromně se považujících za velké politiky, a jiných nepřátel Václava Klause, jako novinářské chátry či advokátů poškozených účastníků zastavených trestních řízení. Na udržování nepřetržitého toku nenávistných projevů mají zásadní vliv média. Jejich působení na veřejné mínění je vyhraněně jednosměrné, prosazující do povědomí veřejnosti obraz amnestie jako velké nepřístojnosti, snad až zločinu Václava Klause. Veřejnoprávní televize by se měla chovat úplně jinak: měla by přinášet nestranné, vyvážené a věcně přesné informace jak o kladných stránkách páně prezidentova rozhodnutí, tak o potížích, způsobených amnestií občanům... Dalším příkladem z téhož dne je způsob, jímž v odpoledním zpravodajství veřejnoprávní bulvár pojednal návštěvu zvoleného prezidenta Miloše Zemana u Václava Klause. Nejdříve nechal odeznít jeho jalové chlubení při příchodu, že po nástupu na Hrad nechá prověřit, kdo připravil Václavu Klausovi text amnestie, jež mu umožnila propustit šest tisíc vězňů. Při odchodu z návštěvy se pozornost zaměřila na sborník „Spor o amnestii“, vydaný Institutem Václava Klause, který si Miloš Zeman nesl. Mluvící hlava televizního bulváru Barbora Kroužková k tomu poznamenala, že pan prezident daroval svému nástupci brožuru o své „kontroverzní“ amnestii. Tím vybočila z mezí chování pracovnice veřejnoprávní televize, neboť vynesla hodnotový soud o povaze prezidentova rozhodnutí. Příslušelo jí pouze podat věcnou, nestrannou, obsahově správnou zprávu o tom, co se stalo. Slovo „kontroverzní“ bylo nadbytečné. K hodnocení páně prezidentova rozhodnutí ji přivedla pouze drzá sebejistota hvězdičky televizního bulváru. Zvolený prezident jí pak možná nevědomě dal lekci z uvážlivého zacházení s informacemi: odmítl se dále vyjadřovat k amnestii, dokud si nepřečte darovaný sborník. Tím mě příjemně překvapil. Tendenční zpravodajství o amnestii není odchylkou od obvyklého přístupu České televize k politicky citlivým událostem. Je to ale nežádoucí jev, jímž by se měla zabývat Rada české televize. >>>
Miluji naše média - přehled tisku 08.02.2013
Petr Paulczynski
, zatímco ministr Kalousek pravil, že takovou blbost už dlouho neslyšel. Poslední návrh sedmiletého rozpočtu EU na období 2014 až 2020 není pro Česko férový a premiér dal proto najevo, že by jej mohl vetovat. Připojil se tak k celé řadě unijních premiérů, kteří těsně před startem jednání přitvrdili své postoje. V této chvíl byli všichni upozorněni, že ještě nebyla k dispozici Rompuyem upravená verze tohoto rozpočtu. Rozumíte tomu? To 27 potentátů jede hlasovat do Brusele o rozpočtu, který ještě nemá finální podobu a lídři tudíž nemohou vědět, pro co přesně budou hlasovat? A proč teda ty naše předpodělané presstitutky tuto zásadní skutečnost neakcentují? Že by to měli od majitelů listů zakázáno? . Nečas je prý proti píší ParlamentníListy. Premiér Petr Nečas ve středu slíbil, že se již nebudou měnit a zvyšovat daně. Ministr financí Miroslav Kalousek vzápětí reagoval s tím, že nic takového na vládě neslíbil a zvýší daně osobám samostatně výdělečně činným z 15 na 19 procent. Tak dopr...., kdo tady vládne, kdo tady velí? Nejen amnestie, ale i váhání prezidenta při podpisu Lisabonské smlouvy nebo nedoplňování Ústavního soudu. To vše by se mohlo promítnout do případné žaloby na Václava Klause z