Arcisudeťákovi Bartonovi, který se střídavě prohlašoval za Rakušáka z Pardubic, Čecha a Maďara, ležely v žaludku nejen obligátní "zločinné" Benešovy dekrety, ale vlastně i celý československý stát, hrdinství legionářů a navracel se až k bíle Hoře. Příznačné pro kolaboranty jeho druhu. Češi prý byly oporou Rakousko-Uherska a do poslední chvíle za něj bojovali. Že to bylo z donucení a za jakých obětí, to sudeťácký myslitel opomněl říci. Nelíbí se mu také, že se o jeho spolku mluví jako o Landsmanšaftu, protože je prý pojem komunistické propagandy. Pěl ódy na Berndta Posselta a Ottu Habsburského.
Všichni řečníci se až překvapivě shodovali v nenávistném odporu vůči prezidentům Benešovi, Klausovi a Zemanovi a v přepisování historie. Revanšisti v akci také doporučovali evropský výklad dějin (ten prtosudeťácký) jako ten nejlepší. Jejich hrdinové byli a jsou naopak kníže Schwarzenberg, Marksová, Herman a Bělobrádek. Tedy celá kolaborantská skvadra, která ráda jezdí na sudeťácké potlachy a opěvuje sudetské Němce při každé příležitosti a za jejich peníze dělá podobné akce, které cílí na mladé a nezkušené lidi.
Pan Barton pořádá akce i pro 13leté děti, protože nemají stereotypy a rodiče jim nevyprávěly o zvěrstvech a válečných zločinech sudetských Němců. Tedy se dají dobře zmanipulovat a vychovat v evropském duchu. Emanuel Moravec může být spokojený. Není náhodou, že o skutečném vyhnání českých občanů z pohraničí v roce 1938 během celé akce nepadlo ani slovo.