velezrady, kterou zvažuje skupina senátorů. Na přípravě návrhu pracuje i bývalý ministr vnitra František Bublan. Podle něj se o podání žaloby rozhodne příští týden. Jémináčku, tak už to máme černé na bílém! Klaus je velezrádce nejenom kvůli amnestii ale taky, protože není dost velký Evropan. Myslím že by pan Bublan měl přidat i Klausův opovržlivý vztah k tání grónských ledovců. Socialistka do morku kosti Alena Gajdůšková, nesmiřitelný miliardář Karel Janeček, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která slova ´státní suverenita´ považuje pomalu za sprosté slovní spojení, neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier, nebo František Bublan, kterého si za ministra vnitra vybral čistý Stanislav Gross. To je jen krátký výběr „osobností“, stojících za snahou vymyslet důvody pro podání žaloby na prezidenta Václava Klause. >>>
Poněkud zvláštní rozhovor o Dejdarovi a zdivočelém Zemanovi
Josef Hympl
Autor předlohy populárního televizního seriálu Zdivočelá země a člen českého PEN klubu Jiří Stránský hovořil s on-line deníkem TÝDEN o tom, jak je zklamán prohlášením herce Martina Dejdara, jenž vyjádřil podporu Miloši Zemanovi, kandidátovi v nadcházejících prezidentských volbách. "Dejdar tím popřel všechny hodnoty," tvrdí jedenaosmdesátiletý spisovatel. Svá slova však v rozhovoru postupně začal mírnit a nakonec uvedl, že si měl svůj názor nechat pro sebe. Představitel ústřední postavy seriálu podle nich léta říkal, jak mu příběh změnil myšlení a názory, nyní ale prý potvrdil, že to "byly jen kecy".
* Pane Stránský, vaše prohlášení vzbudilo velké emoce. Není váš odsudek přehnaný? Přece jen takhle příkře někoho odsoudit za jeho politický názor... To není o politickém názoru, ale o jeho postoji. Sedmnáct let všude říkal, jak mu role Antonína Maděry (komunisty perzekuovaného pilota RAF v seriálu Zdivočelá země - pozn. red.) změnila život a jeho hodnoty. Co všechno komunisti způsobili. A tenhle člověk (Miloš Zeman - pozn. red.) se nechává podporovat od komunistů. Jenom tahle skutečnost stačí sama o sobě. Navíc mi volala básnířka Jana Štroblová. (Podle zveřejněného prohlášení Stránskému sdělila, že lidi argumentují, že budou volit Zemana kvůli tomu, že to říká Dejdar. A ten přece ztvárnil Maděru natolik sugestivně). * Jak to chcete nyní řešit? Já to nebudu řešit. Právě ale dělám to, co dokáže málokdo. Že když udělám chybu, tak to uznám a řeknu, že mě to mrzí. Asi jsem to neměl vypustit z úst. Pořád se ale na mě obraceli lidé z různých škol. Ujely mi trochu nohy a na to, co jsem napsal, nejsem nijak pyšný. Bavil jsem se o tom s Hynkem Bočanem. Ale ten s tím mým prohlášením hluboce nesouhlasí. Ztrácí totiž obecnost. Protože já jsem to taky myslel obecně. * Nerozumím... Já jsem vám to teď chtěl říct. Že jsem to myslel obecně v tom smyslu, že člověk, který vyznává určité hodnoty, se najednou nemůže přiklonit k Zemanovi, který žádá o podporu komunisty. K člověku, který všechny tyhle hodnoty popírat.>>>
HLODY PONDĚLNÍ ANEB MILUJI NAŠE MÉDIA
Petr Paulczynski
Nedostatek novinářské invence a vlastní lenost mne donutily vynechat hlody víkendové. Už jsem si říkal, že bych mohl vysadit na delší dobu, když v tom se objevily čerstvé šílenosti, jako je například vztyčování vlajky EU nad pražským Hradem. Fakt je, že už tam visely i jiné zhůvěřilosti, ale zřejmě náš vlezdozadelismus opět bude slavit úspěch. Vztyčení vlajky Evropské unie prezidentem republiky Milošem Zemanem za přítomnosti předsedy Evropské komise Manuela Barrose by mělo proběhnout ve slavnostním ceremoníálu za přítomnosti všech, kdo Miloše Zemana volili z obavy, že nad Pražským hradem bude vztyčena vlajka Evropské unie prezidentem republiky Karlem Schwarzenbergem za přítomnosti předsedy Evropské komise Manuela Barrose. Proč, ptám se, když nad sídlem prezidentů a králů Francie, Německa, Velké Británie ani Švédska vlajka Evropské unie nevisí. Jak napsal kolega bloger: Žaloba na Klause neusíná, sbírají se hlasy senátorů. Organizace a iniciativy, které se připojily k výzvě Karla Janečka za podání žaloby na prezidenta republiky Václava Klause pro velezradu, pokračují ve shánění podpory jednotlivých senátorů. "Jde nám o každý hlas, nevynecháme nikoho," uvedl mediální zástupce Janečka Bob Fliedr s tím, že ve snaze o prosazení žaloby nepoleví. K Janečkově výzvě se připojilo více než dvacet organizací, především různých občanských iniciativ a sdružení. Z nich se o získávání přízně senátorů aktivně snaží například brněnská iniciativa Studentské jaro. Tak prosím. Akce pokračuje a dorazila dokonce do obydlené zatáčky. "Velezrádce musí být potrestán", pravili vymaštěnci z "Vyměňte politiky" a já si říkám, jestli jsem se nedostal do časové smyčky a nejsme zpět někde v roce 1948. Nevím, jestli by už neměl zasáhnout docent Chocholoušek. >>>
HLODY PÁTEČNÍ ANEB MILUJI NAŠE MÉDIA
Petr Paulczynski
Dnešní Hlody začneme citátem nastávajícího prezidenta.
„Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurvičkami vytvářejí mediální prostředí v této zemi."
Konec citátu a pojďme se v jeho světle kouknout na pár titulků: S Michálkem do čela NKÚ politici nepočítají, Zemanovi navzdory píší Novinky. Přesně týden mají parlamentní strany na to, aby sněmovní volební komisi doručily své návrhy na nového šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. A je téměř jisté, že jméno Libora Michálka, o kterém v uplynulých dnech mluvil jako o nejvhodnějším adeptovi Miloš Zeman, mezi kandidáty nebude. Byť se Michálek nechal slyšet, že za určitých okolností by nebyl proti. Že Zeman personální politiku neumí to přiznal sám. Jak jinak by mohl do čela NKÚ navrhovat práskače a kariéristu Michálka. Ale, třeba si jej vezme na hrad jako kancléře. To je pozice kterou obsazovali už různí exoti. Moderátor si vystřelil z Klause. Že se nestydíte, reagoval prezident. Slovenské rádio napálilo českého prezidenta Václava Klause. V reakci na jeho esemesku o emigraci v případě vítězství Karla Schwarzenberga Klausovi zavolal moderátor vydávající se za slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče a nabídl mu azyl v Limbachu. Slova o napáleném Klausovi jsou hloupá. Ostatně jak už je v Lidovkách poslední dobou zvykem. Jak může prezident, kterému obsluha spojí hovor tušit, že na druhé straně je kašpar. Pitomci kteří někam telefonují a za někoho se vydávají by si měli vzpomenout na nedávný britský průs...r. ODS odmítla ultimáta kvůli přijetí fiskálního kompaktu hlásá decentní titulek na Novinkách. Vedení ODS ve čtvrtek zopakovalo, že postoj strany je dlouhodobě konzistentní. O stanovisku grémia ODS informoval mluvčí Tomáš Bartovský.
Miluji naše média
Petr paulczynski
Ze štvanice na Klause mi běhá mráz po zádech. K protestu starostů, kteří vyjadřují nesouhlas s prezidentskou amnestií sundáváním portrétů Václava Klause ve svých úřadech, se k úternímu ránu připojilo již 500 starostů. Uvedl jeden z iniciátorů akce starosta Želechovic nad Dřevnicí na Zlínsku Michal Špendlík. Jakou relevanci má tato do zblbnutí opakovaná informace? V ČR je něco přes 6200 obcí. Z toho na 500 obecních úřadech už nevisí fotografie Václava Klause. Z toho mi vycházíi, že Klausův portrét sundalo 8% obecních úřadů. A těchto 8% už druhý den plní média. Jenom hlupákům nedochází, že ten neuvěřitelně soustředěný mediální tlak nevznikl samo sebou, že je koordinován. Médiím a najmě veřejnoprávní televizi se štvavou kampaní podařilo dostat obrazy Václava Klause ze zdi. Na margo této TV napsal diskutér pod mým blogem: "Moravec, Drtinová, vlaštovka Augustová, revolucionářka, ani už nevím, jak se jmenuje, ta Jolana, co chtěla spát s Rumlem ve spacáku, ne moc chytré Klepejtko a další našeptávači hněvu a hnisu si mohou sednout do sedačky a zaposlouchat se do názorů milicionáře slizkého Štěcha, agenta-udvače Falmera, blba Zaorálka, novodobého Gottwalda Zavadila a svých dalších mediálních hvězd včetně odbornice Dvořákové." Když vidím tu záplavu zpráv o pár magorech, co sundavají prezidentovy obrazy se stěn i celý ten mediální hon na V.K., vzpomněl jsem si na písničku od J. Nohavici v níž se zpívá: Kříže se nemění, jen příjmení a jména, když letí kamení, jde kolem huby pěna, ... potom se omluvíme, pomníky postavíme, a hlavy ozdobíme....">>>
Za názory jste za komunistů přišli o práci. Dnes také!
Michal Malý
Za komunistů nemohli pro své názory mnozí studovat. Nemohli pracovat ve svém oboru. Byli vězněni. Dnes vás za názor nikdo nevězní, ale o práci klidně můžete přijít.
Pro mnohé voliče bylo první kolo prezidentské volby patem, protože ve druhém, pokud chtějí volit, mají pocit, že budou muset volit to menší zlo a ne aktiva. Mezi ty voliče patřím i já. Přiznám se, že jsem se trochu klonil k jednomu z kandidátů, nicméně po některých jeho prohlášeních z poslední doby buď budu volit toho druhého, nebo nepůjdu k volbám vůbec. Poprvé od roku 1990. Každý kandidát má možná více záporů než kladů a tak ve volbě zřejmě rozhodnou ty záporné argumenty. Opoziční smlouva na straně jedné, Benešovy dekrety na straně druhé. Herec Martin Dejdar, hlavní představitel oblíbeného seriálu Zdivočelá země, řekl veřejně, že bude volit Miloše Zemana a vyslovil mu podporu. Přestože je pravičák. Je zřejmě pravičák, který nesouhlasdí s omluvou sudetským Němcům, podporovanou pravicovým kandidátem a ministrem zahraničí. Zřejmě nesouhlasí s tím, že E. Beneš by skončil u soudu v Haagu, nebo s tím, že by se sudetským Němcům měl vracet majetek. Má na svůj názor právo, jako kdokoli jiný. To je naprosto v pořádku. Co ale v pořádku není, je to, že Martin Dejdar díky svému názoru přišel o práci v seriálu a byl vyhozen. Režisér Bočan a scénárista Stránský Dejdara pro jeho názor vyhodili ze seriálu. Zřejmě není první a nebude asi ani poslední, kdo pro svůj názor v dnešní „demokracii“ přijde o práci. Bylo by zajímavé, jak by dopadl soud, pokud by Dejdar podal proti již bývalému zaměstnavateli žalobu. Režisér Bočan natočil tendenční, prokomunistický seriál "Druhý dech", který je snad ještě větší škvár, než "Žena za pultem" a dnes si hraje na kádrováka. No a co, když jinde bývalý politruk dnes může vést krajský odbor, že?Za názory vyhazovali z práce komunisté. Pokud se ale za ně vyhazuje dnes, pak je v té naší „demokracii“ něco špatně. Vyslovuji podporu Martinu Dejdarovi a doufám, že kvůli tomu nepřijdu o práci.>>
Ahae skrze své pokorné fotografie oslavuje Boha Stvořitele
Ivana Haslingerová
Ahae Press pořádal spolu s Keith H. Yoo v paláci Mandarin Oriental Prague na Malé straně v Praze slavnostní banket, na němž byla přítomným hostům představena kniha prof. Milana Knížáka o významném korejském umělci Ahae s názvem Book on Ahae s podtitulem So Simple, so Beautiful, so Perfect. Pochvala v podtitulu patří jeho uměleckým fotografiím. Banket poctila svou přítomností i Jeho excelence korejský velvyslanec Gabriel OH a mnoho dalších osobností z diplomatického, kulturního i politického života. Snímek zachycuje jeho vítání profesorem Knížákem s chotí Marií Knížákovou. Korejský umělec Ahae se narodil roku 1941 v Kjótu v Japonsku, kde žil až do konce druhé světové války. Po ní se vrátil do jižní Koreje. V mládí kreslil, maloval, dělal sochy, zajímal se o bojová umění. Pak začal podnikat a ve 35 letech založil svou první firmu. V podnikání měl díky svému nadání v matematice a technice mimořádný úspěch. Zaregistroval přes tisíc patentů a obchodních značek. A nešlo o nějaké maličkosti. Vynalezl samospínací a samovypínací ventilátor, hydraulicky ovládanou bezpečnostní loď, zábavné vodní hračky pro olympijské hry v Soulu v roce 1988, mýdlo na bázi papíru. Za své vynálezy získal mnoho mezinárodních ocenění. Dostal tři zlaté medaile za samoirigační systém čištění tlustého střeva. Vysoké částky investoval do výzkumu zdravých potravinových výrobků, přírodních léčiv a kosmetiky. Mnoho peněz věnoval na neokázalou ochranu přírody. Vlastní čajové plantáže v Jižní Koreji, kde se o hnojení a odplevelení starají hejna hus, i levandulové plantáže v Kalifornii. Srdce umělce v něm ale nezaniklo. Po 25 letech, v roce 2008, přenechal starosti o podnikání svému synovi Keith H. Yoo, nakoupil si kvalitní fotoaparáty a rozhodl se věnovat se na odpočinku pro potěšení fotografování své nádherné zahrady z okna své pracovny. Jenže i tuto práci začal dělat se stejnou vervou a naplno jako vše před tím a o jeho snímky mají zájem nejprestižnější světové galerie.>>>
Soudcova hořká pilulka
Martin Stín
Amnestii prezidenta republiky lze chápat také jako odezvu na výsledky dosavadní trestní politiky státu, mezi něž patří více než dvojnásobek vězňů ve věznicích ve srovnání se sousedními státy, vysoká recidiva, neúnosně dlouhá trestní řízení a navzdory tuhému odporu příslušných orgánů občas prokázání neviny po letech věznění. K úplnosti obrazu patří i pouhých 6% cizinců ve vězeňské populaci, zatímco v Rakousku to je téměř polovina a i ve věznicích jiných evropských států mají silné zastoupení. Újma na právech poškozených, způsobená neúnosně dlouhými procesy, kterou prezidentovi kritici nejspíš záměrně zamlčují. Průtahy řízení přece poskytují pachatelům časový prostor pro „odklonění“ majetku z dosahu poškozených. Ostatně tvrzení prezidentových kritiků, že zastavením trestního stíhání zanikají pohledávky poškozených, je úmyslným klamáním veřejnosti. Pohledávek se amnestie vůbec netýká. Základní cestou vymáhání odškodnění je navzdory protiklausovským žvanilům civilní řízení. Příčinami bezútěšného stavu trestního řízení jsou posedlost trestáním, na toleranci k pokleskům státních zástupců a soudců, na lhostejnost k lidským osudům či na neumětelství. Zatím představitelé státního zastupitelství a justice dávají najevo nespokojenost s prezidentovým hrábnutím do jejich mraveniště, ale vůbec se nešíří o tom, co udělají, aby jim za dalších patnáct let nemusel příští prezident uštědřit podobnou lekci jako Václav Klaus.>>>
Miluji naše média
Petr Paulczynski
Za vyhýbání se vězení zatím "tykadlový" Smetana za mříže nepůjde. Dostal podmínku. Soudní anabáze bývalého řidiče MHD Romana Smetany nekončí. Soud mu v úterý za vyhýbání se nástupu do vězení udělil tříměsíční trest s podmíněným odkladem na 14 měsíců. Státní žalobce ale požadoval trest nepodmíněný, a proto se proti rozsudku na místě odvolal. Proboha, jak dlouho bude plnit stránky našeho tisku jeden magor co počmárá cizí plakáty a pak se jako malej kluk vzpírá nést za své nestandardní jednání následky? A čím víc mediálního prostoru bude toto
individuum dostávat, tím hůř pro něho, protož toto si nemůže stát nechat líbit. Tak jen ho opěvujte, on bude myslet jaký je lidový hrdina a nakonec zase skončí v lochu. * „Jste póvl a hnůj. S kýmkoliv jiným se o tom vztahu budu bavit, ale vy píšete o mně samé lži, takže vůbec nic ode mě neuslyšíte,“ odpověděl ministr financí Kalousek na aktuální žádost Respektu o krátký rozhovor o jeho pracovních vztazích se svým stranickým předsedou Schwarzenbergem. A z druhého tábora zaznělo něco podobného od Režiséra Renče, který dělá kampaň Zemanovi: "Řekněte mi jako, k čemu vy mi jste dobrej? K čemu? Jděte s těmi vašimi otázkami do prdele! Ani jednou jste o mně nenapsali v Respektu nic hezkého, proč bych vám měl sakra cokoliv říkat? Běžte do prdele." A Respekt se diví. Neměl by se v Respektu spíš někdo zamyslet proč je někam poslali zástupci obou kandidátů? * České deníky šetří lesy, jejich celkový prodaný náklad klesl v listopadu 2012 na historické dno, dočetl jsem se na serveru Motejlek. Osmička českých deníků dále ztrácí. Celkový denní průměrný prodaný náklad v měsíci listopadu propadl na necelých 980 tisíc, což představuje historicky nejnižší číslo. Meziroční pokles deníků představuje více než 120 tisíc výtisků. V nejbližších letech bude volný pád pokračovat. Bodejť. Stačí si ty tendenční kydy přečíst. Právě dneska jsem zrušil předplatné posledního deníku co jsem odebíral. Stačí ty hlody na internetu. * Židé jsou nepřátelští potomci opic a prasat, hlásal egyptský prezident. Americký nevládní Institut blízkovýchodních studií (MEMRI) zpochybnil roli egyptského prezidenta Muhammada Mursího jako zprostředkovatele mírového dialogu mezi Izraelci a Palestinci. Pracovníci institutu dohledali a do angličtiny přeložili dvě jeho starší vystoupení před kamerami. Mursí v nich volá po ukončení rozhovorů s Izraelci a zániku jejich státu. Židy označuje za potomky opic a prasat, kteří jsou od přirozenosti nepřátelští. Tak to vidíte kluci bruselští. Takové zavedení demokracie mezi ručníkáře není vůbec žádná sranda. Jen abyste nehrabali prstíčkem po starým Mubarakovi.>>>
Míra odpovědnosti nejen politiků, ale i novinářů vůči národu je obrovská
IVANA HASLINGEROVÁ
Poslední dobou nastává stále větší polarizace naší země, což se projevuje i v tom, že se polarizují vztahy politiků a novinářů. Naše politická kultura si sice od dob Parobkovského drsného šibalství a Topolánkovského furiantství nasadila masku vlídných úsměvů pana premiéra, ale problémy v ní zůstaly a v mnohém se dokonce umocnily. Občané cítí, že je to jen maska před kamerami, že nejsou o všem upřímně informováni. Obě skupiny – novináři i politici – se tak ve své práci sice nenudí, ale občané nad výsledky jejich práce nadšením rozhodně nezáří. A společenská apatie, která z toho vzniká, je velkým a velice nebezpečným nepřítelem demokracie. Je proto potěšitelné, že si zástupci horní komory Parlamentu ČR uvědomili, že je třeba začít vážně uvažovat o vztazích mezi oběma profesemi a o jejich etice, protože míra odpovědnosti obou profesí vůči národu je obrovská. Předseda Senátu ČR Milan Štěch uspořádal proto 9. ledna 2013 v senátorské restauraci ve Valdštejnském paláci, sídle Senátu Parlamentu České republiky, Novoroční setkání senátorek a senátorů se zástupci sdělovacích prostředků. Možná se někomu může zdát, že je takové setkání zbytečné, ale není. Právě na takových setkáních poznají novináři politiky i z druhé strany než jen za mikrofonem a zboří se spousta zbytečných barier a nedorozumění. Začnou v nich vidět lidi s jejich problémy a nikoliv jen symboly moci. „Dnes jsem vyslechl zprávu guvernéra ČNB Miroslava Singera, že za současného stavu ekonomiky není možné udržet na uzdě inflaci. Není to rozhodně zpráva pozitivní a jsem z ní znepokojený. Všichni víme, že naše ekonomika se nachází v recesi. Podle mne má na ní významný podíl vláda, protože nedělá prorůstovou politiku, což odnášejí občané,“ říká pan předseda. Má pravdu, že je velkou chybou vlády, že nejen nedělá prorůstovou politiku, ale že dělá dokonce vše pro to, aby znechutila ty, kteří ji musejí uvádět do života - podnikatele neboli zaměstnavatele a plátce hlavních daní do rozpočtu. Jen se obávám, aby sociální demokraté po volbách ji nezačali dělat po vzoru pana Zemana, že se budou podbízet cizím podnikatelům nabídkou neplacení daní, domácí tím velice znevýhodní a po pěti letch zbydou všem po odchodu cizinců jen oči pro pláč. Nezbývá než věřit, že už vědí, že toto rozvoj průmyslu nepřinese, že je potřeba naopak snížit daně všem stejně a nechat volnou konkurenci. Že i tak příjdou cizí firmy rády k nám díky naší poloze v srdci Evropy. Jen se nesmí přestat bát tento krok udělat. Všem postkomunistickým zemím zavedení nízké rovné daně pomohlo. Ivan Mikloš jejím zavedením přilákal hned 5 světových automobilek a Slováci měli na hlavu vyroben největšípočet aut ze všech zemí. O Putinově Rusku se 13% rovnou daní nemluvě. Skok, jaký prodělalo Rusko, netřeba připomínat. Pokud se k podobnému kroku socialisté odhodlají a poslechnou renomované světové ekonomy typu Miltona Friedmana, pak mají cestu k prosperitě zaručenu. Připomínám, že nositel Nobelovy ceny Friedman byl ekonomickým poradcem a přítelem prezidenta Reagana, který zdvojnásobil jako guvernér ekonomiku Kalifornie, což mu otevřelo cestu do Bílého domu. >>>
